Archiv rubriky: Články

Památník Jana Palacha ve Všetatech je otevřený!

Národní muzeum dne 9. října 2019 slavnostně otevřelo Památník Jana Palacha ve Všetatech. Od 10. října se tak mohou návštěvníci zdarma podívat do nevšedního památníku, který vznikl na místě původního domu rodiny Palachových a navštívit i novou expozici, která ukazuje dobu a čin Jana Palacha v kontextu událostí 20. století.

Památník Jana Palacha

Pokračování textu Památník Jana Palacha ve Všetatech je otevřený!

Národní památkový ústav pošesté ocenil významné počiny v oblasti památkové péče

Na zámku Lemberk byly dnes pošesté uděleny Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro. Vítěze nejlepších počinů v oblasti památkové péče vybírala odborná porota z celkem dvaceti čtyř uchazečů ve čtyřech hlavních kategoriích. Udělena byla rovněž tři zvláštní ocenění generální ředitelky NPÚ, ocenění za celoživotní přínos pro osobnost památkové péče a cena veřejnosti Památky děkují.

Silniční most v Jaroměři
Silniční most v Jaroměři, foto: NPÚ

Pokračování textu Národní památkový ústav pošesté ocenil významné počiny v oblasti památkové péče

Klementinum po sedmi letech opět otevřelo západní bránu

Pražské Klementinum, sídlo Národní knihovny ČR, po několika letech opět otevřelo svou západní bránu, která ústí do Křižovnické ulice. Brána byla uzavřena z důvodu rekonstrukce, a návštěvníci tak mohli využívat pouze brány na Mariánské náměstí a do Karlovy ulice. Západní brána je umístěná hned vedle kostela nejsvětějšího Salvátora.

Klementinum neslouží pouze jako knihovna. Pro své návštěvníky pořádá také kulturní akce, výstavy, koncerty či autorská čtení. Klementinský areál patří mezi nejvýznamnější památky Prahy. Barokní komplex má rozlohu dva hektary. Jeho počátky jsou spjaty s příchodem jezuitů v roce 1556, kteří začali na místě dominikánského kláštera budovat komplex církevních a školních budov. Hlavní období výstavby dnešní podoby Klementina je ohraničeno roky 1578-1726 a je spjato s celou řadou významných architektů (například Giovanni Domenico Orsi či Kilián Ignác Dientzenhofer). Na výzdobě se podíleli také významní umělci své doby.

Ve druhé polovině 18. století jezuité Klementinum opustili, ale zůstaly knihovní sbírky. Císařovna Marie Terezie je v roce 1777 prohlásila za veřejnou c.k. Univerzitní knihovnu. Po celé 18. a 19. stol. nedošlo k žádným významnějším stavebním zásahům. Až v letech 1924-1936 architekt Ladislav Machoň provedl novodobé úpravy pro potřeby národní, univerzitní a technické knihovny.

Národní muzeum dokončuje přeměnu domku rodiny Palachových ve Všetatech na Památník Jana Palacha

Národní muzeum v roce 2015 vykoupilo chátrající objekt ve Všetatech a zahájilo práce na jeho přeměnu na důstojný Památník Jana Palacha. Na jeho novou podobu byla vypsána úspěšná architektonická soutěž. Součástí památníku je i expozice, která ukáže čin Jana Palacha v kontextu dějin 20. století. Slavnostní otevření je plánováno na konec měsíce září.

Pokračování textu Národní muzeum dokončuje přeměnu domku rodiny Palachových ve Všetatech na Památník Jana Palacha

Haptické modely umožní poznat památky nevidomým a slabozrakým

Národní památkový ústav pokračuje v dlouholetém úsilí zpřístupňovat památky osobám se speciálními potřebami. Na bezbariérovém zámku Kynžvart dnes představil kolekci haptických modelů českých památek UNESCO pro nevidomé a slabozraké návštěvníky.

Haptický půdorys Telče
Haptický půdorys Telče, foto: NPÚ

Pokračování textu Haptické modely umožní poznat památky nevidomým a slabozrakým

16. Pražská muzejní noc – po 8 letech se během noci otevře i Historická budova Národního muzea (8. 6. 2019)

Šestnáctá Pražská muzejní noc proběhne v sobotu 8. června od 19.00 hodin. Návštěvníkům se otevřou brány 45 muzeí, galerií a dalších kulturních institucí v celkem 70 objektech. Letos se do akce zapojilo i Pražské Quadriennale. Po dlouhých osmi letech je veřejnosti zpřístupněna nově zrekonstruovaná Historická budova Národního muzea. Pořadatelé připravili pro kulturní nadšence bohatý doprovodný program v podobě koncertů, komentovaných prohlídek, interaktivních dílen, divadelních a tanečních představení, kulinářských specialit a dalších neobvyklých aktivit. Zajímavý program je přichystaný i pro děti. Dopravu mezi jednotlivými objekty zajišťují, stejně jako v minulých letech, speciální linky Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP).

Pokračování textu 16. Pražská muzejní noc – po 8 letech se během noci otevře i Historická budova Národního muzea (8. 6. 2019)

Invalidovna se otevírá kultuře

V úterý 7. května bude v karlínské Invalidovně zahájen projekt s názvem Invalidovna Open, jehož cílem bude během následujícího půl roku oživit barokní areál kulturními a společenskými aktivitami. Za projektem Invalidovna Open stojí spolek Iniciativa pro Invalidovnu, jemuž Národní památkový ústav dočasně zapůjčil západní křídlo budovy. To se během následujících šesti měsíců rozezní hudebními, divadelními a tanečními představeními, budou se zde konat přednášky, besedy, diskuze, workshopy a mnoho dalšího.

Invalidovna, foto: NPÚ
Invalidovna, foto: NPÚ

Pokračování textu Invalidovna se otevírá kultuře

5 nejhorších dozorkyň v koncentračních táborech

Stráže v nacistických koncentračních táborech tvořili nejdříve výhradně muži. Nicméně zavedením ženských stráží do Osvětimi a Majdanku začala nová éra, jelikož se představitelé režimu přesvědčili o tom, že ženy tuto práci mohou vykonávat stejně dobře jako muži. Do konce války působilo v koncentračních táborech na místech dozorkyň více než 3500 žen, které tvořili téměř 7 % počtu všech stráží. Tyto ženy většinou bez vzdělání nebo zvláštního zázemí se buď dobrovolně přihlásily, nebo byly rekrutovány prostřednictvím chytrých náborových technik. Většinou šklo o ženy ženy mladé a svobodné, případně vdané za muže, kteří v táborech také pracovali. Mnohé z dozorkyň tuto práci braly jako plnění povinnosti vůči své zemi.

Pokračování textu 5 nejhorších dozorkyň v koncentračních táborech

Komentář: Cesta k vítěznému únoru 1948

Ideová východiska poválečného státu (1945–1948) před nastolením vlády bolševismu vycházela z nekomunistického odboje. Shrnuta byla v programu Za svobodu zpracovaném v létech 1939–1941 autory Miladou Horákovou, Ludmilou Jankovcovou a Vladimírem Krajinou. Podle něj měl být kapitalismus nahrazen řádem „sociálně spravedlivějším a hospodářsky účelnějším“ a společnost měla být uspořádána na „základě netřídním“, neboť „teprve demokracie hospodářská a sociální trvale upevní demokracii politickou a umožní státům vnitřní rovnováhu a vnější bezpečnost“. Autorům se druhá světová válka jevila jako „boj mravního a politického názoru demokratického… s fašismem a nacismem“. Potíž spočívala v tom, že k „demokratickému názoru“ podle nich patřil nejen socialismus, nýbrž „svým ideovým cílem“ i komunismus.

Pokračování textu Komentář: Cesta k vítěznému únoru 1948

Ludvík Očenášek, geniální vynálezce a odbojář

O Ludvíkovi Očenáškovi jsem se dozvěděl díky textu, který mu ve své knize Doteky dějin věnoval Karel Pacner. Uvidíte, že si tohoto geniálního objevitele a statečného odbojáře rychle oblíbíte, stejně jako já.

Ludvík Očenášek
Ludvík Očenášek, foto: zskaznejov.webnode.cz

Pokračování textu Ludvík Očenášek, geniální vynálezce a odbojář