Archiv rubriky: Osobnosti

6 teorií: Kdo byl Jack Rozparovač? Následník trůnu, žena, nebo zřízenec z márnice?

Asi bychom jenom těžko známější sérii neobjasněných vražd, než je ta, kterou historici připisují tajemné a neznámé osobě, pojmenované Jack Rozparovač. V roce 1888 se sériový vrah obestřený pochmurným tajemnem dopustil vražd pěti žen v londýnské čtvrti Whitechapel a tento případ, který děsil snad každou ženu v Londýně, byl uzavřen v roce 1892. Nicméně  historici, kriminalisté a amatérští detektivové dále hledají skutečnou identitu vraha a dlouhý seznam “kandidátů” se rok od roku rozrůstá. Web History.com nedávno přišel se seznamem šesti lidí, kteří by mohli být tím pravým Jackem Rozparovačem. Tak se pohodlně usaďte a hezkou zábavu…

Dobová kresba - řádění Jacka Rozparovače
Dobová kresba, foto: history.com

Pokračování textu 6 teorií: Kdo byl Jack Rozparovač? Následník trůnu, žena, nebo zřízenec z márnice?

Witold Pilecki, do Osvětimi šel dobrovolně organizovat odboj

O hrůzách Osvětimi toho bylo napsáno hodně (i když podle mého skromného názoru to stále není dost). Mnoho stran bylo popsáno příběhy lidí, kteří byli schopni udělat cokoliv, aby se transportu do nechvalně známé továrny na smrt jakýmkoliv způsobem vyhnuli. A přesto existoval člověk, který se tam jako vězeň snažil dostat. A podařilo se mu to.

Řeč je o Witoldu Pileckém, jednom z největších hrdinů Druhé světové války. Pilecki se narodil v květnu roku 1905 v Olonci, jednom z nejstarších sídel v Karelii. Tam byla jeho rodina násilně přesídlena ruskou carskou vládou po poském Lednovém povstání v letech 1863–64. Jeho děd strávil léta v exilu na Sibiři právě za účast v tomto povstání. Rodina se posléze přestěhovala do Vilniusu, kde se mladý Witold přidal ke skautům. Během Velké války sloužil u polských jednotek domobrany složených právě ze skautů. Poté, co bolševici zabrali celou oblast, pokračovali v partyzánském způsobu boje. Po Velké válce Pilecki vstoupil do polské armády a bojoval v Polsko-Ruské válce, kde si vysloužil dva Válečné kříže za statečnost. Po skončení konfliktu si dokončil vzdělání, oženil se a narodily se mu dvě děti.

Witold_Pilecki_in_color
Witold Pilecki

Pokračování textu Witold Pilecki, do Osvětimi šel dobrovolně organizovat odboj

Oskar Dirlewanger, nacistická zrůda

Oskar Dirlewanger se narodil v Würzburgu dne 26. září 1895. Během první světové války dosáhl hodnosti poručíka a získal Železný kříž. V letech 1919 a 1921 se podílel na potlačení komunistických povstání v Porúří a Sasku, také sloužil ve Freikorps v Horním Slezsku.

Oskar Dirlewanger
foto: spiegel.de

Pokračování textu Oskar Dirlewanger, nacistická zrůda

Výstava: Ivan Medek. Nesmlouvavě přímý gentleman

Národní muzeum si v letošním roce připomíná devadesáté výročí narození a páté výročí úmrtí českého novináře, hudebního publicisty a disidenta Ivana Medka (1925–2010). V Národním památníku na Vítkově mají návštěvníci až do konce roku 2015 možnost zhlédnout menší výstavu s názvem Ivan Medek. Nesmlouvavě přímý gentleman, představující tuto významnou osobnost ve fotografiích, doplněných několika osobními dokumenty a předměty. Otevřením výstavy Národní muzeum navazuje na další projekty, mapující význačné historické události a postavy 20. století.

Ivan Medek

Pokračování textu Výstava: Ivan Medek. Nesmlouvavě přímý gentleman

Bohumír Fürst, stíhač sloužící v RAF, má v Ledči pamětní desku

12. září byla odhalena pamětní deska Bohumíra Fürsta-Fiřta, československého válečného pilota a účastníka Bitvy o Británii. Je umístěna na jeho domě v Ledči nad Sázavou. Ceremonie se zúčastnil pilotův syn Richard a také Imrich Gablech (na podzim oslaví sté narozeniny), jeden z posledních žijících českých pilotů, kteří bojovali za druhé světové války v RAF.

Bohumír Fürst-Fiřt
Bohumír Fürst-Fiřt, foto: bbm.org.uk

Pokračování textu Bohumír Fürst, stíhač sloužící v RAF, má v Ledči pamětní desku

Britská královna Alžběta II. překonala na trůnu rekord své praprababičky Viktorie, vládne 63 let

Britská monarchie a hlavně královna se dnes dočkaly zajímavého milníku. Alžběta II. (více na Wikipedii) totiž překonala rekord svojí praprababičky královny Viktorie, která na trůně strávila 23 226 dní, 16 hodin a 23 minut, a stala se tak nejdéle vládnoucím britským panovníkem. Ne, nejde o chybu, současná britská královna skutečně vládne neuvěřitelných 63 let, od roku 1952 (pro představu Stalin zemřel o rok později…). Téma samozřejmě sleduje BBC.

foto: Wikipedia
Královna Alžběta II., foto: Wikipedia / NASA/Bill Ingalls

Zdroj: http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/kralovna-alzbeta-ii-se-stane-nejdele-vladnoucim-britskym-monarchou–1530868

Zemřel Calvin Spann, černý stíhač z Tuskegee

O černých letcích z Tuskegee jsem už psal. Tito stíhací piloti během druhé světové války dokazovali Američanům, že nejsou méněcení a zvládnou stejně náročné úkoly jako jejich bílí kolegové. 332. peruť se nakonec stala jednou z nejznámějších a v mnohých ohledech nejúspěšnějších stíhacích jednotek druhé světové války.

Na webu časopisu TIME se včera objevila smutná zpráva. Zemřel Calvin Spann, jeden z členů legendárních hochů z Tuskegee. Do historie se zapsal hlavně jako účastník nejdelší eskortní mise v historii 15. letecké armády.

Poručík Calvin Spann
Poručík Calvin Spann, foto: Jersey City Free Public Library, time.com

Pokračování textu Zemřel Calvin Spann, černý stíhač z Tuskegee

Kniha: Jako bychom dnes zemřít měli

K přečtení knihy Jako bychom dnes zemřít měli autora Miloše Doležala jsem se chystal velmi dlouho. Příběh faráře Josefa Toufara, muže, který byl v roce 1950 umlácen estébáky, i když vlastně nic neudělal, je myslím dostatečně znám všem příznivcům naší moderní historie. O Toufarovi jsem četl několik článků, viděl televizní reportáže a poslední zpráva o něm (návrat jeho ostatků do Číhoště) mi připomněla, že bych si měl přečíst hlavně knihu Miloše Doležala, oceňovanou laiky i odborníky.

Miloš Doležal: Jako bychom dnes zemřít měli

Pokračování textu Kniha: Jako bychom dnes zemřít měli

Michas Ignatěvič Kukobaka, muž, který jako jeden z mála veřejně odsoudil sovětskou invazi v roce 1968

Včera jsem se byl podívat na besedě s běloruským disidentem Michasem Ignatěvičem Kukobakou. Bez nějakých zvláštních očekávání jsem s kamarády dorazil do Knihovny Václava Havla, usadil se a napadlo mě, zda ten nesmělý starší muž na pódiu spolu s moderátorkou a překladatelkou udrží mojí pozornost celé dvě hodiny.

Michas I. Kukobaka

Pokračování textu Michas Ignatěvič Kukobaka, muž, který jako jeden z mála veřejně odsoudil sovětskou invazi v roce 1968