Studium knih nebo filmových dokumentů je fajn věc, ale historie se dá poznávat i jinak, trochu praktičtěji. Pokud vás zajímá, jak žili naši předci na vesnicích před dvěma sty lety, doporučuji někdy navštívit některý ze skanzenů. Třeba Přerov nad Labem, Kouřim nebo Zubrnice, ty jsem si v poslední době prohlížel já.
Wear and tear from smoking clay pipes helped date bones found in mass grave. http://t.co/3UahjCPpmS pic.twitter.com/xA0G2ezymw
— Strange Remains (@StrangeRemains) 7. Září 2015
O hrůzách Osvětimi toho bylo napsáno hodně (i když podle mého skromného názoru to stále není dost). Mnoho stran bylo popsáno příběhy lidí, kteří byli schopni udělat cokoliv, aby se transportu do nechvalně známé továrny na smrt jakýmkoliv způsobem vyhnuli. A přesto existoval člověk, který se tam jako vězeň snažil dostat. A podařilo se mu to.
Řeč je o Witoldu Pileckém, jednom z největších hrdinů Druhé světové války. Pilecki se narodil v květnu roku 1905 v Olonci, jednom z nejstarších sídel v Karelii. Tam byla jeho rodina násilně přesídlena ruskou carskou vládou po poském Lednovém povstání v letech 1863–64. Jeho děd strávil léta v exilu na Sibiři právě za účast v tomto povstání. Rodina se posléze přestěhovala do Vilniusu, kde se mladý Witold přidal ke skautům. Během Velké války sloužil u polských jednotek domobrany složených právě ze skautů. Poté, co bolševici zabrali celou oblast, pokračovali v partyzánském způsobu boje. Po Velké válce Pilecki vstoupil do polské armády a bojoval v Polsko-Ruské válce, kde si vysloužil dva Válečné kříže za statečnost. Po skončení konfliktu si dokončil vzdělání, oženil se a narodily se mu dvě děti.
Pokračování textu Witold Pilecki, do Osvětimi šel dobrovolně organizovat odboj
Oskar Dirlewanger se narodil v Würzburgu dne 26. září 1895. Během první světové války dosáhl hodnosti poručíka a získal Železný kříž. V letech 1919 a 1921 se podílel na potlačení komunistických povstání v Porúří a Sasku, také sloužil ve Freikorps v Horním Slezsku.
Pokud vás zajímá osobnost Jana Palacha, určitě si prostudujte web janpalach.cz, na který jsem nedávno náhodou narazil. Za tímto multimediálním projektem stojí kromě jiných historik Petr Blažek a najděte na něm množství textů, dokumentů a fotek týkajících se Jana Palacha a činu, který se rozhodl spáchat. Neexistuje vhodnější místo, kde byste si o Palachovi mohli přečíst všechno pohromadě.
Webové stránky představují životní příběh studenta Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Jana Palacha, který se 16. ledna 1969 zapálil na Václavském náměstí. Svým šokujícím činem chtěl vyburcovat domácí veřejnost z rezignace, do které se začala propadat necelých pět měsíců po srpnové okupaci Československa. Palachův protest měl mimořádný ohlas nejen v domácím prostředí, ale i v zahraničí. Dodnes je jméno českého studenta známé po celém světě. Na těchto stránkách jsou zmíněné události představeny různým způsobem. Vedle historických textů, dobových fotografií a archivních dokumentů je možné přemýšlet nad jejich odkazem také prostřednictvím filmových, televizních a rozhlasových dokumentů. (citace z webu)
Neznámá, ale velmi zajímavá fotka, se objevila u článku věnovaném Josefu Františkovi a jeho zatčení v Brightonu. František se zapletl do hospodské rvačky, krátce před tím byl sestřelen a musel nouzově přistát. Při jeho impulzivní povaze měl nejspíš nervy na pochodu a nechal se vyprovokovat. Všimněte si provinilého výrazu Františka i rozesmátých policistů.
Tým archeologů a historiků objevil pozůstatky Hurricanu 303. stíhací perutě RAF přesně 75 let poté, co se tento stíhací letoun zřítil nedaleko farmy Saddlescombe v západním Sussexu (9. září 1940).
Pokračování textu V Sussexu byl vykopán “polský” Hurricane sestřelený v Bitvě o Británii
Včera bylo spuštěno hlasování v anketě Křišťálová Lupa 2015, cena českého Internetu. Historieblog.cz postoupil do hlasování v kategorii One (wo) man show, ve které hlasuje veřejnost. Pokud budete chtít tento blog podpořit, můžete hlasovat zde (nebo kliknutím na banner níže). Nominační políčko je předvyplněné. Díky moc za podporu.
