Komentář: Co přinesla republika?

Naprostou raritou bylo, že až na zcela zanedbatelný počet několika desítek jedinců neměl nikdo z obyvatelstva budoucího státu o snahách československých exulantů T. G. Masaryka (podle cestovního pasu Rakušana, pak dvakrát po sobě Srba a nakonec Brita), E. Beneše a Francouze M. R. Štefánika tušení. Češi po celou dobu války toužili, stejně jako před ní, po větší míře národní autonomie v rámci Rakouského císařství, po něčem obdobném, co si vynutili v roce 1867 Uhři, ne po samostatném státě. Neporovnatelně vyšší počet Čechů, než československých legionářů bojoval za války v řadách rakousko-uherské armády. I syn Masaryka, Jan, vyznamenaný za statečnost rakouským císařem.

Pokračování textu Komentář: Co přinesla republika?

Paměť a dějiny 3/2019: Sametová revoluce v Československu, Husovy protektorátní oslavy a doping

Třetí letošní číslo revue Paměť a dějiny je celkem pochopitelně z velké části věnováno třicetiletému výročí pádu komunismu v Československu. V ústředním textu, nazvaném Jiná revoluce, se Adéla Gjuričová zaměřila na to, co se těsně po 17. listopadu 1989 odehrávalo v tehdejších státních institucích, tedy na ÚV KSČ, ve Federálním shromáždění atd. To, co se dělo na ulicích a na vysokých školách je poměrně notoricky známé, vývoj uvnitř strany nikoliv. V tomto textu jsem poprvé narazil na osobnost Antona Blažeje, mluvčího vzbouřených komunistů, který během schůze 29. listopadu vystoupil se zásadním a vůči straně kritickým projevem.

Paměť a dějiny 3/2019

Pokračování textu Paměť a dějiny 3/2019: Sametová revoluce v Československu, Husovy protektorátní oslavy a doping

Památník Jana Palacha ve Všetatech je otevřený!

Národní muzeum dne 9. října 2019 slavnostně otevřelo Památník Jana Palacha ve Všetatech. Od 10. října se tak mohou návštěvníci zdarma podívat do nevšedního památníku, který vznikl na místě původního domu rodiny Palachových a navštívit i novou expozici, která ukazuje dobu a čin Jana Palacha v kontextu událostí 20. století.

Památník Jana Palacha

Pokračování textu Památník Jana Palacha ve Všetatech je otevřený!

Národní památkový ústav pošesté ocenil významné počiny v oblasti památkové péče

Na zámku Lemberk byly dnes pošesté uděleny Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro. Vítěze nejlepších počinů v oblasti památkové péče vybírala odborná porota z celkem dvaceti čtyř uchazečů ve čtyřech hlavních kategoriích. Udělena byla rovněž tři zvláštní ocenění generální ředitelky NPÚ, ocenění za celoživotní přínos pro osobnost památkové péče a cena veřejnosti Památky děkují.

Silniční most v Jaroměři
Silniční most v Jaroměři, foto: NPÚ

Pokračování textu Národní památkový ústav pošesté ocenil významné počiny v oblasti památkové péče

Výstava: Listopad 1989 v pražských ulicích (25. 9. 2019 – 26. 4. 2020)

Výstava představuje prostřednictvím plakátů, letáků, fotografií a filmových záběrů průběh listopadových a prosincových událostí roku 1989 v hlavním městě Praze. Přibližuje návštěvníkům hlavní události a jejich aktéry, kteří byli tomuto dějinnému okamžiku přítomni a aktivně se podíleli na demontáži totalitního politického systému, jemuž před třiceti lety dominovala Komunistická strana Československa. Výstava pokrývá časové období politických změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem 1989.

Foto: MHMP

Místo:
Muzeum hlavního města Prahy

Termín:
25. 9. 2019 – 26. 4. 2020

Přednáška: Dánští Židé v Terezíně (3.10. 2019, Národní muzeum)

V českém povědomí ne příliš známé téma dějin dánských Židů deportovaných a vězněných v terezínském ghettu v letech 1943-45 a osvobozených díky stálému tlaku dánských úřadů přiblíží přednáška odborníka na dějiny nacismu a holokaustu prof. Therkela Strædeho. Veřejnosti zdarma přístupná přednáška se uskuteční v Historické budově Národního muzea ve čtvrtek 3. října od 15.00 hodin.

Přednáška Dánští Židé v Terezíně
Foto: NM

Pokračování textu Přednáška: Dánští Židé v Terezíně (3.10. 2019, Národní muzeum)

Debata: Vznik Památníku tří odbojů (30.10. 2019 od 20:00)

Hlavním tématem debaty bude podoba Památníku tří odbojů v Lošanech na místě rodného statku genmjr. Josefa Mašína. Jakým způsobem si připomínat příslušníky tří československých odbojů ve 20. století? Jak se v minulosti proměňovala vzpomínková kultura v této oblasti? Jaké byly zahraniční inspirace pro architektonický návrh lošanského památníku?

Hosté: architekt Tomáš Hradečný (ČVÚT) a spisovatel a nakladatel Jiří Padevět (Academia)

Moderátor: historik Petr Blažek (ÚSTR)

  • Termín: Od 30. 10. 2019, 20:00 do 30. 10. 2019, 22:00
  • Místo konání: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 1

Blíže k projektu Památníku tří odbojů na stránce www.masinuvstatek.cz

Zdroj: TZ ÚSTR

Výstava: Armáda v povstání – Slovenské národní povstání 1944 (21.9. 2019 – 19.4. 2020)

Slovenské národní povstání představuje jeden z nejvýznamnějších mezníků slovenských dějin. Nově otevřená fotografická výstava v Národním památníku na Vítkově s názvem Armáda v povstání – Slovenské národní povstání 1944 svým návštěvníkům tuto událost detailněji přiblíží. Prohlédnout si ji můžete od 21. září tohoto roku až do dubna 2020.

Slovenské národní povstání 1944
Slovenské národní povstání 1944, foto: NM

Pokračování textu Výstava: Armáda v povstání – Slovenské národní povstání 1944 (21.9. 2019 – 19.4. 2020)

Klementinum po sedmi letech opět otevřelo západní bránu

Pražské Klementinum, sídlo Národní knihovny ČR, po několika letech opět otevřelo svou západní bránu, která ústí do Křižovnické ulice. Brána byla uzavřena z důvodu rekonstrukce, a návštěvníci tak mohli využívat pouze brány na Mariánské náměstí a do Karlovy ulice. Západní brána je umístěná hned vedle kostela nejsvětějšího Salvátora.

Klementinum neslouží pouze jako knihovna. Pro své návštěvníky pořádá také kulturní akce, výstavy, koncerty či autorská čtení. Klementinský areál patří mezi nejvýznamnější památky Prahy. Barokní komplex má rozlohu dva hektary. Jeho počátky jsou spjaty s příchodem jezuitů v roce 1556, kteří začali na místě dominikánského kláštera budovat komplex církevních a školních budov. Hlavní období výstavby dnešní podoby Klementina je ohraničeno roky 1578-1726 a je spjato s celou řadou významných architektů (například Giovanni Domenico Orsi či Kilián Ignác Dientzenhofer). Na výzdobě se podíleli také významní umělci své doby.

Ve druhé polovině 18. století jezuité Klementinum opustili, ale zůstaly knihovní sbírky. Císařovna Marie Terezie je v roce 1777 prohlásila za veřejnou c.k. Univerzitní knihovnu. Po celé 18. a 19. stol. nedošlo k žádným významnějším stavebním zásahům. Až v letech 1924-1936 architekt Ladislav Machoň provedl novodobé úpravy pro potřeby národní, univerzitní a technické knihovny.

Blog pro příznivce historie. Novinky, objevy, fotky, videa, infografiky, recenze, tipy, výlety, rozhovory, archivy…