V úterý 23. května byla slavnostně završena obnova Novogotického templu v parku zámku Krásný Dvůr. Jedná se o vůbec první novogotickou architekturu na českém území a zároveň nejstarší rozhlednu ve střední Evropě. Veřejnosti bude stavba s vyhlídkovým ochozem zpřístupněna od 27. května. Celková obnova přesáhla částku 20 milionů korun a byla podpořena z Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru.
Slavnostní otevření Novogotického templu se uskutečnilo 23. května 2017 za přítomnosti velvyslankyně Norského království v České republice Siri Ellen Sletner, generální ředitelky Národního památkového ústavu Nadi Goryczkové a dalších čestných hostů. Po třech letech stavebních a restaurátorských prací se pak Novogotický templ od soboty 27. května otevírá návštěvníkům.
Zběhnutí je jedním z nejtěžších vojenských provinění, které se objevovalo a objevuje ve všech ozbrojených sborech po celém světě. Nevyhnulo se ani ozbrojeným silám komunistického Československa včetně jeho elitních vojenských a bezpečnostních útvarů, jako byli výsadkáři a příslušníci Pohraniční stráže (PS). Seminář se zaměří na útěky vojáků PS do ciziny od vzniku PS po rok 1989. Těžištěm však bude období normalizace a především 80. let. Zmíněna budou i zběhnutí vojáků ČSLA.
Na semináři vystoupí historik Libor Svoboda, s filmovými ukázkami jej doplní historik Petr Kopal z Ústavu pro studium totalitních režimů. Seminář se uskuteční v úterý 30. května 2017 od 17 hodin v Informačním středisku Poslanecké sněmovny, Malostranské nám. 6/18, Praha 1 (v podloubí paláce Smiřických).
Skandinávský dům pořádá minipřehlídku s názvem Týden Astrid Lindgrenové, která připomene nejznámější díla této slavné švédské spisovatelky, ale zaměří se také na méně známé okolnosti jejího života a tvorby. Festival se uskuteční v období od 1. do 8. června v Praze a ve dnech 29. a 31. 5. také v Brně.
Seminář Protikomunistický odboj pohledem pamětníků, pořádá ÚSTR společně s Knihovnou Václava Havla ve čtvrtek 25. května od 19 hodin v Knihovně Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 1.
Historici Jan Horník a Jan Dvořák představí projekt Ústavu pro studium totalitních režimů, jehož cílem je zmapovat vzpomínky posledních žijících účastníků protikomunistického odboje a odporu. S využitím metody oral history i archivních pramenů se daří zachytit častokrát již zapomenuté protikomunistické skupiny i činnost jednotlivců.
Hostem večera bude politický vězeň Jaroslav Machovský (1932), který se v roce 1952 zapojil do odboje na Bernarticku. Coby údajný velitel skupiny byl v červnu 1954 odsouzen na 24 let. Během věznění prošel několika uranovými lágry na Jáchymovsku. Na svobodu se dostal po amnestii v roce 1960. Jeho otec byl v roce 1952 odsouzen jako tzv. vesnický boháč na 4 roky, rodině byl zkonfiskován majetek. Během komentované projekce s ukázkami rozhovorů bude rovněž představen chystaný digitální archiv nahrávek.
Obnova barokního hospitálu Kuks získala Grand Prix Ceny Evropského kulturního dědictví Europa Nostra. Zařadila se tak mezi špičku z 29 letošních laureátů prestižního ocenění. Udělení hlavní ceny je spojeno s odměnou 10 000 euro. Dnes večer to na slavnostním ceremoniálu ve finském Turku oznámila porota. Celkem dvacet devět laureátů ocenění Europa Nostra pro rok 2017 se již v neděli představilo ve finském Turku. Dvacet devět držitelů „památkářských Oscarů“ vybrala porota z 202 zaslaných projektů a Česká republika získala hned dvě ocenění. Za obnovu barokního hospitálu Kuks a za vzdělávací projekt Památky nás baví.
Jak se poodkrývá minulost a jak se zkoumají mumie, odhalí večer plný zajímavých přednášek. Představen bude multidisciplinární výzkum staroegyptských mumií ve veřejných sbírkách České republiky.
Náprstkovo muzeum tento výzkum zahájilo v roce 2009 ve spolupráci s Diagnostickým centrem Mediscan (dnes Affidea Praha). Následně se k výzkumu připojily další instituce, které vlastní ve svých sbírkách egyptské mumie. Na konci roku 2016 vyšla první z řady knih představující vědecké výsledky tohoto výzkumu s názvem Atlas of Egyptian Mummies I: Complete Adult Human Mummies (Atlas egyptských mumií I: Kompletní dospělá lidská těla.
Přednášky se budou věnovat samotným staroegyptským mumiím, dále pak rakvím, mumifikaci a pohřebním zvyklostem nejen v Egyptě, ale i Núbii.
Přednáší Pavel Onderka, Gabriela Jungová, Vlastimil Vrtal, Jiří Honzl a hosté.
Ano, přiznávám se, i já jsem si nového vydání knihy Jan Masaryk, pravdivý příběh, všiml na polici knihkupectví hlavně díky Karlu Rodenovi na obálce. Tahle obálka prostě prodává a je to dobře. Takhle si totiž skvělou biografii autorů Pavla Kosatíka a Michala Koláře z roku 1998 přečte daleko víc lidí, než kdyby byl na titulce sám Jan Masaryk, v sebezajímavějším ztvárnění.
Textil a nejrůznější výrobky z něj byly významnou součástí každodenního života obyvatel středověké Prahy. Důležitým zdrojem poznání vzhledu, kvality a použití látkových výrobků v minulosti jsou pro nás archeologické nálezy textilu.
Výstava seznámí návštěvníky se středověkým textilním a barvířským řemeslem v období 14. až 15. století. Vysvětlí proces vzniku textilie a jednotlivé výrobní postupy, přiblíží vybavení tehdejší tkalcovské a barvířské dílny, předvede různé typy textilií a jejich praktické využití v běžném životě lidí v období vrcholného středověku i dobovou módu měšťanů obývajících Nové Město pražské. Ústředním exponátem bude unikátní soubor několika stovek fragmentů středověkého textilu, objevených při archeologických výzkumech smetištních vrstev v centru Prahy.
Vedle samotných textilií výstava představí i výsledky jejich odborného analytického průzkumu a postup jejich restaurování. Předvedena bude rovněž řada originálních archeologických nálezů a etnografických materiálů, součástí výstavy budou rekonstrukce výrobních zařízení i filmové dokumenty pracovních postupů. Nebude chybět ani hmatová složka a místa, kde si návštěvníci sami budou moci vyzkoušet některé postupy výroby textilu.
Fenomén muzejních nocí patří ve velkých evropských metropolích již řadu let ke stálým prezentacím kulturního dědictví zvláště atraktivním způsobem. Muzea a galerie nabízejí nočním návštěvníkům kromě prohlídek svých stálých expozic a výstav také řadu doprovodných i kulturních programů a stávají se místy mimořádných a nečekaných zážitků a setkávání.
V roce 2004 se po vzoru jiných evropských měst ujalo Národní muzeum iniciativy zorganizovat první Pražskou muzejní noc. Nevšední zájem muzejních institucí o tuto novou formu propagace a popularizace muzejnictví, ale především její až nečekaný ohlas u široké veřejnosti spontánně vyústil ve vznik celorepublikového Festivalu muzejních nocí, jehož organizace se od roku 2005 každoročně ujímá Asociace muzeí a galerií ČR ve spolupráci s Ministerstvem kultury ČR a Národním muzeem. Festival spojil původně solitérní akce některých muzeí a galerií do jednoho společného, téměř měsíc trvajícího svátku muzejních nocí. Úspěch festivalu je mimořádný a každý rok se k němu připojuje stále více měst a institucí. Festival se tak stal ojedinělou akcí – významným kulturním a společenským fenoménem, který nemá svým rozsahem v Evropě obdoby.
Od čtvrtého ročníku tato významná událost oficiálně začíná Národním zahájením, které se každý rok uskutečňuje ve spolupráci s Asociací krajů ČR a některým z krajů České republiky. Festival navazuje na Mezinárodní den muzeí, který od roku 1977 každoročně připadá na 18. května.
Festival muzejních nocí se koná za podpory Ministerstva kultury ČR.
Zveme vás na přednášky předního českého hipologa Ing. Cyrila Neumanna věnované koním, jejich historii, vývoji i ztvárnění v dílech českých výtvarných umělců.
14. 5. – Pražské hipologické stavby a monumenty 18. 6. – Kůň jako národní kulturní památka? Domestikace koně a starokladrubský bělouš.
Na přednášku naváže prohlídka stájí. Vždy v 16.15–17.45 hod. v Kočárovně.
Kontaktní osoba: Eliška Doleželová, email: dolezelova@muzeumprahy.cz
Rezervace předem není nutná.
Zdroj: TZ MHMP
Blog pro příznivce historie. Novinky, objevy, fotky, videa, infografiky, recenze, tipy, výlety, rozhovory, archivy…
