Archiv rubriky: Články

Jan Karski: Hrdina, který chtěl zastavit holocaust

Polský katolík Jan Karski (1914-2000) patří k zapomenutým hrdinům, k těm, o jejichž činech se příliš nemluví. Během druhé světové války se snažil ze všech sil upozornit spojence na to, jaká zvěrstva se dějí v nacistických vyhlazovacích táborech na území Polska. Pro tento úkol nasadil svůj život a později veškeré schopnosti.

Jan Karski v roce 1943 během své mise v USA informoval politiky o zvěrstvech, která páchají nacisté v Polsku
Jan Karski v roce 1943 během své mise v USA informoval politiky o zvěrstvech, která páchají nacisté v Polsku, foto: Holocaust Memorial Museum, svolil Jan Karski

Pokračování textu Jan Karski: Hrdina, který chtěl zastavit holocaust

České památky za sebou mají další úspěšnou sezonu a lákají na adventní program

Návštěvnost hradů, zámků a dalších památek ve správě Národního památkového ústavu v letošním roce opět překonala pětimilionovou hranici. Sezona ovšem zdaleka není u konce, nyní památky lákají na bohatý adventní program, který nabídne více než 130 akcí po celé České republice.

Památky ve správě Národního památkového ústavu v letošním roce navázaly na mimořádně úspěšné sezony z předchozích let. Do konce října je navštívilo téměř 5,3 milionu návštěvníků. Tradičně nejvíce návštěvníků zavítalo na hrady a zámky od května do září, nejsilnějším měsícem byl pak červenec, v němž památky navštívilo bezmála 1,3 milionu zájemců.

Advent, Vila Stiassn
Advent, Vila Stiassni, foto NPÚ

Pokračování textu České památky za sebou mají další úspěšnou sezonu a lákají na adventní program

Student Emanuel Zahradníček – první oběť fašismu v Československu

Emanuel Zahradníček (narozen 19. 12. 1908 v Adamově) byl synem Emanuela Zahradníčka (narozen 1877 v Čekyni u Přerova) a Aloisie, rozené Dvořákové (narozena 1882 v Brně). Emanuel měl dva mladší sourozence: bratra Adolfa (ročník 1914) a sestru Marii (ročník 1917). V lednu 1918 se všichni přestěhovali do Přerova, kde postupně žili na pěti místech. Posledním z nich byl dům zvaný Lešetín na náměstí Svobody (č. p. 13), kam se přestěhovali v květnu 1930. Emanuel Zahradníček starší byl členem sociálně demokratické strany a celý život pracoval jako strojník v cukrovarech. V roce 1929, po zrušení přerovské rafinerie cukru, byl penzionován.

Hrob Emanuela Zahradníčka
Hrob Emanuela Zahradníčka, foto: Město Přerov

Pokračování textu Student Emanuel Zahradníček – první oběť fašismu v Československu

Výstava: Architektura ve službách první republiky (19. 9. – 31. 10. 2018)

Výstavou Architektura ve službách první republiky v Praze vrcholí série regionálních výstav Národního památkového ústavu, probíhající v rámci oslav 100. výročí vzniku Československa. Návštěvníkům nabídne stovku nejzajímavějších staveb z meziválečného období v deseti různých typech architektury.

Banka československých legií v Praz
Banka československých legií v Praze, foto: NPÚ

Pokračování textu Výstava: Architektura ve službách první republiky (19. 9. – 31. 10. 2018)

Emigrace do Spojených států amerických na přelomu 19. a 20. století stručně a přehledně

Vystěhovalci z Evropy mířili do Spojených států amerických z různých důvodů. Šlo zejména o socio-ekonomické emigranty, nejdříve reagující na různé dějinné události, například potlačení revolucí v roce 1848, velký hladomor v Irsku v letech 1845-1849 a zrušení poddanství v Rakousko-Uhersku roku 1848 (patentem Ferdinada I.).

Ellis Island
Ellis Island, foto: www.theamericanmenu.com

Pokračování textu Emigrace do Spojených států amerických na přelomu 19. a 20. století stručně a přehledně

Průmyslová revoluce stručně a přehledně

Mezi lety 1760 a 1840 začalo docházet k zásadním změnám ve výrobních procesech. Ruční práci nahradily stroje, mechanizace a chemické látky. Industrializaci podpořil rozvoj využívání parních strojů (patent Jamese Watta z roku 1765), rozšířila se produkce železa a vznikly první továrny v dnešním slova smyslu.

Tkalcovský stav v roce 1835
Tkalcovský stav v roce 1835, foto: Wikipedia

Pokračování textu Průmyslová revoluce stručně a přehledně

Fasáda Národního muzea nese i nadále stopy historických událostí

Národní památkový ústav při obnově budovy Národního muzea vždy považoval za prioritu jak monumentální a celistvé působení architektury budovy muzea, tvořící závěr Václavského náměstí, tak i připomenutí událostí 21. srpna 1968, jichž se stavba stala neodmyslitelným symbolem. Vzhledem k započaté mediální diskusi nad otázkou barevnosti obnovené fasády pokládá NPÚ za potřebné seznámit veřejnost s následujícími odbornými fakty.

Detail sloupu před zahájením čištění
Detail sloupu před zahájením čištění, foto: NPÚ

Pokračování textu Fasáda Národního muzea nese i nadále stopy historických událostí

Jak si postavit středověký hrad

Znáte Nový Hrádek u Lukova?

Jestli ne, tak jste o nic nepřišli, je to zřícenina stejná jako spousta ostatních. Byl založen jako zemanský hrad někdy ve 14. století, mnohokrát změnil majitele a někdy ve století šestnáctém jej panstvo opustilo. Poté byl tento prst vztyčený vysoko nad meandry Dyje sporadicky využíván jako skladiště lukovského hospodářství. Potom tam jakési polské hrabátko prodávalo hrnce a džbány. Jak je v našich zemích zvykem, hrad jeho potomkům sebrali při pozemkové reformě ve dvacátých letech minulého století a pronajali jej Klubu českých turistů, který hrad zpřistupnil veřejnosti a část přetvořil na noclehárnu. Wehrmacht tam prý během války měl nějaký post. Tohle všechno si můžete vygooglit na webu. Včetně toho, že za komunistů byl hrad v ochranném pásmu státní hranice, takže když si naši čačtí obránci obránci socialistické hranice zastřelili nějakého toho nebožáka, který se snažil utéct před StB, chodili si tam odpočinout po dobře vykonané práci.

Co ovšem na nevygooglíte je, obsah komentované technologické prohlídky, která se uskuteční 21. září 2018. Porce informací, kterou během chození po hradě nasajete rozhodně není typu „hrad byl dobyt a vypálen dobyt a vypálen z doby obléhání se zachovalo těchto dvacet dělových koulí“. Ale veřte tomu, že od té chvíle už nebudete hledět na žádnou zříceninu tak, jak jste to dělali dosud – budete koukat na zbytky omítek a poznáte, která je která. Najdete stopy po lešení a nespletete si je s místy pro uložení stropních/podlahových trámů. Poznáte, kde byla podlaha, která měla zvýšenou nosnost. Budete umět identifikovat přístavby, poznáte tajemství horké malty a vůbec – dozvíte se takovou spoustu věcí, že vám možná praskne hlava.

Takže, pokud se toho nebojíte, vyražte 21. září 2018 na komentovanou technologickou prohlídku – opravdu to stojí za to. Asi je vhodné udělat si rezervaci na NPÚ.

Protip: Můžete výlet spojit s víkendem ve Znojmě, je to tam fajn. Dá se jet také do Jaroměřic nad Rokytnou. Pokud byste chtěli tohle moravské Versailles navštívit, jeďte tam před tím, než vyrazíte na Nový hrádek – jinak vám bude prohlídka jaroměřického zámku připadat k uzoufání nudná.

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz

Hrad Kunětická Hora se přiblíží své prvorepublikové podobě

Obnovu státního hradu Kunětická slavnostně zahájili ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, ministr kultury Antonín Staněk a generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková. Projekt Kunětická hora Dušana Jurkoviče – básníka dřeva by měl mimo jiné hradu vrátit podobu z 20. let 20. století. Obnova si vyžádá téměř 79 milionů korun a z 85 procent bude hrazena z prostředků EU.

Hrad Kunětická Hora, foto: NPÚ

Pokračování textu Hrad Kunětická Hora se přiblíží své prvorepublikové podobě

Zámky Telč a Uherčice se dočkají obnovy z evropských peněz

Obnovu státních zámků Telč a Uherčice v Telči slavnostně zahájili předseda vlády Andrej Babiš a generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková. Práce si v příštích několika letech vyžádají přes 320 milionů korun a budou z 85 procent hrazeny z prostředků EU v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Během rekonstrukce zůstanou obě památky přístupné veřejnosti.

Letecký pohled na zámek Telč
Letecký pohled na zámek Telč, foto: NPÚ

Pokračování textu Zámky Telč a Uherčice se dočkají obnovy z evropských peněz