Audiokniha: Druhá světová válka

Knihy mohou být “konzumovány” i jinak, než četbou. Existují audioknihy, tedy knihy namluvené, které je možno poslouchat. Jaké to je, poslouchat knihu? To vlastně nemohu říci, protože jsem poslouchal rozhlasové dokumenty o druhé světové válce. A jelikož mě tohle období zajímá, tak jsem se skvěle bavil.

druha-svetova-valka-duze

Když jsem si před dvěma lety přečetl nabídku Audiotéky o možnosti zrecenzovat vybranou audioknihu, rozhodně jsem nevyskočil ze židle nadšením. Spíš jsem zpozorněl. Zkušenosti s audioknihami mám, tento formát mi nikdy moc nevyhovoval. Poslouchat knihu v posteli před spaním v mém případě nemá smysl, vždycky hned usnu a druhý den si to musím pouštět od začátku. A tak pořád dokola. Asi nejsem vhodným konzumentem audioknih. Nicméně když jsem v nabídce objevil audioknihu Druhá světová válka (aktuálně stojí 149 Kč), moje “averze” k audioknihám byla okamžitě překonána a pustil jsem se do toho.

Historie je mým koníčkem mnoho let a druhá světová válka mě zajímá asi nejvíc, hlavně stopa, kterou v její době zanechali v dějinách Čechoslováci. Z tohoto hlediska jsem byl spokojen. Většina z více než 13 hodin záznamu se týkal naší historie. Na začátek bych měl asi uvést, že nejde o klasickou audioknihu (tedy původní knihu, později načtenou), ale o komponovaný dokument z dílny Českého rozhlasu. V prvních krátkých stopách se posluchač dozví o důvodech vzniku největšího válečného konfliktu v dějinách, chronologicky si zopakuje to, co by měl znát ze školy a mnoho dalšího navíc. Zajímavosti, kuriozity a hlavně dobové záznamy reportáží a projevů – to je to, co dělá z tohoto projektu unikátní věc.

Alespoň v mém případě se Druhá světová válka nedala poslouchat na dobrou noc, nebo jako podkres k práci, je třeba dávat pozor. Obecně jako velkou nevýhodu audioknih vnímám fakt, že posluchači vnucují vlastní tempo konzumace obsahu. Někdo může záznam považovat za ideální, jinému chybí spád (zdá se mu všechno tak nějak pomalé), další posluchač nemusí stíhat. Zde vedou knihy klasické, tempo četby si každý určuje sám.

Tato “audiokniha” určitě poslouží zvídavým jako zdroj informací. Já většinu reálií znám, projel jsem si opět časovou osu války, zopakoval si reálie. Rychle, přehledně, zajímavě. Ovšem přínos pro mě byl jinde. Zaujaly mě neznámé skutečnosti, koriozity a hlavně dobové rozhlasové záznamy. Tak třeba Vlasta Burian – nejdřív vtipně řečnil proti Němcům při mobilizaci, pak si dělal legraci z Beneše a Stalina v propagandistických pořadech za protektorátu. Voskovec a Werich a ukázky jejich vysílaní z USA domů. Projevy politiků obou stran konfliktu. Autor projektu Marek Janáč musel nepochybně trávit studiem archivu desítky nebo stovky hodin a tímto projektem si získal mojí pozornost amatérského milovníka historie.

Po chronologickém popisu událostí války proloženém krátkými exkurzy do archivu následuje série v průměru hodinových dokumentů, věnujících se vždy nějaké zajímavé oblasti z dějin druhé světové války. Tajné pokusy na lidech, vědecké objevy (věděli jste, že za teflon, dálkové ovládání a klimatizaci “vděčíme” válečným výzkumům?), tajné zbraně Německa, propaganda, vznik Izraele, ale třeba i současný neonacismus. To všechno jsou témata dokumentů, tentokrát podrobně zpracovaných, s vyjádřením historiků a odborníků na problematiku. Třešničkou na dortu jsou pak autentické rozhlasové záznamy z procesu s K. H. Frankem.

Třináct hodin poslechu jsem zvládl za týden, cestou do práce a z práce. Skvěle jsem se bavil, dvakrát si popletl cestu a hlavně jsem se dozvěděl spoustu informací (jimiž se dá hezky “blýsknout” při debatách u piva), které jsem před tím neznal. Je to jistě způsobeno tím, že mě obsah vyloženě bavil, ale i kdybych chtěl, tak chybu na tomto projektu najít nemůžu.

Na Slovensku se diváci mohou těšit na speciál k výročí povstání

MOJE POVSTANIE.SK je multimediální projekt  realizovaný pro mladé lidi v souvislosti s 70. výročím SNP s cílem představit tuto událost prostřednictvím příběhů individuálního hrdinství obyčejných lidí. Základem projektu je série šesti krátkých filmů produkovaná v spolupráci s RTVS (jde spojené státní televizi a rozhlas), hlavní hrdiny příběhů hrají známé osobnosti a “hrdinové” dnešní doby – Dominika Cibulková, Celeste Buckingham, Tomi Kid Kovács, Lukáš Latinák, Majk Spirit a Miro Šatan.

Mojepovstanie.sk

Premiéra je naplánovaná na 30. srpen od 20:20 na Jednotke.

Zdroj: http://slovensko.rtvs.sk/clanok/kultura/vaclav-mika-spolu-s-tvorcami-predstavili-projekt-moje-povstanie-sk

Metody poprav v historii, tradiční i neznámé

Poměrně morbidním, ale vůbec nezajímavým tématem, jsou popravy, nebo chcete-li exekuce a jejich vývoj v průběhu staletí. Novinář Josh Aden sestavil desítku více či méně známých  způsobů, jak zprovodit ze světa člověka.

Svatý Sebastián
Svatý Sebestián, foto: hadrian6.tumblr.com

Pokračování textu Metody poprav v historii, tradiční i neznámé

Historie v metra v přehledné infografice

Zajímá-li vás historie dopravy, tak se určitě zajděte podívat do vestibulu pražského metra na Florenci. Na výstupu z trasy C směrem do ulice Na Poříčí najdete miniexpozici s názvem Metro ve světě. Tvoří jí panel 6,4 × 2,4 metru s unikátní mapou evropských i světových městských systémů metra. Jejím prostřednictvím se můžete dozvědět, ve kterých městech světa metro jezdí, dále počet jeho linek a stanic, celkovou délku systémů a například i rok otevření první linky. Na přehledných tabulkách “NEJ” navíc zjistíte, které metro je nejstarší, nejdelší, nebo například nejsevernější. Panel bude prý odstraněn ke konci srpna, jeho náhled je níže.

Mapa metra

Zdroj: FB DPP

Letecký den v Chebu (30. 8. – 31. 8. 2014)

O víkendu 30.- 31.srpna se na letišti v Chebu uskuteční 5. ročník leteckých dnů (program zde). V sobotu i v neděli budou od devíti do pěti hodin probíhat letové ukázky strojů Aero L-39 Abatros, JAK 18T, W-3A Sokol, Avia B534 (jediná letuschopná maketa), P-51D Mustang Excalibur, Messerschmitt Bf 108 Taifun, Boeing PT-17 „Stearman“, Klemm Kl-35, Harvard Mk.IV a dalších. Ve vzduchu se objeví i pilot Red Bull Air Race Challenger Cup Petr Kopfstein na stroji EXTRA 330 SC.

Letecký den Cheb 2014

Kromě letadel se mohou návštěvníci těšit i na skupinovou akrobacii, seskoky parašutistů, historické automobily, chůzi po křídle a další atrakce.

Vstupné  je 200 Kč, děti 6-15 let 50 Kč, děti do 6 let zdarma.

Brno představilo mapovou aplikaci s přehledem dopadů leteckých pum

V pondělí 25. srpna uplynulo 70 let od prvního těžkého bombového útoku na Brno během druhé světové války. Muzeum města Brna zahájilo na Špilberku výstavu Letecká válka – cíl Brno, která připomněla průběh i  důsledky bombardování, píše Brněnská drbna. Součástí zahájení bylo rovněž setkání pamětníků těchto událostí. Výstava potrvá do 2. listopadu.

Expozice bombardování připomíná prostřednictvím dobových artefaktů, fotografií i videozáznamů, součástí je i maketa protileteckého krytu s reálnými zvuky leteckého náletu a bombardování. Brno prodělalo během druhé světové války větší bombradování spojenců dvakrát, v roce 1944 útočili Američané, na konci války pak Rusové. Zahynulo 700 lidí, zasaženo bylo přes dva tisíce domů.

mapabombybrno

Na zahájení výstavy byla veřejnosti prezentována webová aplikace, která na aktuální mapě města Brna zobrazuje přehled míst dopadů leteckých pum. Na připojených fotografiích si zájemci mohou prohlédnout podobu zasažených lokalit těsně po náletech. Vznik aplikace financované magistrátem iniciovalo Muzeum města Brna, na její tvorbě pak spolupracovalo s Archivem města Brna a řadou předních válečných historiků.

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz

Výstava: Roky 1945, 1968 a 1989 objektivy fotografů

Pozvánku na výstavu Česká osudová data jsem zveřejnil nedávno. Probíhá v Českém centru v Rytířské ulici v Praze. Pokud půjdete okolo, určitě se stavte, prohlédnutí asi padesáti fotek vám zabere pár minut. Výstava trvá do 3. září.

2014-08-25 12.41.00

2014-08-25 12.41.22

2014-08-25 12.42.44

2014-08-25 12.43.19

2014-08-25 12.46.43

Uvidíte sovětské vojáky, kteří nejdříve křepčili po osvobození Prahy v roce 1945 a následně se museli vyrovnávat s rolí okupantů v témže městě o třiadvacet let později. Fotky z oslav (a třeba pohřbu sovětského důstojníka) v roce 1945 nevyjadřují až tolik radosti, jak by si jeden myslel. Sověti byli unavení a opotřebovaní. V roce 1968 se navíc museli vyrovnat s pochopitelnými nepřítelskými reakcemi Pražanů a třeba i Liberečáků. Mimochodem, nejvíc se mi líbila právě fotka (první snímek z fotogalerie) z libereckého náměstí, která zachytila tank, demolující podloubí domu. Všude kolem spousta lidí, napětí strach a hlavně smrt, to všechno je na snímku vidět.

Sověti na snímcích z let 1945 a 1968 jsou si něčím podobní. Spojuje je nejen únava a určitá odevzdanost, ale i překvapení z toho, kde jsou a co tam vlastně dělají. Ruský (a samozřejmě to platí i pro ostatní národy Sovětského svazu) voják je jeden z mnoha, jde bojovat a mnohdy ani neví kam a proč.

Další sérii tvoří fotografie z pohřbu Jana Palacha a vše završují snímky z roku 1989. Národní třída ze 17. listopadu, demonstrace, osobnosti. Zaujaly mě hlavně fotky Radka Bajgara a Jana Šibíka (poslední ve fotogalerii, omluvte kvalitu, fotografie jsem přefocoval telefonem) z Národní třídy, pořízení při té památné demonstraci 17. listopadu. Všiml jsem si, že byly pořízeny přes záda zasahujících členů bezpečnostního pluku. Nebyly foceny z davu, který si nakonec odnesl rány pendrekem. A vedou k úvahám, kde jejich autoři stáli, s kým a jak se vůbec dostali na tak pěkná místa k focení.

Co z české historie musejí znát žadatelé o občanství?

LOGO-OBCANSTVI

Médii nedávno proběhla zpráva o tom, že se pomalu ale jistě zvyšuje počet nově udělaných občanství imigrantům. A to přesto, že zájemci musejí prokazovat příjmy a také procházejí testem z českého jazyka a českých reálií, mimo jiné ze zeměpisu a historie. Podle iDNES.cz v prvním pololetí letošního roku psalo test z reálií 971 cizinců a neuspělo jich pouze deset.

Jak takový test vůbec vypadá? Kompletní testy a informace k nim je možné najít na webu http://obcanstvi.cestina-pro-cizince.cz/.  Pokud bych měl stručně zhodnotit obtížnost testu, tak by ho s minimem chyb měli zvládnout absolventi základní školy.

Otázky z českých reálií jsou rozčleněny do 3 oblastí a celkem do třiceti témat. 16 témat zabírá takzvaný občanský základ, 7 témat geografie a 7 témat tákajících se kulturních a historických informací o České republice. Každé z 30 témat je v testu zastoupeno 1 testovou úlohou. Takže cizinec žádající o občanství se v testu může setkat maximálně se sedmi dotazy z historie.

Sedm témat o historii a kultuře je definováno takto: středověk, novověk,  dějiny Československa do roku 1948, dějiny Československa v letech 1948 – 1989, dějiny Česka od roku 1989, významné osobnosti od 19. století do současnosti, umění od středověku do současnosti. Jak jsem již naznačil, většina otázek v testu je triviální, ale najdou se tam i o trochu tvrdší oříšky.

Z každého tématu z historických okruhů jsem vybral jednu otázku (podle mého názoru ne tak triviální) a sestavil krátký testík. Zkuste si ho projít, správná je vždy jedna odpověď, za poslední otázkou najdete seznam správných odpovědí.

1. Ze kterého rodu byl slavný český král a římský císař Karel IV.?
A) Z rodu Jagellonců.
B) Z rodu Habsburků.
C) Z rodu Přemyslovců.
D) Z rodu Lucemburků.
2. V 17. století se Češi postavili proti Habsburkům. Která válka touto událostí začala?
A) Sedmiletá válka.
B) Třicetiletá válka.
C) Napoleonské války.
D) Války o dědictví rakouské.
3. Kdy začala okupace Československa německou armádou?
A) 1. září 1939.
B) 30. září 1938.
C) 15. března 1939.
D) 17. listopadu 1939.
4. Kdo se stal československým prezidentem po Edvardu Benešovi v roce 1948?
A) Gustáv Husák.
B) Antonín Novotný.
C) Klement Gottwald.
D) Antonín Zápotocký.
5. Do které organizace vstoupila Česká republika 1. května 2004?
A) Do NATO.
B) Do UNESCO.
C) Do Rady Evropy.
D) Do Evropské unie.
6. Který český spisovatel získal Nobelovu cenu za literaturu?
A) Franz Kafka.
B) Jaroslav Hašek.
C) Jaroslav Seifert.
D) Bohumil Hrabal.
7. Která významná pražská židovská památka je na obrázku?
A) Anežský klášter.
B) Staronová synagoga.
C) Staroměstská radnice.
D) Kostel svatého Tomáše.

 

Správné odpovědi: 1D, 2B, 3C, 4C, 5D, 6C, 7B

Tak jak jste dopadli? Z tohoto testu je vidět, že to žadatelé o občanství tak moc jednoduché nemají. Ano, šlo jen o necelou čtvrtinu otázek z celkového počtu, který uchazeče čeká. A ano, vybral jsem záměrně to podle mého názoru pro cizince těžší. Pokud jste odpověděli bez chyby, máte moje uznání.

Za rok vyjde kniha o císaři Hirohitovi, bude mít 12 000 stran

Na blogu JapanRealtime (patří pod WSJ) vyšlo upozornění na zajímavý projekt – knihu shrnující život a panování císaře Hirohita. Půjde o neuvěřitelných 12 000 stran, které budou dění okolo císaře Hirohita popisovat den po dni. Historici na materiálu pracovali 24 let.

emperor-hirohito-dictator-415x260

Obrázek: http://japandailypress.com

Císař Hirohito se narodil v roce 1901, korunován byl v roce 1926. Předtím procestoval Evropu, poznal skvěle místní kulturu a mezinárodní vztahy. Japonsko pak zavedl do 2. světové války. Za jeho vlády se poté z japonské ekonomiky stal všemi obdivovaný a dobře fungující mechanizmus, zemřel v roce 1989.

Dejte si rande s dámou z období lovců mamutů

2014-08-21 12.23.45

2014-08-21 12.24.40

2014-08-21 12.22.53

2014-08-21 12.01.59

V nové budově Národního muzea v Praze si můžete na výstavě Unikáty zemských muzeí ještě několik dnů prohlédnout opravdové skvosty z muzejních sbírek. Věstonická venuše, hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic a vzácné meteority z Opavy-Kylešovic jsou k vidění zřídka, většinu času jsou pečlivě uzamčené v depozitářích.

Národní muzeum dalo k dispozici kupón na slevu 20 % ze vstupného do nové budovy, takže kromě tří pečlivě hlídaných a zabezpečených arfefaktů můžete v rámci návštěvy muzea prohlížet i další dvě aktuální výstavy, Peníze a První světová válka – prolog k 20. století.

Venuši, Kelta a meteority si můžete v Praze prohlédnout do 27. srpna, pak se výstava stěhuje do Brna, které bude výstavu hostit od 5. do 30. září, konkrétně v Moravském zemském muzeu.

Hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic představuje jednu z ikon sbírek Národního muzea a keltského (laténského) umění vůbec. Byla vytvořena zřejmě koncem 3. či počátkem 2. století před Kristem a svým provedením představuje nejdokonalejší dílo mezi obdobnými sochami. Více o keltské hlavě si můžete přečíst v článku Nálezce keltské hlavy jejich objev pobavil.

Věstonická venuše patří mezi nejvzácnější umělecké poklady z období téměř před 30 000 lety, kdy osídlení Moravy představovalo vrchol kulturního vývoje v rámci celé Evropy.

Železné meteority z Opavy-Kylešovic jsou unikátní především díky tomu, že byly nalezeny v sídlišti paleolitických lovců jehož stáří je datováno do doby před 18 000 lety.

Blog pro příznivce historie. Novinky, objevy, fotky, videa, infografiky, recenze, tipy, výlety, rozhovory, archivy…