Průmyslová revoluce stručně a přehledně

Mezi lety 1760 a 1840 začalo docházet k zásadním změnám ve výrobních procesech. Ruční práci nahradily stroje, mechanizace a chemické látky. Industrializaci podpořil rozvoj využívání parních strojů (patent Jamese Watta z roku 1765), rozšířila se produkce železa a vznikly první továrny v dnešním slova smyslu.

Tkalcovský stav v roce 1835
Tkalcovský stav v roce 1835, foto: Wikipedia

Průmyslová revoluce začala ve Velké Británii, odtud pochází mnoho nápadů, na kterých byly postaveny pozdější zásadní změny ve světě průmyslu a obchodu. Britové využívali své kolonie k rozšíření nových technologií a zboží po celém světě.

Odvětvím, které nejvíce těžilo z mechanizace, byl textilní průmysl. Zaměstnával nejvíce lidí, přitahoval kapitál a uváděl inovace do praxe. Mechanizované tkalcovské stavy (patent Edmunda Cartwrighta z roku 1785) a automatické zpracování bavlny umožnily chrlit do té doby nepředstavitelné množství látek a textilních výrobků. Suroviny byly dováženy z kolonií po celém světě.

Železo bylo vyráběno a zpracováváno pomocí nových vynálezů, továrny ovládly soustruhy (například horizontální vrtací stroj instalovaný v roce 1772 ve zbrojařské továrně Royal Arsenal v Londýně) schopné vyrábět rychle velmi přesné součástky. Zaměstnat bylo možné i velmi málo kvalifikovaného dělníka, jelikož se specializoval jen na určité činnosti, které se mohl rychle naučit.

Rozvíjelo se strojírenství, závislé na uhlí, které sloužilo jako palivo pro parní stroje. S tím přišel rozvoj těžby nejenom uhlí, ale také železné rudy, nezbytné suroviny pro výrobu železa.

Pokrok v dopravě byl klíčový pro všechny druhy průmyslu. Na přelomu 18. a 19. století byla vynalezena parní lokomotiva (Richard Trevithick v roce 1804) a také parní loď. Lidé se mohli přepravovat rychleji a pohodlněji, to samé platilo pro zboží. Dalším klíčovým vynálezem byl telegraf, který zajistil rychlé předávání zpráv na dálku.

Hrubý domácí produkt v přepočtu na jednoho obyvatele začal výrazně růst, za změnu mohl právě průmysl. Výrobní procesy začaly být pečlivě organizovány a plánovány, bez toho by velkovýroba a dělba práce nemohla fungovat.

Lidé se kvůli práci začali přesouvat z vesnic do měst. Jestliže dnes žije ve městech 50 % lidí, v roce 1800 to byla pouhá 3 %. Londýn a Edinburgh se staly skutečnými velkoměsty. Mezi lety 1801 a 1850 se populace Velké Británie zdvojnásobila na skoro 17 milionů lidí.

Zlepšila se hygiena, prodloužila střední délka života na 50 let. Skokově vzrostla životní úroveň, od nejtěžší práce začaly být šetřeny ženy a děti, zaměstnanci začali bojovat o svá práva.

Mezi novinky, které začaly měnit svět, patřil cement (patent Johna Aspdina z roku 1824) a plynové osvětlení (v Londýně zavedeno 31. prosince 1813). Stroje vyráběly papír rychle a levně, díky tomu byly informace šířeny prostřednictvím novin a knih.

Průmyslovou revoluci následovala recese, které se po roce 1870 obrátila v takzvanou Druhou průmyslovou revoluci. Ta přinesla zdokonalení stávajících výrobních procesů, větší stroje a továrny či efektivnější využití energie parních strojů.


Tento text vznikl na zakázku k projektu, o kterém ještě nesmím mluvit. Nicméně si myslím, že je to šikovné shrnutí a čtenáře může zaujmout i tady.

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz