Archiv autora: Jan Handl

Ludvík Očenášek, geniální vynálezce a odbojář

O Ludvíkovi Očenáškovi jsem se dozvěděl díky textu, který mu ve své knize Doteky dějin věnoval Karel Pacner. Uvidíte, že si tohoto geniálního objevitele a statečného odbojáře rychle oblíbíte, stejně jako já.

Ludvík Očenášek
Ludvík Očenášek, foto: zskaznejov.webnode.cz

Pokračování textu Ludvík Očenášek, geniální vynálezce a odbojář

Diskuze: Jan Palach v kulturní paměti (05. 03. 2019, 18:30)

ÚSTR zve na diskusi o tom, jak si česká společnost připomíná čin sebeupálení Jana Palacha z 16. ledna 1969. S pozvanými hosty budeme diskutovat o různých způsobech, jakými se Palachův čin vepisuje do národní paměti. Jaké místo má tato událost v tradici výtvarného umění? Jaké sochy připomínají Jana Palacha ve veřejném prostoru? Jaké filmové obrazy máme na toto téma k dispozici? V moderované diskusi se budeme vztahovat jak k letošnímu výročí, tak ke starším obrazům Palachova činu v české kulturní paměti. Proměnil se nějak obraz Palachova činu?

Jako hosté vystoupí Marie Foltýnová z Galerie hlavního města Prahy, Jan Kolář z Filozofické fakulty UK a Helena Musilová z Musea Kampa.

  • Termín: 05. 03. 2019, 18:30
  • Místo konání: Museum Kampa, U Sovových mlýnů 2, 118 00 Praha 1

Zdroj: TZ ÚSTR

Antinacista Albert Göring

Albert Günther Göring se narodil 5. března roku 1895 v Berlíně-Friedenau. To, že se do historie zapsal výrazněji, než je obvyklé, můžeme přičítat i tomu, že jeho starším bratrem byl Hermann
Göring, tedy šéf Luftwaffe a jeden z nejvýše postavených představitelů nacistické Třetí říše. Pokud si ale myslíte, že byl Albert také válečným zločincem, budete překvapeni. Po válce byl sice zadržet a vyslýchán, ovšem souzen nebyl. Spojencům se ani při nejlepší vůli na něj nepodařilo najít nic, za co by ho mohli odsoudit. Naopak, ukázalo se, že Albert Göring před válkou i během ní pomáhal nezištně nejenom Židům, ale všem, kteří byli v ohrožení. Byl přesvědčeným antinacistou.

Albert Göring
Albert Göring, foto: endthekilling.ca

Pokračování textu Antinacista Albert Göring

České hrady a zámky navštívilo v roce 2018 5,5 milionu lidí

Památky ve správě Národního památkového ústavu se i v minulém roce těšily mimořádně velké oblibě. Od ledna do prosince 2018 je navštívilo přes 5,5 milionu lidí, podařilo se tak navázat na velmi úspěšné sezony z předchozích let. V hlavní sezoně se návštěvnost blížila k 5,3 milionům, téměř čtvrt milionu lidí si přišlo hrady a zámky prohlédnout během speciálního adventního programu. Nejsilnějším měsícem byl červenec, v němž památky navštívilo bezmála 1,3 milionu zájemců.

Třemi nejnavštěvovanějšími objekty byly zámky Český Krumlov, Lednice a Hluboká. Českokrumlovský areál si prohlédlo přes 400 tisíc lidí, zámek v Lednici se této hranici blíží. Téměř 300 tisíc lidí zavítalo na Hlubokou, hrad Karlštejn zaznamenal přes 200 tisíc návštěvníků. Hranici 100 tisíc návštěvníků ročně překonaly rovněž další památkové objekty: Valtice, Kroměříž, Konopiště, Sychrov, Křivoklát, Bouzov, Trosky, Buchlovice a Telč.

10 nejnavštěvovanějších památek ve správě NPÚ za období leden-prosinec 2018

Český Krumlov 429 000

Lednice 394 000

Hluboká 288 000

Karlštejn 223 000

Valtice 194 000

Kroměříž 181 000

Konopiště 161 000

Sychrov 115 000

Křivoklát 113 000

Bouzov 111 000

Spolu s vysokou návštěvností vzrostly i výnosy. Za uplynulý rok činily výnosy 572 milionů korun. Stejně jako v minulých letech budou i nyní tyto prostředky použity zejména na obnovu památek a zkvalitňování služeb pro návštěvníky.

Zdroj: TZ NPÚSponzorovaný hosting od WebSupport.cz

Alfred Naujocks, muž, který spustil druhou světovou válku

Když jsem psal o rozpoutání druhé světové války a incidentu v Gliwici formou stručného medailonku Franciszka Honioka, padlo i jméno Alfreda Naujockse. Tenhle esesák narozený 20. září 1911 v Kielu se účastnil několika speciálních operací, z nichž nejznámější je fingovaný útok na vysílač v Gliwicích, který posloužil Hitlerovi jako záminka k útoku na Polsko.

Alfred Naujocks
Alfred Naujocks, foto: https://twitter.com/3rdReichStudies

Pokračování textu Alfred Naujocks, muž, který spustil druhou světovou válku

Kniha: Babické vraždy 1951

Říkají vám něco jména Antonín Plichta, Ladislav Malý, Antonín Mityska nebo Václav Drbola? Ne? Přesto jejich osud budete do jisté míry znát, i když značně překroucený díky dvěma dílům seriálu 30 případů majora Zemana. Odhlédněme od komunistické propagandy, co se dělo v Babicích se totiž můžeme dočíst v naučné literatuře, konkrétně v knize Babické vraždy 1951 autora Michala Stehlíka.

Michal Stehlík: Babické vraždy 1951

Pokračování textu Kniha: Babické vraždy 1951

Výstava NPÚ v Třebíči představí stavitelský rod Herzánů

Národní památkový ústav ve spolupráci s Muzeem Vysočiny Třebíč a Městským kulturním střediskem Třebíč připravil unikátní výstavu o stavitelském rodu Herzánů. Představí zásadní stavby realizované třebíčským rodem s dvousetletou tradicí, který se významně podílel na utváření moderního obrazu města.

Foto: NPÚ

Pokračování textu Výstava NPÚ v Třebíči představí stavitelský rod Herzánů

Paměť a dějiny 4/2018: Třetí odboj

Obálka posledního čísla ročníku 2018 revue Paměť a dějiny napovídá, že tématem většiny textů je protikomunistický odboj. Nepřestává mě udivovat, kolik ilegálních skupin na přelomu 40. a 50. let minulého století existovalo a co všechno odbojáři plánovali a prováděli. Tito lidé nebyli nečinné oběti režimu, ale naopak aktivně vystupovali, mnohdy se zbraní v ruce.

Pokračování textu Paměť a dějiny 4/2018: Třetí odboj