Vlastníte rodinné památky připomínající první světovou válku? Nechte je zdigitalizovat!

Máte na půdě schované fotografie, dopisy, deníky a další předměty po vašich předcích, které se váží k první světové válce? Nechcete, aby se jednou ztratily a upadly v zapomnění? Přineste je na jeden ze sbírkových dní v Praze či Brně. Pracovníci Národního muzea a Národního filmového archivu pořídí jejich digitální podobu a zachovají je tak pro příští generace.

Sbírkové dny Europeana 1914–1918, foto Národní muzeum
Sbírkové dny Europeana 1914–1918, foto Národní muzeum

Digitalizované předměty budou zveřejněny v online archivu www.europeana1914-1918.eu a na portálu www.esbirky.cz. Vaše poklady si můžete ihned odnést domů, nebo je můžete věnovat do sbírek Národního muzea či Národního filmového archivu.

Pokračování textu Vlastníte rodinné památky připomínající první světovou válku? Nechte je zdigitalizovat!

Přednášky: Karel IV. a ženy v jeho přízni (duben 2016, Národní muzeum Praha)

Přednáškový cyklus představí osudy žen z blízkosti Otce vlasti.

Prostor: Nová budova Národního muzea, Vinohradská 1, Praha 1

Knihovna Národního muzea a Matice česká, sekce Společnosti Národního muzea připravily jarní přednáškový cyklus s názvem Karel IV. a ženy v jeho přízni.

Pokračování textu Přednášky: Karel IV. a ženy v jeho přízni (duben 2016, Národní muzeum Praha)

9 faktů, které jste o Anně Frankové nevěděli

Anna a její rodina přešla do úkrytu v Amsterdamu (v té době okupovaném nacisty) 6. července 1942, den po té, co starší sestra Margot dostala předvolání k nástupu pro německého pracovního tábora. Anny rodiče, Otto a Edith, plánovali jít do úkrytu se svými dcerami 16. července, a tajnou skrýš zrovna zařizovali. Dopis pro Margot vše uspíšil, takže útočiště v domě na Prinsengracht 263 využili o několik dnů dříve.

Deník Anny Frankové
The Frank family: Edith, Anne, Margot and Otto. © Heritage Image Partnership Ltd / Alamy

Pokračování textu 9 faktů, které jste o Anně Frankové nevěděli

Seminář: Křesťané a Charta 77 (7. 4. 2016)

O týden později, ve čtvrtek 7. dubna od 17 hodin, vás zveme na seminář Křesťané a Charta 77. Historik Petr Placák na něm představí hledisko českého katolického exilu na Chartu 77, jak jej prezentovala laická katolická organizace Opus Bonum, a se signatáři Ch77, evangelickým duchovním Milošem Rejchrtem a katolickým knězem Josefem Kordíkem, bude diskutovat o postoji křesťanů a církevních institucí k Chartě v tehdejším Československu.

Zdroj. TZ ÚSTR

Seminář: Odpírání vojenské služby v komunistickém Československu a rehabilitace odpíračů po roce 1989 (31. 3. 2016)

Ve čtvrtek 31. března od 17 hodin proběhne v ÚSTR seminář Odpírání vojenské služby v komunistickém Československu a rehabilitace odpíračů po roce 1989.

Přestože první případy odpírání vojenské služby v Československu se vyskytly již v období první republiky, největší počet těchto kauz přineslo až období komunistického režimu. Vedle nábožensky motivovaných případů (zejména z prostředí svědků Jehovových) se postupně objevili odpírači, u kterých byla motivace také, či dokonce výhradně, politická. V roce 1988 vzniklo Nezávislé mírové sdružení – Iniciativa za demilitarizaci společnosti. Jedním ze spoluzakladatelů a iniciátorů kampaně za prosazení náhradní civilní služby byl signatář Charty 77 Jiří Pavlíček. Po roce 1989 byla většina z odpíračů vojenské služby rehabilitována, především zásluhou advokáta JUDr. Lubomíra Müllera. Oba budou hosty semináře. Moderování se ujme historik Petr Blažek, editor a spoluautor knihy A nepozdvihne meč… věnované tématu odpírání vojenské služby v Československu 1948–1989.

Zdroj: TZ ÚSTR

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz

Výstava: Židé v gulagu (Liberec do 8. 4. 2016)

Ústav pro studium totalitních režimů v rámci dlouhodobé spolupráce s Technickou univerzitou v Liberci připravil reprízu výstavy Židé v gulagu.

Vernisáží za velkého zájmu studentů historických věd byla v úterý 9. března 2016 v prostorách Technické univerzity v Liberci zahájena výstava Židé v gulagu.

Součástí vernisáže byla krátká přednáška jednoho z autorů Jana Dvořáka o historických souvislostech týkajících se tématu výstavy, o zkušenostech s výzkumem v ruských a ukrajinských archivech a také o osobních setkáních s pamětníky a s jejich svědectvími.

Pokračování textu Výstava: Židé v gulagu (Liberec do 8. 4. 2016)

Archiv bezpečnostních složek umožní internetový přístup do vybraných archiválií

Zájemci, kteří se zaregistrují v Archivu bezpečnostních složek, budou moci už v březnu listovat archiváliemi i na svém domácím počítači. K dispozici dostanou zatím dvě části fondu „Sekretariát Federálního ministerstva vnitra“ a dále fondy „Velitelství Státní bezpečnosti“ a „Kabinet StB materiálů“. Výběr obsahuje mimo jiné i kolegia ministra národní bezpečnosti a kolegia ministra vnitra, jimiž prošly mnohé klíčové události tehdejší doby, pokud se týkaly Bezpečnosti. „Tam byly probírány ty nejpodstatnější otázky, týkající se organizace a činnosti bezpečnostního aparátu,“ upozornila ředitelka ABS Světlana Ptáčníková.

Pokračování textu Archiv bezpečnostních složek umožní internetový přístup do vybraných archiválií