Archiv rubriky: Tipy

Tipy

Vyšla audiokniha o pádu Cařihradu podle Waltariho

Román Pád Cařihradu finského autora historické prózy, proslulého knihou Egypťan Sinuhet, který vypráví o milencích, jejichž vztahu nepřeje společnost ani doba, i o pádu velké byzantské metropole, vychází nově také v podobě audioknihy. „Zpracovat klasický román Pád Cařihradu do audiopodoby byla vysněná výzva. Waltariho způsob vyprávění mě nepřestává fascinovat, neboť mimo jiné zobrazuje dosud aktuální střet civilizací i náboženství Západu a Východu. A po Jaroslavově výkonu v Myceliu jsem hned věděl, kdo by mohl komplikovanou postavu Jana Angela zvládnout. Je úžasné, jak s vyprávěním a postavami pracuje. Jeho Angelos je neuvěřitelně živý a přesvědčivý jak ve svém vnitřním boji, tak na cařihradských hradbách ,” líčí Martin Pilař z vydavatelství OneHotBook.

Stanislav Zindulka

Historický román pojatý jako fiktivní deník uvádí do života, myšlení, zvyků a mravů lidí v někdejší metropoli východní civilizace v době končícího byzantského středověku a zachycuje její marnou obranu Cařihradu před tureckými sbory. Srdcem vyprávění je tragický milostný vztah poutníka Jana Angela, jenž utekl ze služby u tureckého sultána, a Anny Notaras, dcery předního byzantského úředníka a císařovy příbuzné. Na pozadí dobytí jednoho z nejslavnějších měst přelomu středověku a novověku, centra Římské vzdělanosti i náboženství se odehrává příběh lásky, války a zrady v podání Jaroslava Plesla. Četby doslovu se zhostil Stanislav Zindulka.

„Deník nás provází zlomovým obdobím vymezenm prosincem 1452 až červnem 1453, což samo o sobě může působit velmi exoticky a vzdáleně. Ale příběh – dva milenci a na pozadí pád velké říše – silně promlouvá k současnosti. Waltari je mistrný vypravěč, který dokáže až filmovým způsobem popsat a zároveň nechat prožít pocity jednotlivých postav i hrozivou dobu, do níž byly vrženy. Dociluje toho umným střídáním detailu a celku, emocí i jejich důsledné analýzy,” popisuje specifika Waltariho díla režisér audioknihy Michal Bureš, který vycházel ze skvělého překladu od Marka E. Světlíka. A dodává: „Režírovat tento text byla radost. Je to přesně napsaná partitura, která vyžaduje jediné: jelikož interpret svým přednesem sděluje myšlenky mnohm hutněji a rychleji bylo potřeba tuto vnitřní dynamiku zachovat a text rytmyzovat tak, aby jeho zvuková podoba byla stejně, ne-li více strhující než tištěný román.” Režisér si ovšem nadšeně pochvaloval i herecké zanícení hlavního interpreta: „Výkon Jaroslava Plesla považuji za jednoznačně dechberoucí. Dokáže rozeznít i ty nejspodnější proudy textu a interpretuje jej způsobem, který nepostrádá sdělení, ani pocit. Zkrátka je to úchvatný zážitek. Ten je ještě podpořen hudbou Lukáše Hurníka, která – ač plně soudobá – vychází rovněž z Byzantských motivů.”

Audiokniha vyšla jako mp3 ke stažení prostřednictvím digitálních distribucí za 299 Kč i jako CD mp3 za 349 Kč.

Zdroj: TZ OneHotBook

Osobnosti, Recenze, Tipy

Audiokniha: Dva proti Říši

Komentáře: 2

Audiokniha Dva proti Říši je bez přehánění zatím to nejlepší, co jsem z “historické” produkce Audiotéky (tuto audioknihu připravilo vydavatelství OneHotBook) slyšel. Předlohu, román Jiřího Šulce, mistrně načetl Ladislav Frej. Pokud náhodou tento skutečný příběh neznáte, tak vězte, že jde o detailní popis všech souvislostí atentátu na říšského protektora Heydricha v roce 1942.

Audiokniha Dva proti Říši

Operace nazvaná Anthropoid (více na Wikipedii) byla posvěcená samotným exilovým prezidentem Benešem, který se rozhodl, že jediným krokem, který zajistí poválečnému Československu samostatnost a úctu bude nějaký významný odbojářský čin na území Protektorátu. Co třeba spáchat atentát na Reinharda Heydricha? Třetího nejmocnějšího muže nacistické Říše a vrchního stratéga při vymýšlení plánů na konečné řešení otázky co s podlidmi. Tedy těmi, co nepatří do árijské vyvolené rasy.

Audiokniha nás zavede do Anglie a Skotska, kde se v roce 1941 připravují na své úkoly na území Protektorátu českoslovenští výsadkáři, cvičení na speciální úkoly, které budou plnit po seskoku do svojí vlasti. Cvičí se i Jan Kubiš a Jozef Gabčík, kamarádi na život a na smrt. Náhoda tomu tak chce, že se nakonec nejlepší přátelé mají společně pokusit zabít Heydricha.

Příběh nás zavede samozřejmě i do protektorátu, kde je místní odboj tvrdě potlačován Gestapem a není moc odvážných, kteří by chtěli pomáhat parašutistům. Ti jsou na své mise připravováni pečlivě, ale v Protektorátu zjistí, že existuje něco jako potravinové lístky, s čímž organizátoři akcí nepočítali. Trápí je i špatně padělané dokumenty, zranění po seskoku a další nepředvídatelné okolnosti. Přes to všechno se většině výsadkářů podaří zapojit se do odboje, hlavně díky pomoci místních rodin, které je ukrývají a živí. Gabčík s Kubišem se po seskoku místo u Plzně objeví u Nehvizd u Prahy. Nakonec se s domácími odbojáři a i ostatními parašutisty spojí a mohou začít plánovat útok na Heydricha. Zvolí nejlepší místo, vše promyslí, nacvičí a i provedou. Gabčíkovi selže samopal Stengun a vše zachrání Kubiš – na auto říšského protektora vrhne bombu, ta ho smrtelně zraní.

Když Heydrich o několik dní po atentátu v nemocnici díky infekci v ráně od střepiny zemře, teror na domácím obyvatelstvu se ještě zvýší. Denně jsou popravovány stovky lidí, kvůli zámiňce jsou vyhlazeny Lidice, nacisté zuří a na atentátníky vypisují milionovou odměnu. Díky Karlu Čurdovi, parašutistovi, který dostal strach o sebe a rodinu a přihlásil se na Gestapu, zachycují vyšetřovatelé stopu.

Čurda prozradil úkryty výsadkářů, jejich pomocníci byli okamžitě zatčeni a mučeni. Jeden ze spolupracovníků odboje mučení a psychický teror nevydržel (ukázali mu hlavu jeho matky naloženou v lihu) a prozradil, že se atentátníci a i další výsadkáři skrývají v kostele svatých Cyrila a Metoděje u Karlova náměstí v Praze.

Gestapo a SS na kostel útočí, proti nim stojí sedm statečných. Boj trvá několik hodin, výsadkáři zabijí mnoho útočníků a v bezvýchodné situaci několik přeživších spáchá sebevraždu. Gestapák Fleischer, který je měl za úkol dostat živé, zuří.

Prologem je scéna, ve které se prezident Beneš baví o atentátu a obětech následných represí v Protektorátu s plukovníkem Moravcem, mozkem československé tajné služby v Británii. Beneš přiznává, že si jména atentátníků nepamatuje, vybavuje si jenom to, že se neustále smáli…

Více než šestnáctihodinová audiokniha má vše, co je potřeba. Skvělý příběh, strhující děj, dobrou dramaturgii a hlavně perfektní podání Ladislava Freje. Na tuto audioknihu si vyhraďte alespoň pět večerů, ale může se vám stát, že dáte půlku na jeden zátah. Nemá prostě chybu.

Jiří Šulc je detailista a poskytuje posluchači obrovské množství podrobností o životě v Protektorátu, o odboji a i o politických souvislostech a praktikách Gestapa. Román Dva proti Říši je silně na pomezí literatury faktu, toho, co si autor domyslel, je podle mého názoru hodně málo.

Tipy, Videa

Vánoční filmový tip: Šťastné a Veselé

Psal jsem tu o takzvaném vánočním zázraku. Vojáci na západní frontě v roce 1914 uzavřeli příměří (navzdory velení) a slavili Vánoce společně.

Film Šťastné a Veselé

Tento příběh je zpracovaný v mém oblíbeném filmu Šťastné a Veselé (o filmu si přečtěte na ČSFD), ve francouzštině je název filmu Joyeux Noël, anglicky Happy Christmas. Pokud si chcete o Vánocích pustit trošku netradiční film (který vás ale dojme víc než Láska nebeská), tohle je ta nejlepší volba. I vy uvěříte, že zázraky se dějí.

Na trailer se podívejte tady:

Archivy, Osobnosti, Tipy

Českoslovenští a čeští prezidenti pod drobnohledem grafologů

O vědě zvané grafologie si samozřejmě můžete myslet, co chcete. Je to jedna z mnoha možností zkoumání lidské osobnosti, a to podle rukopisu dotyčného (více najdete na asociačním webu grafologů).

Rukopis dr. Emil Háchy

Rukopis dr. Emila Háchy, zdroj fotky: grafolog.cz

Náhodou jsem na webu objevil místo, kde jsou shromážděny nejenom podpisy a ukázky rukopisů našich prezidentů, ale i grafologické a psychologické rozbory jejich osobností. Určitě to stojí za prohlédnutí, ale zajímalo by mě, jestli by grafologové stejně popsali autory rukopisů, kdyby je neznali jako známé postavy naší politiky…

Na jednotlivé analýzy rukopisů našich prezidentů se můžete podívat tady.

Akce, Tipy

Komentované prohlídky Muzea hlavního města Prahy – Rudolfínští mistři a Holešovice-Bubny

18. 12. 2014 v 16 hodin
Komentovaná prohlídka výstavy Rudolfínští mistři – díla dvorních umělců Rudolfa II. z českých soukromých sbírek s autorkou výstavy PhDr. Eliškou Fučíkovou, CSc.

Objednávejte se, prosím, předem na e-mailové adrese behenska@muzeumprahy.cz nebo na telefonním čísle 221 012 940.
Vstupné na komentovanou prohlídku výstavy 30,- Kč

Sraz ve vestibulu hlavní budovy muzea.

Termíny pro rok 2015:
22. 1. 2015, 19. 2. 2015, 19. 3. 2015 vždy od 17 hodin

 

Muzeum Hlavního města Prahy

28. 1. 2015, 25. 2. 2015, 25. 3. 2015 vždy od 17hodin

Komentovaná prohlídka výstavy Holešovice-Bubny / V objetí Vltavy s autorem výstavy PhDr. Janem Jungmannem

Další výstava z cyklu Pražská historická předměstí představí tentokrát Holešovice a Bubny, které byly k Praze připojeny před 130 lety. Prostřednictvím starých fotografií, pohlednic a dalších materiálů se návštěvník seznámí se životem v této čtvrti a s jejími zmizelými uličkami. Pozornost je také věnována zdejšímu průmyslu, železniční a lodní dopravě, kulturním událostem i sportu.

Sraz ve vestibulu hlavní budovy muzea.

Vstupné na komentovanou prohlídku výstavy 30,- Kč.

Zdroj: TZ MHMP

 

Tipy

Brněnská vila Stiassni se otevírá návštěvníkům

Po komplexní tříleté obnově se v Brně slavnostně otevírá vila Stiassni, významné dílo meziválečné moderní architektury, známé jako „vládní vila“. Slavnostním otevřením vily, které proběhne v neděli 14. prosince, zároveň zahájí činnost Metodické centrum moderní architektury v Brně, které v areálu vily Stiassni vzniká a jež umožní odborníkům, studentům i dalším zájemcům hlouběji poznávat architekturu 20. století a pečovat o ni.

vila Stiassni

Vilu, kterou vybudoval židovský textilní průmyslník Alfred Stiassni, navrhl architekt Ernst Wiesner, jedna z nejvýznamnějších osobností generace zakladatelů brněnské moderní architektury. První návrhy pocházejí z roku 1927, stavba byla dokončena v roce 1929. Vilu obklopuje důmyslně koncipovaná zahrada se vstupním domkem, v němž bydlel řidič, domkem zahradníka, bazénem a tenisovým kurtem.

Celý areál vily Stiassni byl jako prvotřídní příklad brněnské meziválečné architektury zapsán  v roce 1982 na seznam nemovitých kulturních památek. Do správy Národního památkového ústavu přešel v roce 2009 – již se záměrem zřídit zde centrum pro výzkum a dokumentaci moderní architektury. Na projekt Centrum obnovy památek architektury 20. století (COPA) byla podána žádost o dotaci z integrovaného operačního programu a 30. června 2010 podepsali ministr kultury Václav Riedlbauch a generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková rozhodnutí o poskytnutí dotace, jejíž výše činila nakonec celkem 179 203 478 korun. Tyto prostředky pocházely jak z Evropského fondu pro regionální rozvoj, tak částečně ze státního rozpočtu; Národní památkový ústav se podílel částkou více než dvanáct milionů korun ze svého rozpočtu. Projekt na obnovu vily Stiassni vypracovala společnost Project building, s. r. o., zatímco nový přednáškový objekt navrhla společnost Archteam, s. r. o. Generálním dodavatelem stavby byla společnost Unistav, a. s. Specializované odborné práce na památkové obnově vily provedla stavební společnost Archatt, s. r. o.

„Vzorová obnova vily a jejího areálu byla zahájena v polovině roku 2012. Cílem projektu však byla nejen stavební obnova, ale také vytvoření centra památek moderní architektury, které by bylo místem setkávání odborníků s širokou veřejností a ověřování stavebních postupů specifických pro architekturu dvacátého století,“ uvedla Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Při vzorové obnově vily se tým odborníků NPÚ musel vypořádat s řadou technických i koncepčních otázek a rozhodnout, které novější prvky a konstrukce, přidané v průběhu času k původní podobě vily, mohou být zachovány, a které je nutné odstranit, protože nejsou v souladu se základní myšlenkou architekta stavby. Při rekonstrukci v roce 1961 byla například přičleněna k domu původně otevřená loggie, která poskytovala zázemí pro sportovní a oddychové aktivity v bazénu a na tenisovém kurtu. Vznikl tak velmi příjemný a hosty hojně využívaný nový obytný prostor. Komise expertů rozhodla o odstranění této úpravy hlavně proto, že otevřená loggie byla stejně jako prosvětlená schodiště a rafinovaná kování pro Wiesnerovy stavby charakteristická. Další otázkou bylo, zda již poněkolikáté opravovat původní bazén, nebo jej vybudovat znovu. Po detailním průzkumu pomocí sond, laboratorních šetření a statické analýzy se ukázalo, že ani za pomoci moderních technologií nelze bazén opravit; proto byl odstraněn a na jeho místě vznikla přesná kopie.

Návštěvníci, kteří znali podobu vily před rekonstrukcí, si mohou pamatovat koupelny obložené zeleným a růžovým kubánským mramorem. Na fotografiích z alb Hermine Stiassni však koupelny vypadaly jinak. V tomto případě byl zvolen kompromis. Tam, kde bylo možné opravit vodovodní rozvody a kanalizační stoupačky bez poškození mramoru, zůstala zachována podoba z 80. let, jinde byl koupelnám vrácen původní vzhled – i díky tomu, že inženýr Otava, který prováděl v 80. letech rekonstrukci, zachránil a uschoval původní umyvadla a armatury.

Staronovou tvář získala také zahrada; hustý neudržovaný porost, který ještě před nedávnem vilu obklopoval v důsledku nedostatečné údržby, vystřídala úprava kopírující podobu zachycenou na leteckých snímcích z 50. let a dobových fotografiích, jíž dominují průhledy na vilu.

Důležité informace k těmto i řadě dalších úprav i dispozici vily přinesl podrobný a během celé stavby prováděný stavebně-historický průzkum a odkrývání původních stavebních detailů; zajímavým příkladem je nález dřevěných špalíků, které jasně vymezily osazení původního ribstolu v jedné z koupelen Stiassni. Určení barevnosti stěn se zase opřelo o důsledný stratigrafický průzkum. Důležitým zdrojem informací se staly také amatérské fotografie a akvarely paní Hermine Stiassni, jimiž dokumentovala interiér i exteriéry objektu. Díky nim bylo možné zjistit, jak byl v domě rozmístěn nábytek, kde visely o obrazy či jakou barvu měly pěšiny v zahradě, které proto byly obnoveny z písků lomu v Lomničce u Tišnova.

Manželé Alfred a Hermine Stiassných žili ve vile do roku 1938, kdy i se svou dcerou Susanne z obavy před blížící se okupací odjeli do USA. Za války ji zkonfiskovalo gestapo a sídlila v ní banka, na jaře 1945 ji částečně zdevastovali ruští vojáci, ale už v květnu 1945 v ní pobýval prezident Edvard Beneš, proto se jí začalo říkat „vládní vila“. Po válce připadla konfiskací československému státu, který ji využíval k reprezentačním účelům.

Celý areál prošel za dobu své existence několika rekonstrukcemi, z nichž nejzásadnější proběhla v 80. letech 20. století. Jejím zadáním bylo přizpůsobit objekt i areál pro pobyt prominentních hostů. V téže době rovněž přibyl ubytovací dům v horní části areálu, přestavěný na vzdělávací centrum. I současná etapa obnovy přinesla areálu nový objekt – moderní budovu s plně vybaveným přednáškovým sálem, který již Metodické centrum moderní architektury v Brně využilo k pořádání své první odborné konference s názvem Obnova vily Stiassni.

Od slavnostního otevření vily 14. 12. 2014 budou její prostory zpřístupněny veřejnosti. V pracovních dnech bude areál sloužit studijním a badatelským účelům, přístupná bude knihovna a depozitáře. V pátek, v sobotu a v neděli budou ve vile probíhat komentované prohlídky – podobně jako na další více než stovce památek ve správě NPÚ, tedy hradech, zámcích, klášterech atd. Vila Stiassni však bude mít jako jedna z mála otevřeno i v zimní sezoně.

Zdroj: TZ NPÚ

Články, Fotky, Objevy, Recenze, Tipy

Terakotová armáda v Praze, aneb exkurz do historie čínské říše

Historie stará víc než dva tisíce let mě obecně moc nezajímá, ale šance vidět pražskou výstavu Terakotová armáda a první čínský císař se prostě využít musí. Kdo by nechtěl vidět kousky takzvaného osmého divu světa a jednoho z největších archeologických objevů světa minulého století, že?

Terakotová armáda

Výstava návštěvníkovi představuje rozsáhlou rekonstrukci proslulého mauzolea prvního čínského císaře Čchina, a to včetně pohledu na pověstnou terakotovou armádu. Bojovníků z vypálené hlíny, skvěle propracovaných, střeží hrob císaře neuvěřitelných 8 000 (jen necelá třetina byla doposud vykopána). Stojí čelem k východu a jsou připraveni bránit císaře před zlými duchy bojovných kmenů.

Terakotová armáda

Hlavní útočnou silou hliněné armády je 150 válečných vozů, nechybí jezdci, generálové, lučištníci… O tom všem se na výstavě dozvíte maximum informací a můžete si prohlédnout asi 300 artefaktů a replik zbraní, soch a všemožných nástrojů. Pokud vás zbraně té doby zajímají, tak si to opravdu užijete. Každá zbraň je dopodrobna popsána, včetně výroby, materiálů a používání.

Terakotová armáda

Hlinění vojáci jsou v nadživotní velikosti, z jejich zbroje a zbraní (ty byly k jejich ozbrojení použity pravé) lze poznat, jak vysoko v armádní hierarchii stáli. Sochy byly vypalovány při téměř tisíci stupních a váží od 120 do 200 kilogramů. Pokud se na vojáky zaměříte, zjistíte, že rozhodně nejde o nějaké prefabrikáty. Postavy mají různé výrazy v obličeji a je na nich vidět, že si s nimi dělníci dali práci.

Ač to možná není na první pohled zřejmé, vojáci byli po vypálení naberveni, a to poměrně křiklavými odstíny barev. Tisíce let pod zemí barvy nevydržely, takže mají teď vojáci stejnou neutrální barvu vypálené hlíny.

Terakotová armáda

První fragmenty Terakotové armády byly nalezeny náhodou v roce 1974 poblíž města Si-an. Rolníci chtěli kopat studnu a narazili na archeologický pohlad úžasných rozměrů. Místo je zkoumáno několik desetiletí a stále je co objevovat. Samotná hrobka císaře, jejíž model je na výstavě možné vidět, zatím otevřena nebyla.

Čínští vědci čekají, až jí budou moci bez obav o její poškození za pomocí nejmodernějších postupů otevřít. Jejich snahy samozřejmě ovlivňuje i etika. Vzhledem k obrovskému historickému významu byla hrobka prvního císaře v roce 1987 zařazena na seznam světového dědictví Unesco.

Terakotová armáda

V roce 221 př. n. l. začal Číně vládnout první císař Čchin, po mnoha bitvách s ostatními královstvími sjednotil území zahrnující asi čtvrtinu dnešní Číny a vytvořil tak nejmocnější říši své doby. Podle historiků je toto datum nejvýznamnějším v historii Číny vůbec. Obrovskou nekropoli Čchin si nechal stavět už za svého života, její stavba stála životy mnoha dělníků. Vyráběny byly nejen tisíce hliněných vojáků, ale také třeba úředníci a artisté.

Výstava je skvěle připravená. Audioprůvodce umožní návštěvníkovi určit si vlastní tempo prohlídky, informacní panely jsou plné zajímavých informací a pokud si člověk výstavu projde pozorně (což může trvat asi tak hodinku), udělá si docela dobrý obrázek o tom, jak to asi na stavbě obrovského komplexu vypadalo a jak se v té době žilo. Pokud lze něco označit za skutečný (byť osmý) div světa, tak Terakotová armáda si tento přídomek stoprocentně zaslouží. Vidět jí naživo není jednoduché, takže je fajn, že se její kousíčky dostaly k nám do Prahy.

Co je terakota?

Terakota nebo také terra cotta (latinsky vypálená hlína) je druh keramiky. Je využívána k výrobě keramiky, vodovodů nebo dekorací staveb. Má hnědooranžovou barvu. Terakota byla od období starověku využívána k výrobě soch a sošek, keramiky, cihel nebo střešní krytiny.

Vstupenky na výstavu, je až do 8. února 2015 umístěna do Křížíkova pavilónu E, jsou v prodeji v síti Ticketpro v ceně od 190 korun pro děti, od 290 korun dospělé. K dispozici je rovněž zvýhodněné vstupné pro studenty, seniory, ZTP a školní skupiny.

Tipy

TIP: Československé a české dějiny 20. století

V rámci OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost vznikla nová učebnice moderních českých dějin. Hlavním cílem projektu je podpora realizace kurikulární reformy škol se zaměřením na výuku moderních československých a českých dějin 20. století v širších souvislostech. Tohoto cíle bude dosaženo vytvořením výukových pomůcek, které budou zobrazovat nezkreslenou a objektivní formou události soudobé historie československé a české společnosti 20. století.

Slovo vedoucího projektu
Z vlastní pedagogická praxe učitele dějepisu a především znalost situace s výukou novodobých dějin na středních školách mě přivedly na myšlenku zkusit pojmout dějepis netradičním způsobem. Cílem přitom nebylo jen inovovat učebnici moderních dějin, ale především přitáhnout k zájmu o tuto problematiku žáky středních škol. Mou ambicí bylo skloubit srozumitelný obsah s moderní, takřka teenegerskou formou.
Již na počátku, kdy vznikaly v úzké spolupráci s kolegy z úřadu a následně s odbornými pracovníky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci první kontury projektu, jsem si uvědomoval, jak složité téma jsme si vybrali. V rámci náročných debat a pracovních jednáních jsem zdůrazňoval nutnost nahradit klasické až akademické pojetí dějepisu něčím zcela novým, s využitím přitažlivých prostředků jako je komiks či zapojení informačních technologií v rámci multimediálního pojetí. Jednoduše řečeno: mělo jít o „Dějiny v pohodě“, konkrétně o výuku historie, která žáky nebude nudit.
Nezbývá než poděkovat všem, kteří se svou prací, ať už na poli odborném, ekonomickém či administrativním podíleli na realizaci projektu. Chci dále poděkovat partnerským školám z Olomouckého a Moravskoslezského kraje. V neposlední řadě mé díky patří i všem učitelům dějepisu, kteří mají obrovskou zásluhu na tom, že náš národ neztratil svou historickou paměť.Mgr. Miroslav Gajdůšek, MBA

Slovo odborného garanta
S postupujícím třetím tisíciletím neubývá důvodů ke studiu minulého století, protože realita dnešní české společnosti je neoddělitelně spojena se životy našich předků. Projekt „Dějiny v pohodě“ cílí k inovativnímu výkladu československých dějin 20. století pro studenty středních škol.
Prostřednictvím učebnice, webového rozhraní, komiksu a dalších pomůcek budou studenti vybraných středních škol Olomouckého a Moravskoslezského kraje seznamování se všemi hlavními historickými epochami a zvraty českých Zemí a Slovenska od pozdního Rakouska-Uherska po nové milénium. Dějiny v pohodě nabídnou vícevrstevný podklad pro gymnázia i školy negymnaziálního typu, který vyučujícím umožní s různou mírou podrobnosti sledovat československé 20. století. V centru zájmu nejsou pouze „klasické“ politické dějiny, ale rovněž otázky sociálních struktur, menšin, ekonomika či film a každodennost. „Dějiny v pohodě“ takto předestřou vnímání minulého století skrze odlišná témata a vytvoří pestřejší škálu pro navázání dialogu mezi studentem a učitelem.
Doc. PhDr. Mgr. Jiří Lach, Ph.D., M.A.

Stahujte tady.

Fotky, Tipy

Fotky: Druhá světová válka v barvě

Náhodou se mi na Pinterestu podařilo objevit skvělou galerii barevných fotek z druhé světové války. Najdete tam snímky známých i neznámých lidí, výzbroje, letadel. Ze všech možných stran konfliktu. Zajímavá jsou stíhací esa i bezejmenní sovětští vojáci. Jestli si máte na Pinterestu prohlížet nějaké fotky, tak tyhle.

Sovětský partyzán