Někdy se pro milovníka historie naskytnou ještě zajímavější způsoby rozšiřování si znalostí, než je četba knih nebo sledování dokumentů. Výstava Fenomén Masaryk, před několika dny zahájená v Nové budově pražského Národního muzea, je jednou z takových mimořádných příležitostí poznávat historii trochu jinak.

Tomáš Garrigue Masaryk zemřel před osmdesáti lety, navíc příští rok slavíme sté výročí založení Československa. Načasování této výstavy je tedy víc než pochopitelné. Jejím cílem je představit “tatíčka” a “otce vlasti” nejen jako politika, ale i jako člověka. Jako vzdělance, syna a otce rodiny. Pokud bude návštěvník pečlivě číst všechny panely, které autoři výstavy připravili, dostane se mu obrovského množství více či méně známých informací, ze kterých si bude moci sestavit “obrázek” Masaryka podle svých potřeb.

Dozví se tedy nejenom o rodině a politické kariéře, ale také o názorových oponentech, o jeho cestách do zahraničí a hlavně o dlouhém boji za nezávislost Československa. To, na co jsem se těšil nejvíc (a asi nejenom já), byly nejrůznější vzácné artefakty z Masarykova života. Od židle, na které seděl během portrétování, cestovního pasu, přes osobní maličkosti, pero, kterým podepsal ve Filadelfii důležitý dokument k osamostatnění středoevropských zemí až po dva skvěle zachované obleky a posmrtnou masku… Za pozornost stojí i Masarykův cestovní pas nebo dokonce třídní kniha z doby, kdy se začínal vzdělávat na obecné škole – zapsán byl ještě jako Masařík.

Osobní i veřejný život TGM je návštěvníkům dovysvětlen i audio a video záznamy, takže je na výstavě možné slyšet Masarykův hlas ze sluchátek (mluví česky, německy a anglicky) nebo vidět archivní záběry v tmavém zákoutí, kde běží smyčka s několikaminutovým dokumentem. Na své si přijdou i děti, které výstavou provází komiksové ilustrace s vtipnými komentáři, které okamžiky z Masarykova života či jednotlivé artefakty představují odlehčenou formou.

Líbí se mi, že autoři výstavy maximálně rozšířili záběr jednotlivých částí expozice velmi příjemnými maličkostmi. K dispozici jsou kartičky s Masarykovými citáty a třeba i dobové kuchařské recepty. Dozvěděl jsem se třeba i to, že Masaryk měřil 173 cm a vážil 71 kg, to společně s možností prohlédnout si zmíněné obleky šité na míru už jednomu umožní udělat si obrázek, jaké že bylo Masarykovo fyzično. Některé stěny jsou opatřeny vizualizacemi, například Masarykova rodokmenu, ze kterého je i pro děti snadno k pochopení, že současní Masarykovi potomci jsou jeho praprapra… vnoučata. Moc se mi líbila mapa světa, která znázorňuje, kde a kdy byl Masaryk na cestách – kdy byl v Americe a kdy v Rusku, kdy se rekreoval na jihu Evropy.

To, že je Masaryk stále fenoménem, je jasná věc. Výstava, kterou na jeho počest můžete navštívit do konce ledna roku 2018 i vy, provede návštěvníky jeho životem velmi příjemně, za zvuku jím oblíbených lidových písniček. Pokud chcete přečíst všechny tabule, podívat se na dokument a náležitě si užít pohledy na více než sto let staré artefakty a mnoho dalšího, co s Masarykem souhlasí, doporučuji vám vyhradit si na to alespoň hodinu a půl. Nebudete litovat, je to velmi příjemně strávený čas.

Děkuji Národnímu muzeu za to, že mi umožnilo výstavu navštívit.