K blížícímu se výročí okupace sdílí sdružení Paměť národa na svém Facebooku snímky ze srpna roku 1968. O fotky se podělili pamětníci. Některé snímky se staly symboly doby, mnohé zůstaly uloženy bez větší pozornosti v rodinných albech a teprve nyní jsou veřejně publikovány.
V roce 1920 si Adolf Hitler jen tak pro sebe kreslil budoucí logo své politické strany. Jak je vidět z fotky, svastika neboli hákový kříž nebyl zdaleka jedinou variantou…
Zdroj: https://de.wikipedia.org/wiki/Swastika, díky za tip Ondrovi Musilovi.
Ve čtvrtek 12. května 2016 se za přítomnosti generálního ředitele Národního muzea Michala Lukeše otevřela zapečetěná schránka z makovice lucerny na hlavní věži Historické budovy Národního muzea. Ta byla do makovice lucerny vložena při rozsáhlých opravách budovy roku 1972 zaměstnanci Jihočeského podniku pro údržbu památek Pelhřimov. Nyní se po 44 letech tajemná schránka znovu dostala na světlo z důvodu generální rekonstrukce Historické budovy, která úspěšně pokračuje. Schránka obsahovala pamětní záznam od tehdejších zaměstnanců Národního muzea, dále záznamy o provádění oprav vnějšího pláště budovy, dvě pamětní mince, dvě vydání deníku Večerní Praha z 20. dubna 1972 a svazek fotografií.
Pokračování textu Lucerna na věži Historické budovy Národního muzea odhalila svá tajemství
V úterý 5. dubna 2016 se podařilo získat do sbírek Národního muzea dva významné rukopisy – dopis Antonína Dvořáka rakouskému estetikovi a hudebnímu kritikovi Eduardu Hanslickovi ze dne 25. 10. 1882 a kvitanci Josefiny Duškové, ve které potvrzuje svému mecenáši hraběti Christianu [Christophovi] Clam-Gallasovi, že od něj přijala penzi ve výši 250 guldenů. Oba dokumenty byly vydraženy na 703. aukci organizované aukčním domem J. A. Stardardt GmbH v Berlíně, která proběhla v hotelu Kempinsky v centru města, za 9 500 a 1 600 eur. Výjimečná akvizice mohla být realizovaná díky finanční podpoře Ministerstva kultury ČR.
Máte na půdě schované fotografie, dopisy, deníky a další předměty po vašich předcích, které se váží k první světové válce? Nechcete, aby se jednou ztratily a upadly v zapomnění? Přineste je na jeden ze sbírkových dní v Praze či Brně. Pracovníci Národního muzea a Národního filmového archivu pořídí jejich digitální podobu a zachovají je tak pro příští generace.
Digitalizované předměty budou zveřejněny v online archivu www.europeana1914-1918.eu a na portálu www.esbirky.cz. Vaše poklady si můžete ihned odnést domů, nebo je můžete věnovat do sbírek Národního muzea či Národního filmového archivu.
Zájemci, kteří se zaregistrují v Archivu bezpečnostních složek, budou moci už v březnu listovat archiváliemi i na svém domácím počítači. K dispozici dostanou zatím dvě části fondu „Sekretariát Federálního ministerstva vnitra“ a dále fondy „Velitelství Státní bezpečnosti“ a „Kabinet StB materiálů“. Výběr obsahuje mimo jiné i kolegia ministra národní bezpečnosti a kolegia ministra vnitra, jimiž prošly mnohé klíčové události tehdejší doby, pokud se týkaly Bezpečnosti. „Tam byly probírány ty nejpodstatnější otázky, týkající se organizace a činnosti bezpečnostního aparátu,“ upozornila ředitelka ABS Světlana Ptáčníková.
Pokračování textu Archiv bezpečnostních složek umožní internetový přístup do vybraných archiválií
Za války stačilo málo, aby vás někdo udal gestapu za obyčejné malichernosti, většinou z pomsty nebo závisti. Toto udání napsala kolaborantka Františka Cibulková ze Zlaté Koruny. Odeslala jej přes místní četnickou stanici, kde se naštěstí dostalo do rukou vrchnímu strážmistrovi Karlu Mackovi, který udání zaslal místo gestapu udané rodině a jeho připsaná poznámka nepotřebuje komentář.
Zdroj: facebook.com
Neznámá, ale velmi zajímavá fotka, se objevila u článku věnovaném Josefu Františkovi a jeho zatčení v Brightonu. František se zapletl do hospodské rvačky, krátce před tím byl sestřelen a musel nouzově přistát. Při jeho impulzivní povaze měl nejspíš nervy na pochodu a nechal se vyprovokovat. Všimněte si provinilého výrazu Františka i rozesmátých policistů.
Dekret kutnohorský je listina omezující vliv cizinců na pražské univerzitě vydaná 18. ledna 1409 za vlády Václava IV., na jejím vzniku se podílel především Jan Hus, Jeroným Pražský a Jan z Jesenice, přední členové reformní skupiny na univerzitě. Podle dekretu obdržel český národ na univerzitě tři hlasy, ostatní národy (saský, bavorský a polský) jeden. „Národy“ na středověkých univerzitách byly spolky sdružující studenty a eventuálně profesory podle země jejich původu. Český národ na pražské univerzitě zahrnoval všechny studenty a profesory pocházející z Čech, Moravy (tedy i německy hovořící), Uher a Sedmihradska. Dekret se týkal pouze třífakultního učení, ne právnické univerzity. (Wikipedia)
Václav, z milosti boží král římský, vždy rozmnožitel říše, a král český