Právě včas, tedy před 600. výročím upálení Jana Husa, se na knižním trhu objevila zajímavá novinka. Jde o dětskou populárně naučnou knihu Ve jménu Husa (s podtitulem Zrození kalicha), poměrně netradiční dílo o Janu Husovi, jeho předchůdcích a následovnících a o dění ve 14. a 15. století v českých zemích vůbec.

Tohle dílo mě zaujalo z jednoho prostého důvodu – jeho součástí jsou tři komiksy o významných osobnostech našich dějin. Tedy abych byl přesnější, myslel jsem si, že jde o “pouhé” komiksy, bez nějakého obšírnějšího vysvětlování. Jak se později (když jsem knihu otevřel) ukázalo, tak samotný komiks by byl asi pro běžného (a nejenom dětského) čtenáře nesrozumitelný. Jde přece jen o trošku náročnější problematiku, než tradiční komiksový obsah, ve kterém superhrdina za náležitých efektů rozdrtí zloduchy a je hotovo.

Kromě osudů Jana Husa se ilustrátor Michal Kocián pustil do kreslených příběhů krále Václava IV. a kazatele Jana Želivského. Komiksové zpracování jistě přitáhne čtenáře, které jinak historie a zvlášť období “řádění” církevních reformátorů před šesti sty lety moc nezajímá. Kniha sice na komiksech stojí, ale rozhodně není jenom o obrázcích. Naopak. Komiksy vždy shrnují to, co bylo řečeno v textových částech, a to poměrně zábavnou formou, jak je to v dnešní době moderní.

Dokáži si představit, že fandové komiksu jako žánru mohou být z tohoto kousku trochu zklamáni – autoři je nutí zabývat se mnoha stranami textu a oni přitom jako skalní příznivci chtějí obrázkovou akci, bez potřeby znát mnoho historických souvislostí. Kresby jsou podle mého názoru perfektní, Michal Kocián dal Želivskému, Václavovi IV. a dalším osobnostem nezaměnitelnou tvář. Malým zklamáním je pro mě Jan Hus, v tomto komiksu jaksi nevýrazný. Ale jak vlastně ztvárnit kazatele a církevního reformátora? Jako bledého pětačtyřicetiletého kmeta (ano, Jan Hus se dožil přesně tolika let a na jeho zuboženém těle se podepsalo hlavně věznění několik měsíců před smrtí), tak jak ho známe z historických rytin a obrázků? Nebo jako superhrdinu, na jehož tvář nikdy nezapomeneme? Těžko si vybrat. Nakonec je cesta, kterou se vydali autoři, možná tou nejlepší.

Když už jsem u autorů, tak za touto knihou stojí kromě ilustrátora Michala Kociána hlavně Zdeněk Ležák, toho času šéfredaktor Ábíčka. A ano, knížka může (a skoro se mi chce napsat musí) oslovit generaci nejmladších čtenářů, ze základní školy. A to nejen kvůli komiksům, ale i pro zábavný tón, kterým autor provází čtenáře poměrně nezáživnou problematikou církevních záležitostí, reforem a křížových výprav. Zde bych chtěl podotknout, že se autor s velmi složitou tématikou vypořádal dobře – čtenáři reálie vysvětluje a posléze trpělivě připomíná a dává do souvislostí. Já sám jsem se dozvěděl dost nového o období, které jsem ve škole v hodinách dějepisu přetrpěl a teď jsem si na stará kolena připomněl jeho neoddiskutovatelné kouzlo a zajímavost. Pokud si tedy chcete nenásilně osvěžit děravé znalosti ze základní a střední školy, Ve jménu Husa je skvělou volbou.

Co tedy čtenáře čeká? V první části se dozví o době, kdy v boji o světskou i církevní moc soupeřili dva až tři papežové, o kolotoči církevních koncilů, morových ranách a evropském dění na přelomu 14.a 15. století vůbec. A pak si čtenář vybaven náležitou teorií (podanou velmi čtivě a zajímavě, hlavně pro děti) vychutná první komiks, věnovaný Janu Husovi.

Druhá část se zabývá prvními církevními reformátory,  Hus a Viklef totiž nebyli zdaleka sami. Na našem území i po celé Evropě se totiž proti katolické církvi a její zkostnatělosti vymezovalo dost kazatelů a učenců. Druhou část završuje komiks o králi Václavovi IV. Ten je snad ještě zajímavější než ten o Husovi, jelikož Husovy útrapy známe, kdežto příběhy z králova života byly doposud alespoň pro mě neznámé. Věděli jste například, že královo tělo rok po jeho smrti znesvětili husité při drancování Zbraslavského kláštera?

Dále je čtenář seznámen s dalšími osobnostmi české církevní reformace. Ty jsou kdo ví proč hluboko ve stínu Jan Husa, jde třeba o Jeronýma Pražského, Jana z Jesenice nebo Jakoubka ze Stříbra. Jeroným Pražský byl v Kostnici upálen rok po Husovi, Jakoubek ze Stříbra pravděpodobně sepsal z dějepisu známé čtyři pražské artikuly, klíčový dokument, podle něhož husité chtěli reformovat katolickou církev. Jan z Jesenice byl zcestovalým právníkem a stál u zrodu Kutnohorského dekretu, na základě kterého král Václav IV. vypudil z pražské univerzity cizince (hlavně Němce), tedy čtyři pětiny tehdejšího osazenstva. Může tedy nepřímo za vznik univerzity v Lipsku, tu si Němci založili tak trochu na truc.

Třetí částí knihy je komiks o Janu Želivském, radikálním kazateli, který vlastně způsobil, že husitské hnutí nakonec pohltilo samo sebe, díky sporům radikálně a umírněněji smýšlejících reformátorů. Tento komiks čtenáře provede začátky husitského hnutí, a prozradí mu, co vlastně husité chtěli a kdo jim stál v cestě. Poslední část, ve srovnání s těmi ostatními velmi krátká, shrnuje Husovo psané dílo a komentuje, jak se vnímání jeho osoby lišilo v jednotlivých dějinných etapách našeho národa. Při výčtu obsahu knihy určitě nesmí vypadnout přepis třiceti herezí Jana Husa, tedy bodů shrnujících Husovo obvinění z kacířství. Body jsou uvedeny v latinském originále, českém překladu a nechybí ani stručný výklad každého bodu.

Ať už se to někomu líbí, nebo ne, tak Jan Hus a jeho doba je pro naše dějiny jedním z nejklíčovějších období. Češi hráli v reformách katolické církve důležitou roli a následné husitské hnutí skutečně hýbalo Evropou. Kniha Ve jménu Husa je dílem, které může zaujmout opravdu každého. A takových knih, po kterých sáhne dítě, rodič a třeba i prarodič, není moc.

Ukázkovou kapitolu v PDF si můžete stáhnout zde.

Knihu k recenzi poskytla společnost Albatros Media a.s., díky.