Archiv rubriky: Články

Články

Jaké hodinky nosili piloti RAF za druhé světové války?

Komentáře: 2

Piloti a navigátoři RAF za druhé světové války hodinky fasovali, byly vlastně jedním z jejich pracovních nástrojů. Začátkem války (v roce 1941) šlo o americké hodinky Waltham, konkrétně typ A11 podle značení USAAF, označovaný v RAF jako Mk VIII. Dalším americkým výrobcem hodinek pro RAF byla firma Bulova (1942).

Longines hodinky

V roce 1943 přišla na řadu švýcarská firma Longines, dodnes fungující a známá značka. Longinesy (viz fotky), se mi líbí nejvíc. Občas se tento model dá koupit, cena samozřejmě závisí na stavu, ale obecně se částky pohybují v desítkách tisíc.

Longines hodinky

V roce 1944 byly letcům RAF vydávány hodinky od firmy International Watch Co. Některé zdroje uvádějí, že mezi letci RAF byly rozšířené i hodinky Omega, to bylo ovšem podle všeho až po válce. Upozorňuji, že jde o hodinky, které piloti fasovali, určitě měla většina z nich i svoje hodinky jiných značek.

Fotky: http://www.cjbalm.com/auto-aero/aitem202.htm

Čerpal jsem z Google Answers: http://answers.google.com/answers/threadview?id=507772

Články

Kolik československých obětí měla druhá světová válka?

Když jsem zde nedávno psal o tom, jaké oběti za druhé světové války zaznamenali Poláci při odbojových akcích, mohlo to možná vyznít tak, že chci hanět naše odbojáře a hrdiny. Rozhodně to tak není, našich odbojářů si vážím a obdivuji je. Chtěl jsem jenom upozornit na to, jak se nacistické okupaci postavili Poláci a že jejich odboj byl masivní a přinesl obrovské oběti. S trochou nadsázky jsem napsal, že pokud by někdo mohl Čechy označit za zbabělce, tak jsou to Poláci. Naši odbojáři samozřejmě zbabělci nebyli.

Uniforma gen. Eliáše

Uniforma gen. Eliáše, VHÚ Armádní muzeum na Žižkově

Teď bych chtěl upozornit na to, jaké oběti měli za druhé světové války Čechoslováci. Čísla si vypůjčím ze článku Češi hlavy neklonili, měli statisíce hrdinů, ukazuje se 65 let po válce, upozornil mě na něj na Twitteru věrný čtenář @merencin. Údaje jsou z VHÚ.

Počty padlých v letech 1939 až 1945

Počet Čechoslováků v boji
Východní fronta – 32 000
Západní fronta – 12 000
Střední východ – 1 000
Domácí odboj – 100 000 (partyzáni a členové odboje)

Oběti z řad Čechoslováků
Celkem padlo, bylo popraveno nebo zavražděno 350 000 lidí
Východní fronta – 5 620
Západní fronta a Afrika – 1 200
Partyzáni – 9 000
Slovenské národní povstání – 18 000
Oběti poprav – 8 500
Koncentrační tábory a holokaust – 307 680

Články, Objevy

V kostře staré 4 500 let byla objevena rakovina

Kostra muže ze Sibiře, stará 4 500 let, vykázala znaky rakoviny plic nebo prostaty. Rakovina se šířila kostmi nemocného muže a podle vědců jde o jeden z nejstarších (ne-li vůbec nejstarší) doložený výskyt rakoviny v lidské historii.

Kostra rakovina

Foto: Angela Lieverse, University of Saskatchewan, The Canadian Press

Muž žil v mladší době bronzové, zemřel ve věku 35 – 45 let. U jiných o trochu starších kosterních nálezů nebyla rakovina definitivně potvrzena. Je tak vyvracen názor, že rakovina je záležitostí moderní doby. Příčinou rakoviny mohlo být v případě tohoto lovce inhalování kouře při vytápění uzavřeného obydlí – tedy přírodní karcinogeny.

Články, Osobnosti

Kvíz: Poznáte 3 česká stíhací esa?

Poznáte na fotografiích tři řekněme méně známá česká stíhací esa? Rozluštění najdete na konci článku. Rozhodně to není nic jednoduchého, pokud uhodnete více než jedno eso, máte můj obdiv.

1.

001_esakviz

Tento stíhač prošel RAF i československým stíhacím plukem v SSSR. Na této fotce je ještě v uniformě československého předválečného letectva. Proslavil se siláckým kouskem, když dokázal přistát se silně poškozeným křídlem svého letadla – let vyrovnával díky svým ocelovým svalům. Na většině fotek je zachycen s širokým úsměvem a rozevlátými gesty.

(foto: history.virtualfighters.cz)

2.

002_ESA_kviz

Tento stíhač zářil ve Francii, po útěku do Anglie se dostal do Bitvy o Británii v místních perutích, byl sestřelen a ozvalo se i zranění z Francie. S operativním létáním musel přestat. Jako zalétávací pilot se znovu těžce zranil, skoro nepřežil pád se špatně otevřeným padákem. Konec války prožil po nemocnicích a stal se válečným invalidou. Po komunistickém puči opět emigroval a zemřel 24. října 1989.

(foto: valka.cz)

3.

003_kviz_esa

15. března 1939 se doma sice teprve učil být pilotem, ale chuť odletět před okupanty do Polska měl. Velitel mu to stejně jako jeho kamarádům zakázal. Jeho začátky v Anglii nebyly slavné, než se stal esem, několikrát rozbil svůj stroj na kusy. Zničil dva Hurricany a musel se jít znova učit létat. Po doškolení však začal zářit, v Hurricanu 1. perutě podnikal odvážné sweepy nad území obsazená nepřítelem. Zemřel neznámo kde, jeho tělo vydalo moře až po několika týdnech po zmizení v roce 1942, identifikovali ho pdole jeho osobní zbraně. Pohřben byl vedle svojí manželky, která náhle zemřela čtvrt roku před ním.

(foto: topsid.com)

 

 

 

Rozluštění:

1. Leopold Šrom, 2. Václav Cukr, 3. Josef Dygrýn – Ligotický

Články

Hákový kříž neboli svastika. Symbol s opravdu dlouhou historií

Komentáře: 2

Svastika (hákový kříž) je symbol používaný tisíce let, v různých obdobích a kulturách měl různé významy, mnohé z nich jsou už dávno zapomenuty. Jde o kříž s ohnutými či zalomenými (většinou v polovině) rameny do (obvykle) pravého úhlu a to buď ve směru hodinových ručiček (pravotočivá svastika 卐) nebo proti němu (levotočivá svastika 卍).

Svastika použitá budhismem

Svastika v budhismu

První použití hákového kříže je doloženo v 5. tisíciletí před naším letopočtem (na území dnešního Íránu a na Balkáně), tedy v neolitu. Svastika byla tehdy jedním ze znaků abecedy. Dále ho používali Chetité, staří Řekové, samozřejmě Indové, tedy hinduisté a další náboženská uskupení. Méně známá jsou použití v Panamě (Konové) a Kolumbii (Čibčové), tedy v Americe.

Jako náboženský symbol byla svastika používána velmi často. Budhismus, hinduismus i džinismus – tedy náboženství rozšířená v Indii – používají hákový kříž jako symbol štěstí. Američtí indiáni svastiku používají doteď, například Navahové ho mají za důležitou součást rituálů.

Svastika je i často používaným náboženským symbolem evropských národů, dokonce i Slovanů. Používala se na Velké Moravě, v Polabí, na území Tater až do 20. století jako dekorativní symbol. Germáni, Vikingové a Anglosasové – tito všichni svastiku znali a používali. I v židovských synagogách hákové kříže najdeme, ovšem jen jako dekorace. Jde prostě široce využívaný symbol s různými významy.

Finská armáda začala svastiku používat už v roce 1918, tedy dřív než Němci. Červený hákový kříž měli na svých válečných létajících strojích i Lotyši, od roku 1926. Používali ho i Poláci a některé americké vojenské jednotky. Nacisté přijali hákový kříž v roce 1920, předtím ho používali neoficiálně.

Jakmile se během třicátých let minulého století svastika začala objevovat často a viditelně ve spojení s nacismem, mnoho organizací jí odvrhlo a později byl hákový kříž napořád spojován hlavně s režimem Adolfa Hitlera.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Svastika

Články, Osobnosti

Kvíz: Mohl se Jánošík potkat s Nikolou Šuhajem?

Nejznámějšími zbojníky jsou pro nás pravděpodobně Juraj Jánošík a Nikola Šuhaj. Zkušeli jste si je někdy zasadit do časových a geografických souvislostí? Mohli se tito dva někdy osobně potkat? Zkuste se zamyslet bez pomoci vyhledávačů a encyklopedií. Rozluštění najdete níže.

Památník Juraje Jánošíka v Terchové

Památník Jánošíka v Terchové, foto: slovakia.travel

Nikola Šuhaj krátce po smrti

Nikola Šuhaj na jediné fotce, foto: wikipedia.cz

Juraj Jánošík se narodil v roce 1688 a byl popraven v roce 1713. Pohyboval se v Horních Uhrách, tedy na Slovensku. Nicméně Nikolu Šuhaje nemohl potkat ani teoreticky, protože ten se na tomto světě pohyboval v letech 1898 – 1921. Jejich životy tedy dělilo skoro 200 let. Tipovali jste tak dlouho? Nebo jste si dokonce mysleli, že se opravdu mohli potkat?

Články, Fotky, Objevy, Recenze, Tipy

Terakotová armáda v Praze, aneb exkurz do historie čínské říše

Historie stará víc než dva tisíce let mě obecně moc nezajímá, ale šance vidět pražskou výstavu Terakotová armáda a první čínský císař se prostě využít musí. Kdo by nechtěl vidět kousky takzvaného osmého divu světa a jednoho z největších archeologických objevů světa minulého století, že?

Terakotová armáda

Výstava návštěvníkovi představuje rozsáhlou rekonstrukci proslulého mauzolea prvního čínského císaře Čchina, a to včetně pohledu na pověstnou terakotovou armádu. Bojovníků z vypálené hlíny, skvěle propracovaných, střeží hrob císaře neuvěřitelných 8 000 (jen necelá třetina byla doposud vykopána). Stojí čelem k východu a jsou připraveni bránit císaře před zlými duchy bojovných kmenů.

Terakotová armáda

Hlavní útočnou silou hliněné armády je 150 válečných vozů, nechybí jezdci, generálové, lučištníci… O tom všem se na výstavě dozvíte maximum informací a můžete si prohlédnout asi 300 artefaktů a replik zbraní, soch a všemožných nástrojů. Pokud vás zbraně té doby zajímají, tak si to opravdu užijete. Každá zbraň je dopodrobna popsána, včetně výroby, materiálů a používání.

Terakotová armáda

Hlinění vojáci jsou v nadživotní velikosti, z jejich zbroje a zbraní (ty byly k jejich ozbrojení použity pravé) lze poznat, jak vysoko v armádní hierarchii stáli. Sochy byly vypalovány při téměř tisíci stupních a váží od 120 do 200 kilogramů. Pokud se na vojáky zaměříte, zjistíte, že rozhodně nejde o nějaké prefabrikáty. Postavy mají různé výrazy v obličeji a je na nich vidět, že si s nimi dělníci dali práci.

Ač to možná není na první pohled zřejmé, vojáci byli po vypálení naberveni, a to poměrně křiklavými odstíny barev. Tisíce let pod zemí barvy nevydržely, takže mají teď vojáci stejnou neutrální barvu vypálené hlíny.

Terakotová armáda

První fragmenty Terakotové armády byly nalezeny náhodou v roce 1974 poblíž města Si-an. Rolníci chtěli kopat studnu a narazili na archeologický pohlad úžasných rozměrů. Místo je zkoumáno několik desetiletí a stále je co objevovat. Samotná hrobka císaře, jejíž model je na výstavě možné vidět, zatím otevřena nebyla.

Čínští vědci čekají, až jí budou moci bez obav o její poškození za pomocí nejmodernějších postupů otevřít. Jejich snahy samozřejmě ovlivňuje i etika. Vzhledem k obrovskému historickému významu byla hrobka prvního císaře v roce 1987 zařazena na seznam světového dědictví Unesco.

Terakotová armáda

V roce 221 př. n. l. začal Číně vládnout první císař Čchin, po mnoha bitvách s ostatními královstvími sjednotil území zahrnující asi čtvrtinu dnešní Číny a vytvořil tak nejmocnější říši své doby. Podle historiků je toto datum nejvýznamnějším v historii Číny vůbec. Obrovskou nekropoli Čchin si nechal stavět už za svého života, její stavba stála životy mnoha dělníků. Vyráběny byly nejen tisíce hliněných vojáků, ale také třeba úředníci a artisté.

Výstava je skvěle připravená. Audioprůvodce umožní návštěvníkovi určit si vlastní tempo prohlídky, informacní panely jsou plné zajímavých informací a pokud si člověk výstavu projde pozorně (což může trvat asi tak hodinku), udělá si docela dobrý obrázek o tom, jak to asi na stavbě obrovského komplexu vypadalo a jak se v té době žilo. Pokud lze něco označit za skutečný (byť osmý) div světa, tak Terakotová armáda si tento přídomek stoprocentně zaslouží. Vidět jí naživo není jednoduché, takže je fajn, že se její kousíčky dostaly k nám do Prahy.

Co je terakota?

Terakota nebo také terra cotta (latinsky vypálená hlína) je druh keramiky. Je využívána k výrobě keramiky, vodovodů nebo dekorací staveb. Má hnědooranžovou barvu. Terakota byla od období starověku využívána k výrobě soch a sošek, keramiky, cihel nebo střešní krytiny.

Vstupenky na výstavu, je až do 8. února 2015 umístěna do Křížíkova pavilónu E, jsou v prodeji v síti Ticketpro v ceně od 190 korun pro děti, od 290 korun dospělé. K dispozici je rovněž zvýhodněné vstupné pro studenty, seniory, ZTP a školní skupiny.

Články

5 zajímavostí o útoku na Pearl Harbor a USS Arizona

Nedávno jsme si připomněli výročí japonského útoku na Pearl Harbor. Američané si 7. prosinec pravidelně připomínají a díky tomu jsem objevil článek o pěti zajímavostech, týkajících se právě Pearl Harboru a lodi USS Arizona, která byla japonským náletem potopena. Určitě se podívejte na celý text (viz odkaz na zdroj dole), já zde jenom vyjmenuji stručně body, na které autor článku upozornil.

USS Arizona Memorial

  1. Na USS Arizona zahynulo 23 bratrských dvojic nebo trojic. Celkem na lodi v době útoku sloužilo 37 bratrských párů nebo trojic. Celkem šlo o 77 mužů, z nichž bylo 62 zabito. Pouze jedna bratrská dvojice útok přežila kompletní, šlo o Kennetha a Russella Warrinerovi. Kenneth byl mimo loď na cvičení s San Diegu a Russell byl těžce raněn, ale přežil.
  2. Americké ztráty při útoku na Pearl Harbor byly z poloviny tvořeny obětmi z USS Arizona. Na lodi zemřelo také všech 21 členů lodní kapely. Hudebníci byli totiž v době útoku na palubě a chystali se hrát k rituálu vztyčování americké vlajky.
  3. V době útoku na USS Arizonu měla loď plné nádrže, chystala se totiž později v prosinci 1941 na dlouhou cestu. Většina paliva shořela při útoku, ale z potopené lodi pak pohonné hmoty unikaly sedmdesát let. Dodnes je možné v okolí vraku pozorovat pozůstatky této ropné katastrofy. Říká se jim “slzy Arizony” nebo černé slzy”. Kvůli dodržení piety (Arizona je vlastně hrobem i památníkem v jednom) neprobíhají žádné zásahy, které by měly zabránit pokračujícímu úniku malého množství paliva z lodi.
  4. USS Arizona slouží jako místo posledního odpočinku i pro námořníky, kteří nezemřeli přímo při útoku, ale i později po válce. Od roku 1982 jsou v památníků pohřbíváni veteráni, kteří na Arizoně sloužili.
  5. Z potopené lodi USS Arizona se stal památník až v roce 1958, kdy jeho zřízení posvětil president Eisenhower. A to za státní i soukromé peníze. K jejich výběru pomohl i zpěvák Elvis Presley svým benefičním koncertem. Vydělal 50 000 dolarů, což byla celá desetina peněz potřebných na otevření památníku v roce 1962. Každý rok památník navštíví asi milion lidí.

Zdroj: http://www.history.com/news/5-facts-about-pearl-harbor-and-the-uss-arizona

Články, Komentáře

Jak se dnes na Pearl Harbor dívají Japonci?

1 komentář

Článek “In Japan, Pearl Harbor is seen as just another battle in a decades-long war” mě zaujal hlavně díky svému titulku. To, jak se na události z 7. prosince roku 1941 dívají Američané, je zřejmé. Na jejich základnu v Pearl Harboru na Havaji zákeřně zaútočili Japonci, potopili mnoho jejich lodí a zabili skoro dva a půl tisíce lidí, zejména vojáků. Japonci tak USA zatáhli do války. Tak nějak to vnímají Spojené státy americké a zbytek západního světa. Američané si tento den pravidelně připomínají a je pro ně důležitý. A nejenom pro ně, kdo ví, jak dlouho by trvalo, než by se Amerika vložila do války bez útoku na její území.

Svatyně Yasukuni, Tokio

Zdroj fotky: japan-guide.com

Jak to prožívali a prožívají v Japonsku? Pro Japonce prý nebyl útok na Pearl Harbor začátkem války, ale prostým pokračováním konfliktu, který trval mnoho dekád. V roce 1853 totiž komodor Matthew Perry navštívil se svojí flotilou Tokijský záliv a nařídil místním, aby se otevřeli obchodu s okolním světem.

Do té doby byl v Japonsku obchod se světem trestným činem trestaným smrtí. Pak byl pro změnu problém držet krok se západní konkurencí. Chyběly přírodní zdroje, ty Japonsko muselo dovážet ze Spojených států, Velké Británie, a Nizozemské východní Indie. Japonci dostali strach, že přijdou o svou po staletí budovanou nezávislost, začali chystat expanzi za surovinami na území, které ovládaly západní mocnosti. Z tohoto pohledu byla tedy válka s USA pro Japonsko nevyhnutelná.

Současné japonské učebnice o útoku na Pearl Harbor píší jen velmi málo. A když se autor zmiňovaného článku ptal Japonců, tvrdili mu, že o této události vědí jen velmi málo. Asi mnohem méně, než vědí Američané. Japonci vědí, že akci provedlo asi 100 letadel, byly provedeny dvě vlny bombových útoků z šesti letadlových lodí.

Mayako Shibata, vysokoškolská studentka, vyprávěla, že si nemůže vzpomenout, že by se někdy učil, proč vlastně k útoku na Pearl Harbor došlo. A že prý někdo z japonské vlády s tímto krokem nesouhlasil. A mnozí další oslovení japonští studenti a učitelé o tomto tématu vůbec nechtěli mluvit.

Japonci se vůbec špatně vyrovnávali s prohranou válkou. Teď je například premiér Abe obviňován, že se snaží přepisovat válečnou historii. A v kontroverzní svatyni Jasukuni jsou připomínáni japonští úředníci, kteří byli po druhé světové válce shledáni vinnými ze zločinů proti míru. Mezi nimi byl i Tojo, který schválil útok na Pearl Harbor. Po válce byl oběšen, teď je jeho památka stále častěji připomínána.

Zmíněné svatyni dominuje stíhačka Zero (tak jí nazývali Američané, správné japonské označení je Mitsubishi A6M), symbol japonského válečného umění ve druhé světové válce. Na stěnách jsou obrazy uzkazující heroické výkony japonských pilotů, často jsou znázorněny sestřelená americká letadla. Ano, toto je místo, kde jsou prezentovány oficiální japonské pohledy na desítky let válčení se západními mocnostmi.

Údaje a informace budí dojem, že Japonsko bylo k válce s USA donuceno. Američané prý po Japonsku požadovali bezpodmínečné stažení z Číny a dalších teritorií. Jednání se nedařila a Japonci pod tíhou ropného embarga museli jednat. Byli tlačeni do kouta a vlastně neměli jinou šanci, než situaci řešit silou. Celé to vypadá tak, že Japonci byli do války vlastně šikovně vmanipulováni.

Bílému domu šlo prý hlavně o to, aby Japonsko dotlačil k prvnímu úderu. Prezident Roosevelt prý nařídil svým lidem, aby se připravili na překvapivý útok, který by měl přijít 1. prosince.

A jak si vůbec mohli Japonci myslet, že zvítězí ve válce se Spojenými státy, které byly průmyslově i vojensky mnohem silnější? Dělali si naději, že rychlým úderem ochromí americkou pacifickou flotilu a získají čas na to, aby mohli jako zdroj surovin využívat východní Asii. Tyto nápady byly předem odsouzené k nezdaru a není tedy divu, že se v Japonsku o útoku na Pearl Harbor příliš nemluví.

Zdroj: http://www.charlotteobserver.com/2014/12/06/5366389/in-japan-pearl-harbor-is-seen.html

Články, Osobnosti

Stanisław Skalski, eso, které zatápělo Luftwaffe už na začátku války v Polsku

Mnozí z nás žijí v představě, že začátek druhé světové války ve vzduchu měl až příliš jednoznačný průběh. Německá Luftwaffe během pár dnů smetla z oblohy polské letectvo, které se nevzmohlo na sebemenší odpor.

Stanislaw Skalki, polské stíhací eso

Zdroj fotky: http://www.pinterest.com/pin/460563499367483291/

Ano, tak nějak to skutečně bylo, ale polští letci nemohou být obviňováni ze zbabělosti nebo z toho, že nezaznamenali žádné dílčí úspěchy.

Příkladem hrdiny předem prohraného boje polského letectva s německou Luftwaffe může být Stanisław Skalski, stíhací eso, které se později proslavilo v RAF, vedlo polský stíhací wing a po válce se doma v Polsku stalo obětí vykonstruovaného procesu vedeného místními komunisty.

Skalski byl po válce odsouzen k trestu smrti, rozsudek byl změnen na doživotí a až po pádu komunismu se dočkal úplné rehabilitace. Poté dvakrát neúspěšně kandidoval do polského parlamentu a zemřel ve věku osmaosmdesáti let v roce 2004.

Vraťme se ale do září roku 1939. Německo a Sovětský svaz vtrhli do Polska, Luftwaffe masakrovala polské letectvo hlavně ještě na zemi. Pokud už polské zastaralé stíhačky měly to štěstí a dostaly se do vzduchu, moc šancí proti německým Messerschmittům Bf-109 neměly. Pravda, těch nad Polskem moc nelétalo, ale i bombardéry a pozorovací stroje byly pro polské stíhačky těžkým soupeřem.

Za těchto nevýhodných podmínek, proti obrovské přesile, si Skalski připsal od začátku války 1. září 1939 do 16. září 6 potvrzených sestřelů a stal se tak prvním spojeneckým stíhacím esem druhé světové války.

Po rychlém konci Polska Skalski utekl přes Rumunsko do Bejrůtu, dostal se do Francie a pak do Anglie. S RAF se úspěšně zapojil do Bitvy o Británii, byl těžce zraněn a kariéru po uzdravení odstartoval už v polské stíhací peruti. Předtím působil v britské jednotce. Následovaly úspěchy ve vzduchu i při vedení místních i polských perutí, kromě Spitfiru si zalétal i na americkém Mustangu. Jak již bylo řečeno, konce války se dožil a po převzetí moci komunisty si “užil” polská vězení.

Tento zajímavý chapík si zaslouží pozornost nejen kvůli tomu, že se stal vůbec prvním spojeneckým stíhacím esem druhé světové války, ale hlavně pro svojí zajímavou kariéru jako celek. Nejde jenom o úctyhodný počet bojových letů a sestřelů, ale i o jeho lidskost. Když v Polsku sestřelil německé letadlo, přistál vedle něho, zraněné členy posádky ošetřil a zařídil jejich převoz do nemocnice. V roce 1990 se brigádní generál Skalski s jedním německým letcem z této posádky setkal osobně.

Přečtěte si:

http://en.wikipedia.org/wiki/Stanisław_Skalski

http://forum.valka.cz/viewtopic.php/p/160974#160974