Aktuálně.cz píše o novém objevu nedaleko (1,3 kilometru) známé megalitické stavby Stonehenge v jižní Anglii. Jde o stovku kamenů, které by mohly představovat největší zachovalý prehistorický objekt v Británii.
Pokračování textu U Stonehenge je pětkrát větší “Superhenge”
Vědci zjistili, že hlavní mayská pyramida maxických ruin Chichen Itza byla zčásti postavena nad podzemní řekou. Prý našli podzemní dutinu asi 20 metrů hluboko pod pyramidou Kukulkan, také známou jako El Castillo. Ta byla vytvořena podzemní řekou, což ukázal elektronický průzkum.
Pokračování textu Mayové postavili svojí pyramidu nad podzemní řekou a pěstovali léčivé rostliny
K přečtení knihy Jako bychom dnes zemřít měli autora Miloše Doležala jsem se chystal velmi dlouho. Příběh faráře Josefa Toufara, muže, který byl v roce 1950 umlácen estébáky, i když vlastně nic neudělal, je myslím dostatečně znám všem příznivcům naší moderní historie. O Toufarovi jsem četl několik článků, viděl televizní reportáže a poslední zpráva o něm (návrat jeho ostatků do Číhoště) mi připomněla, že bych si měl přečíst hlavně knihu Miloše Doležala, oceňovanou laiky i odborníky.
Jistě víte, že v dávných dobách bývaly přídě lodí ozdobeny dřevěnými sochami různých netvorů. Nedávno se podařilo jeden úžasný kousek vyzvednout z Baltského moře nedaleko švédského města Ronneby. Netvor ležel na dně moře asi 500 let.
Jde o zuřivě vypadající stvoření s lvíma ušima a krokodýlí tlamou. Toto umělecké dílo bylo jako obvykle umístěno na přídi lodi a vážilo asi 660 liber (tedy cca 300 kg) a bylo vyrobeno ze skoro čtyřmetrového kusu dřeva. Podle odborníků z muzea v Blekinge netvor zdobil válečnou loď dánského krále Hanse v 15. století.
Emily Brandová ve svém článku na webu Historyextra.com představuje svůj výběr nejodpornějších povolání historie. Některá z nich jsou nechutná, jiná navíc i nebezpečná…
Tito lidé se živili dodáváním mrtvol pro lékařské účely. I před pár stoletími se za lidská těla nebo jejich části poměrně dobře platilo, mrtvoly byly například často vytahovány z hrobů.
Říkáte si, že na práci v prádelně není nic zas tak hrozného? Máte pravdu, ale Římané v prádelnách používali jako prací prostředek lidskou močí. Amoniak oblečení skvěle vybělil, moc byly sbírána na veřejných záchodcích.
Ve viktoriánské době v londýnských stokách působili lovci, kteří ve temnu a zápachu pomocí sítí a holí vytahovali ze splašků mince, hřebíky, šrouby nebo lana – prostě to, co našli a dalo se zpeněžit. Tato práce byla nejen extrémně odporná, ale i dost nebezpečná.
Tudorovci si potrpěli na hygienu, zaměstnávali člověka, který králi pomáhal s prováděním tělesných úkonů a mytím.
Pokračování textu 10 nejodpornějších povolání historie
Ústav pro studium totalitních režimů pořádá v úterý 8. září 2015 prezentaci publikace o Ryszardu Siwiecovi, který se před 47 lety ve Varšavě zapálil na protest proti účasti jednotek Polské lidové armády na srpnové okupaci ČSR. Kniha historika Petra Blažka bude prezentována po pietním aktu u pomníku Ryszarda Siwce před budovou Ústavu pro studium totalitních režimů (Siwiecova 2, Praha 3), který proběhne v 17 hodin.
Zdroj: TZ ÚSTR