Archiv autora: Jan Handl

Kniha: 100 let pádů republiky

Martin Herzán (profil na Wikipedii) si k vydání své knihy 100 let pádů republiky vybral velmi příhodný čas. Výročí vzniku Československa se nám z médií a knih samozřejmě připomíná velmi masivně a někdy si řídím, kdy na mě z ledničky vyskočí někdo v převleku Masaryka a začne mi odříkávat idealizovaný příběh prvního československého prezidenta. Autor knihy 100 let pádů republiky k výročí přistoupil trochu jinak a rozhodl se rozbořit některé z často opakovaných mýtů.

Martin Herzán: 100 let pádů republiky

Pokračování textu Kniha: 100 let pádů republiky

Kniha: Eichmann v Jeruzaleme

Hannah Arendtová byla židovskou filozofkou a za pozornost stojí jistě celé její dílo, ovšem příznivce historie druhé světové války a zejména ty, kteří se chtějí dozvědět něco víc o holokaustu, by měla nejvíc zaujmout kniha Eichmann v Jeruzaleme. Nejde ani tak o reportáž ze soudu s nacistickým zločincem Adolfem Eichmannem, probíhajícím počátkem šedesátých let minulého století, jako o velmi komplexní pohled na mašinérii vyvražďování Židů během druhé světové války.

Hannah Arendtová: Eichmann v Jeruzaleme

Pokračování textu Kniha: Eichmann v Jeruzaleme

Výstava: Pomníky Velké války (9. – 25. 11. 2018, Jilemnice)

Národní památkový ústav v rámci oslav vzniku republiky a připomínky 100 let od ukončení první světové války připravil výstavu Pomníky Velké války. Představí výběr pomníků a jejich osudů na území Čech, Moravy a Slezska, a to jak pomníky z prostředí českého, tak ty, které vznikaly na území osídleném především německy mluvícím obyvatelstvem. Zájemci si ji mohou prohlédnout v Krkonošském muzeu v Jilemnici od 9. do 25. listopadu.

Pomník Obětem 1. světové války v Domažlicích
Pomník Obětem 1. světové války v Domažlicích, foto: NPÚ

Pokračování textu Výstava: Pomníky Velké války (9. – 25. 11. 2018, Jilemnice)

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz

Přednáška: Velitelský sbor gestapa v protektorátu Čechy a Morava (22. 11. 2018, 17:00)

Ve čtvrtek 22. listopadu 2018 v 17 hodin zve ÚSTR společně s Parlamentní knihovnou do Informačního střediska Poslanecké sněmovny (Malostranské nám. 6/18) na přednášku historiků Jana Vajskebra a Jana Zumra Velitelský sbor gestapa v protektorátu Čechy a Morava. Gestapo představovalo nejdůležitější nástroj nacistického Německa k potírání jeho politických protivníků. Kdo byli jeho nejvyšší představitelé na území protektorátu? Jakými znaky se tato skupina vyznačovala? Jaké byly kariéry těchto mužů? A jaké byly jejich poválečné osudy? Byli za své zločiny potrestáni, či nikoli?

Přednáška: Velitelský sbor gestapa v protektorátu Čechy a Morava

Zdroj: TZ ÚSTR

100 let republiky oslaví Národní knihovna dnem otevřených dveří (28. 10. 2018)

Letošní rok se nese ve znamení připomínky 100. výročí založení Československé republiky. Nejvíce oslav se chystá na 28. října, kdy ani Národní knihovna ČR nezůstane pozadu a v tento slavnostní den otevře své brány. V Klementinu, barokním sídle Národní knihovny České republiky, se uskuteční Den otevřených dveří. Každý návštěvník si odnese malý dárek v podobě klopové trikolóry.

Zrcadlová kaple, Klementinum
Zrcadlová kaple, Klementinum

Pokračování textu 100 let republiky oslaví Národní knihovna dnem otevřených dveří (28. 10. 2018)

Památky budou 28. října pro děti, studenty a seniory zdarma

Národní památkový ústav k příležitosti 100. výročí vzniku Československa v neděli 28. října umožní dětem, studentům a seniorům vstup zdarma na všechny objekty. Vybrané hrady a zámky budou mít také mimořádně otevřeno v době podzimních prázdnin 29. a 30. října.

Český Krumlov, foto NPÚ

Pokračování textu Památky budou 28. října pro děti, studenty a seniory zdarma

Paměť a dějiny 3/2018: Výklad Gulagu v současném Rusku, Žytomyrská poprava a Vorkuta

Hlavním tématem letošního třetího čísla revue Paměť a dějiny je Rusko. Hned v úvodním textu se Tomáš Sniegoň věnuje tomu, jak současní Rusové vnímají období stalinského teroru a dobu gulagů. Popisuje, jak onu dobu vykládají oficiální místa, kde a jak jsou připomínány miliony obětí režimu. Ze studie plyne, že současný ruský stát stále postrádá nějakou oficiální a jednotnou politiku připomínání zločinů páchaných za komunistické éry. Kritický pohled se stále příliš nenosí, a to přesto, že prezident Putin prý nedávno podpořil vybudování nového památníku obětem stalinské éry v Moskvě.

Paměť a dějiny 3/2018

Pokračování textu Paměť a dějiny 3/2018: Výklad Gulagu v současném Rusku, Žytomyrská poprava a Vorkuta

Dokument: Karlovarský program

Karlovarský program byl program požadavků na československou vládu, který vyhlásil Konrad Henlein na sjezdu Sudetoněmecké strany v Karlových Varech 24. dubna 1938. Tomuto datu předcházelo připojení Rakouska k Říši (13. března), které vyvolalo opojné nadšení naprosté většiny sudetských Němců. 28. března se pak Hitler setkal s Henleinem a domluvili se na dalším postupu ohledně Československa. „Wir müssen also immer so fordern, dass wir nicht zufriedengestellt werden können“, zněla jejich slova. „Musíme tedy požadovat vždy tolik, abychom nemohli být nikdy uspokojeni.“ Bezprostřední události, které karlovarskému sjezdu předcházely, pak byly Vůdcovy narozeniny (20. dubna) a 22. dubna začala německá armáda připravovat Fall Grün, vojenské zničení Československa. Program obsahoval osm bodů a vycházel z porady Henleina s Adolfem Hitlerem 28. března v Berlíně. Byl naplněním staré snahy českých Němců rozdělit české země na českou a německou část.

Jako utiskovaní se budeme cítit potud, pokud my Němci nebudeme smět dělat totéž co Češi.

Všechno, co je dovoleno Čechům, musí být dovoleno také nám. Jedním slovem: Chceme pouze žít jako svobodní mezi svobodnými.

Pokud má v československém státě dojít ke klidnému vývoji, potom je třeba kromě již naznačeného provést v rámci budoucího státního a právního řádu trojí revizi – revizi historického mýtu, revizi pojetí slovanské bašty a revizi zahraničně politického postavení:

– Obnovu plné rovnoprávnosti německé národní skupiny s českým národem.
– Uznání německé národní skupiny jako právnické osoby k ochraně tohoto rovnoprávného postavení ve státě.
– Uznání nedotknutelnosti německého sídelního území.
– Vybudování samosprávy v německém sídelním území ve všech oblastech veřejného života, pokud jed o zájmy a záležitosti německé národní skupiny.
– Vytvoření zákonných ochranných opatření pro ty státní příslušníky, kteří žijí mimo uzavřené sídelní území svého národa.
– Náprava veškerého bezpráví a nahrazení všech škod, které sudetským Němcům v důsledku tohoto bezpráví vznikly.
– Uznání a provedení zásady: v německém území němečtí úředníci a veřejní zaměstnanci.
– Plná svoboda přiznání se k německému národu a německému světovému názoru.

Zdroje: http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/karlovarske-pozadavky-23-24-4-1938/ a https://cs.wikipedia.org/wiki/Karlovarsk%C3%BD_program