Archiv rubriky: Články

Hradozámecká noc: památky slibují koncerty i svit měsíce, hvězd a ohňů (29. 8. 2015)

Přes osmdesát památek z celé republiky se zapojí do letošního šestého ročníku Hradozámecké noci. Jejím centrem se stane státní zámek Kratochvíle, který na sobotní noc 29. srpna připravuje charismatický program naplněný renesancí. Grabštejn bude lákat na stavební dějiny i renesanční chutě, Kynžvart na noblesu Vídeňského kongresu. Také další památky chystají na nejslavnější událost sezony programy naplněné letní romantikou a příjemnými zážitky.

Zámek Kratochvíle

Pokračování textu Hradozámecká noc: památky slibují koncerty i svit měsíce, hvězd a ohňů (29. 8. 2015)

Kurzy pro řemeslníky – památková obnova historických staveb

Mezeru mezi důkladným restaurováním a běžným řemeslem vyplní absolventi kursů vzdělávacího programu Řemeslná obnova historických staveb, který brzy zahájí Národní památkový ústav. Po úspěšném loňském zkušebním ročníku spustí NPÚ jedinečný projekt v listopadu na pracovišti v Telči.

Ruční tesání

Pokračování textu Kurzy pro řemeslníky – památková obnova historických staveb

Československo 38–89 je nejlepší výukovou hrou roku 2015

Výuková simulace Československo 38–89: Atentát, kterou vyvinuli odborníci z Filozofické a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, získala první cenu v prestižní soutěži Games Learning Society Showcase 2015, pořádané v americkém Madisonu.

Hra

Mezinárodní organizace Games Learning Society sdružuje vědce, herní vývojáře a vůdčí osobnosti průmyslu, které se zabývají výzkumem a vývojem digitálních výukových her. Soutěž o nejlepší vzdělávací hru roku uspořádala Games Learning Society v červenci 2015 na půdě Wisconsinské univerzity v rámci své výroční konference. Hra českých tvůrců zde ve finále porazila hru pro výuku matematiky Twelve a Dozen od londýnské firmy Bossa Studios. Na třetím místě skončila hra Stagecraft amerických tvůrců Pioneer Drama Service.

Více zde: http://www.matfyz.cz/clanky/431-ceskoslovensko-38-89-je-nejlepsi-vyukovou-hrou-roku-2015

Národní muzeum představuje své největší poklady ve vestibulu metra

Od dnešního dne naleznou obyvatelé i návštěvníci Prahy ve vstupním vestibulu stanice metra Muzeum celkem 13 výstavních vitrín, ve kterých Národní muzeum představuje své objekty, výstavy a další zajímavosti. Především se však v jednotlivých vitrínách seznámí s desítkou nejvzácnějších předmětů ze sbírek Národního muzea, mezi které nepochybně patří hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic, kostra plejtváka myšoka nebo vzácný Jenský kodex.

Hříšní mniši se v lázni oddávají rozkoši. Iluminace z Jenského kodexu
Hříšní mniši se v lázni oddávají rozkoši. Iluminace z Jenského kodexu. Foto: Národní muzeum

Pokračování textu Národní muzeum představuje své největší poklady ve vestibulu metra

Nejen kasteláni – i medvědi, pávi, opice, koně či andulky žijí na hradech a zámcích

Medvědi, koně, jeleni, daňci, prasata, ovce, kozy, psi, labutě, kočky, pávi, králíci, slepice, holubi, andulky, rybičky, ale třeba také poštolky, ledňáček či krkavec žijí spolu s kastelány na našich hradech, zámcích a ostatních památkách. Jejich životní příběhy si navíc leckdy nezadají s barvitými historiemi šlechtických majitelů. Kasteláni se s návštěvníky rádi podělí o to, co například obnáší péče o několikametrákové chlupáče, jaké potíže způsobují krásní a pyšní pávi nebo proč nemají televizní štáby v oblibě litomyšlské andulky.

Opičky z Podzámecké zahrady v Kroměříži
Opička z Podzámecké zahrady v Kroměříži

Pokračování textu Nejen kasteláni – i medvědi, pávi, opice, koně či andulky žijí na hradech a zámcích

Kto bol zodpovedný za Jomkippurskú vojnu?

Po vyčerpávajúcich bojoch trvajúcich od 6. októbra 1973, 22. októbra vyhlásila bezpečnostná rada OSN rezolúciu 338, ktorou vyzývala bojujúce strany k ukončeniu vojenských aktivít. Boje na oboch frontoch boli oficiálne ukončené 26. 10. 1973.

Golda Meirová
Golda Meirová, foto: Wikipedie

Pokračování textu Kto bol zodpovedný za Jomkippurskú vojnu?

Unikátní indická miniatura ze sbírek Národního muzea se vrací z mezinárodní výstavy v New Yorku

Národní muzeum zapůjčilo jedinečnou miniaturu z počátku 17. století na prestižní mezinárodní výstavu Sultans of Deccan India, 1500–1700: Opulence and Fancy, kterou uspořádalo ve dnech 20. 4. – 26. 7. 2015 The Metropolitan Museum of Art v New Yorku. Vzácná miniatura, která byla doposud v zahraničí vystavena pouze jednou, představuje bohatě iluminovaný a zlacený list z portrétního alba mughalského císaře Džahángíra. Tento portrét, jenž zobrazuje sultána z Bídžápuru v jižní Indii, byl císaři Džahángírovi zaslán mezi lety 1610–1611. Nyní se miniatura, která při svém prvním vystavení mimo Evropu vzbudila ohromný zájem nejen mezi odborníky, navrací zpět do bezpečí pražského depozitáře.

Jedinečné dílo ze sbírek Národního muzea vzbuzuje velký zájem odborníků na indickou miniaturní malbu, a proto nemohlo chybět na stěžejní výstavě Metropolitního muzea umění v New Yorku, kde právem patřilo mezi přední exponáty. Výstava, na kterou zapůjčila své předměty nejvýznamnější světová muzea, představila poprvé kompletní umění a řemesla dakšinských sultanátů v jižní Indii v období 1500–1700. Sláva těchto sultanátů spočívá ve zcela unikátním uměleckém projevu ve sféře architektury i umění.

Detail miniatury A12182 s vyobrazením sultánových slonů Atíše Chána a Čančaly
Detail miniatury A12182 s vyobrazením sultánových slonů Atíše Chána a Čančaly. foto: Národní muzeum

Pokračování textu Unikátní indická miniatura ze sbírek Národního muzea se vrací z mezinárodní výstavy v New Yorku

Národní muzeum vyhlašuje největší architektonickou soutěž na své expozice po více než 100 letech

Národní muzeum dne 22. července 2015 vyhlašuje architektonickou soutěž na řešení nových expozic, výstavních prostor a návštěvnického provozu ve své Historické budově, která nyní prochází rozsáhlou rekonstrukcí, a přilehlé Nové budově na Václavském náměstí. Spojením dvou významných objektů, kulturně-historicky, architektonicky i prostorově zcela odlišných, vznikne v samém centru Prahy unikátní kulturní komplex otevřený všem. Na prostoru o rozloze více než 16 tis. m² budou moci návštěvníci procházet deset nových muzejních expozic, včetně zcela jedinečného Dětského muzea, Pokladnice Národního muzea nebo interaktivní přírodovědecké expozice Země a život. Národní muzeum hledá architekta, který novým expozicím vtiskne originální tvář, propojí moderní prezentaci muzea 21. století s respektováním tradice a design s architekturou.

Národní muzeum v Praze

„Historická budova Národního muzea již prochází rozsáhlou a náročnou rekonstrukcí. Nyní Národní muzeum vyhlašuje největší soutěž na své expozice po více než 100 letech, jejímž cílem je nalézt kreativní, odborně a organizačně vyspělou osobnost architekta, která se bude podílet na vzniku unikátního muzejního komplexu v centru Prahy, pomůže nám propojit staré s novým a vybudovat nadčasové expozice, ve kterých se historie stane budoucností,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Národní muzeum prochází velkou změnou – stává se muzeem 21. století, které přináší informace a vjemy novými formami, v propojení architektury a designu. Zároveň je tradičním a přirozeným místem „pozastavení času“.  Nové Národní muzeum spojí oba tyto momenty – moderní prezentaci i respektování tradice. Rekonstrukcí Historické budovy a získáním Nové budovy Národního muzea se nejvýznamnější česká muzejní instituce přiblíží obdobným muzejním komplexům, otevřeným v posledních letech v jiných metropolích Evropy.

Týmy muzejních kurátorů zpracovaly libreta pro jednotlivé expozice

Národní muzeum otevře v nově zrekonstruované Historické budově a k ní podzemní chodbou připojené Nové budově celkem deset nových expozic, které budou návštěvníkům vyprávět příběhy našich i středoevropských dějin, přírody kolem nás i fascinující živočišné říše. Představí historické události, které se odehrály na území dnešní České republiky, vývoj českého a československého státu i národů, jež zde žily. Zaměří se i na vývoj a charakter přírodního prostředí naší republiky, přírody živé a neživé, její jedinečnost i souvislosti. Nebudou chybět ani speciální Dětské muzeum, které bude kombinovat hravost s informací, zábavu s poučením, nebo tzv. Pokladnice Národního muzea – exkluzivní expozice drahých kamenů, šperků, mincí a dalších významných a cenných exponátů. Historická budova Národního muzea je svým způsobem exponátem sama o sobě. Proto bude v maximální míře zachována její podoba. Zároveň přinese v jednom z expozičních témat pohled na dějiny muzea jako takového. Centrálním prostorem zůstane Pantheon Národního muzea, který bude reflektovat zejména vývoj a složité peripetie dějin tohoto místa v posledních dvou staletích. „Nové expozice budou obecně splňovat kritéria využití moderních technologií, přenosu informací a jejich využití. Zároveň je muzeum především místem pro autentický zážitek, setkání s konkrétním sbírkovým předmětem ilustrujícím svět kolem nás. Interaktivita proto nemůže být pouze záležitostí informačních technologií, ale i prožitku z funkčnosti věcí,“ dodává náměstek pro centrální výstavní a sbírkotvornou činnost Michal Stehlík.

Nyní je čas pro tvůrčí práci architektů

Koncept nových expozic připravený v ideově-tematické rovině nyní Národní muzeum předkládá architektům k svobodnému tvůrčímu ztvárnění ve vizuální, prostorové a výtvarné podobě. Národní muzeum hledá řešení nejen smysluplné návaznosti expozic a logického pohybu návštěvníků, ale i fyzického a mentálního propojení obou rozdílných budov tak, aby v centru Prahy vzniklo moderní muzejní centrum.

Soutěž je vyhlášena jako architektonická dvoukolová projektová a veřejná. S přihlédnutím k významu této architektonické soutěže jmenoval generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš jedenáctičlennou porotu a stejný počet jejích náhradníků, v níž zasednou významné osobnosti jak z oblasti paměťových institucí či akademického prostředí, tak i aktivně působící v oboru architektury a výtvarného umění.

Architektonická soutěž o návrh je vyhlášena dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a v souladu se soutěžním řádem České komory architektů. Soutěžní podklady jsou vyhotoveny v digitální podobě a jejich závazná podoba je uveřejněna na profilu zadavatele (http://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/profilNM). Vyhlášení II. kola Národní muzeum předpokládá v průběhu listopadu 2015 a vyhlášení výsledků celé soutěže na začátku roku 2016. Architektonická soutěž bude završena veřejnou výstavou návrhů na jaře roku 2016.

Celková výše investičních prostředků, určených na realizaci expozic, vybavení výstavních prostor a návštěvnického provozu je 483 mil. Kč.

Zdroj: TZ NM

Mýty z druhé světové války a jejich uvedení na pravou míru

Francie se vzdala bez boje

Francouzi bojovali několik týdnů a měli asi 150 000 obětí. Nebyli zbabělci, ale Němci je prostě převálcovali… I tak bylo zničeno 800 německých tanků. Francouzské velení bylo špatné, stejně tak zásobování a taktika, nicméně vojáci bojovali, jak to šlo.

Hitler nechal Brity u Dunkirku utéct

Podle tohoto mýtu nechal Hitler v roce 1940 utéct domů na 330 000 Britů z expedičních sborů. Prý proti nim vlastně nic neměl. Bylo to jinak – to, že Britové unikli z obklíčení, vyšlo z aktuální vojenské situace. Prostě se jim manévr povedl a o pár let později se do Francie vrátili a Hitlera porazili.

Vracející se Američané nechali v Belgii tisíce aut

Američtí vojáci prý nemohli domů odvést auta ukořistěná v Německu, tak je podle tohoto mýtu nechali v belgických lesích. Hrbitov aut skutečně existuje, ale jsou v něm i auta z 60. a 70. let, takže je tam určitě nemohli nechat vojáci na cestě domů v polovině čtyřicátých let.

Hřbitov aut v Belgii

Hitler vyhrál boj o NSDAP o jeden hlas

Tohle je nesmysl, v roce 1923 Hitler zvítězil ve volbách o místo vůdce své strany drtivě 553:1. V roce 1933 pak NSDAP nezískala majoritu, ale ujala se vlády.

Jamašitovo zlato

Japonský generál měl prý za války na Filipínách schovat mnohatunový zlatý poklad, pocházející z válečného rabování. Neexistují ovšem důkazy, že by obrovský poklad existoval, natož aby byl nalezen.

Hitler tancoval radostí, když byla Francie poražena

A prý byl při tom dokonce natočen na kameru. Pravda je taková, že Hitler při přijímání kapitulec udělal jeden prazvláštní krůček zpět – byl totiž dost naměkko. Spojenecká propaganda pak tohoto pohybu využila a sestříhala záběr, na kterém Hitler vypadá, jako by tancoval bláznivý irský tanec jig.

Německá ponorka se potopila kvůli poruše toalety

U-1206 prý skončila na dně moře kvůli experimentální toaletě, do které se dostala voda. Pravda byla složitější. Voda z toalety se dostala do baterií, chemická reakce otrávila vzduch a ponorka se musela u skotského pobřeží vynořit. Tak byla napadena a poškozena, pak jí kapitán nařídil potopit.

Jednotky SS byly árijskou chloubou

Nožná na začátku války. Jak se blízil její konec, do jednotek SS se dostal skoro každý. Od roku 1923 tyto jednotky chránili Hitlera, později je Himmler změnil ve významnou bojovou elitní sílu. Samí Árijci, páchající ty nejhorší válečné zločiny. Jen polovina z tohoto tvrzení byla koncem války pravdivá. Už začátkem 40. let vznikaly severské divize SS, složené ze skandinávských a pobaltských antikomunistů. Později přibyli Chorvati, Ukrajinci, Španělé, Francouzi, Rumuni, dokonce se uvažovalo o dobrovolnících z Británie. Prý celých 60 % esesáků nebylo německé národnosti. A ví se o tom, že koncem války bránili Berlín proti Sovětům Francouzi, kteří měli panický strach ze zajetí a raději umírali.

Stalin nařídil nasazení opičích vojáků

Tenhle mýtus je jako ze sci-fi knížky. Stalin prý zadal svým vědcům nesplnitelný úkol – měli vytvořit novou rasu, napůl člověka a napůl opici. Tento supervoják by pak byl nasazen proti německým jednotkám. Pokusy s oplodňováním šimpanzice lidským spermatem sice v polovině dvacátých let prý opravdu probíhaly, ale genetik Ilja Ivanov se dál nedostal. Později utekl před Stalinovými čistkami a sám sovětský diktátor o těchto experimentech nevěděl.

Dejte jim celých devět yardů

Tolik prý měřily pásy s municí do stíhaček. A nebo jde také o rozměr baseballového hřiště, a existují další vysvětlení, používaná mnoho desetiletí. Tato hláška byla používaná piloty Mustangů, když chtěli nabít zbraně. Nábojové pásy se ale neměřily na délku, ale na počet nábojů. Kde se vzala tato míra, se už asi nikdy nedozvíme, ale co znamenalo “devět yardů”, věděl každý, kdo se za války motal kolem amerických a britských letadel.

Ve Francii bojovali proti Američanům Korejci, na straně Němců

Během dne D, tedy při vylodění Spojenců ve Francii, bylo zajato několik Korejců. To je pravda pravdoucí, opravdu šlo o etnické Korejce. Němci měli zoufalý nedostatek vojáků a proto se do jejich uniforem dostávali opravdu kuziozní národnosti. Jak se dostali do uniforem Wehrmachtu Korejci? Původně bojovali proti Japoncům, v zajetí byli naverbováni do japonské armády, potom je zajali Rusové a v zajateckém záboře si je nakonec našli Němci…

V Rusku jsou doteď k nalezení obrovské hory lidských kostí

Na východní frontě umíraly miliony lidí a nebyl čas pohřbívat. Okolo fronty se tedy kupily mrtvoly, jsou i místa, kde bylo naskládáno třeba 300 000 těl. V osmdesátých letech byla tato místa objevována a zkoumána. Fotky, které se pak objevily, byly falešné a stála za nimi pravicová propaganda. Hory z kostí v Rusku nenajdete, tedy alespoň ne v té podobě, jak byly prezentovány světu. Každopádně ale na místech bojů je krajina opravdu samá kost a pozůstatek bitev.

Britové bombardovali falešná německá letiště falešnými bombami

Podobné historky se vyprávějí i o první světové válce. V roce 1940 prý v Holansku Němci postavili falešné letiště a vybavili ho dřevěnými maketami letadel. Brotivé o podfuku věděli a aby to dali Němcům stylově najevo, shodily na atrapy letadel dřevěné atrapy bomb. A pak se tento příběh jenom dál zasazoval do nových kulis, třeba do Berlína v roce 1943 a i jinam. William Shirer a jeho kniha Berlin Diary, popisující výše uvedenou historku mají jeden problém – neexistuje důkaz ani svěděctví, že se něco podobného stalo. Za vším může docela dobře stát propaganda, která za války na obou stranách pracoval velmi dobře.

Hitler měl jen jedno varle

Další dílo propagandy, o tom, kolik varlat má Hitler, se zpívalo i v písničce. Hitler byl během první světové války zraněn na Sommě a lékař, který ho ošetřoval, přísahal, že budoucí vůdce nacistů o jedno varle přišel. Šlo o nepodložený výmysl, který podpořila sovětská propaganda v 70. letech – i Sověti tvrdili, že Hitlerovo tělo, které po několika desetiletích exhumovali a zkoumali, bylo tímto způsobem poznamenáno. Hitler měl podle všeho varlata dvě.

Japonci se chtěli vzdát, než na ně Američané shodili atomové bomby

Jedno je jisté, situace v Japonsku byla v srpnu roku 1945 velmi komplikovaná. Z dobových dokumentů je ale jisté, že japonský císař a jeho velitelé chtěli bojovat dál a chystali pokusy o zvrácení válečné situace. Připravovali se na odražení americké invaze, se kterým počítali v listopadu… Pravdou je, že oběti v Hirošimě a Nagasaki nebyly tak vysoké, jak by mohly být oběti pokračující války, a to na stranách Japonců i Američanů.

Zdroj: https://www.warhistoryonline.com/war-articles/love-it-16-wwii-facts-that-just-arent-true.html