Archiv rubriky: Články

Po bezmála půlmiliardové investici se znovu otevírá barokní perla, národní kulturní památka Hospitál Kuks

Po komplexní dvouleté obnově se slavnostně otevírá hospitál Kuks, dominanta barokního areálu hraběte Františka Antonína Šporka, proslaveného sochami Ctností a Neřestí od jednoho z nejvýznamnějších evropských barokních sochařů Matyáše Bernarda Brauna. Prvotřídní umělecká památka získala zpět svůj lesk a s ním i nové využití díky podpoře z Integrovaného operačního programu.

„Vzorová památková obnova areálu Hospitál Kuks byla jen jednou, i když stěžejní částí projektu s názvem Kuks – Granátové jablko. Po komplexní obnově areálu, jejíž součástí bylo i restaurování unikátních nástěnných maleb Tanců smrti, bude tento barokní klenot využíván pro kulturní programy a edukační aktivity vážící se k dějinám či původnímu využití hospitálu,“ uvedla Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Hospitál, tedy domov pro přestárlé veterány z okolí, založil významný mecenáš, hrabě František Antonín Špork, jako součást nového lázeňského komplexu v údolí Labe již na konci 17. století. Vojenští vysloužilci z okolí v něm však našli útočiště až po roce 1743, kdy do Kuksu přišli členové řádu milosrdných bratří a ujali se péče o ně. Ze znaku řádu vychází i název projektu; granátové jablko v křesťanské symbolice znamená znovuzrození.

Cílem projektu Kuks – Granátové jablko bylo vzorově opravit areál hospitálu, jehož význam a kvalitu dokládá prohlášení národní kulturní památkovou v roce 1995, oživit jeho dříve nevyužívané části a umožnit jejich další využití. Finanční podporu v celkové výši 440 082 059 Kč získal projekt z Evropského fondu pro regionální rozvoj a ze státního rozpočtu ČR v květnu roku 2010 v rámci Integrovaného operačního programu, oblast intervence 5.1b; spolu s částmi placenými z rozpočtu NPÚ ve výši 13 266 375 Kč stála obnova areálu celkem 453 348 434 Kč. Datem ukončení realizační fáze projektu je 31. květen 2015, od 1. června nastává fáze udržitelnosti. Pro Národní památkový ústav je to v letošním roce první ze série tří dokončovaných projektů realizovaných z programu IOP. „Vedle Kuksu bude letos dokončena obnova areálů zámků Veltrusy a Valtice. Již v loňském roce jsme návštěvníkům zpřístupnili zahrady kroměřížského zámku a brněnskou vilu Stiassni. V čerpání prostředků z evropských výzev je NPÚ velmi úspěšný a již téměř rok pracujeme na přípravě dalších žádostí,“ doplnila generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková.

Návštěvníkům, kterým se brány hospitálu otevřou po obnově poprvé v sobotu 27. března, přináší projekt Kuks – Granátové jablko nové prohlídkové trasy v interiérech, jimž byl vrácen původní lesk, novou expozici farmacie plnou vůně bylinek, ale také funkční zahradu za hospitálem s bylinkami a zeleninou i sad s tradičními odrůdami ovoce, jako jsou kdouloň a mišpule. V průběhu sezony bude otevřeno bylinkářství s širokou nabídkou produktů nejen z vlastní produkce hospitálu. Pobyt na Kuksu návštěvníkům zpříjemní i nové zázemí pro turisty a cyklisty a restaurace v obnovené sýpce.

Vedle rekreačního vyžití nyní areál nabízí více: díky projektu vzniklo v bývalém hospodářském křídle multifunkční výchovně vzdělávací centrum, které nabídne kulturní, zážitkové i vzdělávací programy a akce určené laické i odborné veřejnosti. V návaznosti na historickou funkci hospitálu připravuje Národní památkový ústav spolu s partnery programy k výuce historie a umění (pro badatele budou zpřístupněny depozitáře a knihovna kukského konventu, zaměřené na výzkum dějin Kuksu a Šporkova panství Hradiště) i zážitkové akce využívající produkty bylinné a ovocné zahrady. Studenti farmacie budou v hospitálu absolvovat část výuky související s historickým vývojem jejich oborů a příbuzní pacientů s roztroušenou sklerózou sem mohou přijet na semináře zaměřené na schopnost vyrovnat se s těžkou nemocí v rodině. Nechybějí  ani aktivity zaměřené na ochranu přírody, například na netopýří kolonie ve sklepení. Velká pozornost bude patřit samozřejmě hospitálu jako prvotřídní architektonické památce i jeho obnově.

Stavební práce byly zahájeny v listopadu 2011 záchranným archeologickým průzkumem, komplexní obnova budovy, „od střechy po sklepy“ začala v červnu 2013. Krovy z 19. století vyžadovaly pouze lokální opravy, stejně jako břidlicová krytina, kterou bylo možné z větší části zachovat a pouze částečně doplnit novými šablonami. Také okna byla v dobrém stavu, většinou je stačilo pouze opravit, respektive repasovat; pokud bylo potřeba vyměnit celé okenní výplně, byly nahrazeny replikami. Podobný postup byl dodržen i v případě dveří, takže kromě nových, vytvořených jako kopie původních, je v hospitálu možné spatřit i původní dveře z období baroka.

Kuks

Nejzajímavější částí stavební obnovy byly rozhodně restaurátorské práce na výzdobě stěn, které probíhaly hned na několika místech hospitálu. Největší událostí byl objev 52 nástěnných maleb Tanců smrti, vyplňujících v celé délce chodbu v přízemí hlavního křídla. Přestože odborníci věděli, že se pod silnou vrstvou vápenných nátěrů může skrývat malířská výzdoba, rozsah a kvalita děl byly velikým překvapením. Ojedinělý cyklus, znázorňující rovnost lidí v posledních okamžicích života, byl před zraky obyvatel i návštěvníků hospitálu ukryt od 18. století. V budově jsou přitom ještě další místa, která by mohla podobná překvapení skrývat; protože však bylo rozhodnuto další odkryvy neprovádět, zůstanou překvapením pro budoucí generace.

Restaurátorské práce neskončily objevem, odkrytím a obnovením Tanců smrti. Proběhla také obnova tří obrazů v kapli, navazující na hospitální chodbu s Tanci smrti, podařilo se restaurovat dlouhá léta jen provizorně zajištěný malovaný strop historické lékárny a oproti původním předpokladům došlo i na obnovu nástěnných maleb ve dvou schodišťových halách.

V závěru proběhla obnova podlah; původní z pískovcových desek, které se v plném rozsahu zachovaly, byly pouze kamenicky opraveny, novější cementová dlažba z období první republiky, která byla na některých místech poškozena, byla doplněna novými kusy a přeskládána tak, aby nové kusy mezi původními nepůsobily rušivě.

V interiérech se odborníci museli vypořádat s řadou technických i koncepčních problémů; například požadavky na požární a bezpečnostní zázemí znamenají nutnost osadit v historické stavbě požární dveře, vybavit jednotlivé místnosti požárními hlásiči, ale také hasicími přístroji, a dokonce hydranty. Najít řešení, které zajistí bezpečnost uživatelů budovy, a přitom nenaruší vzhled této jedinečné památky, byl pro všechny zúčastněné zajímavý úkol a staré původní otvory či dýmníky často získaly nečekané nové využití.

V roce 2014 započaly práce v exteriéru areálu. Hned v lednu se začalo s obnovou zahrady a budováním nového zahradnického zázemí. Na jaře mohly začít opravy fasád – omítaných na hospitálu i kamenných fasád kostela, vyzděných z pískovcových bloků. Kamenné prvky byly očištěny, opraveny a v případě, že se na nich našly stopy starých nátěrů, opět natřeny. Výzdoba fasád od Matyáše Bernarda Brauna byla očištěna a restaurována a okna kostela nově dostala nylonové sítě, které ochrání vzácné vitráže, ale přitom nenaruší jejich krásu. Na závěr proběhly úpravy cest a inundačního (tedy záplavového) mostu. Překvapení čekalo na odborníky na nádvoří hospitálu; právě v místě, kde měl vzniknout železobetonový vstup se skleněným pláštěm propojující nádvoří se suterénem, našli archeologové původní schody. Plánovaná moderní konstrukce tak byla nahrazena volnou replikou historického schodiště.

Většinu stavebních prací v areálu hospitálu provádělo sdružení firem Hochtief–Gemaart pod vedením společnosti HOCHTIEF CZ, a. s. Na obnově zahrady spolupracovala firma HOCHTIEF CZ, a.s., se společností H-rekultivace, a. s., a inundační most realizovala společnost EUROVIA CS, a.s.

Kuks byl tradičně oblíbeným cílem návštěvníků památek a obnova hospitálu jistě přitáhne další obdivovatele, zvláště když proměnou prošlo i jeho okolí, ve kterém vzniklo informační centrum a naučná stezka Kuksem a Betlémem. Na skvost, kterému byl vrácen původní lesk, se mohou lidé přijít poprvé podívat o víkendu 28. a 29. března, kdy bude otevřeno od 9 do 17 hodin. Od 1. dubna bude hospitál otevřen každý den kromě pondělí od 9 do 17 hodin, o letních prázdninách bude otevřeno denně.

Základním prohlídkovým okruhem bude šedesátiminutový Hospitál obsahující mimo jiné restaurovaný soubor nástěnných maleb Tanec smrti; dalšími okruhy budou Šporkovská hrobka v délce 15 minut a půlhodinová expozice Historie lékáren. Na prohlídku bez průvodce bude možné vyrazit do expozice Historie výroby léčiv.

Zdroj: TZ NPÚ

Kolik obětí měl v Československu komunismus?

Některé věci by měly být opakovány pořád dokola, dokud se nám nedostanou pod kůži. Třeba, že komunismus byl i u nás zločinecký režim, který přímo zabil stovky lidí a mnoha stovkám tisíc lidí zničil život. Pokud nevíte, kolik obětí to vlastně bylo, tak si přečtete mrazivé statistiky…

Bilanci těchto politických represí není možné určit zcela přesně. Komunistická moc dbala na to, aby zametla co nejvíce stop. Údaje, které uvádíme, jsou na spodním okraji číslené hranice. 

Popraveno z politických důvodů cca. 280 osob

Zastřeleno na hranicích cca. 374 osob

Zemřelo ve vězeních a lágrech cca. 4 500 – 7 000 osob

 Z politických důvodů odsouzeno v ČSR cca. 250 000 osob

Emigrovalo cca. 200 000 – 300 000 osob

Zdroj: Černá kniha komunismu via http://maryska.blog.idnes.cz/c/210361/Ciselna-bilance-obeti-komunismu.html

Podrobněji se o vyčíslení počtu obětí komunismu dočtete i zde:

http://www.policie.cz/clanek/obeti-komunistickeho-rezimu.aspx

http://cs.wikipedia.org/wiki/Komunistický_režim_v_Československu#Ob.C4.9Bti

Nantucket Station

Až poletíte z Nového Yorku do Liptákova, poletíte nad místem, kterému moje matka říká Marta Sviňák. Martha’s Vineyard leží severovýchodně od New Yorku ve státě Providence a pozornost mojí matky k němu přitáhla nějaká letecká havárie, o které četla před letem přes Velkou louži. Ale necháme letadla létat či padat a podíváme se na mořskou hladinu a občas bohužel i pod ní. Pokračování textu Nantucket Station

Letci z Tuskegee – v amerických stíhačkách za druhé světové války skutečně excelovali černoši

Členové populárního uskupení letců z Tuskegee byli první černí piloti sloužící v americké armádě. Nezapomínejme, že šlo o 40. léta minulého století, tedy o dobu, kdy hlavně na jihu USA panoval tvrdý rasismus a černoši byli považováni za podřadnou rasu, která neměla stejná práva jako bílí Američané. Označení jednotky pochází z názvu místa, kde byli černí letci vyškoleni. Většina z nich se učila létat na letištích v Tuskegee v Alabamě. Bylo to místo, kde se jim dostalo jejich primární letecké vzdělání, většinou šlo o dvouplošníky. Na “Tuskegee Army Air Field” letci prošli základním a pokročilým leteckým výcvikem.

Stíhači z Tuskegee

V březnu 1941 začala pomalu vznikat 99. Fighter Squadron, první černá letecká a stíhací jednotka. Až do jara 1943 trvalo, než se 99. peruť dočkala nasazení v Africe a vstoupila do bojů. Létali na strojích P-40 a byli začleněni do svazu, který byl jinak složen z váhradně bílých jednotek. Už tehdy se ukázalo, že tvrzení některých velitelů, že černoch nemůže létat a plnit ložitější úkoly, je zcela zcestné. Později na jaře roku 1943 se stíhači z Tuskegee přestěhovali ze severní Afriky do Itálie. V lednu 1944 99. peruť sestřelila 13 nepřátelských letadel nad městem Anzio, a to za dva dny.

Mezitím, po dokončení výcviku, byla nová 332. Fighter Group, která se skládala ze tří stíhacích perutí, rovněž nasazena do Itálie.  V lednu 1944 začala létat na P-39 a o měsíc později přišla první bojová mise. Přichází změna strojů na P-51 Mustang a černá letci začínají plnit nebezpečné mise, například doprovázejí bombardéry i na nepřátelské území, a to včetně Německa. V červenci 1944 se 99. Fighter Squadron připojuje k 332. skupině modernizované na P-51 a také doprovázejí bombardéry nad území Říše. V té době byly všechny čtyři černé stíhací perutě spolu.

Každá peruť má své vlastní bojové označení na trupu letadel. 332. peruť má červený ocas a tak se stala známou jako “Red Tails”. Mezi červnem 1944 a dubnem 1945 Red Tails nalétali přes 311 bojových misí. To zahrnovalo 179 doprovodů bombardérů, kde ztratili celkem pouhých 27 bombardérů, které měli nastarosti. Počet bombardérů ztracených ostatními skupinami stíhaček byl v průměru 46. Černí piloti excelovali, soustředili se na cíl, nechtěli sestřely ale zajímala je hlavně ochrana svých svěřenců.

Hoši z Tuskegee přesto sestřelil celkem 112 nepřátelských letadel. Žádný z pilotů nedosáhl pěti sestřelů, které by z něho udělaly eso, ale 95 z nich získalo ceněné vyznamenání Distinguished Flying Cross. Na jejich nejslavnější bojové misi doprovázeli bombardéry B-17 do Berlína. Tři z pilotů sestřelili během této mise německé proudové letouny, 332. stíhací skupina tak získala Distinguished Unit Citation, vyznamenání udělované elitním jednotkám.

Nejslavnějším z Tuskegee party byl plukovník Benjamin O. Davis, Jr., absolvent West Pointu. Během války Davis velel 99. stíhací peruti a později celé 332. Fighter Group.

Černí piloti dokázali, že mohou v klidu zastávat prestižní velitelská místa a jejich svěřenci splní i ty nejtěžší úkoly. Černoši z Tuskegee byli známí a jejich úspěchy pomohly v boji za rovnoprávnost černé rasy v Americe.

Zdroj: http://wwarii.com/blog/archives/tuskegee-airmen/

Kde vzali Vikingové arabské mince?

Arabové (přesněji řečeno Maorové) drancovali Španělsko v roce 711, norští Vikingové přišli do Španělska v následujícím století. Plenili, kromě jiných například ve městě Sevilla. Možná, že maorské mince nalezené na štítu vikingského náčelníka byly ukradené ve Španělsku někdy kolem roku 844. Nebo Vikingové přišli k mincím při svých obchodních cestách k Volze?

Arabské mince ve vikingském štítu

Severští válečníci se totiž na svých lodích dostávali do Konstantinopole právě přes ruské řeky. Dostali mince někde cestou jako platbu za otroky, kožešiny nebo mroží kly?

Každopádně nález v Trondheimu hovoří jasně. Norský válečník si odněkud přivezl arabské mince, měl je schované ve svém štítu, který navíc vykazoval známky boje, byl poškozený ranami mečem. Jesli mince pocházejí ze Španělska nebo z Konstantinopole, se už asi nikdy nedozvíme. Nález ale ukazuje, jak zcestovalí a mocní Vikingové ve své době byli.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zamítl stížnost firem Strabag a Instalace Praha na vyloučení z tendru na rekonstrukci Historické budovy Národního muzea

Dne 11. března 2015 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v plném rozsahu zamítl stížnost firem Strabag a Instalace Praha, které si stěžovaly na vyloučení z tendru na rekonstrukci Historické budovy Národního muzea. Antimonopolní úřad jednoznačně potvrdil, že Národní muzeum nepochybilo a postupovalo v souladu se zákonem.

Jedná se tak již o čtvrtou stížnost uchazečů v průběhu výběrového řízení na rekonstrukci Historické budovy Národního muzea, která byla nedůvodná. Všechny tyto neúspěšné stížnosti však protahují dobu zahájení rekonstrukce Historické budovy Národního muzea a tedy i dobu, kdy je pro českou veřejnost uzavřená. Budova je v havarijním stavu a rekonstrukci nutně potřebuje.

Národní muzeum je nyní připraveno uzavřít smlouvu s vítězným Sdružením M-P-I Národní muzeum (Metrostav, Průmstav, IMOS Brno), začátkem května 2015 předat staveniště a bezodkladně zahájit rekonstrukci, aby její stavební část mohla být dokončena v roce 2018. Neúspěšný uchazeč má ještě v zákonném termínu 15 dnů možnost podat proti rozhodnutí rozklad k předsedovi antimonopolního úřadu. Národní muzeum však doufá, že tak významná rakouská firma jako je Strabag, vzhledem k jednoznačnosti prvoinstančního rozhodnutí, k věci přistoupí s odpovědností a nebude dále blokovat a zdržovat zahájení rekonstrukce Národního muzea.

Zdroj: TZ NM

Pátek třináctého. Odkud pochází pověra, že je to nešťastný den?

Dnes máme pátek třináctého, všichni víme, že je tento den obecně považován za nešťastný. Víte ale proč, odkud tato pověra pochází? Osvětlí nám to jako v mnoha případech Wikipedia.

Pátek třináctého

Na Velký pátek byl ukřižován Ježíš Kristus a při Poslední večeři sedělo u stolu třináct lidí a ten třináctý z nich byl Jidáš, který Krista zradil.

Židé považovali třináctku za nešťastnou, protože třináctým písmenem v hebrejské abecedě je písmeno M, což je první písmeno ve slově Mavet, které znamená “smrt.”

Zcela reálný základ má tato pověra v pátku 13. října 1307. Právě tento den začal francouzský král Filip IV. Sličný s pronásledováním a zatýkáním templářů, po kterém následovalo mučení a smrt mnoha z těchto rytířů a následný zánik řádu. Od tohoto dne následovníci templářů považovali pátek třináctého za ďábelský a nešťastný den.

V některých zemích, například ve Španělsku a Latinské Americe, je za nešťastný den považováno úterý třináctého.

Nešťastný pátek třináctého se tedy zakládá na hned několika nepříjemných zkušenostech lidstva.  Nedivme se tedy, že když se nám v tento den něco nepříjemného přihodí, svádíme to na to zpropadené datum…

Vědci analyzovali pivo z 19. století. Kolik obsahovalo alkoholu?

Nová analýza piva nalezeného v lahvi na dně moře ve vraku lodi ukázala, že bakterie uvnitř pivních lahví přežily 170 let. Šlo o pivo objevené potápěči v roce 2010, řekl Brian Gibson, šéf vědců VTT Technical Research Centre ve finském Espoo.

Analýza piva z 19. století

“Tyto bakterie jsou stále naživu,” řekl Gibson. “Analýza nám umožnila trochu nahlédnout do způsobu, jakým pivo se vařilo. Máme docela dobrou představu o tom, jaké byly použity druhy chmele. Byly jiné než ty dnešní. Tento chmel byl drsnější, v dnešní době jsou velmi “mírné”. Překvapující věcí je, že analyzované pivo bylo poměrně slabé. Původní hladina alkoholu byla 4,5 procenta, nic extrémního.”

Zdroj: http://www.ablogabouthistory.com/2015/03/10/19th-century-shipwreck-beer-analysed/#sthash.Y6qX1p3E.dpbs