K letošnímu kulatému 120. výročí konání Národopisné výstavy českoslovanské pořádané na pražském Výstavišti v roce 1895 uspořádalo Národní muzeum výstavu Národopisné ohlédnutí – Česká chalupa dnes. Její název odkazuje na další významnou událost konce 19. století, a to na expozici Česká chalupa na Jubilejní výstavě v roce 1891.

Obě tyto akce představovaly ve své době vyvrcholení českého etnografického bádání. Návštěvníci Národopisného muzea – Musaionu tak mohou spatřit mnoho unikátních dobových předmětů včetně šestimetrového dřevěného vyřezávaného kříže s pašijovými výjevy a symboly, který byl součástí právě Národopisné výstavy českoslovanské. Při příležitosti otevření výstavy je na sobotu 25. července připraven také bohatý doprovodný program. Kromě komentovaných prohlídek proběhne akce z cyklu Aspoň na víkend, kde si tentokrát malí i velcí návštěvníci budou moci v centru velkoměsta připomenout, jak se kdysi žilo na venkově a jaké je to trávit léto na chalupě.

Česká chalupa na Jubilejní výstavě v roce 1891 představovala usedlost inspirovanou lidovou architekturou Pojizeří (ale i dalších oblastí) a byla vybavena exponáty ze čtyř atraktivních národopisných oblastí – Chodska, Plzeňska, Blat a Litomyšlska. Národopisná výstava českoslovanská z této expozice vycházela, ale byla mnohem rozsáhlejší – jednalo se o největší národopisnou výstavu pořádanou v českých zemích. Jejím cílem bylo předvést život českého a slovanského lidu. Předcházely jí tři roky přípravných prací v jednotlivých regionech, 170 krajinských výstav a početné národopisné slavnosti. Vybrané exponáty pak byly z regionů poslány do Prahy. Výstava byla zahájena 15. května 1895, v den pouti věnované památce Jana Nepomuckého. „Kolekce etnografických předmětů tvoří nedílnou součást sbírek Národního muzea, která nám umožňuje poznávat naši lidovou kulturu, tradice a zvyky. Na nové výstavě Národopisné ohlédnutí – Česká chalupa dnes budou moci návštěvníci obdivovat unikátní předměty, které před 120 lety položily základ celého Národopisného muzea, říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Mezi nejzajímavější a nejcennější exponáty patřily stavby okopírované přímo z terénu a postavené místními řemeslníky. Postavené kopie lidových staveb byly prvním etnografickým muzeem v přírodě u nás. V Národopisném paláci byly vystavovány nejrůznější předměty, jako například kroje profesionálně nainstalované na skupiny figurín podle oblastí (například svatba z jihočeských Blat, chodské přástky, plzeňské námluvy, manželé z Troubska nebo valašská izba). Během akce byl představen i hudebně folklorní projekt, do té doby v Evropě nevídaný, zahrnující hudbu, písně, tance a zvyky z Čech, Moravy a Slezska.

Národopisná výstava českoslovanská se stala významnou kulturně politickou událostí, která přinesla i první teoretické a metodologické úvahy o etnografii a folkloristice, ověřila postupy sběratelských a soupisových prací a přispěla k založení jednoho z prvních národních národopisných muzeí ve střední Evropě. Za dobu svého trvání ji navštívily více než dva milióny návštěvníků. Sloužila zároveň jako manifestace hospodářské a kulturní vyspělosti národa a byla také demonstrací politickou.

Unikátní dřevěný kříž, kroj nevěsty a další významné předměty

Výstava v Národopisném muzeu – Musaionu představuje řadu předmětů, které byly před 120 lety vystaveny na pražském Výstavišti. Patří mezi ně mnoho upomínkových předmětů, jako jsou vějíře, hrníčky, ubrusy a další předměty s motivy Národopisné výstavy českoslovanské. Vystaveny jsou rovněž modely architektur, jako například model bývalé dřevěné radnice v Železném Brodě, s pečlivě propracovanými detaily. Zcela unikátní je více než šestimetrový dřevěný kříž, který je zdoben mnoha vyřezávanými a polychromovanými náměty z pašijového cyklu, jako např. Adam a Eva u stromu poznání, Pieta, nástroje umučení, nebo motivem smrti s kosou. Návštěvníci si na výstavě mohou prohlédnout také nádherně zdobený kroj nevěsty a další krojové součástky, zcela výjimečným exponátem je kordulka z krojového celku nevěsty pocházejícího z Karlína u Kyjova na jižní Moravě. Ta je zhotovena z černého hedvábného atlasu, dekorovaného tištěnými červenými růžemi a žlutými kvítky, zdobená atlasovou stužkou a hedvábnými náběrkami a prýmky. Mezi exponáty nechybí ani plakát k Národopisné výstavě českoslovanské v Praze 1895, jehož autorem je český malíř Vojtěch Hynais, autor opony Národního divadla i výzdoby Panteonu Národního muzea.

Aspoň na víkend zažij léto na chalupě!

Při příležitosti otevření výstavy uspořádalo Národní muzeum na sobotu 25. července také doprovodný program pro rodiny s dětmi. Kromě komentovaných prohlídek výstavy je připraveno zábavné odpoledne z cyklu Aspoň na víkend. Během něho si budou moci malí návštěvníci například vyzkoušet hry, se kterými si hráli jejich prarodiče, roztočit káču, vyrobit si drobnost z pokladů nalezených na půdě, složit si vlaštovku, nachytat rybky či se naučit nová říkadla. Seznámí se s dobovými exponáty a nahlédnou do života na venkově v dobách minulých.

Zdroj: TZ NM