Odpověď je pro mě jasná – nikdo. Vloni jsem byl před předáváním státních vyznamenání napnutý jak kšandy, právě kvůli Josefovi Františkovi. Pro mě to byl největší československý válečný hrdina, bohužel z určitých důvodů zapomenutý. Co se týče armády, tak tam je její pomerně chladný vztah k Františkovi zřejmý. Považte sami, jedno z top es Bitvy o Británii je dosud jenom plukovníkem? V době, když téměř každý odbojář oprašuje generálské výložky?
Socha Lenina se v ukrajinské Oděse změnila k nepoznání. Tedy lépe řečeno posloužila jako materiál k výrobě sochy kultovní postavy z Hvězdných válek. Místo bolševického myslitele nyní v parku shlíží na Ukrajince záporák z populární filmové série.
Na Ukrajině nyní podle nových zákonů probíhá dekomunizace a je třeba uznat, že změna Lenina na Darth Vadera je velmi elegantním plněním legislativy na odstranění komunistických symbolů.
V Den vzniku samostatného československého státu 28. října Úřad vlády ČR zpřístupní veřejnosti Kramářovu vilu na pražské Letné. Rezidence českých premiérů slaví v letošním roce 100. výročí svého dokončení v roce 1915.
Zájemci se mohou těšit na prohlídku interiérů i zahrady doprovázenou odborným výkladem průvodců, a to nejen o historii vily, ale také o jejích prvních majitelích Naděždě Kramářové a Karlu Kramářovi. Prohlídky v organizovaných skupinách budou probíhat v době od 10.00 do 17.00 hodin.
K příležitosti 97. výročí založení samostatného Československa otevírá Národní galerie v Praze zdarma své stálé expozice. Volný vstup se nevztahuje na krátkodobé výstavy. Navštivte nás na Hradčanském náměstí ve Schwarzenberském, Salmovském nebo Šternberském paláci, v klášteře sv. Anežky České, v paláci Kinských na Staroměstském náměstí nebo v holešovickém Veletržním paláci. Setkáte se s předními osobnostmi dějin českého výtvarného umění nebo třeba s laureáty prestižní Ceny Jindřicha Chalupeckého. Ve Veletržním paláci bude návštěvníkům volně otevřená i expozice Slovanské epopeje Alfonse Muchy.
Skandinávský dům zve čtenáře 29. 10. od 18:30 do pražského Rock Café na promítání filmu a moderovanou besedu v rámci akce nazvané Rudá mlha.
Rádi by pražskému publiku přiblížili protestní hnutí inspirované radikálně levicovými myšlenkami zejména Mao Ce-tunga, které koncem 60. let 20. století vzniklo ve Skandinávii. Toto hnutí získalo silnou popularitu zejména mezi severskými spisovateli. Besedě s odborníky na severskou kulturu a historii bude předcházet promítání filmu Středoškolský učitel Pedersen, natočeného podle románové výpovědi jednoho z nejvýznamnějších současných norských spisovatelů Daga Solstada.
Třetí letošní vydání revue Paměť a dějiny je stejně jako všechna předchozí čísla nabitá skvělými studiemi, tentokrát na téma trochu současnější historie.
Ve dnech 4. – 5. listopadu 2015 pořádá Ústav pro studium totalitních režimů a Ústav pro soudobé dějiny AV ČR mezinárodní konferenci 1945. Konec války a obnova Československa. První den konference se zaměří na celkovou situaci v Evropě v posledních měsících válečného roku 1945, tehdejší postavení Československa na mezinárodní scéně i na druhou sovětizaci západní Ukrajiny a Běloruska. V dalších blocích bude přiblížen vývoj v protektorátu a role domácího a zahraničního odboje na konci druhé světové války i samotný závěr válečného konfliktu na území Čech, Moravy a Slezska. Náplní druhého dne konference bude obnova československé státnosti po zániku protektorátu a Slovenského státu, budování poválečné ČSR a vytváření československého bezpečnostního aparátu. Na konferenci vystoupí historici z České republiky, Slovenska, Rakouska a Spojených států amerických.
Ve středu 4. listopadu od 19 hodin pak můžete navštívit ještě Knihovnu Václava Havla (Ostrovní 13, Praha 1), kde ve spolupráci s ÚSTR proběhne seminář Tunelem z lágru Nikolaj, kterým si připomeneme šedesát let od útěku z jáchymovského lágru Nikolaj. Na semináři vystoupí účastník útěku Anton Tomík, večer zahájí přednáškou Jan Horník.
Nedaleko německého Frankfurtu nad Mohanem bylo odkryto 200 koster francouzských vojáků, které v roce 1813 vedl sám Napoleon. Šlo o část vojska, která se vracela z ruského tažení. V říjnu téhož roku pak u Frankfurtu padlo skoro 15 tisíc Francouzů.
Mrtví, objevení při stavebních pracích, podle všeho podlehli zraněním z bitvy nebo tyfu, který v té době mezi vojáky řádil. Hroby byly provizorní a kostry v nich vyrovnány do řady rakve, díky kterým byly kostry dobře zachované.