Komentář: Nasáli Poláci antisemitismus s mateřským mlékem?

Varšava očekává podle zprávy ČTK z 19. 2. 2019 oficiální omluvu od Izraele za výroky o polském antisemitismu. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac údajně rozlítil polské představitele svým výrokem, že Poláci “nasáli svůj antisemitismus s mateřským mlékem”. Jak to vlastně s tím polským antisemitismem je?

Pokračování textu Komentář: Nasáli Poláci antisemitismus s mateřským mlékem?

Diskuze: Jan Palach v kulturní paměti (05. 03. 2019, 18:30)

ÚSTR zve na diskusi o tom, jak si česká společnost připomíná čin sebeupálení Jana Palacha z 16. ledna 1969. S pozvanými hosty budeme diskutovat o různých způsobech, jakými se Palachův čin vepisuje do národní paměti. Jaké místo má tato událost v tradici výtvarného umění? Jaké sochy připomínají Jana Palacha ve veřejném prostoru? Jaké filmové obrazy máme na toto téma k dispozici? V moderované diskusi se budeme vztahovat jak k letošnímu výročí, tak ke starším obrazům Palachova činu v české kulturní paměti. Proměnil se nějak obraz Palachova činu?

Jako hosté vystoupí Marie Foltýnová z Galerie hlavního města Prahy, Jan Kolář z Filozofické fakulty UK a Helena Musilová z Musea Kampa.

  • Termín: 05. 03. 2019, 18:30
  • Místo konání: Museum Kampa, U Sovových mlýnů 2, 118 00 Praha 1

Zdroj: TZ ÚSTR

Antinacista Albert Göring

Albert Günther Göring se narodil 5. března roku 1895 v Berlíně-Friedenau. To, že se do historie zapsal výrazněji, než je obvyklé, můžeme přičítat i tomu, že jeho starším bratrem byl Hermann
Göring, tedy šéf Luftwaffe a jeden z nejvýše postavených představitelů nacistické Třetí říše. Pokud si ale myslíte, že byl Albert také válečným zločincem, budete překvapeni. Po válce byl sice zadržet a vyslýchán, ovšem souzen nebyl. Spojencům se ani při nejlepší vůli na něj nepodařilo najít nic, za co by ho mohli odsoudit. Naopak, ukázalo se, že Albert Göring před válkou i během ní pomáhal nezištně nejenom Židům, ale všem, kteří byli v ohrožení. Byl přesvědčeným antinacistou.

Albert Göring
Albert Göring, foto: endthekilling.ca

Pokračování textu Antinacista Albert Göring

Komentář: Pochybnosti o české hymně

Zdá se, že česká hymna Kde domov můj? je zřejmě plagiát. Nápěv pochází z druhé věty Koncertantní symfonie Es dur pro ho­boj, klarinet, fagot a lesní roh K297 b, zkomponované Wolfgangem Amadeem Mozartem v Paříži ro­ku 1778, tedy zhruba o půl století dříve, než se konala premiéra hry Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka.

Pokračování textu Komentář: Pochybnosti o české hymně

Komentář: Okolnosti přepadení vysílače v Gleiwitzu nejsou dostatečně doloženy

Britská vláda se od 29. 8. 1939 snažila zprostředkovat přímá jednání německo–polská, které Poláci již několik měsíců odmítali. Hitler s touto aktivitou Velké Británie souhlasil, požadoval však vyslání polského zplnomocněnce do Berlína k jednání, které se mělo konat 30. 8. Otázkou je, nakolik se Velká Británie o dohodu obou zemí snažila a nakolik to bylo britské alibi pro případ vzniku války. Polsko Německu neodpovědělo, zmocněnce nevyslalo a polský ministr zahraničí Józef Beck zakázal Józefu Lipskému, polskému vyslanci v Berlíně převzít jakýkoliv dokument s německými návrhy a o nich jednat. Němci se o tom dověděli, Beckovu depeši s tímto sdělením zachytili a rozšifrovali.

Pokračování textu Komentář: Okolnosti přepadení vysílače v Gleiwitzu nejsou dostatečně doloženy

České hrady a zámky navštívilo v roce 2018 5,5 milionu lidí

Památky ve správě Národního památkového ústavu se i v minulém roce těšily mimořádně velké oblibě. Od ledna do prosince 2018 je navštívilo přes 5,5 milionu lidí, podařilo se tak navázat na velmi úspěšné sezony z předchozích let. V hlavní sezoně se návštěvnost blížila k 5,3 milionům, téměř čtvrt milionu lidí si přišlo hrady a zámky prohlédnout během speciálního adventního programu. Nejsilnějším měsícem byl červenec, v němž památky navštívilo bezmála 1,3 milionu zájemců.

Třemi nejnavštěvovanějšími objekty byly zámky Český Krumlov, Lednice a Hluboká. Českokrumlovský areál si prohlédlo přes 400 tisíc lidí, zámek v Lednici se této hranici blíží. Téměř 300 tisíc lidí zavítalo na Hlubokou, hrad Karlštejn zaznamenal přes 200 tisíc návštěvníků. Hranici 100 tisíc návštěvníků ročně překonaly rovněž další památkové objekty: Valtice, Kroměříž, Konopiště, Sychrov, Křivoklát, Bouzov, Trosky, Buchlovice a Telč.

10 nejnavštěvovanějších památek ve správě NPÚ za období leden-prosinec 2018

Český Krumlov 429 000

Lednice 394 000

Hluboká 288 000

Karlštejn 223 000

Valtice 194 000

Kroměříž 181 000

Konopiště 161 000

Sychrov 115 000

Křivoklát 113 000

Bouzov 111 000

Spolu s vysokou návštěvností vzrostly i výnosy. Za uplynulý rok činily výnosy 572 milionů korun. Stejně jako v minulých letech budou i nyní tyto prostředky použity zejména na obnovu památek a zkvalitňování služeb pro návštěvníky.

Zdroj: TZ NPÚSponzorovaný hosting od WebSupport.cz

Alfred Naujocks, muž, který spustil druhou světovou válku

Když jsem psal o rozpoutání druhé světové války a incidentu v Gliwici formou stručného medailonku Franciszka Honioka, padlo i jméno Alfreda Naujockse. Tenhle esesák narozený 20. září 1911 v Kielu se účastnil několika speciálních operací, z nichž nejznámější je fingovaný útok na vysílač v Gliwicích, který posloužil Hitlerovi jako záminka k útoku na Polsko.

Alfred Naujocks
Alfred Naujocks, foto: https://twitter.com/3rdReichStudies

Pokračování textu Alfred Naujocks, muž, který spustil druhou světovou válku

Komentář: Je česká domněnka, že gestapáci z řad českých Němců byli krutější než gestapáci z Říše, mylná?

V české společnosti je hluboce zakořeněné přesvědčení, že nejkrutější gestapáci byli sudetští Němci. Nicméně nová, ke konci roku 2018 ještě nedokončená studie historiků Jana Vajskebra a Jana Zumra z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) o úřednících Gestapa v protektorátu to nijak nepotvrzuje, ba nepřímo ji vyvrací.

Pokračování textu Komentář: Je česká domněnka, že gestapáci z řad českých Němců byli krutější než gestapáci z Říše, mylná?

Kniha: Babické vraždy 1951

Říkají vám něco jména Antonín Plichta, Ladislav Malý, Antonín Mityska nebo Václav Drbola? Ne? Přesto jejich osud budete do jisté míry znát, i když značně překroucený díky dvěma dílům seriálu 30 případů majora Zemana. Odhlédněme od komunistické propagandy, co se dělo v Babicích se totiž můžeme dočíst v naučné literatuře, konkrétně v knize Babické vraždy 1951 autora Michala Stehlíka.

Michal Stehlík: Babické vraždy 1951

Pokračování textu Kniha: Babické vraždy 1951

Blog pro příznivce historie. Novinky, objevy, fotky, videa, infografiky, recenze, tipy, výlety, rozhovory, archivy…