Co se bude dít na hradech, zámcích a ostatních památkách NPÚ v červnu 2015?

Červen je měsíc, v němž začíná být cítit vůně prázdnin; hrady a zámky jsou plné školních výletů, krásné počasí láká k prohlídkám zahrad a dlouhé dny umožňují užít si víkendy naplno. Akce a programy na hradech a zámcích nabývají na četnosti i intenzitě; vybíráme několik příkladů z mnoha.

Státní zámek Kratochvíle, letošní hlavní sídlo projektu Po stopách šlechtických rodů: Velká hradozámecká inventura, který tradičně dbá na vysokou kvalitu nabízených kulturních akcí, připravuje v červnu hned několik múzických zážitků; 6. června hostí v horním sále již tradiční koncert žáků ZUŠ Vodňany a ZUŠ Písek. 25. a 30. června přivítá Spolek divadelních ochotníků TYL Netolice s představením Pro nic za nic, a na a přelomu června a července pozve na čtyři večery na Kinematograf Bratří Čadíků. Kastelán zámku Vojtěch Troup se však těší ještě na jednu zcela výjimečnou událost: 20. června od 16 hodin bude při mši svaté v zámeckém kostele Narození Panny Marie požehnáno novému oltáři Klanění Tří Králů.

30. května státní hrad RabíRabijáda aneb Hrad dětem. Již počtrnácté bude hrad Rabí patřit celý den pouze dětem a jejich rodičům. Společně budou moci soutěžit v nejrůznějších disciplínách, které vymyslí švec, tkadlena, hokynář, pradlena a další řemeslníci. Při plnění úkolů projdou děti všemi hradními zákoutími. Za odměnu pro ně přichystají řezničtí mistři dobře vypečený buřtík.

http://www.hrad-rabi.eu

6. – 7. června státní hrad Bouzov: Den dětí. Den plný zábavy mohou strávit děti buď v hradním parku plněním soutěží a her, doprovázeny postavičkami z večerníčků a pohádek, nebo v hradním paláci na prohlídce s Ohnivcem.

www.hrad-bouzov.cz

7. června státní zámek TelčPohádková neděle na zámku s Hitrádiem Vysočina. Pro děti a rodiče bude v zámecké zahradě a v parku připravena pohádková cesta a úkoly, s nimiž pomohou pohádkové postavy. Mladý pan Zachariáš z Hradce a Kateřina z Valdštejna projdou s dětmi renesanční sály zámku, nádvoří zaplní řemeslníci se svými výrobky, a příjemné posezení nabídne pohádková kavárna.

http://www.zamek-telc.eu

13. a 14. června Hospitál Kuks: Víkend otevřených zahrad. Speciální komentované prohlídky v bylinkové zahradě, včetně nového zázemí zahradníků.
www.hospital-kuks.cz

13. června státní hrad Pernštejn: Víkend otevřených zahrad. Komentovaná prohlídka parku a zahrad pod Pernštejnem.

www.hrad-pernstejn.eu

13. – 14. června státní zámek Jánský Vrch: Víkend otevřených zahrad. Prohlídky parku s odborným průvodcem a kostýmované prohlídky s lesními bytostmi.

www.janskyvrch.cz

13. – 14. června státní zámek Rájec nad Svitavou: Víkend otevřených zahrad. Komentované prohlídky zámeckého parku se zahradníkem.

www.zamekrajec.cz

13. – 14 června státní zámek Buchlovice: Víkend otevřených zahrad. Komentovaná prohlídka „Poznej svůj oblíbený park novým způsobem“.

www.zamek-buchlovice.cz

14. června státní zámek Raduň: Víkend otevřených zahrad. Komentovanými prohlídkami zámecké oranžerie a přilehlé zahrady vás budou provázet studenti zahradnické fakulty Lednice.

www.zamek-radun.cz

12. – 17. června státní zámek Vranov nad Dyjí: Vranovská lilie. Již 15. ročník květinových slavností. Nejen liliemi, ale i ostatními květinami budou vyzdobeny interiéry zámku.

www.zamek-vranov.cz

Od 2. června státní zámek Lemberk: Zpřístupnění nového prohlídkového okruhu zaměřeného na vývoj uměleckých stylů od konce 18. století (bez průvodce).

www.zamek-lemberk.cz

6. června kláštery Kladruby a PlasyMonastýrování. První z řady netradičních prohlídek klášterů, které si v letošním roce připomínají významná výročí svého založení – Kladruby 900 let a Plasy 870 let. Tentokrát budou prohlídky zaměřené na téma klášterní tvary a architektura. V Plasích začínají v 11 hodin, v Kladrubech v 17 hodin.

http://www.klaster-kladruby.cz http://www.klaster-plasy.eu

13. a 14. června státní zámek Slatiňany: Pokrok nezastavíš. Speciální prohlídky, při kterých projdete zámek doslova “od sklepů až po půdy”. Prohlédnete si unikátně dochované technické zázemí a navštívíte hned několik zajímavých prostor, které nejsou běžně přístupné veřejnosti. Podíváte se i do knížecí oratoře v kostele sv. Martina, která je se zámeckou budovou spojena krytou dřevěnou chodbou a za příznivého počasí vystoupáte na zámeckou věž.

www.zamek-slatinany.cz

14. června státní zámek Dačice – Od sklepa po půdu. Také v letošním roce budou moci zvídaví zájemci a milovníci historie využít nabídky speciálních kastelánských prohlídek. Během nich se totiž podívají i na běžně nepřístupná místa ve společnosti kastelána Jana Mikeše.

http://www.zamek-dacice.eu

19. června státní zámek Červené Poříčí – Zub času si nevybírá. Speciální páteční prohlídka, při které se otevřou dveře všech prostor hlavní zámecké budovy aneb Od sklepů ke komínům. Návštěvníci uvidí, na čem všem zanechal onen zub času své otisky. Za doprovodu a výkladu kastelána Marcela Čermáka se lidé projdou od sklepení přes všechna zámecká patra až do věže k hodinovému stroji.

http://www.cervene-porici.cz

21. června státní zámek Červené Poříčí – Vítání léta na zámku Červené Poříčí. Milovníky literatury a historie osloví netradiční literární vycházka zámeckým parkem v doprovodu západočeských autorů. Na trase budou speciální zastávky u oranžérie, altánku a jezírka. Následovat budou autorská čtení v zámecké kapli a na závěr celého dne koncert.

http://www.cervene-porici.cz

20. a 21. června státní zámek Frýdlant: Zpřístupnění hradní věže. V tyto dny bude mimořádně zpřístupněna hradní věž, z níž je krásný pohled na město i okolí včetně celého panoramatu Jizerských hor. Věž je  nejstarší památkou Frýdlantska a bývala „majákem“ všem poutníkům a kupcům, na staré kupecké stezce z jižní Evropy na sever.

www.zamek-frydlant.cz

26. června 2015 státní zámek DačiceSpeciální prohlídky u příležitosti výročí Vídeňského kongresu. Za doprovodu a výkladu kastelána Jana Mikeše se návštěvníci dozvědí zajímavosti o neoklasicistní architektuře dačického zámku a poznají blíže dobu, kdy se první Dalbergové usadili v Dačicích.

http://www.zamek-dacice.eu

28. června státní zámek Kunštát: Kastelánské prohlídky. Oblíbené prohlídky s kastelánem Radimem Štěpánem jsou vedeny ve dvou prohlídkových trasách a v obvykle nepřístupných prostorách západního křídla Horního zámku.

www.zamek-kunstat.cz

6. června státní hrad Veveří: Řecký den. Již pátý ročník akce Řecká sobota přiblíží návštěvníkům historické vazby hradu Veveří na Řecko a současně umožní mezikulturní setkání. Součástí programu jsou nejen vystoupení krojovaných, ale výuka tanců pro děti i dospělé.

www.veveri.cz

6. – 7. června státní zámek Náměšť nad OslavouŽerotínský víkend. Zahájení oslav 450 let od renesanční přestavby zámku. Proběhne vernisáž výstavy Po stopách Žerotínů, vernisáž výstavy květin V barvách Žerotínů a otevření expozice Stolování na náměšťském zámku. O Žerotínech na Náměšti bude mít přednášku Tomáš Knoz. Chybět nebude ani koncert renesanční hudby v zámecké knihovně a sobotní program završí dvě večerní představení Divadla v pohybu Exulis. Na závěr celého programu zazní koncert absolventů a žáků místní základní umělecké školy.

http://www.zamek-namest.cz

od 13. června státní zámek DačiceZa oponou čeká fantazie. Výstava představí historické loutky a rodinná divadélka dvou století z muzejních, zámeckých a soukromých sbírek. Pro malé i velké bude připraven i hrací koutek. Výstava potrvá do 30. srpna 2015.

http://www.zamek-dacice.eu

11. – 14. června státní zámek Hrádek u Nechanic: Hudební festival „Romantický Hrádek“. XVII. ročník festivalu klasické hudby s díly velkých mistrů v podání našich i zahraničních umělců. Po každém koncertu je pro hosty připraveno malé pohoštění a číše vína.

11. 6. – 19 hodin – Zlatý sál – Pěvecký recitál. Dana Burešová – soprán, Irina Kondratěnko – klavír

12. 6. – 19 hodin – Zlatý sál – Matyáš Novák – klavír

13. 6. – 19 hodin – Zlatý sál – Jiří Pospíchal – housle, Doc. Vladimír Hollý – klavír

14. 6. – 17.30 hodin – Zlatý sál – Klasické dechové trio. Jiří a Bohumír Šléglovi – klarinety, David Urban – fagot

www.hradekunechanic.cz

16. června klášter KladrubyAnimal Exitus. Netradiční podívanou v rámci prestižního festivalu TANEC PRAHA 2015 zažijí návštěvníci během představení členů skupiny Spitfire Company (CZ). Tanečníci ztvární proces vyrovnávání se s životními traumaty, který bude oscilovat mezi šokem, hněvem, smlouváním, depresí, smířením či odevzdaností. Na počátku a na konci naší životní cesty neexistuje racionální myšlení, pouze pud činící z nás ANIMAL EXITUS.

od 16. června státní hrad a zámek Horšovský TýnKouzelný svět Adolfa Borna. Letošní hlavní návštěvnickou sezonu obohatí výstava děl oblíbeného autora, který v polovině června letošního roku oslaví 85. narozeniny. Výstava potrvá do 13. září 2015.

http://www.horsovsky-tyn.cz

19. června státní hrad Grabštejn: Oslava letního slunovratu. Druhý ročník oslavy tohoto významného den, doprovázeného nejkratší nocí celého roku. Na hrad přijede družina Jiřího Mehla ze Střelic, k jeho průvodu vycházejícímu z Chotyně je možné se také připojit. “krátkou-dlouhou noc” zpříjemní doprovod kapel Tyvoleježišpočkej a Bags, vystoupení provazochodců a efektní fireshow. Večerní program bude navíc doplněn o netradiční prohlídku –  interiéry hradu budete mít možnost projít v netradičním sledu a bez průvodce!

www.hrad-grabstejn.cz

20. června státní zámek Zákupy: „Zámecké perličky“ – výběr ze slavných divadelních scén.

Oživené večerní prohlídky vybraných prostor zámku v podání členů Divadelního souboru Havlíček Zákupy na téma „Svatojánský čas a láska“ (Romeo a Julie, Zkrocení zlé ženy, Sen noci svatojánské).

www.zamek-zakupy.cz

25. června státní hrad Šternberk: Open air opera Turandot. Soubor opery a operety Moravského divadla Olomouc se opět představí v atraktivním prostředí areálu hradu Šternberk.

www.hrad-sternberk.cz

10. – 14. června státní zámek Ratibořice: Za Babičkou Boženy Němcové do Ratibořic. Postavy, důvěrně známé z knihy Babička Boženy Němcové, vás přivítají v místech, ve kterých se děj románu odehrává. Při návštěvě v zámku narazíte na namyšleného komorníka Leopolda, pozdravíte vznešenou paní kněžnu a její milou schovanku, komtesu Hortenzii. Ve mlýně Vás budou vyhlížet veselý mlynář s panímámou mlynářkou a houfem ratibořických dětí s jejich hrami, zpěvy a říkadly. Na Starém bělidle Vás potěší setkání s laskavou babičkou a vnoučaty.

www.zamek-ratiborice.cz

13. června Soubor lidových staveb Vysočina – Veselý Kopec: Hoblíček a pilka, to je má špacírka. Co všechno lze vyrobit ze dřeva? Ukázky výroby tradičních předmětů ze dřeva, jejich prodej, dílničky pro děti. Doprovodný kulturní program.

www.vesely-kopec.eu

20. června státní zámek Hrádek u Nechanic: Letní slunovrat na zámku. Novinka! Přivítání léta v kouzelném večerním zámeckém prostředí za doprovodu hraběcí rodiny, služebnictva a tajemných hostů (večerní prohlídky zámku s průvodci v dobových kostýmech). Poprvé v historii bude pro veřejnost zpřístupněna hodinová věž, v případě příznivého počasí s vyhlídkou z ochozu věže!

www.hradekunechanic.cz

Zdroj: TZ NPÚ

Jak správně vyvěsit českou vlajku?

Vyvěšování státní vlajky České republiky se řídí striktními pravidly, která jsou definována zákonem. Zákon samozřejmě stanovuje i přesnou podobu vlajky, její používání atd.

Pokud vlajku vyvěšujeme vodorovně, obvykle se nechybuje – modrý klín je vlevo u žerdi a červený pruh dole. Pamatuji si k tomu jednoduchou mnemotechnickou pomůcku – krev teče dolů, proto je červená dole.

Česká vlajka - vyvěšování svisle

Foto: Wikimedia

Ale co když je vlajka vyvěšována svisle? V té chvíli se problém objeví častěji. Vlajka se totiž neotáčí o 90 stupňů po směru hodinových ručiček ze stavu “vlajka je vodorovně s klínem vpravo”. Správné vyvěšení svisle je následující – modrý klín nahoře, bílá vlevo a červená vpravo. Nedávno se to řešilo na českém Twitteru a v diskuzi se objevilo i několik snadno zapamatovatelných pomůcek. Tak třeba – “červený pruh patří doprava, protože Rusko je na mapě na východě, tedy vpravo” a nebo “je to podle abecedy bílá, červená”. Teď už si to nespleteme, že?

Výstava: Na Vítkově jsou představovány Slavné pohřby (22. 5. 2015 – 31. 3. 2016)

Národní muzeum otevřelo v pátek 22. května 2015 v Národním památníku na Vítkově další výstavu z cyklu Smrt. Nová výstava s názvem Slavné pohřby netradičním způsobem představí nejen důležité osobnosti českých dějin od 19. do 21. století, ale také společenské tradice a klíčové historické momenty. Návštěvníkům přiblíží pohřební ceremoniály té doby a jejich význam. Atmosféru podtrhnou i jedinečné exponáty, jakými je například brož z ustřižených vlasů Boženy Němcové, kovový přívěšek z rakve Vojty Náprstka nebo posmrtná maska prezidenta Tomáše G. Masaryka.

Výstava Slavné pohřby

Národní muzeum pokračuje v nevšedním výstavním cyklu Smrt a v Národním památníku na Vítkově otevírá výstavu, která návštěvníkům zprostředkuje atmosféru významných pohřbů.

„Výstavním cyklem Smrt jsme chtěli více přiblížit toto ve společnosti ne moc oblíbené, ale důležité téma. Domnívám se, že se nám to díky našim výstavám představujícím smrt v umění, rituálech či koloběhu přírody daří. Výstava Slavné pohřby tak přináší další pohled na motiv smrti a prostřednictvím slavnostních pohřebních ceremoniálů připomene tentokrát velikány našich dějin i přelomové historické momenty,“ uvádí generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Pohřební ceremoniál jako historický obraz společnosti

Smrt a rituály spojené s odchodem z tohoto světa provází lidstvo už od pradávna. V průběhu staletí se začala tvořit celá řada symbolických obřadů, kterými se pozůstalí chtěli s mrtvými důstojně rozloučit. „Postupem času se vytvářely různé společenské vrstvy a průběh pohřbů i jejich výbava se začala značně lišit,“ dodává komisař výstavy Ivan Malý. Výsada tzv. slavných pohřbů se vztahovala pouze na vládnoucí politické a církevní osobnosti, kdy měřítkem byla moc a bohatství. Až s národním obrozením se této pocty začíná dostávat i významným postavám společenského života bez ohledu na jejich původ či majetek. Důležitým impulsem se staly zásluhy a význam dotyčného. Na pozadí velkých pohřbů výstava návštěvníky seznámí nejen s klíčovými osobnostmi našich dějin, ale také se souvisejícími historickými okolnostmi.

Výstava Slavné pohřby je rozdělena do několika částí a provede dobou od druhé poloviny 19. až do počátku 21. století. Zpodobnění významných a slavných pohřbů představuje sondu do samotné společnosti té které doby a jejích hodnot. Při procházení interiérem výstavy budou návštěvníci vtaženi do historické skutečnosti, reálií a atmosféry samotných pohřbů velkých českých osobností, jakými byl Miroslav Tyrš, František Ladislav Rieger, Alois Rašín, Tomáš G. Masaryk, Jan Palach či Václav Havel.

Velké smuteční ceremonie přiblíží dobová úmrtní oznámení, kondolence, smuteční věnce nebo posmrtné masky. Vystaveny budou například i brož z ustřižených vlasů Boženy Němcové, kovový přívěšek z rakve Vojty Náprstka a posmrtný odlitek ruky Julia Zeyera. Významné momenty dějin dokreslují i kazety s prstí z koncentračních táborů Terezín nebo Osvětim, které připomínají množství obětí, jimž se důstojného pohřbu nedostalo. Celou atmosféru dotváří dobové fotografie a filmové a hudební záznamy.

Symbolické je umístění výstavy v Národním památníku na Vítkově, který byl vystavěn v letech 1929–1938 k poctě československých legionářů a představuje i místo posledního odpočinku neznámých vojínů od Dukly a od Zborova. Památník také neblaze proslul vybudováním veřejně přístupného mauzolea Klementa Gottwalda. Tuto propagandu ve spojení s kultem osobnosti zemřelého státníka a degradaci Národního památníku na Vítkově připomíná nejen samotná výstava, ale i stálá expozice v podzemních prostorách bývalého mauzolea s názvem Laboratoř moci.

Národní památník na Vítkově je otevřen denně od středy do neděle od 10.00 do 18.00 hodin, vstupné do objektu je 120 Kč/plné, 80 Kč/snížené, 200 Kč/rodinné.

Zdroj: TZ NM

Mapa: Jak byla Američanům představována Evropa za první světové války

Na webu New York Public Library vyšel zajímavý článek o mapách popisujících první světovou válku. Londýnská společnost Stanford’s Geographical Establishment se zabývala vydáváním komerčních map, níže vidíte jeden z jejích produktů. Jde o mapu, která měla dát evropské dění v roce 1917 do kontextu Američanům.

Mapa front první světové války - Stanford's Geographical Establishment (1917)

Jde vlastně o velmi šikovnou infografiku, ukazující poměry v Evropě, zasazené na pozadí USA. Američané si tak mohli srovnat rozlohy evropských válčících států a vzdálenosti s reáliemi, které jim byly blízké. Pak se divme, že se mnohým z nich mohlo dění ve vzdálené Evropě, kde válčí ministáty, zdát tak trochu nezajímavé…

Národní knihovna vystavuje rukopisy s vlastnoručními poznámkami Jana Husa (21. 5. – 28. 6. 2015)

U příležitosti 600. výročí upálení Jana Husa pořádá Národní knihovna ČR výstavu, která čerpá z fondů Oddělení rukopisů a starých tisků. Vystaveny budou zejména vzácné rukopisy včetně dvou exemplářů takzvané Dalimilovy kroniky. Cílem výstavy je poukázat na místo a význam výrazné osobnosti reformního hnutí v rámci českých středověkých dějin.

Richentalova kronika rok cca 1464 - Zajetí a upáleni Jana Husa

Jan Hus je světově známou osobností českých dějin a zpravidla bývá považován za vzorový příklad svobodně myslícího člověka. V letošním roce si Česká republika připomíná šestisté výročí jeho upálení. „Už s předstihem vyšly některé publikace na husovské téma, není nutné tedy opakovat výklad o Janu Husovi samém, nýbrž se výstavou i publikací pokoušíme o něco jiného. Představit jej v jiném světle,“ prozrazuje autor scénáře výstavy i publikace Zdeněk Uhlíř z Oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny. „Musíme se smířit s tím, že se nám nikdy nepodaří dosáhnout jednoho jediného a jednotného výkladu Husa, ale i čehokoli jiného v historii. Musíme si uvědomit, že za námi je jen jedna minulost, ale že za námi, vedle nás i před námi jsou různé dějiny. Jsou sice jedny, ale mnohé,“ dodává Zdeněk Uhlíř. Autor se pokusil ve svých počinech postihnout místo Jana Husa v českých dějinách netradičně.

Na výstavě s názvem Jan Hus. Problém přijmout svobodu si budou moci návštěvníci prohlédnout na čtyřicet vzácných rukopisů z fondů Národní knihovny. Mezi nimi nebudou chybět zápisy v tzv. Lobkowiczkém či Františkánském rukopisu. Chybět nebudou ani ukázky textů, které vpisoval do rukopisů Jan Hus vlastní rukou. „Velislavova bible, která bude rovněž vystavena, bude ve formě umělecké kopie. Ta je k nerozeznání od originálu. Připravujeme také mimořádné vystavení dalších rukopisů. Nyní však nemůžeme s přesností říct, které to budou. Restaurátoři Národní knihovny nyní posuzují stav čtyř souvisejících rukopisů. Po jejich verdiktu budeme vědět, které budou moci být vystaveny a na jak dlouhou dobu. Již nyní víme, že se bude jednat o mimořádnou událost a rukopisy budou součástí expozice pouze několik málo dnů,“ říká mluvčí Národní knihovny Irena Maňáková.

Výstavu JAN HUS. PROBLÉM PŘIJMOUT SVOBODU, pořádanou Národní knihovnou ČR, je možné navštívit od 21. 5. do 28. 6. 2015 v Galerii Klementinum, Mariánské nám. 190, Praha 1, denně mimo pondělí od 10.30 do 18.00 hod.

Vstupné je 50 Kč, pro studenty a seniory 40 Kč, pro děti do 15 let 20 Kč a děti do 6 let mohou expozici navštívit zdarma.

Zdroj: TZ NK

Kniha: Průvodce protektorátní Prahou

Průvodce protektorátní Prahou není průvodcem v pravém slova smyslu. Nejde o útlou brožurku, ve které bychom se o dané problematice dozvěděli povrchní a základní informace. Tato knížka by se spíš dala označit za encyklopedii, a to opravdu vyčerpávající.

Průvodce protektorátní Prahou

Tohoto průvodce pro příznivce historie, konkrétně fanoušky období Protektorátu, napsal (tedy spíše z archivů vydoloval a dohromady dal) Jiří Padevět a vydaly Academia a Archiv hlavního města Prahy. Více než 800 stran je našlapáno informacemi a rejstříky. Základní orientaci v knize poskytují samy kapitoly, jelikož každá z nich pojednává o určité pražské části a pak je rozdělena podle ulic. Pokud tedy čtenáře zajímá, co se za Protektorátu dělo v ulici, kde bydlí, není nic jednoduššího, než nalistovat příslušnou kapitolu a pak vyhledat ulici podle abecedy. Nechybí rejstříky jmen, tedy osobností, pak rejstřík ulic (a i jejich německých názvů), místní rejstřík a věcný rejstřík. Pátrání v historii dění za Protektorátu v Praze tedy může být odstartováno hned několika způsoby. Může začít podle ulice, člověka, události, je to v podstatě jedno. Kniha badatele provede protektorátní Prahou, problematikou tehdejšího života a událostmi opravdu skvěle.

Nejenže se čtenář dozví, co se stalo ve které ulici, kdo významný tam bydlel, ale k diszpizici je i bohatá fotodokumentace – ulic, domů, lidí, dobových předmětů, nejrůznějších prohlášení, samozřejmě nechybí více či méně podrobné mapky. Čtenář se tedy pohybuje nejenom v detailní encyklopedii (či průvodci), která mu spojuje místa s událostmi a časem, kdy se odehrály, ale dostane se přirozeným způsobem do kontextu a problematiky.

Přehlednost publikace je perfektní, i když je v ní obrovské množství dat, čtenář snadno pochopí, jak se v nich orientovat. Jako jedinou nevýhodu tohoto průvodce vidím jeho váhu a rozměry, není pro prostě klasický průvodce, který si strčíte do kapsy a vyrazíte objevovat protektorátní Prahu. Spíš si podklady nastudujete doma, připravíte si výpisky nebo ofotíte stránky, které zrovna v terénu využijete. I zde je tedy znát, že jde více o encyklopedii, označení průvodce může být trochu zavádějící. I když jak se to vezme, protože tento průvodce je opravdu jak dělaný pro to, aby svého majitele provázel, akorát prostě nemá kapesní či kabelkové rozměry a hmotnost.

Možná by neškodilo uvést příklad, jak vypadá takový vzorový “kousek” této knihy. Podívejme se třeba na Staroměstské náměstí. To je zařazeno v kapitole “Praha 1: Nové Město, Staré Město, Josefov”. Je to z hlediska protektorátního dění významnější adresa, protože je na ní Staroměstská radnice. K ní kniha poskytuje časový přehled nejdůležitějších událostí z let 1939 – 1945, zmiňuje například důležité návštěvy (třeba Konráda Henleina v létě 1939) nebo dění z Pražského povstání. Následuje přehled událostí podle čísel popisných – 7. května bombardování paláce Kinských (606/12), pak třeba číslo 749/25 – vinárna U Bindrů jako místo schůzek prvorepublikových politiků na začátku okupace. A i na adrese Staroměstské náměstí (konkrétně šlo o číslo 478/26) v jednom z bytů se chystali Gabčík s Kubišem na atentát na Heydricha – sešli se tam s Václavem Morávkem (jeden ze “Tří králů”, který ve stejný den padl při přestřelce s Gestapem na Prašném mostě). Tak takhle vypadá zpracování jednoho místa, Staroměstského náměstí.

Pokud zájemce čeká, že dostane klasického průvodce, tak bude stejně jako já příjemně překvapen. Kvalitní křídový papír o vysoké gramáži, pečlivé provedení knihy, dobrá práce grafika, to všechno dělá z Průvodce protektorátní Prahou ozdobu každé knihovny. Nebude se na ní ale prášit, protože bude často vyjímána z poličky kvůli naplánování víkendového výletu či procházky nebo kvůli tomu, že se majitel bude chtít podívat na informace, které se dočetl jinde a které si díky Průvodci rozvede a zasadí do souvislostí.

Díky za poskytnutí knihy k recenzi patří eshopu Megaknihy.cz.

Palackého mozek po šedesáti letech stěhují. Jaký bude jeho další osud?

Mozek Františka Palackého, který byl ukrytý ve stěně slavnostní síně Panteonu Historické budovy Národního muzea téměř šedesát let, se kvůli rekonstrukci budovy na čas stěhuje do Památníku Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra v Palackého ulici. Jaký bude jeho další osud? Má být pohřben společně s tělem Otce národa v rodinné hrobce v Lobkovicích nebo se má po dokončení rekonstrukce Historické budovy Národního muzea vrátit zpět na symbolické místo do Panteonu? Národní muzeum by rádo znalo názor veřejnosti.

František Palacký - mozek

V pátek 15. května 2015 převezlo Národní muzeum mozek Františka Palackého z Panteonu Historické budovy Národního muzea do Památníku Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra v Palackého ulici, kde jeden z nejpřednějších představitelů českého politického života 19. století několik let žil a také zemřel. V těchto prostorách spravuje Národní muzeum unikátní expozici, která ukazuje původní zařízení bytu včetně ložnice historika Františka Palackého. Zde bude preparát uložen ve speciální schráně po dobu rozsáhlé rekonstrukce Historické budovy Národního muzea.

Do rozhodování o tom, jak naložit s mozkem takto výrazné osobnosti našich dějin, bychom rádi zapojili i českou veřejnost. Již nyní víme, že se názory lidí liší. Jedni jsou pro uchování tohoto unikátního preparátu pro další generace a jeho vrácení zpět na symbolické místo v Panteonu Historické budovy Národního muzea, jiní se přiklánějí k uložení mozku společně s tělem slavného učence do rodinné hrobky. Vyhlášením speciální ankety na zpravodajském portálu Národního muzea Muzeum 3000 chceme mezi lidmi rozpoutat diskuzi nejen o osudu Palackého mozku, ale i o významu tohoto slavného učence,“ dodává generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Otec národa František Palacký

František Palacký (1798-1876) patří dodnes mezi nejznámější české historiky a nejpřednější postavy českého politického života 19. století. Jeho rozsáhlé Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě představují jednu z nejvýznamnějších českých historických prací.

Svou významnou roli sehrál František Palacký i v začátcích Národního muzea. Jeho organizační schopnosti, rozhled, pracovitost a ušlechtilé osobní vlastnosti mu získaly vůdčí postavení mezi představiteli českého národního hnutí i úctu u šlechtických představitelů muzea. Velký význam pro muzeum i veškerý vědecký život v Čechách mělo založení dodnes vydávaného prvního vědeckého českého Časopisu Národního muzea (1827) a založení Matice české (1831), která se zasloužila o vydání základních prací české vědy a literatury. Za své zásluhy je označován jako Otec národa.

Pohřbu Františka Palackého se zúčastnily desetitisíce lidí!

František Palacký zemřel 26. května 1876. Jeho smrt, jakkoliv ji mohl předznamenat vysoký věk a v posledních měsících jeho života i nepříliš dobrý zdravotní stav, se bolestně dotkla široké veřejnosti v Českých zemích. Nekrology se objevily v nesčetném množství tiskovin, které u nás v té době vycházely. Pohřeb Františka Palackého se stal akcí celonárodního významu, které se masově účastnily desetitisíce lidí a na kterou se sjížděli zástupci spolků a místních samospráv z celé země. Balzamované tělo Františka Palackého bylo před tím, než začal samotný pohřeb, vystaveno od 28. do 30. května 1876 ve Staroměstské radnici. Podle tisku se jen 29. května u rakve vystřídalo 40 000 osob! Pohřeb proběhl 31. května 1876 a jeho atmosféra a emocionální naladění všech přihlížejících byly něčím do té doby nevídaným. Pohřební průvod prošel velkolepě vyzdobenou Prahou a směřoval do Lobkovic, kde bylo tělo Palackého uloženo do rodinné hrobky. Téměř 300 smutečních stužek z pohřebních věnců přenechala rodina Národnímu muzeu jako artefakt připomínající tento významný den.

O uchování mozku Františka Palackého rozhodla v roce 1876 kulturní a politická elita národa

Myšlenka, že by se měl Palackého mozek po jeho smrti z pietních důvodů uchovat, vzešla pravděpodobně z okruhu jeho přátel z prostředí muzea nebo Akademie, tedy z okruhu kulturní a politické elity národa. Uchovat tu část Palackého těla, ve které de facto „vznikla“ myšlenka vytvářet český národ prostřednictvím psaní jeho dějin, se tak může jevit jako akt, který měl symbolicky spojit zesnulého Palackého se současností a budoucností celého národa. O symbolickém významu Palackého těla svědčí i skutečnost, že kromě obvyklé posmrtné masky mu byl sejmut i odlitek ruky, protože se jednalo o ruku „která psala dějiny českého národa“. Samotná pitva Palackého hlavy proběhla v noci před slavným pohřbem. Při ní byl vyjmut mozek, který byl ihned po pohřbu odevzdán muzeu a vydán k chemicko-fyziologickému zkoumání.

Do Panteonu Historické budovy Národního muzea byl mozek uložen v roce 1958

V roce 1899 rozhodovala speciálně zřízená komise, zda vyhovět žádosti profesora J. V. Rohona a zapůjčit mozek k vědeckému bádání, nebo jej ponechat pouze k pietním účelům. I vzhledem k tomu, že byl rodinou dán souhlas, bylo profesoru Rohonovi vyhověno preparát dále zkoumat. Po dlouhá léta se pak s preparátem nic nedělo a tento stav trval až do 30. srpna 1958. Ten den se v Panteonu sešli tehdejší ředitel Národního muzea Vladimír Denkstein, jeho náměstek Karel Tuček a přednostka historicko-archeologického oddělení Zoroslava Drobná. Za jejich přítomnosti byl preparát mozku ve válcové skleněné nádobě s fixační tekutinou z glycerolu a 5% formaldehydu uschován do černě mořené dřevěné skříňky a vložen do stěny Panteonu.

Zdroj: TZ NM

Správa pražských hřbitovů umožňuje adopci významných hrobů

Narazil jsem na informace o zajímavém projektu, který umožňuje lidem adoptovat v Praze zanedbané hroby významných osobností. Na přehled hrobů, o které se mohou zájemci starat, najdete tady.

Adopce hrobů

O projektu

Praha byla a je už po staletí centrem kulturního, politického a společenského života. Proto se mnohdy stala také místem posledního odpočinku velké řady významných osobností naší i světové historie. Každým rokem se však bohužel zvětšuje počet hrobů bez řádně uhrazených nájemních smluv. Hroby výjimečných osobností jsou často zanedbané, chátrají i cenná sochařská díla. Z pohledu zákona není rozdíl mezi hroby mimořádných postav naší historie a hroby osob, jejichž jména byla vyslovována pouze za jejich života. Stávalo se proto v minulosti, že významné, leč opuštěné hroby byly pronajaty dalším zájemcům a ostatky původně zde pochovaných osobností skončily ve společných hrobech. Adopce významných hrobů je dlouhodobý projekt, který byl spuštěn Správou pražských hřbitovů, p.o. v červenci 2013 a je součástí připravovaného konceptu péče o hroby významné z hlediska historického, uměleckého či společenského. Jeho cílem je aktivně zapojit širokou veřejnost do péče o významné hroby a ve spolupráci s ní tak zabránit zaniknutí a chátrání takových hrobů. Na našem webu www.hrbitovy.cz a na vývěskách jednotlivých správ se pravidelně objevují jména osobností, které vynikaly v různých oblastech společenského života, svojí činností zanechaly dodnes patrné stopy, a přesto jsou jejich hroby dnes opuštěny, některé jsou navíc v dezolátním stavu. Lze mezi nimi nalézt i jména kdysi významná, která již upadla v zapomnění nebo jsou známá jen úzkému okruhu odborníků. Prostřednictvím našeho projektu má veřejnost unikátní příležitost nejen si připomenout jejich zásluhy, dílo a odkaz, ale i aktivně rehabilitovat jejich památku. 

Pravidla projektu

Adopcí hrobu se rozumí akt uzavření smlouvy o nájmu hrobového zařízení, tedy především náhrobku, nebo uzavření smlouvy darovací. Předmětem smlouvy o nájmu je závazek nájemce se o tento náhrobek řádně pečovat, tedy i zajistit jeho opravu a údržbu po celou dobu nájmu. Předmětem smlouvy darovací je finanční dar určený na opravu anebo údržbu konkrétního hrobového zařízení. Tyto opravy a údržbu pak zajišťuje z těchto prostředků SPH. Adopcí hrobu je v obou případech garantováno, že předmětné hrobové místo nebude pronajímáno min. po dobu 10 let a hrobové zařízení zůstane po tuto dobu majetkem hl. města Prahy. Záznam o adopci zůstane v evidenční složce hrobu, čímž bude zajištěno, že i po uplynutí doby tohoto pronájmu bude hřbitovní správa motivována hledat alternativy k běžnému pronájmu tak, aby bylo zachováno stávající hrobové zařízení a pieta zde pohřbených. U hrobů zahrnutých do projektu bude individuálně posouzeno jejich zařazení na připravovaný seznam významných hrobů s ochranným režimem (ve smyslu bodu 4, článku 7 řádu pohřebiště). Pro zařazení hrobu do tohoto projektu musí splňovat alespoň jednu ze skutečností uvedených v bodech 1 – 3 a současně podmínku uvedenou v bodě 4. 1. V tomto hrobě jsou uloženy ostatky osoby, která byla prokazatelně významnou osobou v oblasti kultury, vědy, politiky, náboženství či v ostatních oblastech společenského života nebo významnou osobou z historického hlediska. 2. Součástí hrobu je hrobové zařízení s vysokou uměleckou či historickou hodnotou. 3. Hrob byl navržen fyzickou nebo právnickou osobou na zařazení hrobu do Projektu s jednoznačným úmyslem o tento hrob pečovat či hrob rekonstruovat. 4. Hrobové místo není v nájmu fyzické nebo právnické osoby – jedná se o “volný hrob“. Postup adopce: Hroby zařazené do Projektu jsou zveřejněny na webových stránkách SPH (www.hrbitovy.cz) a k tomu určených veřejných místech. Seznam je pravidelně aktualizován. Významné hroby jsou podle rozsahu poškození a přepokládaných nákladů na jejich opravu rozděleny do dvou skupin: a) Významné hroby určené k “adopčnímu nájmu” hrobového zařízení. b) Významné hroby určené k “adopčním darům”. ad a) Hrobová zařízení významných hrobů zařazených do kategorie a) jsou nabízena k nájmu za účelem zajištění jejich rekonstrukce, opravy či údržby, které hradí a zajišťuje adopční nájemce. Veškeré práce mohou být prováděny pouze se souhlasem SPH. Nájemné je stanoveno ve výši odpovídající výši nájmu hrobového místa a služeb s nájmem spojených dle platného ceníku SPH ve stejné výměře jakou má hrobové místo, na němž se nachází předmětné hrobové zařízení. ad b) Hrobová zařízení významných hrobů zařazených do kategorie b) budou opravována a rekonstruována prostřednictvím SPH v rozsahu odpovídajícím množství nashromážděných finančních prostředků z darů veřejnosti. Informace o aktuálním průběhu oprav bude průběžně uveřejňována na webových stránkách SPH. Uzavření smluv o adopčním nájmu či darovacích smluv je možné nejdříve 30 kalendářních dní po zveřejnění významného hrobu zařazeného do Programu adopcí. Upřednostněni budou vždy nájemci, kteří v této lhůtě prokážou příbuzenské vazby s osobností, jejíž ostatky se nacházejí ve významném hrobu. Nájemci a dárci vždy obdrží v souladu s platnými smlouvami certifikát o adopci, který vystaví pověřený zaměstnanec SPH zodpovědný za koordinaci Projektu.

Adopce válečných hrobů

Ve spolupráci s Ministerstvem obrany, odborem pro válečné veterány se SPH rozhodlo umožnit veřejnosti adoptovat i válečné hroby. Válečným hrobem se pro tyto účely rozumí hrob, který je zahrnut v centrální evidenci válečných hrobů vedené Ministerstvem obrany a nachází se na některém ze hřbitovů ve správě SPH. Může jít například o hroby barikádníků, nebo o hroby padlých v důsledku aktivní účasti v odboji nebo vojenské operaci v době války. Na základě žádosti veřejnosti pracovníci SPH prověří, zda se jimi navrhovaný hrob nachází v evidenci MO a pokud ano, bude zájemci vydán Certifikát o adopci. Tímto certifikátem se adopční nájemce zaváže, že bude po dobu 5ti let na své náklady pečovat o válečný hrob a jeho bezprostřední okolí a trvale jej udržovat v čistém a důstojném stavu. Dále se zaváže organizovat ve výročních dnech u hrobu vzpomínkové pietní akty.

Evidence válečných hrobů je k dispozici na www.valecnehroby.army.cz/Evidence

Hroby významných vojenských osobností, které však nejsou válečnými hroby podle zákona 122/ 2004 Sb., o válečných hrobech, to znamená, že tyto osobnosti nezemřely v důsledku aktivní účasti, budou zařazovány do Programu adopce významných hrobů. I v tomto případě uvítáme podněty široké veřejnosti, a pokud bude navrhovaný hrob splňovat podmínky Projektu adopce významných hrobů, bude do něj neprodleně zařazen.

Zdroj: http://www.hrbitovy.cz/?page_id=123

V Egyptě bude postavena replika majáku, jednoho ze starověkých divů světa

Na ostrově Faros bude postavena replika starověkého majáku (mrkněte se na anglickou Wikipedii), jednoho z tehdejších divů světa. Původní maják byl v Alexandrii těžce poškozen zemětřeseními mezi 3. a 12. stoletím, v roce 1303 přišlo nejničivější zemětřesení, které maják definitivně zničilo.

Maják Alexandrie

Na konci 15. století na místě, kde stál alexandrijský maják, postavil sultán Qaitbay tvrz, jako materiál použil i ruiny bájné památky. Maják postavil řecký architekt Sostratus Cnidus za účelem navádění lodí do přístavu, věž byla dokončena a slavnostně otevřena za vlády Philadelpha z dynastie Ptolemájovců (285 246 př. n.l.). Maják byl vysoků na tehdejší dobu neuvěřitelných 130 metrů, tento rekord nebyl překonán po mnoho dalších století.

Zdroj: http://www.ablogabouthistory.com/2015/05/12/replica-of-lighthouse-of-alexandria-to-be-built-in-egypt/#sthash.SKZlTl6B.dpbs

Věstonická venuše a další unikáty jsou vystavené na Slovensku

Unikáty tří největších českých muzeí hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic z Národního muzea, Věstonická venuše z Moravského zemského muzea a železné meteority z Opavy-Kylešovic ze Slezského zemského muzea opustily své depozitáře a za přísných bezpečnostních opatření cestovaly za hranice České republiky.

Všechny tři exponáty se staly součástí výstavy Unikáty českých a slovenských múzeí, kterou hostí Slovenské národní muzeum, a která navazuje na loňský mimořádný projekt Unikáty zemských muzeí, konaný postupně v Opavě, v Praze a v Brně.

Výstavu na Bratislavském hradě navíc obohatí další archeologický skvost – Zlatý náramek ze Zohoru z doby římské ze Slovenského národního muzea. Výstavu si mohou návštěvníci prohlédnout od 12. května do 14. června 2015. Poté se světově proslulé předměty, které jsou vystavovány zcela výjimečně, opět vrátí do svých depozitářů.

Kamenná hlava keltského héroa ze Mšeckých Žehrovic

Hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic patří mezi ikony Národního muzea. Téměř 25 cm vysoká kamenná plastika z konce 3. či počátku 2. století před Kristem svým provedením představuje nejdokonalejší dílo mezi obdobnými sochami, vytvořenými mimo oblasti klasických civilizací. Unikátní plastika ze středočeské opuky s typickým nákrčníkem patří ke stěžejním památkám keltské Evropy.

Věstonická venuše

Věstonická venuše, pouze 11,5 cm vysoká keramická soška nahé ženy ze sbírek Moravského zemského muzea, patří mezi nejvzácnější plastiky na světě. Nalezl ji tým známého archeologa Karla Absolona r. 1925 mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem ve zbytcích pradávného ohniště, rozlomenou na dva díly. Podle odborníků je stará až 29 tisíc let a je vůbec nejstarší uměleckou ukázkou pravěké keramiky na světě.

Meteority z Opavy-Kylešovic

Železné meteority z paleolitického sídliště v Opavě-Kylešovicích starého přibližně 18 tisíc let zapůjčilo ze svých sbírek Slezské zemské muzeum. Vesmírnými kameny tehdejší lovci obložili své ohniště – na počátku minulého století je náhodou objevili dělníci. Žádné jiné pravěké sídliště na světě se podobným nálezem meteoritů pochlubit nemůže.

Zlatý náramek z doby římské

Unikátní šperk pochází z knížecího hrobu patřícímu příslušníkovi germánské elity v Zohoru na západním Slovensku. Jedná se o místo, které se nacházelo těsně za římskou hranicí na jantarové stezce. Jde o jeden z vrcholných výrobků přelomu 1. a 2. století našeho letopočtu.

Záštitu nad touto jedinečnou výstavou převzali ministr kultury České republiky Daniel Herman a ministr kultury Slovenské republiky Marek Maďarič.

Zdroj: TZ NM

Blog pro příznivce historie. Novinky, objevy, fotky, videa, infografiky, recenze, tipy, výlety, rozhovory, archivy…