Ve čtvrtek 12. května 2016 se za přítomnosti generálního ředitele Národního muzea Michala Lukeše otevřela zapečetěná schránka z makovice lucerny na hlavní věži Historické budovy Národního muzea. Ta byla do makovice lucerny vložena při rozsáhlých opravách budovy roku 1972 zaměstnanci Jihočeského podniku pro údržbu památek Pelhřimov. Nyní se po 44 letech tajemná schránka znovu dostala na světlo z důvodu generální rekonstrukce Historické budovy, která úspěšně pokračuje. Schránka obsahovala pamětní záznam od tehdejších zaměstnanců Národního muzea, dále záznamy o provádění oprav vnějšího pláště budovy, dvě pamětní mince, dvě vydání deníku Večerní Praha z 20. dubna 1972 a svazek fotografií.
Deset nových ulic vzniklo po dostavbě rodinných domků a bytových domů na východě pražských Letňan. Ponesou jména letců Václava Djačuka, Stanislava Hlučka, Jana Horala, Františka Knapa, Zdeňka Škarvady, Miroslava Štandery, Petra Uruby, Lubomíry Úlehly, výsadkáře Rudolfa Pernického a Joy Kadlečkové, která působila u WAAF (ženských pomocných leteckých sborů). Jde o osobnosti, které se doposud nedočkaly “svých” ulic (například na pražském Černém mostě), mnohé z nich zemřely nedávno.
Komplex pěti zahrad pod Pražským Hradem, jediný památkový objekt na území Prahy ve správě Národního památkového ústavu, chátrá. Mohou za to špatné technologie 90. let i dávné chyby instituce. Teď však NPÚ činí rázné kroky k zlepšení situace – po zahradnické revitalizaci připravuje stavební obnovu. O příspěvek na ni žádá ministerstvo kultury.
Webové stránky 13. Pražské muzejní noci, která letos připadá na sobotu 11. června 2016, byly spuštěny. Všichni příznivci nočního maratonu po pražských muzeích naleznou na www.prazskamuzejninoc.cz informace o zapojených objektech a jejich programu. Novinky a zajímavosti ze zákulisí akce je možné sledovat na Facebooku Pražské muzejní noci www.facebook.com/prazskamuzejninoc.
Když jsem se dozvěděl, že je možné v Praze na vlastní oči vidět pravé artefakty vylovené z Titaniku, neváhal jsem ani minutu. Věděl jsem, že půjde o zážitek, na který se nezapomíná, a to nejen pro zběhlejšího fanouška historie, či konkrétněji námořních katastrof.
Co tedy můžete od návštěvy expozice v pražských Letňanech čekat? Zábavu a poučení, a to ve velmi příjemné kombinaci. Jednak se přenesete o více než sto let zpátky a budete obdivovat repliky kajut a sálů, které byly ozdobou tehdejší chlouby a špičky námořních dopravních lodí. Titanic byl ve své době hitem a přehlídkou nejmodernějších technologií z různých oborů. Přesvědčí vás o tom obrovské množství informací, které na výstavě můžete číst, poslouchat z audioprůvodce, nebo prostě jenom vnímat. Z informačních tabulí a popisků exponátů se vám postupně bude skládat mozaika přibližující dobu začátku minulého století.
V pražské oboře Hvězda proběhne o víkendu 10. – 12. června 2016 několik závodů Běhu pro Paměť národa. Máte-li rádi sport a chcete podpořit dobrou věc, přečtěte si víc.
Nové číslo mé oblíbené čtvrtletní revue Paměť a dějiny přistálo před pár dny ve schránce, a jelikož bylo načasováno přesně mezi četbu dvou knih, prošel jsem ho tentokrát poměrně rychle. Rok 1956 byl pro vývoj v Evropě klíčový, takže se ani trochu nedivím, že se toto téma stalo hlavním tahákem prvního letošního vydání.
Václav Veber se svém textu o XX. sjezdu KSSS v roce 1956 pustil nejen do připomínání slavného projevu Chruščova, kdy nový vládce Sovětského svazu prozradil veřejné tajemství, že Stalin byl zločinec a masový vrah. Autor se velmi podrobně věnoval tomu, co předcházelo. Tedy smrti Stalina a vnitřním bojům o moc v Sovětském svazu.
Kdy: 5. května 2016 od 17 hodin
Kde: Ústav pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, Praha 3
Moderátoři: Petr Kopal, Jan Machala
Host: historik Stanislav Kokoška
Osvobození Československa v roce 1945 není dnes historiky interpretováno zdaleka jednotně a jednoznačně. Obraz příslušných událostí se ukazuje být složitější, problematičtější. I když před rokem 1989 zcela převládal oficiální výklad, který formoval historickou paměť také prostřednictvím filmové tvorby, právě ve filmu, výkladní skříni režimu, se vyskytly působivé, byť ojedinělé pokusy vidět květnové události roku 1945 přece jen poněkud jinak. Podivuhodný paradox nemohl samozřejmě nastat jindy než v 60. letech, v éře nové vlny. Skutečně odlišný pohled na osvobození pak sugerují některé současné či nedávné snímky. Seminář představí tyto posuny a proměny formou komentovaných filmových ukázek.
Výstava představí různé pohledy na husitské hnutí v průběhu minulosti. Jen nemálo míst v České republice mělo takový vliv na utváření historického vědomí jako Národní památník na Vítkově. Z mnoha dějinných obrazů, které jsou s tímto nejednoznačným monumentem spojeny, je asi husitství tím nejvýznamnějším. Národní muzeum se proto rozhodlo seznámit návštěvníky právě v těchto historických prostorách s reflexí husitství v moderních dějinách.
