Mahátma Gándhí, čelní osobnost boje za nezávislost Indie a zastánce nenásilného odporu (profil si přečtěte na Wikipedii) napsal v létě roku 1939 protiválečný dopis Hitlerovi. Oslovil ho “drahý příteli” a apeloval na něho jako na člověka, který má šanci odvrátit válku. Jak známo, Hitler o měsíc později zaútočil na Polsko…
Jak se zachází s nevybuchlými pumami z druhé světové války nalezenými na území České republiky? Přijďte diskutovat s experty Pyrotechnické služby Policie ČR do pražského Amerického centra.
Kdy: 04.09.2014 – 17:30 – 19:00
Kde: Americké centrum, Tržiště 13, Praha 1 – Malá Strana
Vstup: volný, registrujte se zde.
V přednášce přiblíží Michal Dlouhý, ředitel Pyrotechnické služby Policie ČR, historii a současnost této policejní složky, Pavel Studený ze stejné služby popíše nález nevybuchlé americké letecké pumy v únoru 2014 u obce Uhy a Michal Plavec z Národního technického muzea v Praze nastíní okolnosti spojeneckých náletů na území Čech a Moravy za druhé světové války.
Sedmdesát let od začátku systematického bombardování průmyslových závodů v okupovaném Československu se stále ještě nacházejí nevybuchlé pumy. Jejich likvidací se zabývá Pyrotechnická služba Policie ČR. Jejím předchůdcem byla pyrotechnická skupina při pražském policejním ředitelství, která vznikla v roce 1939. O pět let později, v květnu 1944, začalo systematické bombardování území tehdejšího protektorátu spojeneckým letectvem. Odhaduje se, že při náletech nevybuchlo 8 až 13% pum. Větší část z nich byla zneškodněna bezprostředně po náletech, ale některé unikly pozornosti a stále představují nebezpečí.
15. března 1939 v brzkých ranních hodinách překročily první jednotky Wehrmachtu hranici s Německem a vpadly do Československa. První německé jednotky dorazily do Prahy kolem 7. hodiny ranní. Ve 13 hodin byla již obsazena všechna letiště na našem území. Do večera bylo celé území Čech, Moravy i Slezka pod kontrolou Němců. Druhý den byl oficiálně vydán výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava.
Sbírky Národního muzea budou obohaceny o kolekci dokumentů a předmětů Muzea dělnického hnutí, která mapuje české a československé politické, sociální i kulturní dějiny od poloviny 19. do konce 20. století.
Ve sbírce je dokumentován veřejný a společenský život, významné události novodobých dějin či tradice profesních skupin. Velmi hodnotnou část sbírky pak představují předměty dokladující každodenní život ve 20. století.
Sbírka Muzea dělnického hutí obsahuje i takové skosty, jakými je obraz světoznámého kubistického malíře Emila Filly nebo pero, kterým byla podepsána kapitulace německých vojsk v Praze 8. května 1945.
Český rozhlas přinesl reportáž o prvních obětech systematického nacistického vraždění, šlo o pacienty psychiatrických léčeben. V Berlíně jejich památku nově připomíná dlouhá modrá zeď ze skla. Vznikla přesně tam, kde se o životě a smrti desetitisíců duševně nemocných za druhé světové války rozhodovalo.
Psychicky nemocní byli vražděni v plynových komorách, šanci na přežití měli jen ti, kteří byli schopni pracovat. O těchto zločinech se v Německu dlouho mlčelo, na veřejnost se informace o nich dostaly až v osmdesátých letech minulého století. Záznam reportáže si můžete poslechnout v přehrávači níže.
Obsáhlý archiv fotografií ze života východoevropských Židů z období před a po druhé světové válce je zdigitalizován a přístupný online. Jde o asi 9 000 nascanovaných negativů snímků fotografa Romana Vishniace (jeho heslo na české Wikipedii najdete zde), tyto snímky nikdy před tím veřejnost neviděla. Celkem bude k prohlédnutí online zpřístupněno asi 40 000 položek, včetně dopisů, filmů a nahrávek.
V archivu najdeme třeba 29 fotek pořízených v Bratislavě, Praha nebo jiná česká města bohužel v archivu chybí, fotograf pracoval jinde. Roman Vishniac se narodil v Rusku v roce 1897, první fotoaparát dostal k sedmým narozeninám. V roce 1920 z Ruska odešel, fotil Berlín a život ruských Židů v jeho ulicích. Před druhou světovou válkou dokumentoval trampoty Židů utíkajících před Hitlerem do zatím svobodných zemí, během války se mu podařilo zmizet do New Yorku. Amatérští historici a celá veřejnost vůbec je zvána k registraci a pomoci se štítkováním zatím zveřejněných fotek. U mnohých z nich nejsou známy bližší podrobnosti a je možné, že pamětníci z dob pořízení snímků jsou ještě naživu a mohou poskytnout cenné informace k jednotlivým fotografiím.
Vstupenky seženete zde, dospělí platí 300 Kč, děti do 15 let mají vstup zdarma. Parkovné na jeden den přijde na 100 Kč.
