Máte na půdě schované fotografie, dopisy, deníky a další předměty po vašich předcích, které se váží k první světové válce? Nechcete, aby se jednou ztratily a upadly v zapomnění? Přineste je na jeden ze sbírkových dní v Praze či Brně. Pracovníci Národního muzea a Národního filmového archivu pořídí jejich digitální podobu a zachovají je tak pro příští generace.
Sbírkové dny Europeana 1914–1918, foto Národní muzeum
Digitalizované předměty budou zveřejněny v online archivu www.europeana1914-1918.eu a na portálu www.esbirky.cz. Vaše poklady si můžete ihned odnést domů, nebo je můžete věnovat do sbírek Národního muzea či Národního filmového archivu.
Knihovna Národního muzea a Matice česká, sekce Společnosti Národního muzea připravily jarní přednáškový cyklus s názvem Karel IV. a ženy v jeho přízni.
Anna a její rodina přešla do úkrytu v Amsterdamu (v té době okupovaném nacisty) 6. července 1942, den po té, co starší sestra Margot dostala předvolání k nástupu pro německého pracovního tábora. Anny rodiče, Otto a Edith, plánovali jít do úkrytu se svými dcerami 16. července, a tajnou skrýš zrovna zařizovali. Dopis pro Margot vše uspíšil, takže útočiště v domě na Prinsengracht 263 využili o několik dnů dříve.
O týden později, ve čtvrtek 7. dubna od 17 hodin, vás zveme na seminář Křesťané a Charta 77. Historik Petr Placák na něm představí hledisko českého katolického exilu na Chartu 77, jak jej prezentovala laická katolická organizace Opus Bonum, a se signatáři Ch77, evangelickým duchovním Milošem Rejchrtem a katolickým knězem Josefem Kordíkem, bude diskutovat o postoji křesťanů a církevních institucí k Chartě v tehdejším Československu.
Ve čtvrtek 31. března od 17 hodin proběhne v ÚSTR seminář Odpírání vojenské služby v komunistickém Československu a rehabilitace odpíračů po roce 1989.
Přestože první případy odpírání vojenské služby v Československu se vyskytly již v období první republiky, největší počet těchto kauz přineslo až období komunistického režimu. Vedle nábožensky motivovaných případů (zejména z prostředí svědků Jehovových) se postupně objevili odpírači, u kterých byla motivace také, či dokonce výhradně, politická. V roce 1988 vzniklo Nezávislé mírové sdružení – Iniciativa za demilitarizaci společnosti. Jedním ze spoluzakladatelů a iniciátorů kampaně za prosazení náhradní civilní služby byl signatář Charty 77 Jiří Pavlíček. Po roce 1989 byla většina z odpíračů vojenské služby rehabilitována, především zásluhou advokáta JUDr. Lubomíra Müllera. Oba budou hosty semináře. Moderování se ujme historik Petr Blažek, editor a spoluautor knihy A nepozdvihne meč… věnované tématu odpírání vojenské služby v Československu 1948–1989.
Ústav pro studium totalitních režimů v rámci dlouhodobé spolupráce s Technickou univerzitou v Liberci připravil reprízu výstavy Židé v gulagu.
Vernisáží za velkého zájmu studentů historických věd byla v úterý 9. března 2016 v prostorách Technické univerzity v Liberci zahájena výstava Židé v gulagu.
Součástí vernisáže byla krátká přednáška jednoho z autorů Jana Dvořáka o historických souvislostech týkajících se tématu výstavy, o zkušenostech s výzkumem v ruských a ukrajinských archivech a také o osobních setkáních s pamětníky a s jejich svědectvími.
Zájemci, kteří se zaregistrují v Archivu bezpečnostních složek, budou moci už v březnu listovat archiváliemi i na svém domácím počítači. K dispozici dostanou zatím dvě části fondu „Sekretariát Federálního ministerstva vnitra“ a dále fondy „Velitelství Státní bezpečnosti“ a „Kabinet StB materiálů“. Výběr obsahuje mimo jiné i kolegia ministra národní bezpečnosti a kolegia ministra vnitra, jimiž prošly mnohé klíčové události tehdejší doby, pokud se týkaly Bezpečnosti. „Tam byly probírány ty nejpodstatnější otázky, týkající se organizace a činnosti bezpečnostního aparátu,“ upozornila ředitelka ABS Světlana Ptáčníková.
