Archiv rubriky: Články

Na co čeští historici s oblibou zapomínají (2.): Mezi avarským kaganátem a Franskou říší

O takzvané Sámově říši vědí historici v podstatě jen to, že se v polovině 7. století nacházela kdesi mezi Franskou říší, jejíž východní část se později stala Svatou říší římskou, a avarským kaganátem, společenstvím Avarů v Pannonii. Frankové byli Germáni, Avaři byli buď turkického, nebo mongolského původu, jejich řeč patřila do turkické jazykové skupiny, Sámova říše byla volným svazkem slovanských kmenů, které se dočasně spojily proti vládě Avarů. Archeologické nálezy napovídají, že Slované se snažili Avary napodobovat a že kaganát byl v poslední fázi své existence už výrazně poslovanštěný. Po vítězném franském vojenském tažení proti kaganátu v roce 803 a následné porážce i slovanských kmenů hledal franský král Karel Veliký, což byl romanizovaný Frank, tedy Germán, někoho, komu by po pádu avarského kaganátu mohl svěřit do správy území na východě své říše. Ty nakonec volně (vazalsky) v roce 805 připojil ke Království Franků (k Franské říši).

Pokračování textu Na co čeští historici s oblibou zapomínají (2.): Mezi avarským kaganátem a Franskou říší

Památky předčasně ukončily sezonu, letos je navštívilo 3,6 milionu lidí

Památky ve správě Národního památkového ústavu v letošním roce navštívilo 3,6 milionu lidí. V meziročním srovnání tak poklesla návštěvnost o milion. Z důvodu koronavirové pandemie byla návštěvnická sezona zahájena s téměř dvouměsíčním zpožděním a ukončena byla o tři týdny dříve před plánovaným termínem. Vzhledem ke koronavirové pandemii se v letošním roce neuskuteční ani tradiční Hradozámecký advent.

Pokračování textu Památky předčasně ukončily sezonu, letos je navštívilo 3,6 milionu lidí

Na co čeští historici s oblibou zapomínají (1.): Příchod Slovanů

Vůbec prvním doloženým panovníkem v českých zemích byl v létech 9–6 před Kristem až do roku 18 po Kristu král Marbod (též Marobod, Marobud, latinsky Maroboduus). Byl to Markoman, tedy Germán, a jako král vládl nejen svému kmeni v Čechách a na severní Moravě, nýbrž i dalším germánským kmenům, např. Hermundurům, Lugierům, Semnonům, Silingům, Gótům, Langobardům na území mezi Dunajem, Pannonií (přibližně dnešní Maďarsko mezi Dunajem a Drávou), Vislou, Baltským mořem a Labem. Keltské a germánské obyvatelstvo v pozdějších českých zemích učinil svými poddanými. Tvrzení, že slovanští Češi coby původní obyvatelstvo mají na české země výsostní právo, neboť už po několik staletí sídlili v českých zemích, když Němci začali na pozvání českých panovníků přicházet ve 12. století ve velkém množství do země, je ve světle těchto faktů neudržitelné, patří do říše pohádek, líbivých českých historických bludů.

Pokračování textu Na co čeští historici s oblibou zapomínají (1.): Příchod Slovanů

Světová výstava o starověkém Egyptě v České republice

Starověký Egypt již stovky let přitahuje archeology z celého světa k odhalování jeho tajemství. Více jak tři tisíce let trvající a rozvíjející se civilizace nás neustále fascinuje svou vyspělostí, uměním, kulturou, filozofií a životním stylem. Národní muzeum ve spolupráci s Českým egyptologickým ústavem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Nejvyšší radou pro památky Egypta otevírají v Historické budově Národního muzea v pondělí 31. srpna 2020 jedinečnou výstavu nazvanou Sluneční králové, která návštěvníky zavede do nejstaršího období egyptské říše, do doby dávných stavitelů pyramid. Prostřednictvím ještě nikdy ve světě nevystaveného souboru téměř 300 vzácných předmětů nevyčíslitelné hodnoty, starých takřka 5 tisíc let, za pomoci moderních multimediálních technologií a nevšední architektury přenese své návštěvníky do nejstarších časů staroegyptské civilizace a umožní jim zažít atmosféru doby velkých egyptských králů.

Pokračování textu Světová výstava o starověkém Egyptě v České republice

O památky byl v červenci zájem, ztráty z jara se už ale dohnat nepodaří

Památky ve správě Národního památkového ústavu přilákaly v letošním červenci 1,3 milionu návštěvníků. Ve srovnání s loňským červencem tak na státní hrady a zámky zamířilo o 100 tisíc lidí více. Ztráty z jara, kdy byly památky téměř dva měsíce zavřené kvůli pandemii koronaviru, se navzdory úspěšnému červenci již dohnat nepodaří.

Pokračování textu O památky byl v červenci zájem, ztráty z jara se už ale dohnat nepodaří

Zkameněliny z Národního muzea změnily pohled na počátek evoluce zubů

Díky novým technologiím a novému výzkumu zkamenělin z jihozápadního okolí Prahy, které jsou součástí sbírek Národního muzea, se nyní změnil pohled na evoluci zubů. Vědci totiž objevili zuby u zkamenělin dávných čelistnatých obratlovců (akantotoracidů) starých 409 milionů let, přičemž doposud se  zuby u těchto živočichů nikdy dříve nenašly a předpokládalo se tedy, že je vůbec neměli. Objev týmu vědců z Národního muzea, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Univerzity v Uppsale je natolik významný, že se jej rozhodl uveřejnit dokonce i prestižní vědecký časopis Science.

Radotina vyplouvající ze schránky hlavonožce
Radotina vyplouvající ze schránky hlavonožce, foto NM

Pokračování textu Zkameněliny z Národního muzea změnily pohled na počátek evoluce zubů

Veřejnost v online hlasování rozhoduje o vítězi ocenění Památky děkují

Až do 15. srpna mohou lidé hlasovat o vítězi zvláštního ocenění Památky děkují, které je součástí každoročního klání o Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro.

Zatímco odborná porota vybírá vítěze v jednotlivých kategoriích (obnova památky, restaurování; objev, nález roku; prezentace hodnot; záchrana památky), může veřejnost v online hlasování podpořit některý z návrhů na cenu bez ohledu na soutěžní kategorii. 

Hlasování probíhá na webu Národního památkového ústavu, kde naleznete všechny informace o tom, co se v loňském roce povedlo objevit, zachránit, obnovit nebo prezentovat a kdo se o to zasloužil. Vybrat lze pouze jednoho z 23 nominovaných. Vítěz kategorie Památky děkují bude vyhlášen spolu s ostatními výherci na slavnostním předávání cen 14. října v Národním muzeu v Praze. 

Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe vyhlašuje a uděluje NPÚ od roku 2014 ve snaze zhodnotit a vyzdvihnout, co se v oblasti památkové péče podařilo, a ocenit ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili.

Zdroj: TZ NPÚ

Památky ve správě NPÚ zahajují návštěvnickou sezonu 2020

Hrady, zámky a další památky ve správě Národního památkového ústavu zahajují s téměř dvouměsíčním zpožděním hlavní návštěvnickou sezonu. Od 25. května návštěvníci mohou zavítat i do vnitřních prostor památek, do odvolání je ovšem nutné dodržovat přísná opatření proti šíření koronaviru. Doprovodný program se zaměří na šlechtický rod Valdštejnů, kterým je rok 2020 věnován.

Zámek Sychrov
Zámek Sychrov, foto: NPÚ

Pokračování textu Památky ve správě NPÚ zahajují návštěvnickou sezonu 2020

Národní muzeum se 11. května opět otvírá veřejnosti

Národní muzeum se v pondělí 11. května 2020 po dvou měsících znovu zpřístupní svým návštěvníkům. Za zpřísněných hygienických opatření si návštěvníci budou moci opět naživo prohlédnout takřka všechny výstavy a expozice, které se v objektech Národního muzea nacházely ještě před jejich uzavřením.

Pokračování textu Národní muzeum se 11. května opět otvírá veřejnosti