Tak zvané Benešovy dekrety je souhrnný (a částečně kritizovaný) název pro dekrety, podepsané prezidentem republiky Edvardem Benešem, přijímané československou vládou v exilu a v prvních měsících po návratu do Československa.
Mezi 21. červencem 1940 (v Londýně) a 27. říjnem 1945 (v Praze) vyšlo celkem 143 dekretů, v tom 17 ústavních dekretů (podle jiných údajů 141 dekretů). Na dobu tzv. prozatimního zřízení ČSR (tedy na dobu v exilu) připadá 45 dekretů (v tom 11 ústavních dekretů), od dubna 1945 do října 1945 bylo vydáno dalších 98 dekretů (v tom 6 ústavních dekretů).
Všechny tyto dekrety presidenta byly ratihabovány (tedy dodatečně vyhlášeny za platný zákon) Prozatímním Národním shromážděním ústavním zákonem č. 57/1946 Sb. Toto se netýkalo několika dekretů povahy jmenování osob do různých funkcí, které nebyly číslovány a kterých se ratihabice netýkala. (Wikizdroje)
Prezident republiky dr. Edvard Beneš podepisuje jeden z dekretů, foto: bojovnici.cz
Kdo by se nechtěl proletět v některé z legendárních stíhaček druhé světové války. No, asi by se pár jedinců, kteří by tuto nabídku odmítli, našlo, ale já mezi ně rozhodně nepatřím. Sluší se, abych hned na začátku prozradil, že jsem neletěl ve skutečné stíhačce Messerschmitt Bf 109. Šlo o simulátor, ovšem velmi realistický a propracovaný. Seděl jsem v kokpitu, opocenýma rukama svíral knipl, trápil se s nožním řízením, zapomínal zasunovat podvozek a při přistáních mi díky dokonalému zpracování simulace vstávaly chlupy na rukou.
Vezměme to ale pěkně popořádku. Před pár dny se mě moje milá manželka zeptala, jestli vím o tom, že v Praze je simulátor Messerschmittu. Nevěděl jsem. Pokud vás zajímá, proč se moje manželka zabývá leteckými simulátory a jak se o tom vůbec dozvěděla, odpověď je velmi prozaická. Nabídku zahlédla na Slevomatu, zrovna když tam kupovala pobyt v Krkonoších… Tudy tedy vedly nevyzpytatelné cesty osudu ke splněné mého pubertálního snu. Ano, i já patřím k těm, kteří jako kluci chtěli pilotovat stíhačku. Napsal jsem tedy provozovatelům simulátoru, zda bych si ho mohl vyzkoušet, výměnou za zveřejnění recenze na tomto blogu. Odpověď přišla rychle a jistě už tušíte, že byla kladná. Domluvili jsme si tedy temín a já se začal nehorázně těšit.
Deník Anne Frankové je knihou, která se stala díky nešťastnému řízení osudu bestsellerem. Jde o osobní deníček třináctileté dívky, tedy materiál, kterých jsou každým rokem napsány miliony. Anna Frankové měla tu smůlu, že žila ve špatné době a z jejího nevinného deníčku se stal dokument, velmi autentický a zajímavý. Punc bestselleru dostal deník hlavně kvůli smrti autorky v koncentračním táboře. Anne Franková, popisující život ukrývané židovské rodiny během druhé světové války v Holandsku, psala deník několik měsíců. Zůstal nedokončen, jelikož byl úkryt prozrazen a autorka s celou svojí rodinou skončila v koncentračních táborech.
Medvědi, koně, jeleni, daňci, prasata, ovce, kozy, psi, labutě, kočky, pávi, králíci, slepice, holubi, andulky, rybičky, ale třeba také poštolky, ledňáček či krkavec žijí spolu s kastelány na našich hradech, zámcích a ostatních památkách. Jejich životní příběhy si navíc leckdy nezadají s barvitými historiemi šlechtických majitelů. Kasteláni se s návštěvníky rádi podělí o to, co například obnáší péče o několikametrákové chlupáče, jaké potíže způsobují krásní a pyšní pávi nebo proč nemají televizní štáby v oblibě litomyšlské andulky.
Po vyčerpávajúcich bojoch trvajúcich od 6. októbra 1973, 22. októbra vyhlásila bezpečnostná rada OSN rezolúciu 338, ktorou vyzývala bojujúce strany k ukončeniu vojenských aktivít. Boje na oboch frontoch boli oficiálne ukončené 26. 10. 1973.
Národní muzeum zapůjčilo jedinečnou miniaturu z počátku 17. století na prestižní mezinárodní výstavu Sultans of Deccan India, 1500–1700: Opulence and Fancy, kterouuspořádalo ve dnech 20. 4. – 26. 7. 2015 The Metropolitan Museum of Art v New Yorku. Vzácná miniatura, která byla doposud v zahraničí vystavena pouze jednou, představuje bohatě iluminovaný a zlacený list z portrétního alba mughalského císaře Džahángíra. Tento portrét, jenž zobrazuje sultána z Bídžápuru v jižní Indii, byl císaři Džahángírovi zaslán mezi lety 1610–1611. Nyní se miniatura, která při svém prvním vystavení mimo Evropu vzbudila ohromný zájem nejen mezi odborníky, navrací zpět do bezpečí pražského depozitáře.
Jedinečné dílo ze sbírek Národního muzea vzbuzuje velký zájem odborníků na indickou miniaturní malbu, a proto nemohlo chybět na stěžejní výstavě Metropolitního muzea umění v New Yorku, kde právem patřilo mezi přední exponáty. Výstava, na kterou zapůjčila své předměty nejvýznamnější světová muzea, představila poprvé kompletní umění a řemesla dakšinských sultanátů v jižní Indii v období 1500–1700. Sláva těchto sultanátů spočívá ve zcela unikátním uměleckém projevu ve sféře architektury i umění.
Ve svém přehledu hezkých stíhaček Druhé světové války jsem psal o typu Martin Baker MB5 a o názoru, který na něj měl zkušební pilot Janusz Żurakowski. Také jsem zmínil, že létal s Avro Canada CF-105 Arrow.
Týden upozornil na zajímavý archeologický objev. Ve Virginii, konkrétně v Jamestownu, byly odkryty pozůstatky čtyř prvních anglických kolonistů, kteří byli před víc než 400 lety pohřbeni v místě historického protestantského kostela.
Pozůstatky anglických osobníků, foto: tyden.cz
Ve Washingtonu nález oznámil vědecký tým vedený historikem Jamesem Hornem. Podle expertů má nález pro studium raných dějin osídlení USA zásadní význam. Pozůstatky byly objeveny na místě vůbec prvního anglikánského kostela v Americe, který byl postaven v roce 1608. Archeologům se podařilo identifikovat totožnost zemřelých, jde o reverenda Roberta Hunta, prvního anglikánského duchovního v Jamestownu, kapitány Gabriela Archera a Williama Westa a Sira Fernanda Wainmana, zřejmě prvního anglického šlechtice pohřbeného v Americe. Zemřeli mezi lety 1608-10.
Dánští archeologové našli 2000 zlatých spirál pohřbených v poli v oblasti Zealand. Je možné, že spirály byly použity k zdobení slavnostních krojů kněží uctívajících slunce v průběhu doby bronzové.
Dánské národní muzeum ve středu oznámilo, že archeologové odhalili zlaté spirály, které mohly být používány pro náboženské obřady v průběhu doby bronzové. Tehdy předkové Dánů uctívali slunce.
Přestože to školáci neradi slyší, prázdniny se přehouply do druhé půlky; jeden celý letní měsíc je ale ještě před námi a hrady a zámky připravují pro své návštěvníky tolik zábavy, že na budoucí povinnosti nemají čas ani pomyslet. Kromě obvyklých návratů v čase je letošní srpen věnovaný večerním a nočním dobrodružstvím a tajemnu, které vyvrcholí o Hradozámecké noci 29. srpna.
