Národní muzeum se 11. května opět otvírá veřejnosti

Národní muzeum se v pondělí 11. května 2020 po dvou měsících znovu zpřístupní svým návštěvníkům. Za zpřísněných hygienických opatření si návštěvníci budou moci opět naživo prohlédnout takřka všechny výstavy a expozice, které se v objektech Národního muzea nacházely ještě před jejich uzavřením.

Pokračování textu Národní muzeum se 11. května opět otvírá veřejnosti

Nacisté kosili Čechoslováky po stovkách tisíc

S 75. výročím konce druhé světové války by se slušelo připomenout oběti nacismu mezi Čechoslováky. Byť často slyšíme, že se lidé na našem území (pod protektorátem Německa) měli za války vlastně fajn a že nemuseli bojovat, pokud nechtěli, počty mrtvých jsou hrozivé. Do celkového součtu (často je uváděno číslo 343 000) jsou započítávány židovské oběti holokaustu, tedy nacistického konečného řešení. Jde asi o 270 000 Židů z Čech, Sudet, Slovenska a Zakarpatské Ukrajiny.

Pokračování textu Nacisté kosili Čechoslováky po stovkách tisíc

Komentář: Povstání v českých zemích za války

František Moravec 8. 9. 1939, kvůli požadavku britské tajné služby MI 6 (Military Intelligence, Section 6, Vojenská zpravodajská služba, Sekce 6) z předchozího dne, vydal po předchozí důkladné poradě s Edvardem Benešem, novou směrnici orientující domácí odboj na brzké povstání proti Německu, až zazní smluvené heslo ve vysílání BBC. Nutno uvést, že v té době neměl československý exil rádiotelegrafické spojení s domácím odbojem, ani neznal (!) jeho momentální sílu. Příkazům, pokynům exilového vedení nebo depeším z protektorátu to trvalo přes kurýry a různé prostředníky značně dlouho, než dorazily k adresátům. Podle Ladislava K. Feierabenda trvalo až tři týdny, než exilové vedení od něj zprávu z protektorátu dostalo. Cesta pokynů zpět do protektorátu nebyla časově kratší. Beneš chtěl i s těmito nedostatečnými informacemi o síle domácího odboje doslova naslepo (!) vyvolat povstání pouze kvůli tomu, aby byla uznána československá exilová vláda i s ním coby prezidentem a vynutit si také britské prohlášení, že jedním z válečných cílů Velké Británie je osvobození ČSR v hranicích z roku 1937.

Pokračování textu Komentář: Povstání v českých zemích za války

Národní muzeum slaví 202 let od svého založení a připravuje celou řadu nových výstav a expozic

Národní muzeum si 15. dubna připomíná 202 let od svého založení. Při této příležitosti otevírá na svých webových stránkách výstavu Národní muzeum v éře Československa, která návštěvníka provede nejen historií instituce ve 20. století, ale též významnými událostmi, které se v tomto období kolem něj odehrávaly. Především se však připravuje na to, až své výročí bude moci oslavit s návštěvníky ve svých otevřených objektech. 

Pokračování textu Národní muzeum slaví 202 let od svého založení a připravuje celou řadu nových výstav a expozic

Akce K: Zkáza klášterních knihoven (virtuální výstava)

Unikátní virtuální výstavou připomene Národní knihovna ČR 70. výročí Akce K a Akce Ř – komunistických útoků na kláštery v Čechách. Název výstavy Akce K: Zkáza klášterních knihoven odkazuje na události, při kterých bylo zničeno či poškozeno velké množství knih z bohatých klášterních knihoven.

Výstava Akce K

Pokračování textu Akce K: Zkáza klášterních knihoven (virtuální výstava)

Kniha: Čtyřicet dnů

Franz Werfel, pražský rodák, Rakušan a především skvělý spisovatel se ve svém románu Čtyřicet dnů pustil do dnes poměrně opomíjeného tématu genocidy Arménů v průběhu první světové války. Jeho hrdina Gabriel Bagratjan se jako vůdce více než čtyř tisíc uprchlíků na Mojžíšově hoře pokusil i přes zjevnou nepřízeň osudu uchránit své krajany před tureckou perzekucí.

Franz Werfel: Čtyřicet dnů

Pokračování textu Kniha: Čtyřicet dnů

Národní muzeum otevírá veřejnosti své výstavy on-line

Národní muzeum a všechny jeho objekty včetně výstav a expozic jsou sice v současné době pro návštěvníky uzavřeny, muzeum však chce i tak sloužit veřejnosti a udržet kontakt se svými návštěvníky. Začalo proto nabízet virtuální prohlídky svých aktuálních výstav on-line prostřednictvím svých webových stránek. První výstavy Sametová revoluce – Říká se jí sametová a Labyrint informací a ráj tisku byly na webových stránkách otevřeny 23. března 2020. V příštích dnech budou následovat další výstavy, jako Račte vstoupit do divadla, Import / Export / Rock´n´roll či Doma na Sibiři. Národní muzeum postupně plánuje virtuálně otevřít všechny své aktuální výstavy a poté začít on-line pořádat i výstavy nové.

Pokračování textu Národní muzeum otevírá veřejnosti své výstavy on-line

Národní knihovna a Dilia zpřístupní vysokoškolákům knihy online

Studenti a pedagogové veřejných vysokých škol mohou od zítřejšího dne využívat dočasný online přístup k fondům Národní knihovny a veřejných vysokých škol. Dnes v dopoledních hodinách se na tom dohodli generální ředitel Národní knihovny Martina Kocanda a Jiří Srstka, ředitel spolku DILIA, kolektivního správce autorských práv. Zpřístupněno tak bude více než 206.000 titulů monografií a periodik, což je přes 59 milionů stran. 

Dohoda, která byla dnes podepsána, umožní studentům a pedagogům veřejných vysokých škol přístup k digitalizovaným fondům Národní knihovny a veřejných vysokých škol online formou aplikace Kramerius. „Týkat se to bude také těch děl, která jsou nyní chráněny autorským zákonem. Chtěl bych tímto velmi poděkovat Dilii, že vyšla vstříc stovkám studentů, kteří se na nás obraceli s žádostmi o zpřístupnění knih,“ říká Martin Kocanda. „Po dobu vyhlášení nouzového stavu si budou moci vysokoškoláci naše fondy otevřít, přečíst, ale z logiky věci nemůžeme povolit stahování a tisk těchto fondů,“ dodává Kocanda. Národní knihovna tak chce eliminovat nelegální šíření publikací. 

Adresa pro aplikaci Kramerius –  http://kramerius.nkp.cz/

Zdroj: TZ NKP

Blog pro příznivce historie. Novinky, objevy, fotky, videa, infografiky, recenze, tipy, výlety, rozhovory, archivy…