Paměť a dějiny 3/2015: O cestování na západ a výjezdních doložkách, korespondence rodin Palacha a Zajíce

Třetí letošní vydání revue Paměť a dějiny je stejně jako všechna předchozí čísla nabitá skvělými studiemi, tentokrát na téma trochu současnější historie.

Paměť a dějiny 3/2015

Jan Rychlík se ve studii “Na západ je cesta dlouhá” věnuje podrobně fenoménu cestování z ČSSR na západ v době totality. Pamětníci si jistě vzpomenou na neuvěřitelné obstrukce, které provázely cesty na západ a vzpomenou si i na úředníky, kteří je schvalovali. Vystěhovalectví jako takové bylo legislativně orámováno takzvaným Helsinským aktem, který byl mnohdy poslední šancí našich disidentů. Prokop Tomek popisuje trable rodin rozdělených železnou oponou na několika příkladech. I zde je důležitý takzvaný helsinský proces.

Kriminální případ dvojnásobného vraha z pohraničí čtenářům odvypráví Markéta Bártová, díky které nahlédneme do podrobně zpracované dokumentace případu ostré sekyry. Prokop Tomek v dalším materiálu vyslechne fotografku Evu Fukovou, která se mezi padesátými a šedesátými lety přesunula z Prahy do New Yorku. Nyní žije opět v Praze a vypráví svůj příběh…

Milan Bárta ve svém textu nechá čtenáře nahlédnou pod ruce úředníků Ministerstva vnitra, které mělo pod palcem správu pasů a víz. Velmi zajímavý je příspěvek Petra Blažka, odhalující veřejnosti soukromou korespondenci Libuše Palachové a rodiny Jana Zajíce. Těžko bychom si dokázali představit dojemnější řádky dvou osudem těžce zasažených rodin…

Marcel Strýko byl slovenský disident a významná postava kulturního undergroundu, dva texty se zabývají jednak jeho životem, tak i  pronásledováním ze strany StB. Čtenářům je tak představen poměrně neznámý člověk, jenž si ale ve významu pro boj za svobodu nezadal s mnohem sledovanějšími kolegy.

Jan Horník se vrací do roku 1955, kdy proběhl útěk z lágru Nikolaj. Uprchlým trestancům se už nechtělo dolovat uran pro Sovětský svaz, tak vymysleli geniální únikový plán. V textu nechybí rozhovor s účastníkem útěku a medailonky všech zúčastněných.

Obecně lze toto číslo označit za zajímavé hlavně díky tomu, že se věnuje událostem a osobnostem široké veřejnosti méně známým. A za to patří autorům i editorům velký dík.