Archiv rubriky: Akce

Věstonická venuše a další unikáty jsou vystavené na Slovensku

Unikáty tří největších českých muzeí hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic z Národního muzea, Věstonická venuše z Moravského zemského muzea a železné meteority z Opavy-Kylešovic ze Slezského zemského muzea opustily své depozitáře a za přísných bezpečnostních opatření cestovaly za hranice České republiky.

Všechny tři exponáty se staly součástí výstavy Unikáty českých a slovenských múzeí, kterou hostí Slovenské národní muzeum, a která navazuje na loňský mimořádný projekt Unikáty zemských muzeí, konaný postupně v Opavě, v Praze a v Brně.

Výstavu na Bratislavském hradě navíc obohatí další archeologický skvost – Zlatý náramek ze Zohoru z doby římské ze Slovenského národního muzea. Výstavu si mohou návštěvníci prohlédnout od 12. května do 14. června 2015. Poté se světově proslulé předměty, které jsou vystavovány zcela výjimečně, opět vrátí do svých depozitářů.

Kamenná hlava keltského héroa ze Mšeckých Žehrovic

Hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic patří mezi ikony Národního muzea. Téměř 25 cm vysoká kamenná plastika z konce 3. či počátku 2. století před Kristem svým provedením představuje nejdokonalejší dílo mezi obdobnými sochami, vytvořenými mimo oblasti klasických civilizací. Unikátní plastika ze středočeské opuky s typickým nákrčníkem patří ke stěžejním památkám keltské Evropy.

Věstonická venuše

Věstonická venuše, pouze 11,5 cm vysoká keramická soška nahé ženy ze sbírek Moravského zemského muzea, patří mezi nejvzácnější plastiky na světě. Nalezl ji tým známého archeologa Karla Absolona r. 1925 mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem ve zbytcích pradávného ohniště, rozlomenou na dva díly. Podle odborníků je stará až 29 tisíc let a je vůbec nejstarší uměleckou ukázkou pravěké keramiky na světě.

Meteority z Opavy-Kylešovic

Železné meteority z paleolitického sídliště v Opavě-Kylešovicích starého přibližně 18 tisíc let zapůjčilo ze svých sbírek Slezské zemské muzeum. Vesmírnými kameny tehdejší lovci obložili své ohniště – na počátku minulého století je náhodou objevili dělníci. Žádné jiné pravěké sídliště na světě se podobným nálezem meteoritů pochlubit nemůže.

Zlatý náramek z doby římské

Unikátní šperk pochází z knížecího hrobu patřícímu příslušníkovi germánské elity v Zohoru na západním Slovensku. Jedná se o místo, které se nacházelo těsně za římskou hranicí na jantarové stezce. Jde o jeden z vrcholných výrobků přelomu 1. a 2. století našeho letopočtu.

Záštitu nad touto jedinečnou výstavou převzali ministr kultury České republiky Daniel Herman a ministr kultury Slovenské republiky Marek Maďarič.

Zdroj: TZ NM

Renesanční zámek Kratochvíle po obnově nabízí výstavy a kulturu

Státní zámek Kratochvíle je renesanční klenot zasazený do působivého rámce jihočeské přírody, klidné místo naplněné radostí, vzpomínka na prosluněný italský venkov, říká Vojtěch Troup, kastelán státního zámku Kratochvíle.

Zámek Kratochvíle

V posledních letech prošel tento malebný jihočeský zámek „renesancí renesance“, celkovou obnovou zahrnující stavební úpravy, vybudování expozice podle rožmberských inventářů i naplnění kulturním obsahem, který oživuje ducha doby, v níž William Shakespeare i Miguel de Cervantes psali své nesmrtelné příběhy.

Pokoj Jana Zrinského

V roce 2015 zvolil Národní památkový ústav zámek Kratochvíle centrem projektu Po stopách šlechtických rodů: Velká hradozámecká inventura, který představí aristokratická sídla a význam jejich majitelů v historii i proměnu sídel v moderních dějinách, hlavně v posledních 25 letech. Řada památek proto v rámci projektu připravuje výstavy porovnávající stav, v němž se nacházely před lety, s dneškem, kasteláni plánují komentované prohlídky, při nichž vysvětlí, jak se na hradech a zámcích připravují prohlídkové trasy, a podělí se i o vzpomínky. Příznivcům památek to umožní nahlédnout pod pokličku činnosti kastelánů hradů a zámků.

Zámek Kratochvíle představí v rámci zmíněného projektu pod názvem Renesance renesance proces a výsledky proměn, kterými v posledních letech památka prošla. Na stavební obnovu „vily“ navázalo restaurování ohromující malířské a štukové výzdoby, pak následovala nová instalace interiérů zámku podle inventářů posledních Rožmberků (tedy knih, do nichž se zapisovalo hodnotnější zámecké vybavení) a vytvoření prohlídkových tras. Dalším krokem bylo naplnění zámeckého kalendáře kulturními akcemi, které jsou pečlivě vybírány tak, aby odpovídaly duchu renesance a přitom respektovaly jeho klidnou, intimní atmosféru.

V roce 2015 nabídne Kratochvíle návštěvníkům několik výstav, například fotografickou expozici Tančírna na fotkách i v barvě, věnovanou hudebně-tanečním večerům pořádaným na nádvoří a v zámecké zahradě. Výstava rekapitulující minulé ročníky Tančírny potrvá do 24. května. Tančírna, která se letos uskuteční již popáté, tentokrát s podtitulem „fotografická, černobílá až barevná“, přijde na řadu v sobotu 25. července mezi 20. hodinou a půlnocí; hrát bude swingový orchestr ZatrestBand.

Hudba bude na Kratochvíli znít často: 6. června zde například návštěvníky potěší závěrečný koncert žáků Základní umělecké školy Vodňany a 18. července uslyší hudební vystoupení Ondřeje Smeykala, který hraje na didgeridoo. Další múza – básnická – se ujme nadvlády nad Kratochvílí 12. září při pátém setkání českých a slovenských básníků s názvem Děkujeme za vaše básně v zahradě zámku. Na programu budou autorská čtení nejnovějších děl, vydaných v průběhu loňského a letošního roku. Výrazné zastoupení bude mít i umění divadelní – Ochotnický spolek Tyl Netolice se představí s komediemi Pro nic za nic a Sluha dvou pánů a své publikum si jistě najde i pohádka při oslavě Mezinárodního dne dětí 31. května. Druhou polovinu léta opanuje na Kratochvíli opět výstava, uspořádaná speciálně pro téma Po stopách šlechtických rodů: Velká hradozámecká inventura: na dokumentačních a historických fotografiích zrekapituluje projekt Renesance renesance.

V noci

Vrcholem sezony bude Hradozámecká noc v sobotu 29. srpna. Zámek i zahradu Kratochvíle zakusí návštěvníci všemi smysly – ochutnají a ucítí ji na dobovém jarmarku, uslyší hudbu v podání špičkových interpretů, dotknou se věků sídlících v zámeckých zdech a na závěr spatří renesanční ohňostroj. (Více informací o kulturních akcích pořádaných na státním zámku Kratochvíle naleznete v příloze a průběžně také na webu www.zamek-kratochvile.eu/kulturni-program/).

Podle kastelána zámku Vojtěcha Troupa podává Kratochvíle „svědectví o velkorysosti, dobrém vkusu i citlivosti Viléma z Rožmberka, kdysi předního velmože českého království a vladaře na jihu Čech“. Právě Vilém z Rožmberka byl iniciátorem stavby zámku, který neměl v Čechách druhé poloviny 16. století obdoby a jenž představuje jeden z klenotů stavitelského a dekoračního umění doby renesance. Architektonickým řešením i řízením stavby pověřil Vilém původem severoitalského stavitele Baldassara Maggiho z Arogna, který rozvrhl areál do velkého obdélníku s ohradní zdí a vodním příkopem. Zámecká budova byla asymetricky usazena do okrasné zahrady, jejíž součástí byla i hospodářská část, na níž se pěstovaly aromatické bylinky pro zámeckou kuchyni, ale také melouny, cibule, mrkev, pohanka či konopí. Zahrada je dodnes jedním z velkých lákadel zámku a věnuje se jí také brožurka Objevovavání renesanční zahrady zámku Kratochvíle, určená hlavně dětem. Stáhnout si ji můžete na www.zamek-kratochvile.eu/didakticky-program-objevovani-renesancni-zahrady-zamku-kratochvile/.

Výzdobu interiérů zadal Vilém z Rožmberka malíři Georgu Widmanovi z Braunschweigu a mistrovi štuku Antoniu Melanovi. Klenbu velkého vstupního sálu v přízemí zdobí malované lovecké výjevy a zvířata z tehdy oblíbených knih TierbuchJagdbuch; na klenbách v patře jsou postavy ze starozákonní legendy o Samsonovi a Dalile či hrdinové řeckých bájí a ve vladařově pokoji také zvířecí a rostlinné motivy, rybky a raci jako připomínka rybníků typických pro jihočeskou krajinu. Malby doplňuje štuková výzdoba Antonia Melany. V tzv. Zlatém sále, nejokázalejší a nejhonosnější místností zámku sloužící k přijímání hostů a pořádání hudebních produkcí, ovládá zlacená štuková výzdoba celý prostor. Host měl být – a dodnes je – při vstupu ohromen bohatstvím, uměnímilovností a vkusem majitele, jeho mocí a společenským postavením.

Při prohlídkách a komentovaných přednáškách upozorňují průvodci na výjimečné umělecké hodnoty zámku, kastelán Vojtěch Troup ukazuje léta skryté poklady, které se při obnově objevily pod vrstvami nátěrů či hlíny, a vzpomíná, jak si návštěvníci zámku odnášeli ve vlasech vápno i zlato, když si přišli zámek prohlédnout v době probíhajících restaurátorských prací.

Zámek Kratochvíle má v dubnu otevřeno každý víkend, v květnu denně kromě pondělí od 9 do 12 a od 13 do 16.30 hodin; v červnu a v červenci bude otevřeno denně kromě pondělí o hodinu déle. Více informací a aktuality lze najít na webu www.zamek-kratochvile.eu/.

Přehled akcí na státním zámku Kratochvíle v sezoně 2015

do 24. května – volně přístupná výstava Tančírna na fotkách i v barvě ve vstupní věži: fotografie pořízené na Tančírnách Kratochvíle v letech 2011–2014 doplní několik obrazů z terapeutické dílny Domova sv. Linharta v Chelčicích

16. května, 16 hod. – mše svatá v kostele Narození Panny Marie a požehnání nově instalovaného oltáře Klanění tří králů

31. května – oslava Mezinárodního dne dětí otevřením výstavy loutek a rekvizit z představení divadla Continuo ve vstupní věži; během dne divadelní představení pohádky v zahradě zámku (kejklíř Vojta Vrtek nebo Divadlo Víti Marčíka); tvořivá dílna v zámecké zahradě (výroba okruží, korunek a vějířů z papíru, navlékání korálků…)

6. června – závěrečný koncert žáků Základní umělecké školy Vodňany

20. června, 16.30 hod. – mše svatá v kostele Narození Panny Marie

24. června (termín není zatím definitivní) – Zahrada znovuzrozená: beseda o zahradě zámku Kratochvíle s jejími tvůrci, doc., ing. arch. Otakarem Kučou, ing. Ivanem Staňou a zahradníkem Pavlem Strnadem

29. a 30. června, 1. a 2. července – Kinematograf bratří Čadíků v zámecké zahradě: čtyři filmové večery, beseda s režisérem Petrem Weiglem, tvůrcem filmu natáčeného na Kratochvíli, úvodní slova k filmům animované tvorby

25.–28. června, 3.–6. července – Pro nic za nic: celkem osm představení Nestroyovy frašky v podání Ochotnického spolku Tyl Netolice

9.–12. července – Sluha dvou pánů: celkem 4 představení Goldoniho komedie v podání Ochotnického divadelního spolku Tyl Netolice

18. července, 16.30 hod. – mše svatá v kostele Narození Panny Marie

18. července – hudební vystoupení Ondřeje Smeykala, hráče na didgeridoo

25. července – Tančírna Kratochvíle 2015: tradiční tanečně hudební večer se swingovým orchestrem ZatrestBand, tentokrát s podtitulem „fotografická, černobílá až barevná“

1. srpna, 16.30 hod. – projekt Renesance renesance v dokumentačních a historických fotografiích; výstava ve vstupní věži, ve velkém loveckém sále nebo ve výstavním pavilonu Markéta

15. srpna, 16.30 hod. – mše svatá v kostele Narození Panny Marie

29. srpna – Hradozámecká noc:  taneční vystoupení žáků baletního oboru ZUŠ Vodňany; oficiální zahájení Hradozámecké noci; volná prohlídka renesančních interiérů zámku (průvodci budou odpovídat na dotazy), v jednotlivých pokojích budou fotografie zachycující stav místnosti před restaurátorskou obnovou, která byla zakončena v roce 2011; inscenace v prostoru zámecké zahrady osvětlené ohni a svíčkami; vystoupení skupiny Ritornello v závěru večera, který vyvrcholí renesančním ohňostrojem

5. a 6. září – Dny evropského dědictví: reciproční vstupenka a GRAND prohlídka za cenu hlavní

6. září – poutní mše v kostele Narození Panny Marie a celodenní jarmark v zámecké zahradě s doprovodným programem (vystoupení zájmových kroužků netolických dětí a divadelních ochotnických spolků z Netolic a Strunkovic); program v rámci Dnů evropského dědictví

12. září – Děkujeme za vaše básně: páté setkání českých a slovenských básníků v zahradě zámku; autorská čtení nejnovějších děl, čtení z básnických sbírek vydaných loni a letos

Zdroj: TZ NPÚ

Fotografie Ladislava Sitenského míří do Plzně a Bratislavy

Výstava fotek Ladislava Sitenského “Perutě”, končí v Praze 25. dubna. Pokud jste se nestihli zajít podívat, máte šanci vidět fotky tohoto skvělého fotografa na dalších dvou výstavách, v Plzni (u příležitosti oslav osvobození) a Bratislavě (kam se přesunuje z Prahy výstava Perutě).


Osvobození 1945 ve fotografiích

Fotky “Z válečného deníku Ladislava Sitenského” ukazující osvobození Plzně Americkou armádou mohou vidět zájemci ve Velké synagoze v Plzni (Sady Pětatřicátníků 11). Výstava potrvá od 1.5. do 31. 10. 2015


Perutě v Bratislavě

Výstava u příležitosti 70. výročí konce druhé světové války a 75. výročí vzniku československých perutí RAF potrvá Muzeu města Bratislavy (Radničná 1) od 7.5. do 16. 8. 2015.


Výstava Perutě v Praze

Z pražské výstavy Perutě…

Výstava: Králové Šumavy v Liberci (25. 4 – 28. 5. 2015)

V prostorách Technické univerzity v Liberci bude od 25. dubna do 28. května 2015 k vidění putovní výstava Králové Šumavy, která vzešla ze spolupráce mezi Ústavem pro studium totalitních režimů a Prachatickým muzeem.

Expozice mapuje životní osudy kurýrů západních zpravodajských služeb a jejich převaděčů při přechodech přes hranice na Šumavě. Mnoho z nich skončilo ve spárech Pohraniční stráže či Státní bezpečnosti, načež si vyslechlo tvrdé tresty odnětí svobody, v krajních případech až na doživotí.

Expozice nabídne také panely zaměřené na příslušníky Státní bezpečnosti a Pohraniční stráže, prostor dostala také filmová a literární propaganda. Jednu z nejpůsobivějších pasáží výstavy představuje zmínka o provokačních akcích StB, včetně legendární Akce Kameny, o které se návštěvníci dozví dosud neznámá fakta.

Komplexnost celého projektu pak podtrhují panely tematicky věnované změnám šumavské krajiny a jejího osídlení po 2. světové válce a roce 1948.

Expozici lze navštívit denně mimo sobot a nedělí od 9:00 do 19:00 v prostorách „budovy G“ Technické univerzity Liberec až do 28. května 2015.

Zdroj: TZ ÚSTR

Výstava: Svědectví terezínských zdí (1. 4. – 16. 5. 2015)

Projekt fotografa Richarda Homoly se zaměřuje na zachycení stop, vzkazů a jiných nápisů rytých během válečných let vězni ghetta do terezínských zdí, jež se dochovaly do dnešní doby.

Terezín

Nápisy, které se dochovaly do dnešní doby, jsou ohroženy různými opravami a přestavbami. Práce je realizována technikou velkoformátové černobílé fotografie, tj. formát negativu 18 × 24 cm a 20 × 25 cm, která ve své technické i výtvarné kvalitě dává vyniknout příběhu, jenž je obsažen v těchto artefaktech. Vznikl tak jedinečný fotografický soubor čítající asi 300 negativů, část jsou nálezy osobního charakteru, část se týká organizační struktury ghetta a zbytek jsou doplňující výtvarné práce charakterizující Terezín v jeho specifické podobě.

Kurátor: Petr Kliment

Místo konání:

Rytířská 31
110 00 Praha 1
Česká republika

Datum:

Od:  1.4.2015
Do:  16.5.2015 

Organizátor:

České centrum je spoluorganizátor akce

Výstava: Ve znamení tří deklarací… Šlechta v letech nacistického ohrožení československého státu

Zámek Žďár nad Sázavou ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů představí svým návštěvníkům novou unikátní výstavu pod názvem „Ve znamení tří deklarací… Šlechta v letech nacistického ohrožení československého státu“. Výstava bude přístupna veřejnosti od 26. 3. do konce května 2015 v prostorách Galerie Kinských. 

Výstavní projekt přibližuje postoje a postavení šlechty v Československu v kontextu mnichovských událostí roku 1938 a následně okupace českých zemí nacistickým Německem. Hlavní pozornost je věnována představitelům šlechtických rodů, kteří stáli u vzniku deklarací proklamujících podporu českému státu a národu. Stranou pozornosti nezůstávají ani otázky související s kolaborací šlechty na jedné straně a jejím zapojením do protinacistického odboje a s tím souvisejícími postihy na straně druhé. Autory projektu jsou historici z Ústavu pro studium totalitních režimů Dita Jelínková a Zdeněk Hazdra.

„Jsme rádi, že můžeme návštěvníkům zámku představit tuto zajímavou a úspěšnou výstavu, která mapuje důležité období české historie. Věřím, že každá země by měla pochopit svou minulost, aby mohla úspěšně vytvářet svou budoucnost. Právě tato výstava to umožňuje tím, že ukáže příklady a příběhy konkrétních aktérů historických událostí,“ uvedl Constantin Kinský.

Součástí výstavy je i audiovizuální část tvořená půlhodinovým videodokumentem, který vznikl ve spolupráci Ústavu pro studium totalitních režimů a občanského sdružení Post Bellum. Návštěvníkům se tak dostane možnost zaposlouchat se do vyprávění potomků protagonistů deklarací z konce třicátých let (Theobalda Czernina, Jaroslava Lobkowicze, Františka Kinského a Karla Schwarzenberga) a seznámit se s osudy jejich rodin během bouřlivého dvacátého století.

Tato putovní výstava se již od října 2014 postupně představila veřejnosti na Novoměstské radnici v Praze, na zámcích Loučeň a Pardubice. Skládá se z 27 panelů na 14 dvoustranných stojanech a audiovizuální části.

Více informací naleznete na http://www.ustrcr.cz/cs/ve-znameni-tri-deklaraci 

Výstava: Perutě – Ladislav Sitenský (20. 3. – 24. 4. 2015)

Výstava k 70. výročí konce 2. světové války a 75. výročí vzniku československých perutí RAF představuje unikátní fotografie významného českého fotografa Ladislava Sitenského.

Ladislav Sitenský

Foto: valka.cz

Na černobílých snímcích z prostředí československých perutí Britského královského letectva během 2. světové války jsou zachyceni letci, mechanici i jejich okřídlené stroje často v protisvětle pro Sitenského tak typickém. Expozice provází diváky od nástupu pilotů po kapitulaci Francie na loď do Británie, po jednotlivých letištích i londýnském leteckém inspektorátu, dokumentuje oslavy konce války v Londýně i návrat přeživších do vlasti, která se jim za jejich hrdinské činy brzy krutě odmění. Výstava vznikla ve spolupráci s vnučkou Ladislava Sitenského Adélou Kándlovou, která k jeho tvorbě dodala: “Během svého života vystřídal celkem 65 fotoaparátů (z toho 4 prototypy zkonstruované podle jeho představ) a 80 přídavných objektivů. Nafotografoval s nimi kolem půl milionu snímků. Uveřejnil téměř každý desátý snímek, který exponoval. Vydal 15 samostatných publikací a v desítkách dalších byly jeho fotografie zastoupeny. Uspořádal 47 samostatných výstav a účastnil se desítek dalších u nás i v zahraničí.”

Ladislav Sitenský se narodil 7. srpna 1919 a fotografii se začal věnovat ve čtrnácti letech. Za svůj život pořídil asi půl milionu snímků. Uspořádal na dvě desítky samostatných výstav doma i v zahraničí, vystavoval například v Británii či USA, a vydal přibližně stejný počet fotografických publikací. “S jeho odchodem je uzavřena jedna z významných kapitol české a československé fotografie,” domnívá se Stanislav Pokorný z Asociace profesionálních fotografů.Kromě reportážních fotografií bojů na západní frontě za druhé světové války jsou dalšími stěžejními tématy jeho tvorby krajina a Praha, bohatá je i jeho tvorba portrétní. Jeho největší láskou však vždycky byly hory, sníh a mraky.Sitenský byl držitelem mnoha vysokých vojenských vyznamenání a prestižních uměleckých ocenění. V říjnu 2007 mu prezident Václav Klaus udělil Medaili Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění. Jméno Sitenského nese planetka číslo 5998, kterou objevil v září 1986 na Kleti přední český astronom Antonín Mrkos. (Zdroj: CT24)

Výstavu můžete vidět v Českém centru (Praha, Rytířská ulice) v termínu 20. 3. – 24. 4. 2015.

Zdroj: https://www.evensi.com/perute-vystava-ladislava-sitenskeho-ceske-centrum-praha/146103852

Aspoň na víkend se staň archeologem! (15. 2. 2015)

Které nástroje používá archeolog, co je možné nalézt nejčastěji a z čeho má největší radost při nálezu? Přijďte na další akci z cyklu „Aspoň na víkend“. Nakouknete pod jejich šikovné ruce a přenesete se s nimi do dávných dob

Archeologie pro děti

Pro děti a jejich doprovod je připraven bohatý program, během něhož děti zjistí, co obnáší práce archeologa. Součástí programu je i výtvarná dílna. Malí i velcí návštěvníci se hravou formou seznámí se základními postupy archeologovy práce a také s archeologií jako se zajímavým vědním oborem. Sami si vyzkouší vykopávání předmětů a jejich zaměřování, rekonstrukci prastarých artefaktů, jejich poznávání a datování a také odborné vyhodnocování archeologického výzkumu. A nejen to, setkají se s originálními archeologickými nálezy, jako jsou keramické střepy či kosterní materiál. Odpoledne pak bude završeno tvůrčí prací v kreativní dílně, z níž si domů každý odnese vlastní archeologický artefakt!

Vstupné je v ceně běžné vstupenky do muzea.

Program:

13.00–17.00 hod.

  • Odkrývání archeologických nálezů
  • Setkání s originálními archeologickými nálezy
  • Sestavování a rekonstrukce archeologických artefaktů
  • Poznávání pravěkých oděvů a šperků, fotografický ateliér
  • Kreativní dílna

Prostor: Národopisné muzeum – Musaion, Letohrádek Kinských, Kinského zahrada 98, Praha 5

Zdroj: http://www.nm.cz/Hlavni-strana/Prirodovedecke-muzeum-HM/Aspon-na-vikend-se-stan-archeologem.html

Národní knihovna vystaví nejcennější knihu, Vyšehradský kodex (31. 1. – 1. 2. 2015)

Kodex je unikátním románským rukopisem. Jedná se o nejstarší rukopisnou památku, kterou okolnost jejího vzniku pojí s českým prostředím. Touto okolností byla korunovace knížete Vratislava II. prvním českým králem dne 15. června 1086. Kodex vyšehradský je proto také někdy nazýván Korunovačním kodexem. Vratislav II. kodex zařadil do svých sbírek na Vyšehradě, kde sídlil, odtud tedy jeho přídomek vyšehradský. Rukopis obsahuje 108 pergamenových listů, přičemž 26 stran je zdobeno obrazy evangelistů, genealogií rodu Kristova, čtyřmi předobrazy ze Starého zákona a christologickým cyklem o 29 výjevech. Na foliu 68r je iniciála „D“ zahajující čtení na den sv. Václava, což dokládá bohemikální charakter této památky.

Kodex Vyšehradský

Dvoudenní výstava představí originál Kodexu vyšehradského i jeho faksimile, kterým bude možné s asistencí listovat. Vstup zdarma.

Zrcadlová kaple Klementina
so: 7 – 20 hodin, ne: 7 – 19 hodin

Zdroj: TZ NK

Budyšínský rukopis bude vystaven teprve podruhé v novodobé historii (30. 1. – 1. 2. 2015)

Od pátku 30. ledna do neděle 1. února obohatí výstavu Hrady a zámky objevované a opěvované, která probíhá od prosince v Jízdárně Pražského hradu, unikátní exponát: Budyšínský rukopis, nejstarší dochovaná verze Kosmovy kroniky a jeden z nejvzácnějších a nejopatrovanějších pokladů české historie. Národní muzeum, v jehož sbírkách se rukopis nachází, jej od restaurování v 90. letech zpřístupňuje teprve podruhé.

Budyšínský rukopis s vyobrazením Pražského hradu

„Vystavení Budyšínského rukopisu na výstavě Hrady a zámky objevované a opěvované je jedinečný okamžik, kdy bude možné na Pražském hradě, v symbolickém i faktickém centru českého státu a ideovém předobraze dalších hradů na českém území, vidět nejstarší záznam textu, který Hradu odkazem na mytologii jeho význam přisoudil. Tři dny, po něž bude Budyšínský rukopis na výstavu zapůjčen, proto představují výjimečnou příležitost poznat na jednom místě a v jednom okamžiku ty nejcennější předměty, které nám dějiny zanechaly,“ říká Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Budyšínský rukopis, malá kniha ručně psaná na pergamen (vyčiněnou dobytčí kůži), vznikl na přelomu 12. a 13. století. Poprvé se v něm objevuje postava praotce Čecha a také pověst o věštkyni Libuši, která označila Pražský hrad za zářivé místo „Slávy“ a „Útěchy“, když prorokovala: „…Hrad, jehož pověst se dotkne nebes … mez mu určují vltavské vlny … na severní straně potok Brusnice, na jihu široká hora velmi skalnatá, která se od skal nazývá Petřín.“

Přestože Budyšínský rukopis vznikl pravděpodobně v českém prostředí, je psán latinsky písmem zvaným pozdní karolínská minuskula. Na přední straně rukopisu je vyobrazení Pražského hradu s postavami Čecha a Lecha, namalované na papír; do knihy bylo vlepeno až dodatečně (postava Lecha se v textu Kosmovy kroniky neobjevuje), snad v době, kdy byl rukopis vlastnictvím známého husitského kazatele Václava Korandy (1422/5–1519). V 15. století také někdo do rukopisu doplnil drobné poznámky a přepsal některá slova, snad už v té době zastaralá a nesrozumitelná.

S pozůstalostí Václava Korandy se Budyšínský rukopis pravděpodobně dostal do knihovny Karlovy koleje pražské univerzity. Podle některých hypotéz byl rukopis po určitý čas také součástí rožmberské knihovny a později královské knihovny na Pražském hradě. Za třicetileté války byl odvezen do ciziny a nakonec se dostal do gersdorfské knihovny v Budyšíně. V roce 1952 získala rukopis Knihovna Národního muzea darem od Klementa Gottwalda, jemuž ho věnoval prezident tehdejší NDR Wilhelm Pieck.

Vzhledem k fyzickému stavu zůstával rukopis dlouho ukryt před zraky veřejnosti. Po restaurování, které proběhlo v 90. letech, byl vystaven pouze jedinkrát, v roce 2011 na úspěšné výstavě Staré pověsti české v historické budově Národního muzea. Jeho zapůjčení na výstavu Hrady a zámky objevované a opěvované vyžaduje dodržení přísných bezpečnostních a klimatických podmínek. Vitrína, v níž bude Budyšínský rukopis vystaven, však nezůstane prázdná ani po navrácení památky do Knihovny Národního muzea; nahradí jej totiž starý tisk Kosmovy kroniky z roku 1621, uložený běžně v knihovně hradu Křivoklát. Obdivovat jej pak bude možné po celou dobu výstavy, tedy do 15. března 2015 denně od 10 do 18 hodin.

Zdroj: TZ NPÚ