Hrad Kunětická Hora se přiblíží své prvorepublikové podobě

Obnovu státního hradu Kunětická slavnostně zahájili ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, ministr kultury Antonín Staněk a generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková. Projekt Kunětická hora Dušana Jurkoviče – básníka dřeva by měl mimo jiné hradu vrátit podobu z 20. let 20. století. Obnova si vyžádá téměř 79 milionů korun a z 85 procent bude hrazena z prostředků EU.

Hrad Kunětická Hora, foto: NPÚ

„Hrad Kunětická Hora je velmi významnou památkou hradní architektury s dochovaným torzem opevnění mimořádného rozsahu. Navíc se zde nachází dochované části úprav od významného prvorepublikového architekta Dušana Jurkoviče, který hradu vtiskl podobu, ke které bychom se chtěli téměř po stu letech vrátit,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

Hlavním cílem projektu financovaného z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) v rámci Integrované územní investice Hradecko-pardubické aglomerace je zabránit degradaci památkových hodnot západní části areálu této národní kulturní památky a regionální dominanty. Dalším cílem je pak zpřístupnit veřejnosti nové prostory a prezentovat nadčasovou tvorbu významného architekta Dušana Jurkoviče, který se na dnešní podobě hradu zásadně podílel. Na hradě by mělo vzniknout i komfortní návštěvnické zázemí.

„Jako ministra kultury mne velmi těší, že se nám daří uchovávat a zatraktivnit naše kulturní dědictví pro současnou i příští generace a vracet našim památkám ztracený lesk. Osobnost Dušana Jurkoviče je navíc spjata i s naší novodobou státností. Proto považuji zahájení obnovy Kunětické hory právě v roce jejího stoletého výročí za velmi symbolické,“ sdělil ministr kultury Antonín Staněk.

„Východní Čechy jsou mým domovem a hrad Kunětická Hora je bezesporu jednou z jeho ikonických staveb. Jsem přesvědčena, že hrad po obnově přiláká návštěvníky nejen z regionu a celé České republiky, ale i ze zahraničí. Jsem ráda, že se nám za pomoci evropských financí daří smysluplně zvyšovat kvalitu i rozvojový potenciál našich památek. To s sebou přináší i zlepšení života a podnikatelských příležitostí v blízkém okolí,“ doplnila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Do roku 2021 proběhne zásadní stavební obnova západní části hradu – dnes nepřístupného Jurkovičova paláce – s novou vestavbou a zastřešením a obnova 6. brány. Projektový záměr počítá s restaurováním této části hradu do podoby po rekonstrukci provedené architektem Dušanem Jurkovičem. V areálu budou rehabilitovány historické interiéry a vznikne zde i nový přednáškový sál a expozice. Část v přízemí bude věnována osobnosti architekta Dušana Jurkoviče a jeho realizacím především ve východních Čechách, část v prvním patře se zaměří na zásadní rekonstrukci hradního areálu, kterou Jurkovič vedl ve 20. letech minulého století.

Nová dřevěná veranda pak bude sloužit jako návštěvnické centrum. Opraven bude rovněž přístup do hradu 5. bránou a část nádvoří, počítá se také se záchranou zbytků jedinečného opevňovacího systému hradu. Projekt pamatuje i na zlepšení ochrany a zabezpečení památky požárními a zabezpečovacími technologiemi a komfort návštěvnického provozu včetně bezbariérového řešení. Po dokončení obnovy bude otevřen nový prohlídkový okruh a objekt bude moci nabídnout širší spektrum kulturních a vzdělávacích akcí.

Celková výše způsobilých výdajů činí 71 886 890 Kč, z toho více než 61 milionů bude hrazeno z EU. V současné době je pro státní hrad Kunětická Hora připravován druhý projekt IROP, zaměřený na obnovu a rozšíření divadelních scén v hradním paláci a v podhradí.

Nejstarší hradní stavba na vrcholu Kunětické hory je datována do poloviny 14. století. Roku 1491 přešel hrad do majetku Pernštejnů, za nichž došlo k zásadní přestavbě hradního komplexu. Vznikl mohutný dvouvěžový hrad s důmyslným systémem opevnění. Od druhé poloviny 16. století  však hrad pozbyl na původním významu a za třicetileté války byl poškozen švédskými vojsky. V dalších staletích jeho existenci ohrožovalo lámání kamene, které bylo zastaveno až na počátku 20. století. Tehdy zároveň započaly záchranné práce Muzejního spolku v Pardubicích podle plánů architekta Dušana Jurkoviče, který hradu vtiskl unikátní a osobitou tvář.

V roce 1953 přešel objekt do majetku státu. Nedostatečná údržba vedla k zhoršování jeho stavebně technického stavu, až byl hrad v 70. letech 20. století uzavřen. Po opravě hradního paláce byl v roce 1993 objekt částečně zpřístupněn veřejnosti. Dále probíhala kromě udržovacích prací oprava fortifikačních systémů, obnova krajinných struktur a podpora přírodních biotopů (financováno z Operačního programu Životní prostředí).

Kromě projektu na obnovu státního hradu Kunětická Hora podpořeného z IROP ITI uspěl Národní památkový ústav v letošním roce i v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP 3.1) s celkem čtyřmi projekty s celkovým rozpočtem přesahujícím 530 milionů Kč. Jedná se o státní zámky Telč, Uherčice, Zákupy a státní hrad Karlštejn. V loňském roce pak v náročné konkurenci uspělo celkem šest projektů – obnova cisterciáckého kláštera Plasy, kláštera v Kladrubech, horního zámku ve Vimperku, vrchnostenské okrasné zahrady na Pernštejně, zámku Slatiňany a selského dvora v Plzni-Bolevci. Tyto projekty převyšují celkovou částku 619 milionů Kč.

Zdroj: TZ NPÚ

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz