Zločin v Polné se vrací na místo činu. Tentokrát ve třech předpremiérách

Dvoudílný televizní film režiséra Viktor Polesného a scenáristy Václava Šaška Zločin v Polné budou mít obyvatelé Polné možnost vidět dříve než televizní diváci. Česká televize ve spolupráci s kinem Polná film pojednávající o tzv. „hilsneriádě“ uvede pro velký zájem hned ve třech předpremiérách. Vstup na projekce je zdarma.

Pokračování textu Zločin v Polné se vrací na místo činu. Tentokrát ve třech předpremiérách

Památky ve správě NPÚ navštívilo v roce 2015 rekordních 5 milionů návštěvníků

Prolomení této magické hranice je výsledkem přetrvávajícího zájmu návštěvníků o klasické prohlídky interiérů s průvodcem i rostoucího zájmu o speciální – kulturní, zážitkové a vzdělávacích – akce, kterých správci památek připravují rok od roku více. S nadějí však kasteláni vyhlížejí i nadcházející sezonu, Lucemburský rok 2016, v němž oslaví 700. výročí narození císaře a krále Karla IV., připomenou historii jeho rodu i každodenní život a kulturu jejich doby.

Pokračování textu Památky ve správě NPÚ navštívilo v roce 2015 rekordních 5 milionů návštěvníků

Výstava: Wergelandův odkaz: Život Židů v Norsku 1851-1945 (19. 1. 2015 – 27. 3. 2016)

Unikátní výstava přiblíží život norských Židů prostřednictvím vzácných fotografií a dokumentů. Židé se mohli do Norska stěhovat až po roce 1851, většina jich přišla ze střední a východní Evropy. Když norský parlament zrušil v nové ústavě v roce 1851 zákaz vstupu Židů do království, vyvrcholily tím snahy vědce, básníka, filosofa a pedagoga Henrika Wergelanda. Právě on bojoval proti antisemitismu a usiloval o zrušení tzv. „židovského ustanovení“ v ústavě. Toho se sice nedožil, ale díky jeho snahám se mohli Židé začít stěhovat do Norska a začít tam nový život. Jak vypadal, ukáže výstava na Špilberku.

Pokračování textu Výstava: Wergelandův odkaz: Život Židů v Norsku 1851-1945 (19. 1. 2015 – 27. 3. 2016)

Co se chystá v Národním muzeu?

Historická budova Národního muzea od jara roku 2015 prochází náročnou generální rekonstrukcí. Pracovníci muzea však nezahálí a pilně připravují pro návštěvníky nové expozice. Po ukončení rekonstrukce se veřejnosti otevře zcela nové muzeum, které bude v deseti velkolepých příbězích prezentovat to nejpodstatnější z dějin i přírody, a představí jim desítky světově unikátních exponátů. Národní muzeum bude své návštěvníky vítat nejen v Historické, ale i v Nové budově, které budou propojeny podzemní chodbou a vytvoří tak jedinečný muzejní komplex o rozloze více než 16 tis. m². Pro nejmenší návštěvníky bude připraveno zábavné a poučné Dětské muzeum. Na jaře roku 2016 bude vyhlášen vítěz mezinárodní architektonické soutěže, který má novému muzeu dát i nový design.

Rekonstrukce Národního muzea

Pokračování textu Co se chystá v Národním muzeu?

Setkání: Silver A v paměti tří generací ( 8. 1. 2016 od 15.30, Pardubice)

Památník Lidice, ČSBS, ČsOL a Ing. Jana Bobošíková za podpory Pardubického kraje si Vás dovolují srdečně pozvat na 8. slavnostní setkání věnované výsadku Silver A, pardubickému odboji a tragédii v Ležákách pod názvem Silver A v paměti tří generací konané pod záštitou ministra kultury Daniela Hermana.

Pokračování textu Setkání: Silver A v paměti tří generací ( 8. 1. 2016 od 15.30, Pardubice)

Kniha: Příručka amatérského archeologa

Pokud bych si měl vybrat, kterému koníčku týkajícímu se historie bych se chtěl věnovat, byla by amatérská archeologie jistě jednou z prvních voleb. Kniha Příručka amatérského archeologa je přitom jedním z prvních materiálů, které by si mohl zájemce k tématu přečíst. Jde o knihu srozumitelnou, přehlednou a hlavně nabitou informacemi, které začínající archeolog amatér jistě zužitkuje. Právě přehlednost a jednoduchost značí, že by si tuto knihu mohli projít i školáci, nejde totiž o odborný text, ale o příručku v pravém slova smyslu.

Příručka amatérského archeologa

Pokračování textu Kniha: Příručka amatérského archeologa

Henry Tandey, muž, který během první světové války ušetřil zraněného Hitlera

28. září 1918 se do slova a do písmene psala historie. Došlo k incidentu, který mohl ovlivnit dějiny celého lidstva na mnoho desítek let. Henry Tandey (mrkněte na jeho medailonek na Wikipedii), britský voják sloužící u francouzské vesnice Marcoing, během závěrečných bojů první světové války údajně narazil na zraněného německého vojáka a odmítl ho zastřelit. To by nebylo nic tak divného, kdyby se tento německý devětadvacetiletý desátník nejmenoval Adolf Hitler.

Henry Tandey, muž, který nedorazil Hitlera
Henry Tandey, muž, který nedorazil Hitlera, zdroj: pri.org

Pokračování textu Henry Tandey, muž, který během první světové války ušetřil zraněného Hitlera