Přednáška: Dánští Židé v Terezíně (3.10. 2019, Národní muzeum)

V českém povědomí ne příliš známé téma dějin dánských Židů deportovaných a vězněných v terezínském ghettu v letech 1943-45 a osvobozených díky stálému tlaku dánských úřadů přiblíží přednáška odborníka na dějiny nacismu a holokaustu prof. Therkela Strædeho. Veřejnosti zdarma přístupná přednáška se uskuteční v Historické budově Národního muzea ve čtvrtek 3. října od 15.00 hodin.

Přednáška Dánští Židé v Terezíně
Foto: NM

Pokračování textu Přednáška: Dánští Židé v Terezíně (3.10. 2019, Národní muzeum)

Debata: Vznik Památníku tří odbojů (30.10. 2019 od 20:00)

Hlavním tématem debaty bude podoba Památníku tří odbojů v Lošanech na místě rodného statku genmjr. Josefa Mašína. Jakým způsobem si připomínat příslušníky tří československých odbojů ve 20. století? Jak se v minulosti proměňovala vzpomínková kultura v této oblasti? Jaké byly zahraniční inspirace pro architektonický návrh lošanského památníku?

Hosté: architekt Tomáš Hradečný (ČVÚT) a spisovatel a nakladatel Jiří Padevět (Academia)

Moderátor: historik Petr Blažek (ÚSTR)

  • Termín: Od 30. 10. 2019, 20:00 do 30. 10. 2019, 22:00
  • Místo konání: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 1

Blíže k projektu Památníku tří odbojů na stránce www.masinuvstatek.cz

Zdroj: TZ ÚSTR

Výstava: Armáda v povstání – Slovenské národní povstání 1944 (21.9. 2019 – 19.4. 2020)

Slovenské národní povstání představuje jeden z nejvýznamnějších mezníků slovenských dějin. Nově otevřená fotografická výstava v Národním památníku na Vítkově s názvem Armáda v povstání – Slovenské národní povstání 1944 svým návštěvníkům tuto událost detailněji přiblíží. Prohlédnout si ji můžete od 21. září tohoto roku až do dubna 2020.

Slovenské národní povstání 1944
Slovenské národní povstání 1944, foto: NM

Pokračování textu Výstava: Armáda v povstání – Slovenské národní povstání 1944 (21.9. 2019 – 19.4. 2020)

Klementinum po sedmi letech opět otevřelo západní bránu

Pražské Klementinum, sídlo Národní knihovny ČR, po několika letech opět otevřelo svou západní bránu, která ústí do Křižovnické ulice. Brána byla uzavřena z důvodu rekonstrukce, a návštěvníci tak mohli využívat pouze brány na Mariánské náměstí a do Karlovy ulice. Západní brána je umístěná hned vedle kostela nejsvětějšího Salvátora.

Klementinum neslouží pouze jako knihovna. Pro své návštěvníky pořádá také kulturní akce, výstavy, koncerty či autorská čtení. Klementinský areál patří mezi nejvýznamnější památky Prahy. Barokní komplex má rozlohu dva hektary. Jeho počátky jsou spjaty s příchodem jezuitů v roce 1556, kteří začali na místě dominikánského kláštera budovat komplex církevních a školních budov. Hlavní období výstavby dnešní podoby Klementina je ohraničeno roky 1578-1726 a je spjato s celou řadou významných architektů (například Giovanni Domenico Orsi či Kilián Ignác Dientzenhofer). Na výzdobě se podíleli také významní umělci své doby.

Ve druhé polovině 18. století jezuité Klementinum opustili, ale zůstaly knihovní sbírky. Císařovna Marie Terezie je v roce 1777 prohlásila za veřejnou c.k. Univerzitní knihovnu. Po celé 18. a 19. stol. nedošlo k žádným významnějším stavebním zásahům. Až v letech 1924-1936 architekt Ladislav Machoň provedl novodobé úpravy pro potřeby národní, univerzitní a technické knihovny.

Komentář: Kdo vlastně zavinil druhou světovou válku?

Obvykle se uvádí, že Německo přepadením Polska 1. 9. 1939, avšak Ministerstvo zahraničí Ruské federace dodnes označuje za jediného viníka druhé světové války Polsko, protože v roce 1939 dvakrát mobilizovalo proti Německu a vytrvale odmítalo s ním jednat o sporných otázkách. Odmítnutí projednávat sporné otázky a požadavky s druhým státem pokládala Společnost národů od roku 1924 za agresi, ostatně k tomu bylo Polsko povinováno i mezinárodní bilaterální arbitrážní smlouvu s Německem z roku 1925. Mobilizace se všeobecně považovala od roku 1892, od podepsání francouzsko–ruské vojenské konvence přímo za válečný akt. Poznamenejme, že Německo proti Polsku nemobilizovalo (ani v roce 1938 proti Československu).

Pokračování textu Komentář: Kdo vlastně zavinil druhou světovou válku?

V Národním památníku na Vítkově si připomenete osudy polských občanů za druhé světové války

V Národním památníku na Vítkově můžete od 23. srpna letošního roku navštívit menší panelovou výstavu s názvem Boj a utrpení. Polští občané za druhé světové války, která připomíná nelehké osudy obyvatel našeho sousedního státu.

Výstava Boj a utrpení. Polští občané za druhé světové války

Pokračování textu V Národním památníku na Vítkově si připomenete osudy polských občanů za druhé světové války

Národní muzeum dokončuje přeměnu domku rodiny Palachových ve Všetatech na Památník Jana Palacha

Národní muzeum v roce 2015 vykoupilo chátrající objekt ve Všetatech a zahájilo práce na jeho přeměnu na důstojný Památník Jana Palacha. Na jeho novou podobu byla vypsána úspěšná architektonická soutěž. Součástí památníku je i expozice, která ukáže čin Jana Palacha v kontextu dějin 20. století. Slavnostní otevření je plánováno na konec měsíce září.

Pokračování textu Národní muzeum dokončuje přeměnu domku rodiny Palachových ve Všetatech na Památník Jana Palacha

Komentář: Snaha o zvětšení německého životního prostoru a Generalplan Ost

V 90. letech 19. století Německo začalo, dvě desetiletí po svém vzniku v roce 1871, soupeřit s Velkou Británií, tehdejší největší mocností světa. Vrhalo milionové částky do stavby bitevních lodí, které by v době války udržely trasy do německých kolonií průjezdné. Soutěžení bylo finančně velmi zatěžující, takže Karl Haushofer, pozdější profesor geopolitiky, začal formulovat zásady německé geografické politiky jiným způsobem. Přišel na nápad, že by se Německo mohlo zcela vzdát zámořských kolonií a místo toho usilovat o vytvoření německého impéria na pevnině absorbováním etnických germánských skupin mimo hranice Německé říše spolu s dostatečným územím. Obrovské budoucí impérium se mělo podle něj táhnout za příznivých okolností od Baltu až po Pacifik. Haushofer při svých úvahách sice nezdůrazňoval skutečnost, že většina území na východě patřila v té době Rusku, předpokládal však, že rozšíření německého říše nastane výhradně mírovými prostředky (!) a to během asi sta let.

Pokračování textu Komentář: Snaha o zvětšení německého životního prostoru a Generalplan Ost

Komentář: Je na čase opustit blud o vyhánění Čechů ze Sudet

V interview v Parlamentních listech se novinářka zeptala: „Je podle vás stejně důležité si připomenout, že loni uběhlo 80 let od vyhnání Čechů ze Sudet, stejně jako to, že příští rok uplyne 75 let od vyhnání Němců z Československa?“

Nezabývejme se úrovní znalostí dotyčné novinářky, vyhnání Čechů ze Sudet je blud sdílený celou českou společností. Když se po více než sedm desetiletí v českých sdělovacích prostředcích, ve školách za vehementní podpory historiků a politiků lživě líčí, jak Němci po odstoupení pohraničí v roce 1938 odtud Čechy vyhnali, zanechá to nutně v myšlení Čechů stopy. Pokud si sami nezjednají pravdivé informace, věří, že vyhnáni byli, protože celonárodní diskurs k tomu dodnes neproběhl.

Pokračování textu Komentář: Je na čase opustit blud o vyhánění Čechů ze Sudet

Blog pro příznivce historie. Novinky, objevy, fotky, videa, infografiky, recenze, tipy, výlety, rozhovory, archivy…