Archiv rubriky: Články

13 chybných předpovědí, které nevyšly

Mrkněte se na skvělou infografiku, shrnující předpovědi z historie, které se nikdy nevyplnily… Zde je stručný přepis. Všimněte si také, kdo předpovědi pronášel…

1859 – Vrtat se v zemi a hledat naftu? Zbláznili jste se?

1873 – Operace mozku a srdce? Ten nesmysl se nikdy nestane.

1879 – Až skončí světová výstava v Paříži, na elektrické osvětlení si už nikdo nevzpomene, tahle záležitost prostě zmizí.

1883 – Ukáže se, že rentgen je podvod.

1888 – Ukáže se, že létání na strojích je fyzikálně nemožné.

1903 – Koně tu budou navždy, automobil je jen výstřelek.

1912 – Titanik byl poškozen, ale všichni cestující přežili.

1919 – Dát nejlepšího leváka do pravé části pole je pitomost. (Týká se baseballu a tento tah nakonec udělal z Babe Rutha legendu.)

1920 – Raketa nikdy neopustí zemskou atmosféru.

1944 – “Radši se staňte sekretářkou, nebo se vdejte.” (Marilyn Monroe se pokoušela poprvé prorazit do showbyznysu.)

1948 – Televize se nechytí.

1955 – Rock and Roll se nechytí, skončí v červnu.

2005 – Tenhle web je od začátku blbost, nepřežije. (Ze začátků The Huffington Post.)

Předpovědi budoucnosti, které nevyšly

Pro zvětšení na infografiku klikněte.

Zdroj: http://visual.ly/future-never-happened-13-failed-predictions-couldnt-have-been-more-wrong

Krušnohoří usiluje o zápis na seznam UNESCO

Krušnohoří, dvacátým stoletím poničený region, ale také vzácný příklad krajiny po staletí spoluutvářené těžební činností usiluje o zápis na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Koordinátorem přípravy společné česko-saské nominační dokumentace je Národní památkový ústav, který zároveň plní roli odborného konzultanta. Hodnoty, které Krušnohoří nabízí, představí veřejnosti 23. – 24. října výstava na pražském veletrhu Památky a na nejprestižnějším památkovém veletrhu Denkmal 2014 v Lipsku (6. – 8. listopadu) společná česko-saská expozice.

Krušné hory

Foto: Wikipedie

Krušnohoří, region na hranicích Saska a České republiky, který dnes v povědomí lidí figuruje jako symbol důsledků bezohledné těžby a průmyslové výroby, je historicky výjimečnou montánní krajinou, územím s pozůstatky po osm set let trvající těžbě nejrůznějších nerostů, která formovala jeho podobu (relikty podzemních důlních děl, sejpy, propadlinami, štolami, vodními nádržemi a kanály) i život (specifické rysy nese urbanismus a architektura horních měst, např. Jáchymova, Horní Blatné či Krupky, ale i takzvaná živá kultura, tedy umění a umělecká řemesla). S horním podnikáním byly také spjaty pokroky v oblasti vědy a techniky, které přispěly k rozvoji dalších hornických regionů v Evropě i ve světě. Jedinečná kombinace jednotného vývoje po obou stranách česko-německé hranice, odlišností posledního období historie i četné dodnes zachované památky hmotné i nehmotné představují mimořádnou univerzální hodnotu, na jejímž základě usilují společně Česká republika a Spolková republika Německo o zápis „Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří“ na Seznam světového dědictví UNESCO.

Zápis na Seznam světového dědictví UNESCO, nejprestižnější potvrzení hodnoty, které památka může získat, by pro Krušnohoří kromě jistoty zachování místních historických, památkových i přírodních hodnot znamenalo také vzrůst povědomí a zájmu o historii Krušných hor. S ním lze očekávat zvýšení počtu turistů, ale také užší přeshraniční kontakty a obohacení o společné nahlížení na význam a dědictví této specifické kulturní krajiny.

Záměr nominovat Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO vyšla z německé strany již v roce 1998. Česká republika se na základě oficiálního přizvání k projektu připojila v únoru 2012, když podala Sekretariátu Výboru světového dědictví v Pařiži podklady pro zařazení Hornické kulturní krajiny Krušnohoří na indikativní seznam (tj. seznam plánovaných nominací) a deklarovala tak svůj zájem spolupracovat na tzv. sériové nominaci, která zahrnuje osm lokalit ze Saska (hornicke oblasti Altenberg, Freiberg, Marienberg, Annaberg, Schneeberg, Schwarzenberg a oblasti uranove a uhelne těžby) a šest lokalit z České republiky (hornickou kulturni krajinu Jachymov, hornickou kulturní krajinu Abertamy–Boži Dar–Horní Blatná, národní kulturní památku Rudá věž smrti ve Vykmanově, hornickou kulturní krajinu Krupka, vrch Mědník a vápenku s lomem v Háji u Loučné pod Klínovcem).

V lednu 2014 proběhl slavnostní podpis společné dokumentace nominační dokumentace, která byla předložena Centru světového dědictví v Paříži jako podklad pro další řízení a projednání. V případě pozitivního hodnocení by Krušnohoří mohlo k dnešním asi dvaceti hornickým lokalitám světa, zapsaným na Seznamu světového dědictví UNESCO, přibýt v roce 2016.

Přípravy na zápis na Seznam světového dědictví UNESCO, které probíhají i po odevzdání dokumentace, koordinuje v České republice z pověření Ministerstva kultury Národní památkový ústav, konkrétně referát památek s mezinárodním statusem a územní odborná pracoviště v Lokti a Ústí nad Labem, úzce spolupracují se sdružením Montanregion, o.p.s., které zastřešuje obce, na jejichž území se nominované české části Krušnohoří nacházejí. Součástí dokumentace je popis a historie oblasti, zdůvodnění návrhu, ale také například „Management plan“, tedy Plán dílčích projektů a opatření, jimiž má být garantována ochrana, postupná regenerace a péče o součásti potenciální světové památky a dlouhodobá udržitelnost jejích hodnot. V případě České republiky byly pro ochranu nominovaných míst a jejich krajinného zázemí vyhlášeny nové památkové zóny krajinného typu a rovněž došlo k prohlášení nejcennějších jednotlivých staveb či technických děl za kulturní památky. V roce 2014 Vláda ČR význam projektu zároveň posílila prohlášením mincovny v Jáchymově a dolu Mauritius v Hřebečné za národní kulturní památky. (Detailněji principy procesu nominace, průběh a náležitosti dokumentů potřebných k zápisu na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO popisují metodické publikace č. 37 a 42, vydané Národním památkovým ústavem v roce 2009 a 2011 – ke stažení http://www.npu.cz/ke-stazeni/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/svazky-edice-odborne-a-metodicke-publikace/gallery/ a materiály, jež pro agendu světového dědictví zajišťuje a na svých webových stránkách zveřejňuje Centrum světového dědictví http://whc.unesco.org/en/resourcemanuals/ a http://whc.unesco.org/fr/manuelsdereference/ ).

Zdroj: TZ NPÚ

Proč lidé ve středověku nenáviděli kočky?

Kočky hrály ve středověku velmi důležitou roli. Lovily myši, které v těch dobách byly schopny zbavovat lidi potravy děsivým tempem. Přesto byly kočky lidmi vnímány negativně, byly spojovány s čarodějnicemi a kouzly, o tom, že se ďábel často měnil v černou kočku, ani nemluvě.

Středověká kočka

Lidé si kočky domestikovali, přesto měla tato zvířata úplně jinou roli než psi – když už nic jiného, kočku nebylo možné vycvičit, neposlouchala pokyny a vůbec si dělala, co chtěla. A v tom lidé cítili určitou ďábelskost. Zajímavé je, že jestli můžeme středověké křesťany prohlásit za nepřátele koček, tak u muslimů to bylo přesně naopak.  Pokud se křesťanští cestovatelé dostali na muslimské území, byli překvapeni, že se tam lidé chovají ke kočkám stejně jako lidé ke psům v jejich domovině. Muslimové tedy neměli kočky spojené s něčím temným a nebezpečným.

Zdroj a fotka: http://www.medievalists.net/2013/10/02/why-cats-were-hated-in-medieval-europe/

V Bulharsku objevili v hrobě “upíra”

Bulharský “Indiana Jones” objevil hrob, ve kterém byla kostra s železným kolíkem zaraženým v prsou. Tento hrob si okamžitě vysloužil přídomek “upíří”.

Hrob upíra v Bulharsku

Profesor Nikolaj Ovčarov hrob odkryl ve starověkém městě na jihu Bulharska, starém skoro 7 000 let a objeveném před necelým čtvrtstoletím. Hrob byl ovšem středověký, ze 13. století. Profesor Ovčarov prohlásil, že kůl do srdce byl vrážen lidem, kteří zemřeli nepřirozenou smrtí, například spáchali sebevraždu.

Muž v hrobě byl stár asi 40 – 50 let, jeho levá noha byla oddělena a ležela u těla. Kolík byl prý do těla doslova zatlučen. Spolu s kostrou muže byly nalezeny i pozůstatky ženy a dítěte, šlo o znázornění Panny Marie, což mělo odehnat mor, který ve 13. století kosil středověkou populaci. Podobných hrobů bylo v celém Bulharsku doposud nalezeno asi sto.

Zdroj a foto: http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/bulgaria/11153923/Vampire-grave-found-in-Bulgaria.html

20 nejslavnějších vousáčů historie aneb mocné plnovousy

Josh Aden si dal tu práci a pro web AllDay.com připravil seznam dvaceti nejslavnějších vousáčů historie. Nezdá se to, ale nositelů plnovousů bylo mezi politiky a filozofy hrozně moc.

Socrates

Tento řecký filozof neměl evidentně čas na to, aby oholil svůj plnovous.

Socrates

Confucius

Čínský filozof svým prořídlým a dlouhým vousem (asiatům to příliš neroste) inspiroval a inspiruje mnoho generací nejen čínských myslitelů.

Confucius

Leonardo Da Vinci

Renesanční všeuměl šel s dobou, tehdy měli vousy snad všichni muži, nejen vynálezci a umělci.

Leonardo Da Vinci

Sven Vidlí vous (neboli Forkbeard)

Nejdivočejší Viking a jeho vousy straší děti doteď. Do ság se holobrádkové prostě nedostanou, ovládl Anglii, Norsko i Dánsko.

Sven Forkbeard

Karel Marx

Otec socialismu a revolucionář je také jením z předních představitelů celosvětově známých vousáčů.

Karel Marx

Císař Vilém I.

Prušák jak poleno s perfektní ozdobou tváře.

Císař Vilém I.

Abraham Lincoln

Nejznámější plnovous americké prezidentské historie.

Abraham Lincoln

Ambrose Burnside

Americký všeuměl byl generálem během občanské války (na straně Unie), guvernérem, senátorem, průmyslníkem a vynálezcem. A také majitelem této parády.

Ambrose Burnside

Frederick Douglass

Nejdříve otrok, pak řečník, spisovatel a politik bojující za práva černochů.

Frederick Douglass

Charles Darwin

Anglický přírodověděc, jehož teorii zpočátku nikdo nevěřil. Zamlada byl holobrádkem, později si to vynahradil.

Charles Darwin

James Garfield

Americký prezident byl krátce po zvolení zabit. Do výběru vousáčů se ale jistě hodí.

James Abram Garfield

Walt Whitman

Básník a umělec. No, co si budeme povídat, vypadá na to.

Walt Whitman

Elijah McCoy

Držitel desítek amerických patentů, vynálezce a workoholik. Původem z Kanady.

Eliah McCoy

Rasputin

Ruský mystik, který ovládal poslední vládnoucí Romanovce. Byl prý i schopným léčitelem a hypnotizérem.

Rasputin

Thorvald Stauning

Dánský premiér, založením sociální demokrat. Zemřel za války, v obavách o budoucnost Evropy, v té době ovládané Hitlerem.

Thorvald Stauning

Král Jiří V.

Vládce britského impéria na začátku minulého století. Z tohoto žebříčku se o svoje vousy pravděpodobně staral nejpečlivěji.

Král Jiří V.

Ernest Hemingway

Světoznámý spisovatel, zamlada krasavec a holobrádek, po válce vousáč.

Ernest Hemingway

Allen Ginsberg

Bítnický básník a myslitel.

Allen Ginsberg

Fidel Castro

Kubánský revolucionář, prezident, vlastně diktátor. Jeho vousy byly pověstné.

Fidel Castro

Ajatolláh Chomejní

Další revolucionář, tentokrát z Iránu. Ne nespletl jsem se, to není fotka Seana Conneryho. Jsou si jen podobní…

Ajatoláh Chomejní

Pozn.: fotky jsou převzaty z anglické Wikipedie

Začalo restaurování filmu Vynález zkázy

V pondělí 13. 10. 2014 se poprvé setkali členové komise, kteří dohlíží na průběh digitálního restaurování filmu Vynález zkázy. Film Vynález zkázy je prvním snímkem, který se realizuje v rámci projektu Čistíme svět fantazie. Mezi členy odborné komise byla přítomna například paní Ludmila Zemanová, Jaromír Šofr, Ivo Marák, Pavel Rejholec a Ondřej Beránek. Za archiváře a jako supervisor všech prací, přijal účast celosvětově uznávaný odborník James Mockoski, ze společnosti Francise Forda Coppoly American Zoetrope!

Film Vynález zkázy

Projekt Čistíme svět fantazie stojí na myšlence podpory digitálně zrestaurovat tři filmy Karla Zemana vybraných ze Zlatého fondu české kinematografie. V rámci tohoto projektu Nadace české bijáky úzce spolupracuje s Muzeem Karla Zemana a Českou televizí. Díky aktivnímu zapojení všech tří stran, které se na projektu podílí, se projekt dále rozvíjí a získává řadu přesahů, například v oblasti vzdělávání či propagace české filmové tvorby v zahraničí. Garantem projektu je Ministerstvo kultury ČR.

Jak je to s povyšováním válečných veteránů?

Také jste si všimli, že Josef František, hrdina Bitvy o Británii, je stále pouze plukovník? Přitom ještě před pár lety se do generálských hodností povyšovali vojáci, jejichž věhlas a zásluhy byly podle mého laického názoru nižší.

Poslal jsem tedy dotaz na Ministerstvo obrany ČR. Zakrátko mi došla odpověď, že moje otázky byly předány na příslušný odbor a druhý den mě překvapil telefonát pana Ing. Milana Bachana z Odboru pro válečné veterány MO. Poměrně dlouhý rozhovor byl veden v přátelském duchu a týkal se vysvětlování, proč zrovna ten František je “pouze” plukovníkem. Roli hraje zákon, předpisy, komise, která rozhoduje o tom, zda předloží nebo nepředloží návrh na povýšení dál. Podle pana Bachana je problém v tom, že dneska na hrbitovech leží samý generál a mužstvo jako takové vlastně není. U veteránů z druhé světové války je to nejmarkantnější a generálem je dnes skoro každý, a to ani nemusel velet jedinému tanku. I sami veteráni mají výhrady proti tomu, aby se generálem stal někdo, kdo nevystudoval válečnou školu a za války byl třeba jenom rotným. Chápu, a to píšu upřímně. Josef František byl povýšen in memoriam po válce a pak po sametové revoluci. Obdivuji ho a je mi líto, že se z nejrůznějších důvodů dalšího povýšení nedočká,

Na druhou stranu jste asi slyšeli o tom, že letos bude pan prezident rozhodovat o tom, jestli František dostane Řád bílého lva, tedy naše nejvyšší vyznamenání. Jsem napnutý, aby to klaplo, protože je to velké ocenění, které zase připomene veřejnosti, že Františkovi a tisícům ostatním jsme vděční za mnoho.

Poprosil jsem pana Bachana o stručné písemné shrnutí, jak to vlastně s tím povyšováním válečných veteránů je. Zde je:

V první řadě upozorňuji, že informace se týká jmenování do vyšších hodností válečných veteránů, účastníků 2. světové války. Všeobecně je možné jmenovat do vyšší vojenské hodnosti pouze občany ČR, kterých se týká branný zákon, tedy do 60. let věku. Vzhledem k tomu, že váleční veteráni mají průměrný věk daleko vyšší, byla přijata novela zákona o válečných veteránech č. 170/2002 Sb., která umožňuje jmenování válečných veteránů do vyšších vojenských hodností. Jmenování do vyšších hodností řeší § 5a tohoto zákona. Podle odstavce 2 § 5a může být válečný veterán, kterému zanikla branná povinnost jmenován do vyšší hodnosti. Do vyšší hodnosti lze válečného veterána jmenovat i posmrtně. Podle odstavce 3 § 5 jmenuje válečného veterána do hodnosti generála prezident republiky na návrh vlády a do ostatních hodností ministr obrany.

Veškeré informace k oceňování válečných veteránů najdete na našich webových stránkách, kde je zveřejněno plné znění RMO č. 49/2008 Jmenování válečných veteránů do vyšších vojenských hodností, který stanovuje postup při předkládání a hodnocení žádostí o jmenování VV do vyšší hodnosti.

Důležité je hlavně to, že na povýšení navrhují veterány hlavně spolky, jejichž členy jsou právě ostatní veteráni. Může se tak teoreticky stát, že generálové mezi sebe nechtějí nové generály, tak je prostě nenavrhují. Nechtějí mezi sebou mít někoho (i když je dávno po smrti), kdo nebyl důstojníkem. Po sametové revoluci se s povyšováním veteránů roztrhl pytel a došlo k určité devalvaci hodností mezi veterány.

10 nejnavštěvovanějších českých památek ve správě NPÚ

Národní památkový ústav vydal žebříček nejnavštěvovnějších památek ve své správě. Památky letos od ledna do konce září o 150 tisíc víc zájemců než za celý loňský rok. Zájemců o českou historii letos dosud bylo 4 413 451, tedy o 16,5 procenta více než loni v tomtéž období. Vyšší počet návštěvníků přitom pro památky znamená i vyšší výnosy. Zhruba 30 milionů korun ze vstupného tak lze použít na jejich obnovu.

Porovnání návštěvnosti 10 nejnavštěvovanějších objektů NPÚ:

rok 2013

leden – září 2013

leden – září 2014

1

Lednice

328 303

298 293

341 387

2

Český Krumlov

321 605

279 846

318 914

3

Hluboká

260 199

227 622

233 965

4

Karlštejn

217 717

185 211

186 168

5

Konopiště

134 322

118 580

144 705

6

Kroměříž

107 604

101 704

114 691

7

Křivoklát

102 176

69 194

95 938

8

Sychrov

100 100

80 502

95 787

9

Bouzov

91 341

80 646

95 690

10

Trosky

90 767

86 362

94 629

 

Zdroj: http://www.npu.cz/pro-odborniky/narodni-pamatkovy-ustav/tiskove-zpravy/news/15264-pamatky-ve-sprave-npu-letos-slavi-rekordni-navstevnost-penize-navstevniku-se-do-konce-roku-investuji-zpet-do-hradu-a-zamku/

Byli středověcí mniši opravdu obézní?

Moderní představu o tom, jak vypadali středověcí mniši, formují hlavně historické filmy a seriály. V Robinu Hoodovi vystupoval mnich, který holdoval jídlu a také podle toho vypadal. Jak opravdu vypadali středověcí mniši? Nepodlehli jsme tak trochu stereotypu, který nám do hlavy vtloukají média?

Obézní mniši

Podle studie “The ‘Obese Medieval Monk’: A multidisciplinary study of a stereotype” autorky Pipy Patrick byla obezita u mnichů opravdu častým jevem. Vyplývá to z výzkumu kosterních pozůstatků z okolí Londýna. Zkoumáno bylo 274 koster mnichů a autorka výsledky porovnávala s ostatními kosterními pozůstatky z regionu.

Mniši trpěli obezitou, respektive nemocemi, které jí provázejí, 3 – 6 krát častěji, než ostatní. Byli také vyšší a mohutnější než byl obvyklý průměr té doby. Strava mnichů byla obvykle tvořena hlavně bílkovinami a tuky.

Zdroj (včetně obrázku): http://www.medievalists.net/2014/09/18/medieval-monks-obese/

Pes jako sovětská protitanková zbraň

Už na začátku německé ofenzivy proti Sovětskému svazu v roce 1941 bylo jasné, že Rusové budou mít se zastavováním hitlerovských hord dost práce. Jak známo, Rusové byli v průběhu války pověstní tím, že jim na jednotlivci zrovna moc nezáleželo. O zvířatech ani nemluvě.

Jednou ze sovětských protitankových zbraní měli být psi. Byli cvičeni k ničení tanků. Psi byli trýzněni hladem a jejich páníčkové je učili, že jídlo najdou pod tankem nebo obrněným vozidlem. Pes byl vybaven asi desetikilovou minou, na zádech měl dvaceticentimetrovou dřevěnou tyčku směřující kolmo vzhůru, na jejím konci byla roznětka. Psi byli samozřejmě vyděšení německou palbou a často se vraceli ke svým, k tankům se jim moc nechtělo. Stávalo se, že psi hledali jídlo i pod ruskými tanky, prostě šlo o dost nevypočitatelnou zbraň, které mohla velmi jednoduše napáchat dost škody jejím vlastním “konstruktérům”.

Sověti tvrdili, že se jejich cvičeným psům podařilo zničit asi 300 německých tanků. O tomto čísle lze vzhledem k mnoha faktorům ovlivňujícím účinnost této “zbraně” úspěšně pochybovat.

Pes jako protitanková zbraň

Zdroj: http://listverse.com/2010/10/08/top-10-bizarre-weapons-of-world-war-ii/