Paměť a dějiny 2/2015: Sovětizace střední Evropy, neznámá fakta o Josefu Gabčíkovi a příběhy bojovníků proti totalitě

Letošní druhé číslo revue Paměť a dějiny je jako vždy plné zajímavých článků a studií. Ústředním tématem je konec druhé světové války a sovětizace střední Evropy ve stejnojmenné studii Václava Vebera. Autor popisuje přípravy na poválečné ovládnutí východní Evropy a následující dění v Polsku, Maďarsku a krátce i v Českolovensku, Německu a Rakousku. Jde zejména o kroky, kterými Sověti pomáhali svým zpřáteleným komunistickým stranám. Doposud neznámou mi byla poválečná situace v Polsku, kde asi 100 000 lidí (partyzánů a bývalých bojovníků Zemské armády (Armia Krajowa)) povstalo se zbraní v ruce proti novému komunistickému režimu, podporovanému a zřízenému Sověty. Proti povstalcům kromě jiných stálo i 300 000 vojáků Rudé armády, 200 000 polských vojáků a příslušníci politické policie. Příslušníci domácího odporu byli popravováni a deportováni na Sibiř.

Paměť a dějiny 2/2015

V dalším delším článku píše Martin Jindra o Karlovi Vítězslavovi Vítovi, knězi husitské církve, který se staral o duchovní život našich letců v řadách RAF. Anastasie Kopřivová se ve své studii věnuje ruským emigrantům v Československu. Dnes aktuální téma je zpracováno detailně a zajímavě, ruští emigranti byli naší vládou podporováni zakzvanou Ruskou pomocnou akcí. Pečovalo se o invalidy, vědce, studenty, to vše už od roku 1921 a ze státního rozpočtu (celkem až do roku 1937 stála akce cca 500 milionů Kč.

Nejvíc mě zaujal text “Nevdáme se! Nikdy!” od Jaroslava Čvančary. Věnuje se Josefu Gabčíkovi, jeho dětství, mládí a rodině, samozřejmě i jeho cestě na západ do zahraničního vojska. Čtenář se dozví mnoho kuriozit, často doposud neznámých. Gabčík se i s kolegou atentátníkem Kubišem hlásil k RAF, ale nebyl přijat. Samozřejmě je připomnut atentát, poslední boj v kryptě a hlavně detaily z osobního života Gabčíka. Závěrem je probírána památka Josefa Gabčíka a přístup k ní během komunistického režimu.

V dalším článku je popisována akce “T4”, tedy nacistický plán na ostranění slabých a duševně nemocných jedinců eutanázií, a to včetně detailního pohledu na strukturu a organizaci akce. Popisu dění na Pražském hradě v květnu 1945 se věnuje originální dokument hradního úředníka JUDr. Františka Škarvana, čtenářům ho okomentoval Pavel Zeman.

Dalšími materiály se zabývají například životem partyzána Timofeje Simulenka, člena třetího odboje, konkrétně skupiny Světlana nebo Magdaleny Siwy, sekretářky Gestapa v Moravské Ostravě. Životem Rudolfa Gazdy, celoživotního bojovníka proti totalitě, se zabývali Ivo Pejčoch a Prokop Tomek. Ondřej Hladík popisuje regionální protikomunistický odboj ve článku Nedaleko Křivoklátu… Jde o mimořádné příběhy běžných lidí, kteří se nechtíc zapsali do dějin a dnes už o nich nikdo nic neví. Autorům článků patří velké díky za to, že příběhy jejich aktérů objevují a publikují. Na posledních stránkách časopisu jako vždy nechybí anketa, recenze a pozvánky na výstavy a konference.

Kompletní obsah letošního druhého čísla revue Paměť a dějiny najdete zde.

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz