Archiv rubriky: Osobnosti

Alfred Naujocks, muž, který spustil druhou světovou válku

Když jsem psal o rozpoutání druhé světové války a incidentu v Gliwici formou stručného medailonku Franciszka Honioka, padlo i jméno Alfreda Naujockse. Tenhle esesák narozený 20. září 1911 v Kielu se účastnil několika speciálních operací, z nichž nejznámější je fingovaný útok na vysílač v Gliwicích, který posloužil Hitlerovi jako záminka k útoku na Polsko.

Alfred Naujocks
Alfred Naujocks, foto: https://twitter.com/3rdReichStudies

Pokračování textu Alfred Naujocks, muž, který spustil druhou světovou válku

Z domu Jana Palacha se již letos stane památník

Ve středočeské obci Všetaty v domě, kde Jan Palach strávil své dětství, vzniká památník, který bude připomínat jeho život a sebeobětování i širší historické souvislosti jeho činu. Památník, který se otevře již 21. srpna tohoto roku připravuje Národní muzeum za podpory Ministerstva kultury  podle vítězného architektonického návrhu společnosti MCA ateliér.

Dům Jana Palacha ve Všetatech
Foto: NM

Pokračování textu Z domu Jana Palacha se již letos stane památník

Atentát na Heydricha

V duchu jsem svěřil vylíčení atentátu na Heydricha jiným a předpoklad vyšel. K výročí vysazení Gabčíka a Kubiše 29. 12. 1941 se objevily články, které české aktéry atentátu oslavovaly, například na aktuálně.cz. Každý sice může nahlížet na atentát různě, ale měl by se v popisu činu vždy pokud možno vypořádat se všemi rozhodujícími událostmi kolem něj, i s těmi, které nejsou vůbec obdivuhodné. Atentát, mnohými adorovaný jako hrdinský čin, byl ukázkou diletantismu československého odboje v Londýně i parašutistů samých. U parašutistů to bylo způsobeno především nekvalitním výcvikem a nekázní. Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich zahynul jen shodou náhod, vlivem infekce zanesené do těla střepinou bomby, chybným svým rozhodnutím a svého vojenského šoféra.

Výbuchem zničený Heydrichův vůz Mercedes-Benz W142
Výbuchem zničený Heydrichův vůz Mercedes-Benz W142, foto: German Federal Archives [Public domain]
Pokračování textu Atentát na Heydricha

Komentář: Bylo by záhodno přestat Masaryka uctívat

Češi by měli být kritičtější a konečně přestat adorovat tatíčka Masaryka tak, jak to například činí Zdeněk Čech ve svém posledním článku. Na pravdě si Tomáš Masaryk, soudě podle jeho verbálních a písemných projevů velmi zakládal, ve skutečnosti ji ale nectil, lhal, až se mu od úst prášilo. Češi, nemajíce dostatek vhodných vzorů, uctívají lháře.

Návrat T. G. Masaryka z exilu. Zastávka v Táboře, 21. prosince 1918.
Návrat T. G. Masaryka z exilu. Zastávka v Táboře, 21. prosince 1918.
TGM vystupuje z vlaku, po jeho pravé straně dcera Olga, za ním zčásti skrytý syn Jan
Foto: Josef Jindřich Šechtl – This photo was released under GFDL/CC by inheritors of copyrights, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=910118

Pokračování textu Komentář: Bylo by záhodno přestat Masaryka uctívat

Komentář: Benešovy lži v úsilí o uznání československé exilové vlády

Aby soukromníci ve Velké Británii v čele s Edvardem Benešem byli uznáni za československou exilovou vládu a prezidenta, bylo nutné před světem předstírat kontinuitu první Československé republiky, že nezanikla, a že oni jsou jejími reprezentanty. Umělá právní konstrukce jimi nazvaná teorie kontinuity praví, že právní kroky československého státu a jeho politiků, později protektorátu a Slovenské republiky, byly počínajíc 30. 9. 1938 vynuceny a tudíž jsou od počátku in toto neplatné. Což je v rozporu s pravdou, protože ne všechny kroky vlád na území ČSR po tomto datu byly Německem vynuceny a nakonec i protektorátní vláda dokázala prosadit dost svých záměrů. V teorii kontinuity jde hlavně o tvrzení, že Edvard Beneš navzdory své abdikaci 5. 10. 1938 ni­kdy nepřestal být prezidentem Československé republiky. Beneš ale abdikoval dobrovolně, byť pod tlakem československé generality a politiků.

Edvard Beneš
Edvard Beneš, foto Wikipedia

Pokračování textu Komentář: Benešovy lži v úsilí o uznání československé exilové vlády

Jan Karski: Hrdina, který chtěl zastavit holocaust

Polský katolík Jan Karski (1914-2000) patří k zapomenutým hrdinům, k těm, o jejichž činech se příliš nemluví. Během druhé světové války se snažil ze všech sil upozornit spojence na to, jaká zvěrstva se dějí v nacistických vyhlazovacích táborech na území Polska. Pro tento úkol nasadil svůj život a později veškeré schopnosti.

Jan Karski v roce 1943 během své mise v USA informoval politiky o zvěrstvech, která páchají nacisté v Polsku
Jan Karski v roce 1943 během své mise v USA informoval politiky o zvěrstvech, která páchají nacisté v Polsku, foto: Holocaust Memorial Museum, svolil Jan Karski

Pokračování textu Jan Karski: Hrdina, který chtěl zastavit holocaust

Kniha: Eichmann v Jeruzaleme

Hannah Arendtová byla židovskou filozofkou a za pozornost stojí jistě celé její dílo, ovšem příznivce historie druhé světové války a zejména ty, kteří se chtějí dozvědět něco víc o holokaustu, by měla nejvíc zaujmout kniha Eichmann v Jeruzaleme. Nejde ani tak o reportáž ze soudu s nacistickým zločincem Adolfem Eichmannem, probíhajícím počátkem šedesátých let minulého století, jako o velmi komplexní pohled na mašinérii vyvražďování Židů během druhé světové války.

Hannah Arendtová: Eichmann v Jeruzaleme

Pokračování textu Kniha: Eichmann v Jeruzaleme

Student Emanuel Zahradníček – první oběť fašismu v Československu

Emanuel Zahradníček (narozen 19. 12. 1908 v Adamově) byl synem Emanuela Zahradníčka (narozen 1877 v Čekyni u Přerova) a Aloisie, rozené Dvořákové (narozena 1882 v Brně). Emanuel měl dva mladší sourozence: bratra Adolfa (ročník 1914) a sestru Marii (ročník 1917). V lednu 1918 se všichni přestěhovali do Přerova, kde postupně žili na pěti místech. Posledním z nich byl dům zvaný Lešetín na náměstí Svobody (č. p. 13), kam se přestěhovali v květnu 1930. Emanuel Zahradníček starší byl členem sociálně demokratické strany a celý život pracoval jako strojník v cukrovarech. V roce 1929, po zrušení přerovské rafinerie cukru, byl penzionován.

Hrob Emanuela Zahradníčka
Hrob Emanuela Zahradníčka, foto: Město Přerov

Pokračování textu Student Emanuel Zahradníček – první oběť fašismu v Československu

Diskuze: Živé pochodně Ryszard Siwiec, Jan Palach a Sándor Bauer

ÚSTR zve na filmově-diskuzní večer Živé pochodně / Ryszard Siwiec, Jan Palach a Sándor Bauer, který ve spolupráci s námi pořádají Národní muzeum, Maďarský institut v Praze, Český rozhlas Vltava a Polský institut v Praze u příležitosti uplynutí 50 let od tragického činu Ryszarda Siwiece, který se 8. září 1968 upálil ve Varšavě na protest proti okupaci Československa.

Akce se koná v pondělí 10. září v 17 hodin v Nové budově Národního muzea, Vinohradská 52/1. Jako hosté vystoupí historik Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek, historik a člen kolegia Institutu národní paměti (IPN) Jan Draus a kulturolog a spoluzakladatel Maďarského demokratického fóra Csaba G. Kiss. Během večera budou promítnuty dva dokumentární filmy mapující osudy R. Siwiece a S. Bauera: Uslyšte můj křik / 1991, rež. Maciej J. Drygas, a  Smrt v plamenech / 2002, rež. Tamás Horváth . Večer moderuje šéfredaktor Českého rozhlasu Vltava Petr Fischer.

Diskuzní večer Živé pochodně / Ryszard Siwiec, Jan Palach a Sándor Bauer

Večer se koná v rámci projektu sPOLeCZně: připomínka polsko-českých výročí 1918-2018, jehož hlavním organizátorem je Polský institut v Praze.

Zdroj: TZ ÚSTR