Archiv autora: Tomáš Krystlík

Komentář: Výročí bombardování Drážďan připomnělo nesmyslnost kobercových náletů

V druhé světové válce se začalo používat místo ničení výhradně vojenských cílů mezinárodním právem zakázané bombardování civilního obyvatelstva, obytných domů. Není mi znám žádný článek přibližující české veřejnosti strategii kobercových bombardování, takže se do toho musím pustit sám. Z dalšího textu vysvitne, proč se historici tématu vyhýbají.

Pokračování textu Komentář: Výročí bombardování Drážďan připomnělo nesmyslnost kobercových náletů

Komentář: Symbol národního utrpení nesmí být poskvrněn

Řeč je o nacistické exekuci Lidic a Ležáků. Nedávno se objevilo nově v médiích tvrzení, že četnický strážmistr Evžen Ressl označil ve svém poválečném svědectví jednu obyvatelku Lidic, že pár dní před lidickou exekucí udala kvůli židovskému původu svou podnájemnici, která byla odvlečena a později zavražděna. A strhla se mela očividně vedená snahou, že takovou pomluvou se nesmí znesvětit památka národního utrpení.

Pokračování textu Komentář: Symbol národního utrpení nesmí být poskvrněn

Komentář: Den památky obětí holocaustu

Den, kdy se vzpomíná, připadá na 27. 1., kdy v roce 1945 Rudá armáda údajně osvobodila komplex koncentračních táborů (KZ) pod souhrnným názvem KZ Auschwitz (Osvětim). V českém kalendáři je zanesen jako Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, mezinárodně má název Den vzpomínky na oběti nacionálního socialismu. Posuzováno z vícero hledisek není spornější lokality pro vzpomínku na šoa, než je KZ Auschwitz. Proč?

Pokračování textu Komentář: Den památky obětí holocaustu

Komentář: Němci zvyšují odškodnění obětem komunistického režimu v NDR. Co na to Češi?

Zatímco v Česku musejí oběti bolševické zvůle dokazovat, že se aktivně zúčastnily odboje proti komunistickému režimu, aby dostaly jednorázové odškodnění ve výši 100 000 CZK a jejich starobní důchody byly zvýšeny alespoň na celostátní průměr, tak Němci nyní zvyšují kompenzace postiženým za bolševický útisk v bývalé Německé demokratické republice vyplácené jim již před (!) vznikem nároku na starobní důchod, bez ohledu na věk. A nově usnadňují i podmínky pro jejich získání. Všem politicky perzekvovaným, tedy nikoliv pouze účastníkům protikomunistického odboje jako v ČR!

Pokračování textu Komentář: Němci zvyšují odškodnění obětem komunistického režimu v NDR. Co na to Češi?

Odpovědi: Panelová diskuse v Šilheřovicích na téma Moje vlast Slezsko

V šilheřovickém zámku se 18. 12. 2019 konala panelová diskuse zaměřená na mladší ročníky z řad Hlučíňanů, kteří se v českých školách učí o historii Hlučínska víceméně nepravdy a jejich předci jim historii oblasti a jejího obyvatelstva buď z neznalosti ústně nepředali nebo ji z různých důvodů zamlčují.

Byl jsem vyzván, abych v rámci diskuse písemně zodpověděl pár otázek a vysvětlil, jak probíhala opce Hlučíňanů pro německý stát po první světové válce. Zde jsou.

Pokračování textu Odpovědi: Panelová diskuse v Šilheřovicích na téma Moje vlast Slezsko

Komentář: Co přinesla republika?

Naprostou raritou bylo, že až na zcela zanedbatelný počet několika desítek jedinců neměl nikdo z obyvatelstva budoucího státu o snahách československých exulantů T. G. Masaryka (podle cestovního pasu Rakušana, pak dvakrát po sobě Srba a nakonec Brita), E. Beneše a Francouze M. R. Štefánika tušení. Češi po celou dobu války toužili, stejně jako před ní, po větší míře národní autonomie v rámci Rakouského císařství, po něčem obdobném, co si vynutili v roce 1867 Uhři, ne po samostatném státě. Neporovnatelně vyšší počet Čechů, než československých legionářů bojoval za války v řadách rakousko-uherské armády. I syn Masaryka, Jan, vyznamenaný za statečnost rakouským císařem.

Pokračování textu Komentář: Co přinesla republika?

Komentář: Kdo vlastně zavinil druhou světovou válku?

Obvykle se uvádí, že Německo přepadením Polska 1. 9. 1939, avšak Ministerstvo zahraničí Ruské federace dodnes označuje za jediného viníka druhé světové války Polsko, protože v roce 1939 dvakrát mobilizovalo proti Německu a vytrvale odmítalo s ním jednat o sporných otázkách. Odmítnutí projednávat sporné otázky a požadavky s druhým státem pokládala Společnost národů od roku 1924 za agresi, ostatně k tomu bylo Polsko povinováno i mezinárodní bilaterální arbitrážní smlouvu s Německem z roku 1925. Mobilizace se všeobecně považovala od roku 1892, od podepsání francouzsko–ruské vojenské konvence přímo za válečný akt. Poznamenejme, že Německo proti Polsku nemobilizovalo (ani v roce 1938 proti Československu).

Pokračování textu Komentář: Kdo vlastně zavinil druhou světovou válku?