Mezinárodní den archeologie (MDA) je oslavou archeologie a nadšení z objevování. Každoročně třetí sobotu v říjnu různé archeologické organizace napříč celým světem nabízejí archeologický program a aktivity návštěvníkům všeho věku a všech zájmů. Může mít podobu archeologického festivalu pro rodiny, návštěvy archeologické lokality, cvičných vykopávek, přednášek nebo návštěvy archeologa ve škole. Každopádně aktivity a zábavné programy Mezinárodního dne archeologie jsou příležitostí, abyste v sobě i vy objevili vášeň pro minulost.
Organizací MDA archeologové usilují o zvýšení povědomí o archeologii tím, že veřejnosti nabízí možnost zapojení do mnoha různých aktivit. Hlavně je ale MDA oslavou archeologie a zdůrazňuje myšlenku, že archeologie je všude kolem nás.
Poprvé byl slaven v USA v roce 2011, rychle však pronikl do zahraničí a v roce 2013 už jej slavilo přes 70 tisíc lidí v různých zemích světa. V roce 2014 se MDA poprvé konal i v České republice.
Přestože již nastal podzim, sezona na hradech, zámcích a dalších objektech ve správě Národního památkového ústavu ještě nekončí. Na veřejnost čeká i v měsíci říjnu pestrý a bohatý program, který láká k návštěvě. Posuďte sami, určitě si vyberete!
V Národním památníku na Vítkově mají návštěvníci do 8. ledna 2017 možnost zhlédnout novou výstavu Složité hledání rovnováhy. Jazzová sekce, moderní umění a hudba v Československu, která prostřednictvím třinácti textových panelů s dobovými fotografiemi mapuje činnost jedné z nejdůležitějších organizací, která v letech 1969–1986 působila v socialistickém Československu a která později výrazným způsobem ovlivnila českou alternativní kulturu. Výstavu připravil Dr. Rüdiger Ritter z Katedry středoevropských dějin na Univerzitě Brémy (prof. Dr. Martina Winkler) ve spolupráci s Národním muzeem a Slovenským národním muzeem a je výsledkem několikaletého zpracovávání archivu Výzkumného ústavu pro východní Evropu při Univerzitě Brémy, který vznikl během 80. let minulého století. Tímto zahraničním projektem Národní muzeum navazuje na předchozí výstavy, připomínající významné historické události a postavy 20. století.
Složité hledání rovnováhy. Národní muzeum otevírá výstavu o Jazzové sekci, moderním umění a hudbě v Československu. Foto: nm.cz
Ve středu 28. září 2016 se pro veřejnost otevřou brány malostranského Nostického paláce, ve kterém sídlí Ministerstvo kultury ČR. Zájemci tak budou moci obdivovat nádherné reprezentační sály, které slouží k předávání různých cen významným osobnostem, k pořádání kulturních akcí, nebo k přijímání důležitých návštěv. V rámci akce návštěvníkům představí svou činnost také Národní muzeum, které si připravilo bohatý doprovodný program i pro ty nejmenší návštěvníky. Děti se naučí poznávat například heraldické státní symboly Československa, dále se mohou těšit na výrobu sošek, omalovánky lidových krojů nebo interaktivní tabuli s ukázkou tradiční lidové svatby a krojů. Rodiče se zase seznámí s nabídkou edukačních programů, pracovních listů, anebo si budou moci zakoupit zajímavou publikaci z vydavatelství Národního muzea. Budova bude přístupná od 10.00 do 17.00 hodin.
Největší putovní výstava kosmonautiky na světě – Cosmos Discovery – měla svoji premiéru 12. září v Incheba Expo Bratislava. Slavnostní otevření výstavy si nenechal ujít plukovník Michal Fulier, člen posádky záložního letu Sojuz TM-29 od 20. 2. do 28. 2. 1999 na orbitální stanici MIR. Ten jako jediný Slovák spolu s prvním slovenským kosmonautem Ivanem Bellou absolvoval dvouletý výcvik pro kosmonauty.
Kolega mi půjčil knížku Hitlerovy ženy od Ericha Schaakeho. Jde o jakýsi přehled žen, které hrály v Hitlerově životě nějakou roli, od matky po manželku, se kterou byl ženat jen pár hodin. Každé z nich je věnována jedna kapitola a dá se říci, že jde o takový stručný atlas Hitlerových žen. Pro zajímavost uvádím níže stručný přehled zmíněných žen a něco málo o nich. Může se vám to hodit v případě, že se zajímáte o okolí Adolfa Hitlera a chcete mít přehled kdo byl kdo.
Většina archeologických nalezišť po celém světě z doby před 1,8 miliony let až po ta stará 70 000 let má jedno společné. Byly na nich objeveny kulaté nebo téměř kulaté kameny, s největší pravděpodobností používané jako vrhací zbraně. Výzkumníci v čele s Dr. Andrew Wilsonem z Leeds Beckett University se rozhodli analyzovat 55 kamenů nalezených v jihoafrickém údolí Makapan. Chtěli zjistit, jak nebezpečný mohl takový projektil být. Účinek kamene testovali na simulaci středně velké antilopy impala.
Vrhací kameny, foto: Andrew Wilson, ablogabouthistory.com
Pod obrovským obeliskem v Římě byla nalezena zpráva od italského fašistického vůdce Benita Mussoliniho. Jde o esej (1 200 slov) psanou v latině a uloženou v kovové krabici společně s několika zlatými mincemi.
Kniha Německá válka od Nicholase Stargardta je asi nejrozsáhlejším dílem literatury faktu o druhé světové válce, které jsem kdy přečetl. Pokud odečteme fotografie, poznámkový aparát a seznam zmíněných osobností na konci knihy, stále zbývá přes 500 stran čtení. A to velmi záživného a přesto plného zajímavých faktů. Nudit se prostě nebudete.
