Archiv rubriky: Články

České památky hlásí pětimilionovou návštěvnost a chystají předvánoční programy

Hrady, zámky a další památky ve správě Národního památkového ústavu navštívilo do konce září pět milionů návštěvníků. Letošní hlavní sezona je tak podobná té loňské, kdy byl zaznamenán historický rekord v návštěvnosti. Památkám rostou i výnosy. Sezona však s nástupem podzimu zdaleka nekončí, v listopadu i prosinci budou hrady a zámky lákat k předvánočním návštěvám. NPÚ se již také připravuje na sezonu 2018 a chce více pracovat s dobrovolníky.

Pokračování textu České památky hlásí pětimilionovou návštěvnost a chystají předvánoční programy

Národní památkový ústav již počtvrté ocenil významné počiny v péči o naše památkové dědictví

Cenou Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro byly včera na slavnostním ceremoniálu v renesančním zámku v Bučovicích odměněny ty nejlepší počiny v oblasti památkové péče uskutečněné v minulém roce. Porota vybírala z celkem dvaceti čtyř uchazečů ve čtyřech kategoriích, oceněna byla též osobnost památkové péče a svého favorita zvolila v on-line hlasování i veřejnost. Cenu s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe uděluje NPÚ od roku 2014.

Předávání cen Patrimonium pro futuro 2017, foto NPÚ

Pokračování textu Národní památkový ústav již počtvrté ocenil významné počiny v péči o naše památkové dědictví

Naděje, zmar a tragické osudy poválečného Československa. Česká televize natáčí film podle Jiřího Stránského

Vrátili se domů, do Československa, a věřili, že přijde tolik vytoužený mír. Historie ale rozhodla jinak. Přes dva a půl tisíce pilotů sloužilo v uniformách britského královského letectva. Pro Brity hrdinové, kteří spolurozhodli o výsledku války, u nás po válce souzeni za velezradu. David Švehlík se jako pilot Emil Malík objeví v hlavní roli filmu Balada o pilotovi, který podle scénáře Jiřího Stránského právě natáčí Česká televize.

Balada o pilotovi, pořad natáčený Českou televizí.
Balada o pilotovi, pořad natáčený Českou televizí.

Pokračování textu Naděje, zmar a tragické osudy poválečného Československa. Česká televize natáčí film podle Jiřího Stránského

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz

Výstava: TGM, Mýty a skutečnost (9. 9. 2017 – 31. 1. 2018, Lány)

Muzeum T. G. Masaryka v Lánech srdečně zve na výstavu T. G. M. MÝTY A SKUTEČNOST. Výstavu připravilo Muzeum T. G. M. Rakovník, p. o. ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a za podpory Středočeského kraje.

Unikátní výstava zachycuje, jak byl Tomáš Garrigue Masaryk vnímán v různých etapách novodobých dějin. Snaží se představit osobnost T. Garrigue Masaryka jako konsenzuální ikonu české společnosti a poukázat na skutečnost, jak různé interpretace a dezinterpretace T. Garrigue Masaryka v průběhu 20. století ovlivnily a stále ovlivňují pohledy na jeho osobnost a jeho odkaz.

Všechny tyto aspekty budou prezentovány především prostřednictvím dobových médií, tisku, rozhlasu a filmových záběrů. Výstava vznikla u příležitosti 80. výročí úmrtí T. G. Masaryka.

Slavnostní zahájení výstavy se uskuteční v sobotu 9. září 2017 od 17 hodin, výstava potrvá do 31. ledna 2018.

Zdroj: TZ ÚSTR

Wilhelm Frick, poslední říšský protektor

Wilhelm Frick se narodil v bavorském Alsenzu v roce 1876. Studoval na univerzitě v Göttingenu a na univerzitě v Berlíně, v roce 1901 získal doktorský titul na univerzitě v Heidelbergu. O dva roky později se stal právníkem policejního ředitelství v Mnichově. V roce 1910 se oženil s Elisabetou Emilií Nagelovou, se kterou měl dva syny a jednu dceru. V listopadu roku 1923 se účastnil známého a neúspěšného pivního puče.

Wilhelm Frick po svém zatčení
Wilhelm Frick po svém zatčení v roce 1945, foto: http://la-loupe.over-blog.net

Pokračování textu Wilhelm Frick, poslední říšský protektor

Franciszek Honiok, zapomenutá první oběť 2. světové války

1. září roku 1939 začala druhá světová válka. Němci napadli Polsko a rozhořel se konflikt, který za necelých šest let trvání stál život asi šedesáti milionů lidí. Historici vědí, kdo byl vůbec první obětí, ovšem jméno a osud Franciszka Honioka, člověka, který jí byl, veřejnost nezná. Pojďme si tedy tohoto muže a jeho poslední chvíle připomenout.

Franz Honiok, třiačtyřicetiletý svobodný farmář
Franciszek Honiok, třiačtyřicetiletý svobodný sedlák, foto: The Telegraph

Pokračování textu Franciszek Honiok, zapomenutá první oběť 2. světové války

Střely ze srpna 1968 budou na fasádě Historické budovy Národního muzea viditelné i po její rekonstrukci

21. srpen 1968 byl jedním ze zásadních mezníků dějin Československa a od okupace vojsky Varšavské smlouvy (kromě armád Rumunska a Albánie) v letošním roce uplyne již 49 let. Tehdy způsobili sovětští vojáci ostřelováním Historické budovy Národního muzea na Václavském náměstí rozsáhlé škody. Útokem na muzeum došlo k poškození omítky, reliéfů, sochařské výzdoby i interiéru budovy. „Po dokončení generální rekonstrukce Historické budovy Národního muzea zůstanou na fasádě zřetelné stopy v podobě kamenných filuňků, tvořících náhradu za kamenné části poškozené střelbou, které budou spolu s pamětní deskou umístěnou u vchodu do muzea mementem srpnových událostí,“ uvádí náměstek generálního ředitele Národního muzea Milan Plaček.

Střely ze srpna 1968 budou na fasádě Historické budovy Národního muzea viditelné i po její rekonstrukci, foto: NM, Kříž
Střely ze srpna 1968 budou na fasádě Historické budovy Národního muzea viditelné i po její rekonstrukci, foto: NM, Kříž

Pokračování textu Střely ze srpna 1968 budou na fasádě Historické budovy Národního muzea viditelné i po její rekonstrukci

Wilhelm Gustloff – nejhorší námořní katastrofa v dějinách

Příběhy Titaniku nebo Lusitanie jsou notoricky známé, ale z hlediska počtu obětí nešlo ani v jednom případě o nejtragičtější námořní neštěstí. Smutné prvenství v tomto ohledu drží německá loď Wilhelm Gustloff, kterou potopila sovětská ponorka S-13 pár měsíců před koncem druhé světové války.

Od osudné noci 30. ledna 1945 leží obrovská majestátní loď na mořském dně. Je zapomenuta, stejně tak jako více než 9 400 pasažérů, kteří zahynuli při její poslední plavbě. Historie lodi, pojmenované po nacistovi, který založil ve Švýcarsku pobočku NSDAP, se začala psát 15. března 1938, kdy byla slavnostně uvedena do služby. Tato velkolepá původně výletní loď byla navržena na příkaz samotného Vůdce. Hitler si přál, aby si i obyčejný Němec mohl dovolit luxus cestování na moderní lodi. Ta měla jen jednu třídu, takže si všichni cestující mohli užívat stejného luxusu. K rekreačním účelům byla loď ovšem využívána jenom krátce, jelikož v roce 1939 rozpoutalo Německo válku a Wilhelm Gustloff začal sloužit vojenským účelům.

Loď Wilhelm Gustloff v Gdaňsku

Pokračování textu Wilhelm Gustloff – nejhorší námořní katastrofa v dějinách

Na Těšínsku shořel dřevěný kostel Božího Těla v Gutech

Požár v noci z 1. na 2. srpna zničil dřevěný kostel v Gutech. Pracovníci Národního památkového ústavu spolupracují s vyšetřovateli, aktuálně dokumentují zbytky stavby a připravují podklady pro vyčíslení škody. Kostel Božího Těla v Gutech z roku 1563 patřil k nejstarším dochovaným dřevěným kostelům na území České republiky. Část zachovaného mobiliáře pocházela ještě z 16. století.

Dřevěný kostel Božího těla v Gutech na Těšínsku 

Pokračování textu Na Těšínsku shořel dřevěný kostel Božího Těla v Gutech

V centru Prahy se otevírá dům v Liliové ulici 5 (28. 7. 2017)

Po dvou letech stavebních prací byla dokončena vzorová památková obnova historického domu v Liliové ulici 5 v Praze, který bude od letošního podzimu sloužit jako pracoviště Národního památkového ústavu. V pátek 28. července si jej bude moci prohlédnout i veřejnost, pro kterou jsou připraveny komentované prohlídky.

Interiér domu v Liliové ulici

Pokračování textu V centru Prahy se otevírá dům v Liliové ulici 5 (28. 7. 2017)