Archiv rubriky: Akce

Letecký den v Chebu (30. 8. – 31. 8. 2014)

O víkendu 30.- 31.srpna se na letišti v Chebu uskuteční 5. ročník leteckých dnů (program zde). V sobotu i v neděli budou od devíti do pěti hodin probíhat letové ukázky strojů Aero L-39 Abatros, JAK 18T, W-3A Sokol, Avia B534 (jediná letuschopná maketa), P-51D Mustang Excalibur, Messerschmitt Bf 108 Taifun, Boeing PT-17 „Stearman“, Klemm Kl-35, Harvard Mk.IV a dalších. Ve vzduchu se objeví i pilot Red Bull Air Race Challenger Cup Petr Kopfstein na stroji EXTRA 330 SC.

Letecký den Cheb 2014

Kromě letadel se mohou návštěvníci těšit i na skupinovou akrobacii, seskoky parašutistů, historické automobily, chůzi po křídle a další atrakce.

Vstupné  je 200 Kč, děti 6-15 let 50 Kč, děti do 6 let zdarma.

Brno představilo mapovou aplikaci s přehledem dopadů leteckých pum

V pondělí 25. srpna uplynulo 70 let od prvního těžkého bombového útoku na Brno během druhé světové války. Muzeum města Brna zahájilo na Špilberku výstavu Letecká válka – cíl Brno, která připomněla průběh i  důsledky bombardování, píše Brněnská drbna. Součástí zahájení bylo rovněž setkání pamětníků těchto událostí. Výstava potrvá do 2. listopadu.

Expozice bombardování připomíná prostřednictvím dobových artefaktů, fotografií i videozáznamů, součástí je i maketa protileteckého krytu s reálnými zvuky leteckého náletu a bombardování. Brno prodělalo během druhé světové války větší bombradování spojenců dvakrát, v roce 1944 útočili Američané, na konci války pak Rusové. Zahynulo 700 lidí, zasaženo bylo přes dva tisíce domů.

mapabombybrno

Na zahájení výstavy byla veřejnosti prezentována webová aplikace, která na aktuální mapě města Brna zobrazuje přehled míst dopadů leteckých pum. Na připojených fotografiích si zájemci mohou prohlédnout podobu zasažených lokalit těsně po náletech. Vznik aplikace financované magistrátem iniciovalo Muzeum města Brna, na její tvorbě pak spolupracovalo s Archivem města Brna a řadou předních válečných historiků.

Výstava: Roky 1945, 1968 a 1989 objektivy fotografů

Pozvánku na výstavu Česká osudová data jsem zveřejnil nedávno. Probíhá v Českém centru v Rytířské ulici v Praze. Pokud půjdete okolo, určitě se stavte, prohlédnutí asi padesáti fotek vám zabere pár minut. Výstava trvá do 3. září.

2014-08-25 12.41.00

2014-08-25 12.41.22

2014-08-25 12.42.44

2014-08-25 12.43.19

2014-08-25 12.46.43

Uvidíte sovětské vojáky, kteří nejdříve křepčili po osvobození Prahy v roce 1945 a následně se museli vyrovnávat s rolí okupantů v témže městě o třiadvacet let později. Fotky z oslav (a třeba pohřbu sovětského důstojníka) v roce 1945 nevyjadřují až tolik radosti, jak by si jeden myslel. Sověti byli unavení a opotřebovaní. V roce 1968 se navíc museli vyrovnat s pochopitelnými nepřítelskými reakcemi Pražanů a třeba i Liberečáků. Mimochodem, nejvíc se mi líbila právě fotka (první snímek z fotogalerie) z libereckého náměstí, která zachytila tank, demolující podloubí domu. Všude kolem spousta lidí, napětí strach a hlavně smrt, to všechno je na snímku vidět.

Sověti na snímcích z let 1945 a 1968 jsou si něčím podobní. Spojuje je nejen únava a určitá odevzdanost, ale i překvapení z toho, kde jsou a co tam vlastně dělají. Ruský (a samozřejmě to platí i pro ostatní národy Sovětského svazu) voják je jeden z mnoha, jde bojovat a mnohdy ani neví kam a proč.

Další sérii tvoří fotografie z pohřbu Jana Palacha a vše završují snímky z roku 1989. Národní třída ze 17. listopadu, demonstrace, osobnosti. Zaujaly mě hlavně fotky Radka Bajgara a Jana Šibíka (poslední ve fotogalerii, omluvte kvalitu, fotografie jsem přefocoval telefonem) z Národní třídy, pořízení při té památné demonstraci 17. listopadu. Všiml jsem si, že byly pořízeny přes záda zasahujících členů bezpečnostního pluku. Nebyly foceny z davu, který si nakonec odnesl rány pendrekem. A vedou k úvahám, kde jejich autoři stáli, s kým a jak se vůbec dostali na tak pěkná místa k focení.

Dejte si rande s dámou z období lovců mamutů

2014-08-21 12.23.45

2014-08-21 12.24.40

2014-08-21 12.22.53

2014-08-21 12.01.59

V nové budově Národního muzea v Praze si můžete na výstavě Unikáty zemských muzeí ještě několik dnů prohlédnout opravdové skvosty z muzejních sbírek. Věstonická venuše, hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic a vzácné meteority z Opavy-Kylešovic jsou k vidění zřídka, většinu času jsou pečlivě uzamčené v depozitářích.

Národní muzeum dalo k dispozici kupón na slevu 20 % ze vstupného do nové budovy, takže kromě tří pečlivě hlídaných a zabezpečených arfefaktů můžete v rámci návštěvy muzea prohlížet i další dvě aktuální výstavy, Peníze a První světová válka – prolog k 20. století.

Venuši, Kelta a meteority si můžete v Praze prohlédnout do 27. srpna, pak se výstava stěhuje do Brna, které bude výstavu hostit od 5. do 30. září, konkrétně v Moravském zemském muzeu.

Hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic představuje jednu z ikon sbírek Národního muzea a keltského (laténského) umění vůbec. Byla vytvořena zřejmě koncem 3. či počátkem 2. století před Kristem a svým provedením představuje nejdokonalejší dílo mezi obdobnými sochami. Více o keltské hlavě si můžete přečíst v článku Nálezce keltské hlavy jejich objev pobavil.

Věstonická venuše patří mezi nejvzácnější umělecké poklady z období téměř před 30 000 lety, kdy osídlení Moravy představovalo vrchol kulturního vývoje v rámci celé Evropy.

Železné meteority z Opavy-Kylešovic jsou unikátní především díky tomu, že byly nalezeny v sídlišti paleolitických lovců jehož stáří je datováno do doby před 18 000 lety.

Do Národního technického muzea za 50 Kč

ntm_cervene_negativ_14

Náhodou jsem objevil zajímavou nabídku Národního technického muzea v Praze. Při příležitosti výročí a významných dnů je možnost navštívit expozice za skvělých 50 Kč.  Jednodenní plné vstupné přitom jindy stojí 190 Kč. Letos už pár takových dnů proběhlo, ale do konce roku jsou další tři:

28. 9. 2014 – Výročí prvního otevření expozic Národního technického muzea ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech v roce 1910

28. 10. 2014 – Vznik Československé republiky

18. 12. 2014 – Výročí úmrtí Václava Havla

Pokud jste se do Národního technického muzea chystali, ale při rozhodování vás ovlivňovalo poměrně vysoké vstupné, máte do konce roku 3 pokusy ušetřit.

Zdroj: http://www.ntm.cz/aktualita/dny-kdy-bude-vstupne-do-ntm-v-hodnote-50-kc

Praneteř Josefa Gabčíka vybírá na pomník

gabcik_sbirka

 

Server Aktuálně.cz upozornil na sbírku, jejíž cílem je vybrat peníze na pomník parašutisty Josefa Gabčíka (přečtěte si jeho profil na české Wikipedii). Lidé prý zatím na účet pomníku poslali 6000 eur (sbírka trvá do 30. září 2014 a k dokončení pomníku schází ještě asi 4000 eur), dnes je odlévána busta, která bude hlavní součástí pomníku v Rajeckých Teplicích.

Josef Gabčík byl československý voják, koncem roku 1941 seskočil z letadla britského letectva na území Protektorátu a 27. května 1942 společně s Janem Kubišem provedl úspěšný atentát na říšského protektora R. Heydricha. 18. června téhož roku v pražském kostele Cyrila a Metoděje svedl Gabčík spolu s dalšími výsadkáři nerovný boj s jednotkami SS a Gestapa. Stejně jako jeho spolubojovníci i Josef Gabčík zabránil svému zajetí v bezvýchodné situaci sebevraždou.

Výstava: Česká osudová data (19.8. – 3.9. 2014)

Výstava představuje 60 fotografií dvaceti předních českých fotografů, kteří zachytili přelomové okamžiky českých novodobých dějin. Kurátorkou výstavy je Dany Kyndrová.

Mimořádný historický význam mají fotografie Karla Ludwiga, Václava Chocholy a Jiřího Jeníčka z osvobození Prahy v květnu 1945. Vynikající je zejména soubor fotografií Tibora Hontyho, jehož snímek  Padl v posledních vteřinách války se stal symbolem válečného utrpení a patří k ikonám české fotografie.

Invazi sovětských vojsk do Československa v srpnu 1968 představují fotografie Jaromíra Čejky, Bohumila Dobrovolského, Libuše Kyndrové Vladimíra Lammera, Miloně Novotného, Daniely Sýkorové, Jana Reicha a Jiřího Všetečky, kteří tuto událost zachytili v Praze. Václav Toužimský je autorem legendární fotografie, kdy tank boří podloubí na náměstí v Liberci.

Bouřlivé události, které následovaly v Praze po sebeupálení Jana Palacha dne 16. ledna až do 25. ledna 1969, kdy se v ulicích Starého Města konal jeho mohutný manifestační pohřeb, zachytili fotografové Jan Bartůšek, Jovan Dezort, Pavel Dias, Přemysl Hněvkovský, Dagmar Hochová, Miroslav Hucek, Jaroslav Kučera, Miroslav Martinovský, Miloň Novotný, Daniela Sýkorová , Pavel Štecha a Miroslav Zajíc.

Listopad 1989, respektive tzv. sametovou revoluci představují fotografie nejen ze samotného 17. listopadu na Národní třídě (Radovan Boček, Jan Šibík, Jan Šilpoch), ale i z dalších emocemi nabitých listopadových dnů, které přivedly do ulic tisíce lidí (Karel Cudlín, Dana Kyndrová, Jaroslav Kučera, Roman Sejkot, Pavel Štecha a Jiří Všetečka). Zařazena je i fotografie Radka Bajgara z demonstrace 28. října 1989.

Výstava je koncipována jako putovní a pro česká centra je připravila fotografka a kurátorka Dana Kyndrová.

Na výstavě budou k vidění fotografie těchto autorů a institucí:  Archiv hl. m. Prahy, Archiv Národního muzea, Archiv Aleny Šourkové, Radek Bajgar, Jan Bartůšek, Radovan Boček, Karel Cudlín, Jaromír Čejka, Jovan Dezort, Pavel Dias, Bohumil Dobrovolský, Přemysl Hněvkovský, Dagmar Hochová, Tibor Honty, Miroslav Hucek, Václav Chochola, Jiří Jeníček, Jaroslav Kučera, Dana Kyndrová, Libuše Kyndrová, Vladimír Lammer, Karel Ludwig, Miroslav Martinovský, Miloň Novotný, Jan Reich, Sbírka Miloše Heyduka, Sbírka Martina Wagnera, Roman Sejkot, Daniela Sýkorová, Jan Šibík, Jan Šilpoch, Pavel Štecha, Václav Toužimský, Vojenský ústřední archiv, Jiří Všetečka, Miroslav Zajíc. Několik fotografií z roku 1945 je od neznámých autorů.

Organizátor výstavy: Česká centra, Kurátorka a autorka text na webu: Dana Kyndrová, Úvodní text výstavy: Pavel Bělina

1945-foto-tibor-honty-a

Výstava se koná v Českém centru, Rytířská 31, Praha 1

Zdroj: http://www.czechcentres.cz/

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz