V severovýchodním Bulharsku, v blízkosti města Varbitsa, byla nalezena asi 7 500 let stará hliněná soška, archeology nazvaná “tančící kněžkou”.
Pokračování textu V Bulharsku byla objevena soška tančící kněžky stará 7 500 let
Jak vypadají depozitáře hradů a zámků, co ukrývají, jak se o jejich poklady kasteláni starají a jak s nimi pracují, uvidí návštěvníci hradů a zámků díky další vlně speciálních akcí pořádaných v souvislosti s projektem Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů: Velká hradozámecká inventura. Exkluzivní prohlídky připravuji památky s nejbohatšími sbírkami.
Kickstarter je místo, na kterém nejrůznější nadšenci vybírají peníze od veřejnosti na své projekty. Narazil jsem na kampaň Tomasze Magierskiho, cílem je vybrat 30 000 dolarů potřebných na dokončení dokumentu o 303. polské stíhací peruti RAF. Tato jednotka, ve které se v Bitvě o Británii proslavil Čech Josef František, byla vůbec nejúspěšnější stíhací perutí RAF v Bitvě o Británii.
Pokračování textu Na Kickstarteru můžete přispět na dokument o 303. (polské) stíhací peruti RAF
Francouzský student Valentin Löscher (20) našel zub dospělého člověka starý okolo 560 000 let. Společně se šestnáctiletou Camille Jacqueyovou byl poprvé na letní archeologické brigádě a hned měl štěstí na skvělý nález v jeskyni Arago nedaleko Tautavelu.
Pokračování textu Francouzští studenti našli lidský zub starý 560 000 let
Na území dnešního jižního Kazachstánu byly objeveny kosterní pozůstatky starověké ženské bojovnice. Dokonale zachovaná kostra je opravdu ženská (vědci to zjistili na základě velikosti a tvaru lebky) a vedle ní byl nalezen obrovský meč a dýka.
Pokračování textu Na území Kazachstánu byla nalezena kostra starověké válečnice
Nedávno tomu bylo 70 let od slavného příletu československých letců sloužících v RAF domů. K této příležitosti se na ruzyňském letišti objevil nový památník našim válečným hrdinům.
Je krásný, líbí se i Emilovi Bočkovi, asi poslednímu žijícímu pamětníkovi, který se před sedmdesáti lety ve svém novém Spitfiru mohl konečně vrátit domů.
Řada obyvatel českých zemí a Československa byla perzekvována jak v období protektorátu, tak po roce 1948. Jednalo se nejenom o elity (inteligenci, vědce, umělce, členy církví), ale i o „obyčejné“ osoby (zemědělce, dělníky apod.), které se postavily proti fašistickému či komunistickému režimu, nebo byly pro ně hrozbou. Jejich osudům, ale i mechanismům perzekucí a různým formám vyloučení ze společnosti se bude věnovat odborná konference, která navazuje na stejnojmennou výstavu konanou v Brně.
Pokračování textu Konference: Život ve stínu šibenice (10. 9. 2015)
Na fasádě Historické budovy Národního muzea zůstanou i po její generální rekonstrukci stopy po střelách, které před 47 lety vznikly při ostřelování této dominanty Václavského náměstí vojsky Varšavské smlouvy. Útok na muzeum, ke kterému došlo 21. srpna 1968, způsobil těžké škody na omítce, reliéfech, sochařské výzdobě budovy i v interiérech. Na první pohled viditelné opravné plomby, které nebyly záměrně retušovány, i nadále zůstanou na dvou poškozených sloupech v průčelí muzejní budovy a tuto událost bude připomínat také pamětní deska.
Historická budova Národního muzea se stala od konce 19. století dominantou Václavského náměstí a své stopy na ní zanechala většina událostí století následujícího. 21. srpna 1968 na ni střelbou zaútočili sovětští vojáci, čímž těžce poškodili omítku, pískovcové sloupy, sochařskou výzdobu i interiéry budovy. Těžká devastace fasády si vynutila v letech 1970–1972 její generální opravu a plomby ve starém ztmavlém hořickém pískovci zůstaly dodnes patrné.
Sedemdesiate a osemdesiate roky boli v znamení pokračujúceho záujmu podniku o svojich zamestnancov. Koncom 70-tych rokov a začiatkom 80- tych rokov sa viacerým rodinám zdvihla životná úroveň. Prejavilo sa to aj v populačnom raste. Považská Bystrica zaznamenala v tomto období najväčší prírastok obyvateľstva. V roku 1970 mala 14 529 obyvateľov , v roku 1980 zaznamenala už 30 444. Počet obyvateľov mesta sa teda za pomerne krátky čas zdvojnásobil. Následne sa vzrástol aj počet domov z 1213 na 1315. Kým v 70. rokoch tvorili väčšinu obydlí prízemné domčeky, v osemdesiatych rokoch prevažujú nové viacposchodové panelové domy.
Pokračování textu Považské strojárne a sociálny, kultúrny a športový vývoj v 70. – 80. rokoch
Přes osmdesát památek z celé republiky se zapojí do letošního šestého ročníku Hradozámecké noci. Jejím centrem se stane státní zámek Kratochvíle, který na sobotní noc 29. srpna připravuje charismatický program naplněný renesancí. Grabštejn bude lákat na stavební dějiny i renesanční chutě, Kynžvart na noblesu Vídeňského kongresu. Také další památky chystají na nejslavnější událost sezony programy naplněné letní romantikou a příjemnými zážitky.
