Kniha: Pětačtyřicátý

Vzdělávací portál pro učitele, studenty a žáky Moderní-dějiny.cz připravil ku příležitosti sedmdesátého výročí skončení druhé světové války knihu (nebo přesněji řečeno odborný materiál pro výuku o konci druhé světové války na našem území) Pětačtyřicátý.

Pětačtyřicátý

Jde o publikaci z nové metodické řady Moderní dějiny a má pomoci učitelům dějepisu s docela ožehavou tématikou konce války, revoluce, osvobození a následného vypořádání se s Němci. Tento monotématický materiál nabízí komplexní pohled na problematiku z několika úhlů pohledu.

Na úvod je čtenář vybaven daty a fakty v přehledu základní chronologie. Dozví se tedy, kdy a kde co se v období od března do října 1945. Následují texty známých a erudovaných historiků. Například Jiřího Pernese o přechodu mezi vlivy nacistickými a sovětskými nebo Tomáš Jakla o Pražském povstání. Zavedené mýty o Československu v roce 1945 boří a vysvětluje Vít Smetana, následují tématické eseje, neméně zajímavé.

Sekce Konec války a nové Československo obsahuje metodické rady pro učitele, tedy rady, jak zajímavě toto téma s žáky probrat a jak je zapojit “do hry”. Zde jsou popsána praktická cvičení, která mají žáci plnit formou úkolů. Závěr války v Československu je osvěžen citáty a úryvky ze všech zúčastněných stran, například úryvky z rozhlasových výzev, pohled Vlasova, německých velitelů i generála Eisenhowera. Obsáhleji je zmíněna i problematika únosů českoslovenkých občanů do SSSR, tedy aktuálně hodně propíraná řádění sovětských komand NKVD, která šla po nepohodlných lidech hned po osvobození a bez souhlasu či vědomí domácích autorit. Zmiňováno je i chování Čechů k Němcům po skončení války, tedy dlouho tabuizovaná věc, násilí páchané takzvanými Revolučními gardami a tak dále…

Zajímavým úkolem pro žáky je analýza dobové fotografie. Autoři se ptají kdo na ní je, zda je to fotografie dokumentární či aranžovaná, zda je možné ji považovat za historický pramen.  Na druhé stránce je fotografie neořízlá, s mrvolou na zemi, působící úplně jinak. Žáci a studenti se tak na vlastní kůži mohou přesvědčit, jak snadné je “manipulovat” s výkladem událostí. Neméně zajímavou sekcí je popis Pražského povstání pomocí vzpomínek účastníků více či méně angažovaných a úkoly z nich pro žáky vyplývající. Tento materiál prostě učí žáky a studenty myslet a analyzovat.

Poslední částí materiálu je soubor dobových pramenů, jsou tam vyhlášky, fotografie, zápisy z kronik, novinové titulky, mapky a například i vybrané pasáže z Benešových dekretů či ukázky protiamerické propagandy.

Tato publikace o konci války na našem území čtenáře velmi šikovně uvede do problematiky a upozorní ho na důležité “drobnosti”, o kterých se nejen ve školách doposud asi moc nemluvilo. Otázkou je, zda budou mít vyučující ve školách chuť a čast trávit více hodin výuky touto jednou velmi krátkou (byť moc důležitou a pro osud naší země klíčovou) epizodou našich dějin. “Pětačtyřicátý” je totiž materiál, který by bylo škoda prosvištět za jednu hodinu…

Díky za poskytnutí materiálu k recenzi patří Občanskému sdružení PANT.

Výstava: V ulicích Protektorátu Böhmen und Mähren

Ve čtvrtek 7. května byla za účasti ministra obrany Martina Stropnického v prostorách Armádního muzea Žižkov slavnostně otevřena reprezentativní výstava V ulicích Protektorátu Böhmen und Mähren. Přibližuje život v okupované zemi v letech 1939-1945 a představuje i osudy těch, kteří bojovali za svobodu své vlasti a zemřeli na nacistických popravištích.

Expozice o transportech Židů

Expozice V ulicích Protektorátu Böhmen und Mähren je jedním z klíčových výstavních projektů Vojenského historického ústavu Praha v roce 2015, jehož prostřednictvím si tato instituce připomíná 70. výročí konce druhé světové války. Výstavu slavnostně zahájil ministr obrany Martin Stropnický, vernisáže se zúčastnili i další oficiální hosté politického a kulturního života České republiky.

Pro umístění výstavy byly vybrány unikátní, dosud veřejnosti neznámé prostory v podzemí Armádního muzea Žižkov, tedy přímo v sídle Vojenského historického ústavu Praha; v minulosti zde byly depozitáře a nacházely se zde některé části sbírek VHÚ. Tyto podzemní a „stísněné“ prostory tak výrazným způsobem evokují celkovou náladu válečných let v protektorátu. Výstavu připravil široký tým pracovníků VHÚ, hlavním autorem výstavy je kurátor Jan Šach.

„Jsem přesvědčen, že naši muzejníci vytvořili působivou expozici, která respektuje současné moderní trendy ve výstavnictví a návštěvníky bezpochyby osloví,“ říká ředitel Vojenského historického ústavu Praha, plukovník Aleš Knížek. „Výstava přibližuje život v okupované zemi, strach i pocit neustálého ohrožení, ale také odvahu a obětavost mužů i žen, kteří působili v odboji. Součástí expozice jsou unikátní dokumenty a artefakty. Chtěl bych také poděkovat všem, kteří do muzejních sbírek věnovali památky na své blízké. V boji za svobodu častokrát jejich předci zaplatili cenu nejvyšší.“

Po slavnostním zahájení a přestřižení pásky se všichni účastníci přesunuli do pozemních místností budovy žižkovského muzea, aby si prohlédli expozici. Ta je koncipována tematicky, v desítce jednotlivých částí jsou představeny různé aspekty života protektorátu. Každá část je také prostorově oddělena od druhé, návštěvník prochází vnitřním labyrintem chodeb. Ty jsou menších rozměrů, zúžený tmavší prostor tak skutečně plně navozuje atmosféru protektorátní doby.

V úvodní sekci jsou ilustrovány první měsíce protektorátu. V další místnosti jsou už ukázány způsoby, jimiž se tehdy někteří příslušníci porobeného národa snažili působit proti okupační moci: jsou zde ukázány vysílačky a formy kontaktů se zahraničím.

V jedné z částí výstavy je i malé kino promítající ukázky z filmů protektorátní doby – zábavných, oddychových snímků jakoby mimo čas a prostor. Střídavě s těmito únikovými veselohrami běží i příznačné ukázky dobových aktualit. Celý prostor kina je dotvořen tehdejšími filmovými plakáty a také dřevěnými sedačkami z kinosálu.

Smrt byla za války všudypřítomná – této problematice se věnují další části, které ukazují na nejrůznějších předmětech život v koncentračních táborech a vězeních. Tematika pronásledování židovského obyvatelstva je zde traktována i prostřednictvím velmi působivé celoplošné fotografie těch, kteří se chystají nastoupit do transportu.

Neobyčejně silně musí zapůsobit ta část výstavy, která je věnována likvidaci českých obyvatel, vlastenců i vojáků, ale také obyčejných lidí, kteří se zapojili do odboje či jen odbojářům pomáhali. Opět prostřednictvím velkoformátových fotografií jsou zde ukázány vypjaté okamžiky popravy skupiny Čechů.

Klíčovým prostorem celé expozice je část, která má podobu vězeňské chodby s železnými dveřmi po stranách, které vedou do vězeňských cel. Jde o sedm cel se sedmi jmény Čechů, kteří byli za války popraveni, neboť vystoupili proti nacistické moci. Jedná se o Aloise Eliáše, Annu Novákovou, Irenu Bernáškovou, Karla Evalda, Oldřicha Pechala, Václava Kropáčka a Josefa Mašína. Všichni jsou představení prostřednictvím fotografie a předmětu, který se k jejich osobě váže. Návštěvník může okénkem cely nahlédnout na jejich fotografii a vystavený předmět, zvukový záznam mu podává informace o jejich činnosti a osudu. Zároveň si může návštěvník odtrhnout i dobově pojatý informační leták – papír, na kterém je biografické heslo osoby a další informace týkající se jejího osudu za protektorátu.

Výstava pak pokračuje dalšími částmi, v nichž je například ukázán pracovní život v protektorátu, především výrobní programy továren s důrazem na zbrojní výrobu. Je zde i představeno tzv. totální nasazení, tedy nucená práce Čechů v německé říši. Vykreslena je i problematika náletů na nejrůznější části země ve snaze vyřadit protektorátní průmysl.

Závěrečná část výstavy představuje povstání českého lidu, včetně Pražského povstání, které je zde názorně ukázáno pomocí části barikády. V úplně poslední sekci je pak popsáno poválečné vypořádání se nacisty, jejich nejvýznamnějšími představiteli v čele s K. H. Frankem. Ten byl z amerického zajetí vydán českým soudům a následně také popraven.

Výstava vedle fotografických a textových ploch nabízí i četné trojrozměrné předměty, které každou z vyjmenovaných oblastí dokládají. Vystaveny jsou předměty z vězení, v další části je početná sbírka zbraní, včetně unikátního raketometu, jednoho z mála dochovaných kusů. Raketomet byl schopen zasáhnout nízko letící cíle a střílel v salvách po čtyřech a pěti raketách. Vystavena je zde i jedna z kuriozit: umělé oko K. H. Franka.

Výstava V ulicích Protektorátu Böhmen und Mähren v Armádním muzeu Žižkov je důstojným a reprezentativním kulturněhistorickým počinem, který přibližuje českou historii z let 1939-1945 způsobem obsažným a návštěvnicky vstřícným, co do výsledného dojmu pak emocionálně velmi silným.

Výstava je v Armádním muzeu Žižkov otevřena každý den kromě pondělí od 10.00 do 18.00. Vstup je zdarma.

Zdroj: http://www.vhu.cz/vystava-v-ulicich-protektoratu-bohmen-und-mahren-v-armadnim-muzeu-zizkov-otevrena/

Dovolená v Protektorátu? Díky!

Když se před mnoha měsíci začalo proslýchat, že Česká televize pracuje na dokumentární reality show z minulosti, samozřejmě mě to hned začalo zajímat. Dotázal jsem se oficiální cestou, o co vlastně půjde a byl jsem slušně vypoklonkován. Ani jsem se nedivil, proč by pouštěli informace někomu, kdo zrovna začíná psát blog o historii, když podrobnosti o připravovaném pořadu drželi před veřejností pod pokličkou.

Dovolená v Protektorátu

Když Česká televize začala několik týdnů před začátkem vysílání onoho tajemného pořadu Dovolená v Protektorátu promovat na svých obrazovkách a i jinde, začalo mě to zajímat ještě víc. Reality show z Protektorátu? Princip podobných soutěží je známý ze zahraničí – pár lidí se navlékne do kostýmů a “přenese” se do vybrané doby – například do středověku. Pak se v jiné době snaží žít tak, jak se tehdy opravdu žilo, a to vše sledují nonstop televizní kamery. Tenhle koncept se mi moc líbí, i když reality show jako takovou rád nemám.

Jako první klad Dovolené v Protektorátu vidím její vzdělávací přínos. Nejsem historik a běžný život v Protektorátu nemám až zas tolik nastudovaný, ale zdá se mi, že reálie souhlasí a doprovodný komentář vše dobře vysvětluje. Rodina, která byla o své vůli a s vidinou výhry milionu ve zlatých mincích přenesena do pohraničí a má si během pár týdnů prožít události, které se děly před více než sedmdesáti lety během druhé světové války, byla podle mého zvolena dobře. Nejstarší generace si tu dobu z dětství pamatuje a ostatní (mladší) provádí dobovou problematikou. Rodina na zapadlé usedlosti žije a pracuje, plní úkoly (například uplést vlněnou šálu nebo udělat schody do chléva), střetává se s okolím prostřednictvím herců, představujících obchodníka, učitele nebo starostu. Oproti klasickým reality show pořadům se nedíváme na to, jak na sebe řvou opilí potetovaní exoti, ale bez přehánění vstupujeme do minulosti. Díky televiznímu pořadu, který je dobře připraven a diváky nejen baví, ale i poučuje.

Trochu mě štve product placement v podobě omílání jména partnera, který dává do placu zlaté mince jako cenu pro soutěžící. Ale chápu, že dneska to je do určité míry nutnost a bez toho obtěžování by pořad možná ani nemohl (z finančních důvodů) vzniknout. Kdyby bylo možné moje koncesionářské peníze cílit, tak by Dovolená v Protektorátu byla jedním z mála pořadů, kam bych pravidelné měsíční výpalné České televizi rád alokoval.

Zahraniční média (třeba Guardian) se prý podivují, jakáže show to v Česku vznikla. Nezdá se jim právě doba, do které je děj dokomentární reality show zasazen. Jistě, je to doba, kdy zemřely stovky tisíc Čechoslováků, doba, která má do idylky daleko. Ale proč jí (citlivě) nepřipomenout, nepopsat, navíc chytlavou formou moderního televizního formátu? Na klasický dokument by se dívala desetina lidí a o Protektorátu by se toho dozvěděla ještě méně. Tenhle způsob popularizace naší historie se mi prostě líbí a rozhodně ho nevnímám jako pošpinění památky obětí z doby, do které se rodina přenesla.

A komentáře internetových chytráků, kteří prý navrhují, že by další podobná reality show měla být z Osvětimi? K těm se snad ani není potřeba vyjadřovat…

Hrozně zajímavé je sledovat, jak se jednotliví účastníci show chovají a jak na situace, které jim štáb připraví, reagují. Někteří jsou zatím stále tak trochu nad věcí a berou to jako hru, jiní se do děje vžívají a události se jich skutečně dotýkají, berou je dobově a začínají nesnášet Němce. Kromě toho si odnesou cennou zkušenost (a diváci zprostředkovaně taky), jaké to je žít na samotě, manuálně pracovat na poli a ve chlévě, pít čerstvě nadojené mléko a tak dále. I když mají na všechno “manuály”, bez zkušeností nejstarší zúčastněné generace by to bylo sakra těžké… Projít si za pár týdnů několik těžkých let z naší historie a být při tom v bezpečí… Kdo by nechtěl, že? Akorát by u toho nemusely být ty kamery 🙂

Překvapil mě skvělý vysílací čas – prime time po zprávách na hlavním programu v úterý a čtvrtek? Kdybych si měl tipovat, kdy by Česká televize Dovolenou v Protektorátu asi tak vysílala, řekl bych jednou týdně v dest večer na dvojce… Je vidět, že pro Českou televizi je tento pořad důležitý, že na něj sází a bere ho vážně. A má proč, zkušenosti ze zahraničí ukazují, že právě podobné pořady mohou být novým diváckým hitem. Kam se tedy divák vydá příště? I když tento text píšu po třetím díle, počítám s tím, že sledovanost vydrží a celý tenhle experiment bude mít pokračování – třeba v národním obrození nebo u husitů. Jistě, tyhle dva moje nápady by byly produkčně mnohem složitější a dražší, ale proč se trochu nezasnít, že?

Jsem rád, že žánr Living History TV (tak se to prý oficiálně nazývá) pronikl i k nám. Mě osobně baví a jsem rád, že zase po nějaké době stojí za to (Českou) televizi zapínat. Opakování starých seriálů a pořadů s Bohdalkou mám dlouhodobě plné zuby. Za Dovolenou v Protektorátu děkuju, je to prostě můj (a celé mojí rodiny) šálek kávy.

Vila Hany a Edvarda Benešových v Sezimově Ústí je opět otevřena pro veřejnost

Úřad vlády ČR otevírá brány budov, které má ve správě, pro veřejnost i v roce 2015. Od 30. května do konce října letošního roku budou mít lidé možnost prohlédnout si každý poslední víkend v měsíci letní sídlo Hany a Edvarda Benešových v Sezimově Ústí. Prohlídky probíhají od 10 do 16 hodin v organizovaných skupinách za doprovodu průvodce. Délka prohlídky je 50 minut.

Benešova vila

Pro velký zájem vám doporučujeme si čas prohlídky rezervovat na telefonním čísle 224 002 189 (po-pá: 9.00 – 15.00).

Dny otevřených dveří v roce 2015:

30. – 31. května
27. – 28. června
25. – 26. července
29. – 30. srpna
26. – 27. září
24. – 25. října

Vila, jenž je od roku 1975 ve správě Úřadu vlády ČR a je jedinou mimopražskou rezidencí premiéra České republiky, prošla v posledních letech rozsáhlou obnovou. Ve spolupráci s Husitským muzeem v Táboře získala původní podobu z let, kdy ji obývali manželé Benešovi. Od roku 2009, kdy byla poprvé zpřístupněna veřejnosti, ji navštívilo více než dvacet tisíc zájemců.

Benešova vila, interiér - kredenc

Návštěvníci si mohou prohlédnout exteriér vily, jejíž fasáda se navrátila do původního barevného pojetí s typickými zelenými okenicemi. Příchozí se mohou těšit na oblíbené prezidentovo zákoutí, které se nachází v přízemní hale, dále na jídelnu a pracovnu, jež se spolu s ložnicí nachází v prvním patře. Interiér je vybaven starožitnostmi a dobovým nábytkem, kterým svůj dům vybavili manželé Benešovi.

Součástí komentované prohlídky je též procházka přilehlým parkem, jenž je jednou z mála zachovaných zahrad z 30. let 20. století na našem území. Trasa je zakončena u hrobky manželů Benešových. Osobní i politický život Edvarda Beneše je přehledně zdokumentován v expozici Husitského muzea v Táboře, která se nachází v Památníku Edvarda Beneše v dolní části zahrady.

Adresa:

Dr. E. Beneše 201,
390 01 Sezimovo Ústí I.

Zdroj: http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/ocekavane-udalosti/28–kvetna-2015-otevreni-vily-hany-a-edvarda-benesovych-v-sezimove-usti-130758/, fotky Wikipedia

Co se bude dít na hradech, zámcích a ostatních památkách NPÚ v červnu 2015?

Červen je měsíc, v němž začíná být cítit vůně prázdnin; hrady a zámky jsou plné školních výletů, krásné počasí láká k prohlídkám zahrad a dlouhé dny umožňují užít si víkendy naplno. Akce a programy na hradech a zámcích nabývají na četnosti i intenzitě; vybíráme několik příkladů z mnoha.

Státní zámek Kratochvíle, letošní hlavní sídlo projektu Po stopách šlechtických rodů: Velká hradozámecká inventura, který tradičně dbá na vysokou kvalitu nabízených kulturních akcí, připravuje v červnu hned několik múzických zážitků; 6. června hostí v horním sále již tradiční koncert žáků ZUŠ Vodňany a ZUŠ Písek. 25. a 30. června přivítá Spolek divadelních ochotníků TYL Netolice s představením Pro nic za nic, a na a přelomu června a července pozve na čtyři večery na Kinematograf Bratří Čadíků. Kastelán zámku Vojtěch Troup se však těší ještě na jednu zcela výjimečnou událost: 20. června od 16 hodin bude při mši svaté v zámeckém kostele Narození Panny Marie požehnáno novému oltáři Klanění Tří Králů.

30. května státní hrad RabíRabijáda aneb Hrad dětem. Již počtrnácté bude hrad Rabí patřit celý den pouze dětem a jejich rodičům. Společně budou moci soutěžit v nejrůznějších disciplínách, které vymyslí švec, tkadlena, hokynář, pradlena a další řemeslníci. Při plnění úkolů projdou děti všemi hradními zákoutími. Za odměnu pro ně přichystají řezničtí mistři dobře vypečený buřtík.

http://www.hrad-rabi.eu

6. – 7. června státní hrad Bouzov: Den dětí. Den plný zábavy mohou strávit děti buď v hradním parku plněním soutěží a her, doprovázeny postavičkami z večerníčků a pohádek, nebo v hradním paláci na prohlídce s Ohnivcem.

www.hrad-bouzov.cz

7. června státní zámek TelčPohádková neděle na zámku s Hitrádiem Vysočina. Pro děti a rodiče bude v zámecké zahradě a v parku připravena pohádková cesta a úkoly, s nimiž pomohou pohádkové postavy. Mladý pan Zachariáš z Hradce a Kateřina z Valdštejna projdou s dětmi renesanční sály zámku, nádvoří zaplní řemeslníci se svými výrobky, a příjemné posezení nabídne pohádková kavárna.

http://www.zamek-telc.eu

13. a 14. června Hospitál Kuks: Víkend otevřených zahrad. Speciální komentované prohlídky v bylinkové zahradě, včetně nového zázemí zahradníků.
www.hospital-kuks.cz

13. června státní hrad Pernštejn: Víkend otevřených zahrad. Komentovaná prohlídka parku a zahrad pod Pernštejnem.

www.hrad-pernstejn.eu

13. – 14. června státní zámek Jánský Vrch: Víkend otevřených zahrad. Prohlídky parku s odborným průvodcem a kostýmované prohlídky s lesními bytostmi.

www.janskyvrch.cz

13. – 14. června státní zámek Rájec nad Svitavou: Víkend otevřených zahrad. Komentované prohlídky zámeckého parku se zahradníkem.

www.zamekrajec.cz

13. – 14 června státní zámek Buchlovice: Víkend otevřených zahrad. Komentovaná prohlídka „Poznej svůj oblíbený park novým způsobem“.

www.zamek-buchlovice.cz

14. června státní zámek Raduň: Víkend otevřených zahrad. Komentovanými prohlídkami zámecké oranžerie a přilehlé zahrady vás budou provázet studenti zahradnické fakulty Lednice.

www.zamek-radun.cz

12. – 17. června státní zámek Vranov nad Dyjí: Vranovská lilie. Již 15. ročník květinových slavností. Nejen liliemi, ale i ostatními květinami budou vyzdobeny interiéry zámku.

www.zamek-vranov.cz

Od 2. června státní zámek Lemberk: Zpřístupnění nového prohlídkového okruhu zaměřeného na vývoj uměleckých stylů od konce 18. století (bez průvodce).

www.zamek-lemberk.cz

6. června kláštery Kladruby a PlasyMonastýrování. První z řady netradičních prohlídek klášterů, které si v letošním roce připomínají významná výročí svého založení – Kladruby 900 let a Plasy 870 let. Tentokrát budou prohlídky zaměřené na téma klášterní tvary a architektura. V Plasích začínají v 11 hodin, v Kladrubech v 17 hodin.

http://www.klaster-kladruby.cz http://www.klaster-plasy.eu

13. a 14. června státní zámek Slatiňany: Pokrok nezastavíš. Speciální prohlídky, při kterých projdete zámek doslova “od sklepů až po půdy”. Prohlédnete si unikátně dochované technické zázemí a navštívíte hned několik zajímavých prostor, které nejsou běžně přístupné veřejnosti. Podíváte se i do knížecí oratoře v kostele sv. Martina, která je se zámeckou budovou spojena krytou dřevěnou chodbou a za příznivého počasí vystoupáte na zámeckou věž.

www.zamek-slatinany.cz

14. června státní zámek Dačice – Od sklepa po půdu. Také v letošním roce budou moci zvídaví zájemci a milovníci historie využít nabídky speciálních kastelánských prohlídek. Během nich se totiž podívají i na běžně nepřístupná místa ve společnosti kastelána Jana Mikeše.

http://www.zamek-dacice.eu

19. června státní zámek Červené Poříčí – Zub času si nevybírá. Speciální páteční prohlídka, při které se otevřou dveře všech prostor hlavní zámecké budovy aneb Od sklepů ke komínům. Návštěvníci uvidí, na čem všem zanechal onen zub času své otisky. Za doprovodu a výkladu kastelána Marcela Čermáka se lidé projdou od sklepení přes všechna zámecká patra až do věže k hodinovému stroji.

http://www.cervene-porici.cz

21. června státní zámek Červené Poříčí – Vítání léta na zámku Červené Poříčí. Milovníky literatury a historie osloví netradiční literární vycházka zámeckým parkem v doprovodu západočeských autorů. Na trase budou speciální zastávky u oranžérie, altánku a jezírka. Následovat budou autorská čtení v zámecké kapli a na závěr celého dne koncert.

http://www.cervene-porici.cz

20. a 21. června státní zámek Frýdlant: Zpřístupnění hradní věže. V tyto dny bude mimořádně zpřístupněna hradní věž, z níž je krásný pohled na město i okolí včetně celého panoramatu Jizerských hor. Věž je  nejstarší památkou Frýdlantska a bývala „majákem“ všem poutníkům a kupcům, na staré kupecké stezce z jižní Evropy na sever.

www.zamek-frydlant.cz

26. června 2015 státní zámek DačiceSpeciální prohlídky u příležitosti výročí Vídeňského kongresu. Za doprovodu a výkladu kastelána Jana Mikeše se návštěvníci dozvědí zajímavosti o neoklasicistní architektuře dačického zámku a poznají blíže dobu, kdy se první Dalbergové usadili v Dačicích.

http://www.zamek-dacice.eu

28. června státní zámek Kunštát: Kastelánské prohlídky. Oblíbené prohlídky s kastelánem Radimem Štěpánem jsou vedeny ve dvou prohlídkových trasách a v obvykle nepřístupných prostorách západního křídla Horního zámku.

www.zamek-kunstat.cz

6. června státní hrad Veveří: Řecký den. Již pátý ročník akce Řecká sobota přiblíží návštěvníkům historické vazby hradu Veveří na Řecko a současně umožní mezikulturní setkání. Součástí programu jsou nejen vystoupení krojovaných, ale výuka tanců pro děti i dospělé.

www.veveri.cz

6. – 7. června státní zámek Náměšť nad OslavouŽerotínský víkend. Zahájení oslav 450 let od renesanční přestavby zámku. Proběhne vernisáž výstavy Po stopách Žerotínů, vernisáž výstavy květin V barvách Žerotínů a otevření expozice Stolování na náměšťském zámku. O Žerotínech na Náměšti bude mít přednášku Tomáš Knoz. Chybět nebude ani koncert renesanční hudby v zámecké knihovně a sobotní program završí dvě večerní představení Divadla v pohybu Exulis. Na závěr celého programu zazní koncert absolventů a žáků místní základní umělecké školy.

http://www.zamek-namest.cz

od 13. června státní zámek DačiceZa oponou čeká fantazie. Výstava představí historické loutky a rodinná divadélka dvou století z muzejních, zámeckých a soukromých sbírek. Pro malé i velké bude připraven i hrací koutek. Výstava potrvá do 30. srpna 2015.

http://www.zamek-dacice.eu

11. – 14. června státní zámek Hrádek u Nechanic: Hudební festival „Romantický Hrádek“. XVII. ročník festivalu klasické hudby s díly velkých mistrů v podání našich i zahraničních umělců. Po každém koncertu je pro hosty připraveno malé pohoštění a číše vína.

11. 6. – 19 hodin – Zlatý sál – Pěvecký recitál. Dana Burešová – soprán, Irina Kondratěnko – klavír

12. 6. – 19 hodin – Zlatý sál – Matyáš Novák – klavír

13. 6. – 19 hodin – Zlatý sál – Jiří Pospíchal – housle, Doc. Vladimír Hollý – klavír

14. 6. – 17.30 hodin – Zlatý sál – Klasické dechové trio. Jiří a Bohumír Šléglovi – klarinety, David Urban – fagot

www.hradekunechanic.cz

16. června klášter KladrubyAnimal Exitus. Netradiční podívanou v rámci prestižního festivalu TANEC PRAHA 2015 zažijí návštěvníci během představení členů skupiny Spitfire Company (CZ). Tanečníci ztvární proces vyrovnávání se s životními traumaty, který bude oscilovat mezi šokem, hněvem, smlouváním, depresí, smířením či odevzdaností. Na počátku a na konci naší životní cesty neexistuje racionální myšlení, pouze pud činící z nás ANIMAL EXITUS.

od 16. června státní hrad a zámek Horšovský TýnKouzelný svět Adolfa Borna. Letošní hlavní návštěvnickou sezonu obohatí výstava děl oblíbeného autora, který v polovině června letošního roku oslaví 85. narozeniny. Výstava potrvá do 13. září 2015.

http://www.horsovsky-tyn.cz

19. června státní hrad Grabštejn: Oslava letního slunovratu. Druhý ročník oslavy tohoto významného den, doprovázeného nejkratší nocí celého roku. Na hrad přijede družina Jiřího Mehla ze Střelic, k jeho průvodu vycházejícímu z Chotyně je možné se také připojit. “krátkou-dlouhou noc” zpříjemní doprovod kapel Tyvoleježišpočkej a Bags, vystoupení provazochodců a efektní fireshow. Večerní program bude navíc doplněn o netradiční prohlídku –  interiéry hradu budete mít možnost projít v netradičním sledu a bez průvodce!

www.hrad-grabstejn.cz

20. června státní zámek Zákupy: „Zámecké perličky“ – výběr ze slavných divadelních scén.

Oživené večerní prohlídky vybraných prostor zámku v podání členů Divadelního souboru Havlíček Zákupy na téma „Svatojánský čas a láska“ (Romeo a Julie, Zkrocení zlé ženy, Sen noci svatojánské).

www.zamek-zakupy.cz

25. června státní hrad Šternberk: Open air opera Turandot. Soubor opery a operety Moravského divadla Olomouc se opět představí v atraktivním prostředí areálu hradu Šternberk.

www.hrad-sternberk.cz

10. – 14. června státní zámek Ratibořice: Za Babičkou Boženy Němcové do Ratibořic. Postavy, důvěrně známé z knihy Babička Boženy Němcové, vás přivítají v místech, ve kterých se děj románu odehrává. Při návštěvě v zámku narazíte na namyšleného komorníka Leopolda, pozdravíte vznešenou paní kněžnu a její milou schovanku, komtesu Hortenzii. Ve mlýně Vás budou vyhlížet veselý mlynář s panímámou mlynářkou a houfem ratibořických dětí s jejich hrami, zpěvy a říkadly. Na Starém bělidle Vás potěší setkání s laskavou babičkou a vnoučaty.

www.zamek-ratiborice.cz

13. června Soubor lidových staveb Vysočina – Veselý Kopec: Hoblíček a pilka, to je má špacírka. Co všechno lze vyrobit ze dřeva? Ukázky výroby tradičních předmětů ze dřeva, jejich prodej, dílničky pro děti. Doprovodný kulturní program.

www.vesely-kopec.eu

20. června státní zámek Hrádek u Nechanic: Letní slunovrat na zámku. Novinka! Přivítání léta v kouzelném večerním zámeckém prostředí za doprovodu hraběcí rodiny, služebnictva a tajemných hostů (večerní prohlídky zámku s průvodci v dobových kostýmech). Poprvé v historii bude pro veřejnost zpřístupněna hodinová věž, v případě příznivého počasí s vyhlídkou z ochozu věže!

www.hradekunechanic.cz

Zdroj: TZ NPÚ

Jak správně vyvěsit českou vlajku?

Vyvěšování státní vlajky České republiky se řídí striktními pravidly, která jsou definována zákonem. Zákon samozřejmě stanovuje i přesnou podobu vlajky, její používání atd.

Pokud vlajku vyvěšujeme vodorovně, obvykle se nechybuje – modrý klín je vlevo u žerdi a červený pruh dole. Pamatuji si k tomu jednoduchou mnemotechnickou pomůcku – krev teče dolů, proto je červená dole.

Česká vlajka - vyvěšování svisle

Foto: Wikimedia

Ale co když je vlajka vyvěšována svisle? V té chvíli se problém objeví častěji. Vlajka se totiž neotáčí o 90 stupňů po směru hodinových ručiček ze stavu “vlajka je vodorovně s klínem vpravo”. Správné vyvěšení svisle je následující – modrý klín nahoře, bílá vlevo a červená vpravo. Nedávno se to řešilo na českém Twitteru a v diskuzi se objevilo i několik snadno zapamatovatelných pomůcek. Tak třeba – “červený pruh patří doprava, protože Rusko je na mapě na východě, tedy vpravo” a nebo “je to podle abecedy bílá, červená”. Teď už si to nespleteme, že?

Výstava: Na Vítkově jsou představovány Slavné pohřby (22. 5. 2015 – 31. 3. 2016)

Národní muzeum otevřelo v pátek 22. května 2015 v Národním památníku na Vítkově další výstavu z cyklu Smrt. Nová výstava s názvem Slavné pohřby netradičním způsobem představí nejen důležité osobnosti českých dějin od 19. do 21. století, ale také společenské tradice a klíčové historické momenty. Návštěvníkům přiblíží pohřební ceremoniály té doby a jejich význam. Atmosféru podtrhnou i jedinečné exponáty, jakými je například brož z ustřižených vlasů Boženy Němcové, kovový přívěšek z rakve Vojty Náprstka nebo posmrtná maska prezidenta Tomáše G. Masaryka.

Výstava Slavné pohřby

Národní muzeum pokračuje v nevšedním výstavním cyklu Smrt a v Národním památníku na Vítkově otevírá výstavu, která návštěvníkům zprostředkuje atmosféru významných pohřbů.

„Výstavním cyklem Smrt jsme chtěli více přiblížit toto ve společnosti ne moc oblíbené, ale důležité téma. Domnívám se, že se nám to díky našim výstavám představujícím smrt v umění, rituálech či koloběhu přírody daří. Výstava Slavné pohřby tak přináší další pohled na motiv smrti a prostřednictvím slavnostních pohřebních ceremoniálů připomene tentokrát velikány našich dějin i přelomové historické momenty,“ uvádí generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Pohřební ceremoniál jako historický obraz společnosti

Smrt a rituály spojené s odchodem z tohoto světa provází lidstvo už od pradávna. V průběhu staletí se začala tvořit celá řada symbolických obřadů, kterými se pozůstalí chtěli s mrtvými důstojně rozloučit. „Postupem času se vytvářely různé společenské vrstvy a průběh pohřbů i jejich výbava se začala značně lišit,“ dodává komisař výstavy Ivan Malý. Výsada tzv. slavných pohřbů se vztahovala pouze na vládnoucí politické a církevní osobnosti, kdy měřítkem byla moc a bohatství. Až s národním obrozením se této pocty začíná dostávat i významným postavám společenského života bez ohledu na jejich původ či majetek. Důležitým impulsem se staly zásluhy a význam dotyčného. Na pozadí velkých pohřbů výstava návštěvníky seznámí nejen s klíčovými osobnostmi našich dějin, ale také se souvisejícími historickými okolnostmi.

Výstava Slavné pohřby je rozdělena do několika částí a provede dobou od druhé poloviny 19. až do počátku 21. století. Zpodobnění významných a slavných pohřbů představuje sondu do samotné společnosti té které doby a jejích hodnot. Při procházení interiérem výstavy budou návštěvníci vtaženi do historické skutečnosti, reálií a atmosféry samotných pohřbů velkých českých osobností, jakými byl Miroslav Tyrš, František Ladislav Rieger, Alois Rašín, Tomáš G. Masaryk, Jan Palach či Václav Havel.

Velké smuteční ceremonie přiblíží dobová úmrtní oznámení, kondolence, smuteční věnce nebo posmrtné masky. Vystaveny budou například i brož z ustřižených vlasů Boženy Němcové, kovový přívěšek z rakve Vojty Náprstka a posmrtný odlitek ruky Julia Zeyera. Významné momenty dějin dokreslují i kazety s prstí z koncentračních táborů Terezín nebo Osvětim, které připomínají množství obětí, jimž se důstojného pohřbu nedostalo. Celou atmosféru dotváří dobové fotografie a filmové a hudební záznamy.

Symbolické je umístění výstavy v Národním památníku na Vítkově, který byl vystavěn v letech 1929–1938 k poctě československých legionářů a představuje i místo posledního odpočinku neznámých vojínů od Dukly a od Zborova. Památník také neblaze proslul vybudováním veřejně přístupného mauzolea Klementa Gottwalda. Tuto propagandu ve spojení s kultem osobnosti zemřelého státníka a degradaci Národního památníku na Vítkově připomíná nejen samotná výstava, ale i stálá expozice v podzemních prostorách bývalého mauzolea s názvem Laboratoř moci.

Národní památník na Vítkově je otevřen denně od středy do neděle od 10.00 do 18.00 hodin, vstupné do objektu je 120 Kč/plné, 80 Kč/snížené, 200 Kč/rodinné.

Zdroj: TZ NM

Mapa: Jak byla Američanům představována Evropa za první světové války

Na webu New York Public Library vyšel zajímavý článek o mapách popisujících první světovou válku. Londýnská společnost Stanford’s Geographical Establishment se zabývala vydáváním komerčních map, níže vidíte jeden z jejích produktů. Jde o mapu, která měla dát evropské dění v roce 1917 do kontextu Američanům.

Mapa front první světové války - Stanford's Geographical Establishment (1917)

Jde vlastně o velmi šikovnou infografiku, ukazující poměry v Evropě, zasazené na pozadí USA. Američané si tak mohli srovnat rozlohy evropských válčících států a vzdálenosti s reáliemi, které jim byly blízké. Pak se divme, že se mnohým z nich mohlo dění ve vzdálené Evropě, kde válčí ministáty, zdát tak trochu nezajímavé…

Národní knihovna vystavuje rukopisy s vlastnoručními poznámkami Jana Husa (21. 5. – 28. 6. 2015)

U příležitosti 600. výročí upálení Jana Husa pořádá Národní knihovna ČR výstavu, která čerpá z fondů Oddělení rukopisů a starých tisků. Vystaveny budou zejména vzácné rukopisy včetně dvou exemplářů takzvané Dalimilovy kroniky. Cílem výstavy je poukázat na místo a význam výrazné osobnosti reformního hnutí v rámci českých středověkých dějin.

Richentalova kronika rok cca 1464 - Zajetí a upáleni Jana Husa

Jan Hus je světově známou osobností českých dějin a zpravidla bývá považován za vzorový příklad svobodně myslícího člověka. V letošním roce si Česká republika připomíná šestisté výročí jeho upálení. „Už s předstihem vyšly některé publikace na husovské téma, není nutné tedy opakovat výklad o Janu Husovi samém, nýbrž se výstavou i publikací pokoušíme o něco jiného. Představit jej v jiném světle,“ prozrazuje autor scénáře výstavy i publikace Zdeněk Uhlíř z Oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny. „Musíme se smířit s tím, že se nám nikdy nepodaří dosáhnout jednoho jediného a jednotného výkladu Husa, ale i čehokoli jiného v historii. Musíme si uvědomit, že za námi je jen jedna minulost, ale že za námi, vedle nás i před námi jsou různé dějiny. Jsou sice jedny, ale mnohé,“ dodává Zdeněk Uhlíř. Autor se pokusil ve svých počinech postihnout místo Jana Husa v českých dějinách netradičně.

Na výstavě s názvem Jan Hus. Problém přijmout svobodu si budou moci návštěvníci prohlédnout na čtyřicet vzácných rukopisů z fondů Národní knihovny. Mezi nimi nebudou chybět zápisy v tzv. Lobkowiczkém či Františkánském rukopisu. Chybět nebudou ani ukázky textů, které vpisoval do rukopisů Jan Hus vlastní rukou. „Velislavova bible, která bude rovněž vystavena, bude ve formě umělecké kopie. Ta je k nerozeznání od originálu. Připravujeme také mimořádné vystavení dalších rukopisů. Nyní však nemůžeme s přesností říct, které to budou. Restaurátoři Národní knihovny nyní posuzují stav čtyř souvisejících rukopisů. Po jejich verdiktu budeme vědět, které budou moci být vystaveny a na jak dlouhou dobu. Již nyní víme, že se bude jednat o mimořádnou událost a rukopisy budou součástí expozice pouze několik málo dnů,“ říká mluvčí Národní knihovny Irena Maňáková.

Výstavu JAN HUS. PROBLÉM PŘIJMOUT SVOBODU, pořádanou Národní knihovnou ČR, je možné navštívit od 21. 5. do 28. 6. 2015 v Galerii Klementinum, Mariánské nám. 190, Praha 1, denně mimo pondělí od 10.30 do 18.00 hod.

Vstupné je 50 Kč, pro studenty a seniory 40 Kč, pro děti do 15 let 20 Kč a děti do 6 let mohou expozici navštívit zdarma.

Zdroj: TZ NK

Kniha: Průvodce protektorátní Prahou

Průvodce protektorátní Prahou není průvodcem v pravém slova smyslu. Nejde o útlou brožurku, ve které bychom se o dané problematice dozvěděli povrchní a základní informace. Tato knížka by se spíš dala označit za encyklopedii, a to opravdu vyčerpávající.

Průvodce protektorátní Prahou

Tohoto průvodce pro příznivce historie, konkrétně fanoušky období Protektorátu, napsal (tedy spíše z archivů vydoloval a dohromady dal) Jiří Padevět a vydaly Academia a Archiv hlavního města Prahy. Více než 800 stran je našlapáno informacemi a rejstříky. Základní orientaci v knize poskytují samy kapitoly, jelikož každá z nich pojednává o určité pražské části a pak je rozdělena podle ulic. Pokud tedy čtenáře zajímá, co se za Protektorátu dělo v ulici, kde bydlí, není nic jednoduššího, než nalistovat příslušnou kapitolu a pak vyhledat ulici podle abecedy. Nechybí rejstříky jmen, tedy osobností, pak rejstřík ulic (a i jejich německých názvů), místní rejstřík a věcný rejstřík. Pátrání v historii dění za Protektorátu v Praze tedy může být odstartováno hned několika způsoby. Může začít podle ulice, člověka, události, je to v podstatě jedno. Kniha badatele provede protektorátní Prahou, problematikou tehdejšího života a událostmi opravdu skvěle.

Nejenže se čtenář dozví, co se stalo ve které ulici, kdo významný tam bydlel, ale k diszpizici je i bohatá fotodokumentace – ulic, domů, lidí, dobových předmětů, nejrůznějších prohlášení, samozřejmě nechybí více či méně podrobné mapky. Čtenář se tedy pohybuje nejenom v detailní encyklopedii (či průvodci), která mu spojuje místa s událostmi a časem, kdy se odehrály, ale dostane se přirozeným způsobem do kontextu a problematiky.

Přehlednost publikace je perfektní, i když je v ní obrovské množství dat, čtenář snadno pochopí, jak se v nich orientovat. Jako jedinou nevýhodu tohoto průvodce vidím jeho váhu a rozměry, není pro prostě klasický průvodce, který si strčíte do kapsy a vyrazíte objevovat protektorátní Prahu. Spíš si podklady nastudujete doma, připravíte si výpisky nebo ofotíte stránky, které zrovna v terénu využijete. I zde je tedy znát, že jde více o encyklopedii, označení průvodce může být trochu zavádějící. I když jak se to vezme, protože tento průvodce je opravdu jak dělaný pro to, aby svého majitele provázel, akorát prostě nemá kapesní či kabelkové rozměry a hmotnost.

Možná by neškodilo uvést příklad, jak vypadá takový vzorový “kousek” této knihy. Podívejme se třeba na Staroměstské náměstí. To je zařazeno v kapitole “Praha 1: Nové Město, Staré Město, Josefov”. Je to z hlediska protektorátního dění významnější adresa, protože je na ní Staroměstská radnice. K ní kniha poskytuje časový přehled nejdůležitějších událostí z let 1939 – 1945, zmiňuje například důležité návštěvy (třeba Konráda Henleina v létě 1939) nebo dění z Pražského povstání. Následuje přehled událostí podle čísel popisných – 7. května bombardování paláce Kinských (606/12), pak třeba číslo 749/25 – vinárna U Bindrů jako místo schůzek prvorepublikových politiků na začátku okupace. A i na adrese Staroměstské náměstí (konkrétně šlo o číslo 478/26) v jednom z bytů se chystali Gabčík s Kubišem na atentát na Heydricha – sešli se tam s Václavem Morávkem (jeden ze “Tří králů”, který ve stejný den padl při přestřelce s Gestapem na Prašném mostě). Tak takhle vypadá zpracování jednoho místa, Staroměstského náměstí.

Pokud zájemce čeká, že dostane klasického průvodce, tak bude stejně jako já příjemně překvapen. Kvalitní křídový papír o vysoké gramáži, pečlivé provedení knihy, dobrá práce grafika, to všechno dělá z Průvodce protektorátní Prahou ozdobu každé knihovny. Nebude se na ní ale prášit, protože bude často vyjímána z poličky kvůli naplánování víkendového výletu či procházky nebo kvůli tomu, že se majitel bude chtít podívat na informace, které se dočetl jinde a které si díky Průvodci rozvede a zasadí do souvislostí.

Díky za poskytnutí knihy k recenzi patří eshopu Megaknihy.cz.