Archiv autora: Jan Handl

Kniha: Amerigo a Magalhães

Nakladatelství Pavel Dobrovský – Beta překvapilo novým vydáním dvou próz Stefana Zweiga nazvaným Amerigo a Magalhães. Židovský intelektuál pocházející z Rakouska mě dlouho lákal. S jeho myšlenkami, reagujícími na světové dění v prvních desetiletích 20. století, jsem s setkával pravidelně v knihách, článcích a dokumentech. Když jsem dostal nabídku napsat recenzi, neváhal jsem ani chvíli. A to přesto, že jde o pro mě ne až tak klíčové téma zámořských objevů ze začátku 16.století. Udělal jsem dobře, jelikož Zweig kombinuje fakta z kronik se svojí představivostí tak přirozeně, že z textu jeho obdivuhodný intelekt a vědomostní zázemí přímo prýští.

Stefan Zweig: Amerigo a Magalhães

Pokračování textu Kniha: Amerigo a Magalhães

5 nejhorších dozorkyň v koncentračních táborech

Stráže v nacistických koncentračních táborech tvořili nejdříve výhradně muži. Nicméně zavedením ženských stráží do Osvětimi a Majdanku začala nová éra, jelikož se představitelé režimu přesvědčili o tom, že ženy tuto práci mohou vykonávat stejně dobře jako muži. Do konce války působilo v koncentračních táborech na místech dozorkyň více než 3500 žen, které tvořili téměř 7 % počtu všech stráží. Tyto ženy většinou bez vzdělání nebo zvláštního zázemí se buď dobrovolně přihlásily, nebo byly rekrutovány prostřednictvím chytrých náborových technik. Většinou šklo o ženy ženy mladé a svobodné, případně vdané za muže, kteří v táborech také pracovali. Mnohé z dozorkyň tuto práci braly jako plnění povinnosti vůči své zemi.

Pokračování textu 5 nejhorších dozorkyň v koncentračních táborech

Ludvík Očenášek, geniální vynálezce a odbojář

O Ludvíkovi Očenáškovi jsem se dozvěděl díky textu, který mu ve své knize Doteky dějin věnoval Karel Pacner. Uvidíte, že si tohoto geniálního objevitele a statečného odbojáře rychle oblíbíte, stejně jako já.

Ludvík Očenášek
Ludvík Očenášek, foto: zskaznejov.webnode.cz

Pokračování textu Ludvík Očenášek, geniální vynálezce a odbojář

Diskuze: Jan Palach v kulturní paměti (05. 03. 2019, 18:30)

ÚSTR zve na diskusi o tom, jak si česká společnost připomíná čin sebeupálení Jana Palacha z 16. ledna 1969. S pozvanými hosty budeme diskutovat o různých způsobech, jakými se Palachův čin vepisuje do národní paměti. Jaké místo má tato událost v tradici výtvarného umění? Jaké sochy připomínají Jana Palacha ve veřejném prostoru? Jaké filmové obrazy máme na toto téma k dispozici? V moderované diskusi se budeme vztahovat jak k letošnímu výročí, tak ke starším obrazům Palachova činu v české kulturní paměti. Proměnil se nějak obraz Palachova činu?

Jako hosté vystoupí Marie Foltýnová z Galerie hlavního města Prahy, Jan Kolář z Filozofické fakulty UK a Helena Musilová z Musea Kampa.

  • Termín: 05. 03. 2019, 18:30
  • Místo konání: Museum Kampa, U Sovových mlýnů 2, 118 00 Praha 1

Zdroj: TZ ÚSTR

Antinacista Albert Göring

Albert Günther Göring se narodil 5. března roku 1895 v Berlíně-Friedenau. To, že se do historie zapsal výrazněji, než je obvyklé, můžeme přičítat i tomu, že jeho starším bratrem byl Hermann
Göring, tedy šéf Luftwaffe a jeden z nejvýše postavených představitelů nacistické Třetí říše. Pokud si ale myslíte, že byl Albert také válečným zločincem, budete překvapeni. Po válce byl sice zadržet a vyslýchán, ovšem souzen nebyl. Spojencům se ani při nejlepší vůli na něj nepodařilo najít nic, za co by ho mohli odsoudit. Naopak, ukázalo se, že Albert Göring před válkou i během ní pomáhal nezištně nejenom Židům, ale všem, kteří byli v ohrožení. Byl přesvědčeným antinacistou.

Albert Göring
Albert Göring, foto: endthekilling.ca

Pokračování textu Antinacista Albert Göring

České hrady a zámky navštívilo v roce 2018 5,5 milionu lidí

Památky ve správě Národního památkového ústavu se i v minulém roce těšily mimořádně velké oblibě. Od ledna do prosince 2018 je navštívilo přes 5,5 milionu lidí, podařilo se tak navázat na velmi úspěšné sezony z předchozích let. V hlavní sezoně se návštěvnost blížila k 5,3 milionům, téměř čtvrt milionu lidí si přišlo hrady a zámky prohlédnout během speciálního adventního programu. Nejsilnějším měsícem byl červenec, v němž památky navštívilo bezmála 1,3 milionu zájemců.

Třemi nejnavštěvovanějšími objekty byly zámky Český Krumlov, Lednice a Hluboká. Českokrumlovský areál si prohlédlo přes 400 tisíc lidí, zámek v Lednici se této hranici blíží. Téměř 300 tisíc lidí zavítalo na Hlubokou, hrad Karlštejn zaznamenal přes 200 tisíc návštěvníků. Hranici 100 tisíc návštěvníků ročně překonaly rovněž další památkové objekty: Valtice, Kroměříž, Konopiště, Sychrov, Křivoklát, Bouzov, Trosky, Buchlovice a Telč.

10 nejnavštěvovanějších památek ve správě NPÚ za období leden-prosinec 2018

Český Krumlov 429 000

Lednice 394 000

Hluboká 288 000

Karlštejn 223 000

Valtice 194 000

Kroměříž 181 000

Konopiště 161 000

Sychrov 115 000

Křivoklát 113 000

Bouzov 111 000

Spolu s vysokou návštěvností vzrostly i výnosy. Za uplynulý rok činily výnosy 572 milionů korun. Stejně jako v minulých letech budou i nyní tyto prostředky použity zejména na obnovu památek a zkvalitňování služeb pro návštěvníky.

Zdroj: TZ NPÚ

Alfred Naujocks, muž, který spustil druhou světovou válku

Když jsem psal o rozpoutání druhé světové války a incidentu v Gliwici formou stručného medailonku Franciszka Honioka, padlo i jméno Alfreda Naujockse. Tenhle esesák narozený 20. září 1911 v Kielu se účastnil několika speciálních operací, z nichž nejznámější je fingovaný útok na vysílač v Gliwicích, který posloužil Hitlerovi jako záminka k útoku na Polsko.

Alfred Naujocks
Alfred Naujocks, foto: https://twitter.com/3rdReichStudies

Pokračování textu Alfred Naujocks, muž, který spustil druhou světovou válku Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz