Po dvou letech Nadace VIA opět vyhlašuje program Fond kulturního dědictví podporující obnovu drobných památek.
Pokračování textu Granty pro lidi, kteří chtějí ve svém okolí obnovit drobné památky
Archiv pro měsíc: Leden 2016
Výstava: Afghánistán – zachráněné poklady buddhismu (5. 2. – 4. 9. 2016)
Afghánistán je dnes často vnímán jako vzdálená země poznamenaná četnými válečnými a vojenskými konflikty. I přesto se zde rozvinula jedinečná a velmi pestrá kulturní tradice.
Pokračování textu Výstava: Afghánistán – zachráněné poklady buddhismu (5. 2. – 4. 9. 2016)
Výstava: Nejdražší mince světa – legendární Flowing Hair Liberty Dollar z roku 1794 (9. – 12. 2. 2016)
Od 9. února (od 13.00) do 12. února 2016 bude v Nové budově Národního muzea vystaven legendární Flowing Hair Liberty Dollar z roku 1794. Tato mince byla v roce 2013 ve slavné Stack´s Bowers vydražena za neuvěřitelných 10 milionů dolarů a stala se tak nejdražší mincí, jaká kdy byla v historii prodána.
Co znamená vymřít po přeslici? A co je vlastně ta přeslice?
Na dotaz o poměrně poměrně známém rčení, jehož původ ale mnohým z nás může být utajen, odpovídali odborníci z Národní knihovny ČR:
Velmi starobyle zní rčení “vymřeli po přeslici”, používá se už dlouhá staletí. Dnes již ale mnoho lidí ani neví, jak přeslice vypadala. Je to “zašpičatělá tyč, na jejíž konec se navlékala zásoba lnu při ručním předení… po přeslici v ženské posloupnosti, v ženském potomstvu,…stala se [přeslice] takřka erbem ženy, jak je patrno např. z úsloví, užívaného při vymření ženského potomstva rodu: rod vyhynul po přeslici…”. Pro opačné pohlaví je vymření po meči (symbol mužnosti) – vyhynutí mužského potomstva rodu.
Zdroj: Příruční slovník jazyka českého. Praha: Státní nakladatelství, 1944-1948.
Vymřít po meči: poslední potomek rodu, který zemřel, byl muž; vymřít po přeslici: poslední potomek rodu, který zemřel, byla žena.
Důsledek vymírání rodu byl důležitý v historii hlavně mezi šlechtici, neboť to mohlo znamenat úplné zaniknutí rodu, rodový majetek mohl příp. připadnout do jiných rukou apod. a to mělo velkou cenu.
“po přeslici (knižně, též expresivně, žertovně) – vymřít po přeslici (v šlechtických a panovnických rodinách, o jiném prostředí aktualizovaně) 1. (potomek) ženského pohlaví 2. (příbuzný) v ženské linii rodu”
Zdroj: Slovník české frazeologie a idiomatiky. Výrazy neslovesné. Praha:
Academia, 1988.
Toto úsloví se používá (v obměnách) i v jiných jazycích (anglicky, německy, francouzsky, rusky).
Zdroj: http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/vymrit-po-preslici
Výstava na Zámku Žďár nad Sázavou mapuje pronásledování římskokatolické církve v Československu (1. 2. – 15. 3. 2016)
Zámek Žďár nad Sázavou ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a Archivem Kanceláře prezidenta republiky představí svým návštěvníkům novou výstavu pod názvem „Diktatura versus naděje“, která mapuje pronásledování římskokatolické církve v Československu 1948–1989. Výstava bude přístupna veřejnosti od 1. února do 15. března 2016 v prostorách Muzea nové generace.
Zemanův film Baron Prášil bude digitálně restaurován
Po úspěšném digitálním restaurování Vynálezu zkázy započaly práce na dalším filmovém skvostu režiséra Karla Zemana, filmu Baron Prášil. Film projde obnovou díky projektu Čistíme svět fantazie, který je společným projektem Nadace české bijáky, Muzea Karla Zemana a České televize ve spolupráci s Universal Production Partners (UPP). Projekt je dále podporován Ministerstvem kultury a Státním fondem kinematografie České republiky.
Pokračování textu Zemanův film Baron Prášil bude digitálně restaurován
Východočeské muzeum představuje poklad století, unikátní raně středověký mincovní nález
Ve Východočeském muzeu v Pardubicích (Zámek Pardubice) je od počátku prosince 2015 uložen nový depot denárových mincí, objevený v listopadu 2015 na území Pardubického kraje. Zcela unikátní nález několika stovek českých denárových mincí z poslední třetiny 10. století svým charakterem dosud nemá obdoby v rámci středoevropského prostoru.
Přednáška: Ukrajinský historik S. Kovalenko – Represe volyňských Čechů na sovětské Ukrajině (28. 1. 2016)
ÚSTR zve na přednášku ukrajinského historika Serhije Kovalenka z Národní knihovny Akademie věd Ukrajiny Represe volyňských Čechů na sovětské Ukrajině.
Češi se na území dnešní Ukrajiny stěhovali od 19. století. Na mnoha místech tehdejšího carského Ruska tvořili významnou menšinu a po vzniku Sovětského svazu se stali občany tohoto nového státu. Jejich řady ve 20. a 30. letech rozšířili čeští emigranti, kteří do Sovětského svazu přicházeli z existenčních důvodů a často i z čirého idealismu. Záhy se však mnozí Češi, stejně jako další sovětští občané, stali oběťmi sovětských represí – rozkulačování, útisku během tzv. Velkého teroru či cílených národnostních operací ze strany NKVD. O tom, jak se represe dotkly české menšiny na tehdejší sovětské Volyni, bude hovořit ukrajinský historik specializující se na dějiny Čechů na Ukrajině Serhij Kovalenko.
Přednáška se uskuteční ve čtvrtek 28. ledna od 17 hodin ve velké zasedací místnosti Ústavu pro studium totalitních režimů (Siwiecova 2, Praha 3) a bude tlumočena z ukrajinštiny do češtiny.
Přehled chystaných seminářů na zimu a jaro 2016 pak naleznete na našich stránkách www.ustrcr.cz/cs/prednasky-ustr
Do Národního muzea dorazilo 31 návrhů na architektonické řešení Památníku Jana Palacha
Národní muzeum v pátek 15. ledna 2016 ve 12.00 hodin, den před 47. výročím upálení Jana Palacha, přijalo poslední soutěžní návrhy na architektonické řešení Památníku Jana Palacha ve Všetatech. K tomuto datu se sešlo celkem 31 návrhů. Přijaté a oceněné návrhy budou představeny veřejnosti na speciální výstavě v Nové budově Národního muzea. Odpoledne ministr kultury ČR Daniel Herman a generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš uctili památku Jana Palacha před Historickou budovou Národního muzea.
Co by se stalo kdyby, aneb alternativní historie
Co by se stalo kdyby? Tahle věta není podle mého názoru mezi historiky oblíbená, přesto jí ale mnozí z nich vyřknou. Je to totiž lákavé, přijít s vlastní alternativou té skutečné historie. I já o tom občas přemýšlím a jednou jsem si dokonce dovolil odhadovat, co by se stalo, kdyby Josef František nezahynul uprostřed Bitvy o Británii.
Takových myšlenek se do hlavy dere historikům jistě dost, i když se to možná někdy stydí přiznat. Četli jste knihu Jiřího Macouna “Lepší dějiny Česka”? Ta kniha je skvělá a ukazuje, jak zajímavá a nečekaná může alternativní historie být. Jde o fikci, která vychází z reálných základů, o tom, že se dějiny podle autora vydají jiným směrem, rozhoduje maličkatý zlom. Jedna událost prostě dopadne jinak a následuje spád skvělých myšlenkových konstrukcí je to toho strhující čtení, které vás donutí přemýšlet nad tím, co se skutečně událo.
Ono čarovné “kdyby” se může stát v rukách skvělého vypravěče s dokonalými znalostmi historie bezvadným nástrojem k pobavení čtenářů. Já osobně vůbec nejsem proti podobným experimentům, spíš naopak.